Vládní středisko

Po dlouhé době jsem dorazil do kanceláře. Byl jsem v šoku, roztřesený, nesoustředěný a ve špatné náladě. Dostal jsem informaci o Tobirovi a bylo třeba jej okamžitě zachránit. Kdybych mohl, tak to bych to udělal sám, ale jeden z kage vždy musí být v Uzu. Byl jsem u kanceláře a vytáhl klíče z kapsy. Nemohl jsem se trefit a hledal ten správný.
"Sakra, zatracenné klíče," svazek mi spadl na zem. Zvedl jsem jej a nakonec vložil ten správný. Otevřel jsem dveře a vpadl do kanceláře. Nechal jsem dveře otevřené a otevřel zprávu o Tobirovi.
"Vydrž..Tobiru!"

Me kroky me dovedly sem opet. Aniz bych si to uvedomoval mel jsem aktivni Byakugan.Prochazel jsem kolem kancelari a vsiml jsem si hokageho. No vypadal roztrzite tak jsem sel zjistit o co jde.Buget jsem dal jedne z recepcni jelikoz jsem mel takovy dojem ze se na hrbytov tak rychle nedostanu. Zaklepal jsem na dvere vesel. "Zdravim hhokage-sama deje se neco?" I kdyby se z toho vykecal chtel tak to nepujde ne jelikoz tohle jsou veci ktere poznam i kdyz kolikrat bych si pral aby ne.

Hikara jsem nezaregistroval. Kousl jsem se do prstu a začal skládat pečetě.
"Kuchiyose no jutsu!" přivolal jsem malého hada a posadil se do křesla. Teď jsem si uvědomil, že je tu Hikaru.
"Zdravím Hikaru.." zamumlal jsem a začal psát vzkaz.

Vzkaz 1:

V zápětí jsem se podíval do seznamu aktivních jouninů. Po chvilce jse začal psát další vzkaz.

Vzkaz 2:

první vzkaz jsem předal hadovi a had zmizel.
Druhý vzkaz jsem podal Hikaru a ukázal mu fotku Katara.
"Hikaru, najdi Katara Terumi a předej mu vzkaz."

Prohledl jsem si fotku a zapamatoval si tvar. vzal jsem si vzkaz ale obsak jsem necetl. Nebyl duvod. Pote jsem se uklonil a jen rekl. "Hai Hokage-sama" Pote jsem se otocil a vybehl ven z kancelare a pote i z budovy.
(presun)

Dostavil jsem se ke kanceláři Hokageho kam mě povolali a objevil se v místnosti. " Hai, Hokage-sama? " Vyčkával jsem následující pokyny, přičemž jsem si ověřoval přítomnost jiných lidí pokud by tahle mise měla být nějak tajná. Párkrát jsem už misi pro Hokageho dělal, takže to nebyl zas takový problém, avšak divím se, že mi nedala vědět už dlouho Mizukage-sama. Později bych se u ní měl také hlásit.

Me kroky me opet vedly sem. Stejne jsme momentalne nemel co delat teda krom toho ze jsem mel nekoho hledat ale jeho jmeno mi vyklouzlo z pameti. No co zaklepal jsem opet na dvere kancelare a vstoupil. vedel jsem ze pokud se o neco zavazneho bude jednat tak me Hokage vysle pryc. takze jsem nemel duvod se momentalne neucastnit. uz jsem ale nerikal nic a jenom cekal az se dostravy dalsi clen jemuz hokage posilal vzkaz.

Dostavil jsem se ke kanceláři. Zastavil jsem před kanceláří a nechtěl vstupovat dál. Nebylo to moc zdvořilé. Nakoukl jsem a zjistil, že je tam nějaký muž. Neznal jsem ho, možná někde dřív viděl, ale v republice bylo tolik lidí. Bylo strašně zajímavé, že Tobiru byl zajat, je přece úžasný gama sennin.
"Tá...Hokage-sama?" zaklepal jsem a pomalu vešel.

Zanedlouho přišel Kataro, hned poté Hashiru a dokonce se vrátil Hikaru.
"Vítám Vás," odmlčel jsem se a rozevřel svitek s misí.
"Mám pro Vás S-misi." odkašlal si a začal číst.
"Tobiru Senju, prvorozený syn Hokageho měl za úkol dobýt zpět území v okolí Hi no Kuni na území Tanzaku-gai. Vedl malou divizi a zpočátku se dařilo. Jen co se dostali do města, tak začal krvavý boj s teroristickou skupinou Seikyo Tachiban. Divize byla povražděna a Tobiru vzdoroval několik dní, až nakonec byl poražen a uvězněn v kleci. Žabí posel dorazil do vládního střediska a prosí o pomoc. Vaším úkolem je osvobodit Tobira, který je uvězněn v hradu poblíž města a s jeho pomocí osvobodit město." pohlédl jsem na ně.
"Berete misi?" nechtěl jsem tam moc posílat Hikara. "Je to válka a tahle mise je smrtelná a nebezpečná."

Pouvažoval jsem nad touto misí když řekl smrtelná. To je skoro každá mise od ranku B, ale je to syn Hokageho takže by to za to mělo stát. Navíc tato mise je dost důležitá, takže by nebylo na škodu se jí zúčastnit. Hlavně ale aby nepřišlo o život moc nevinných obyvatel.  Každopádně se určitě na tuto misi přihlásím a vyrazíme co nejdříve, bůhví co se tam mezitím děje. S teroristy se nevyjednává, takže to budeme muset trochu provést stealth, abychom Tobira osvbododili dřív než nepřítel něco zkusí. Neřekl jsem souhlasím ani, že to beru. Šel jsem už rovnou k věci. " Kdy vyrážíme? "

Uz podle toho co rila mi bylo jasne ze nepujdu. I kdyz tak taktne naznacil ze je to az prilis nebezpecne. "Hokage-sama, jedna se o zachranou misi plus se jedna o vaseho syna. Tudis jsem nemel v palnu se pridat i kdyby jste me tam chtel poslat. Znam sve schopnosti a moznosti. Jinymy slovy bych ohrozoval vsechny a to je vec kterou uz nikdy neudelam." Jednalo se preci o jeho syna a ja jsem v tymu neumel pracovat a nevzal bych si na triko ze by nekdo prisel k urazu. Nikdo vlastne neznal pravdu co jsem stalo pred lety pri mych zkouzkach nikdy jsem nikomu nic nerekl tedy ne celou pravdu. No mozna se to co jsem nekomu rekl nelibylo ale i kdyby ja jsem se ridil svym svedomim a ne egem. Mohlo to vypadat ze se podcenuji nebo neco takoveho ale ja nejlepe znal sve schopnosti a muj sluch byl velky problem. Tudis jsem to ani nezminoval. "Pokud mate jeste nejake rozkazy. Tak prosim jinak se asi vratim ke sve predchozi cinosti." Rekl jsme vse tak nejak chladne. no ja to uz asi ani jinak neumel.

Táta nevypadal ve své kůži. Já jsem taky nebyl zrovna moc v klidu. Vyslechl jsem si misi a aktuální situaci v Tanzaku-gai. Párkrát jsem v tom městě byl, dokonce i v hradu. Netušil jsem, že byl Tobiru na tak nebezpečné misi, nikdy mi nic neříká. S teroristy se nevyjednává, budou potřebovat medika a někoho, kdo dokáže ničit.
"Beru ji! Se vší úctou, Hokage-sama, my tři dokážeme maximálně zachránit Tobira, ale ne porazit teroristy, kteří zlikvidovali celou jeho divizi." bylo to bláznovství, my tři bychom neodkázali porazit plnou armádu, když to Tobirova divize nedokázala.

Kataro mě nepřekvapil. Bylo to jasné, ani Hikaru nepřekvapil. Byla to S-rank mise a bylo jasné, že se zalekne.
"Hikaru, důvod, proč tě chci vyslat je jasný...Byakugan." řekl jsem autoritativně. "Navíc, máme málo aktivních týmů a je třeba vyslat i geniny. Hashiru, co se tvé otázky týče, hned, co vyrazíte, vyrazí za Vámi divize sestavená z elitních ninjů z celé Republiky. A zdůrazňuji, že to Kataro je velitel mise..A vyráží se hned!"

Ted jsem byl uplne mimo. Mel jsme za to ze to Hokage rekl ze je to smrtelne kvyli toho abych vycouval. Prekvapeni bylo ze me tam chce. Spise mi bylo divne ze me chce vyslat i kdyz o mych schopnostech nevi absolutne nic. "Hai Hokage-sama. Ano chapu ze Byakugan je pri podobnych misich uzitecny nastroj. A nechapejte me spatne, nemam strach nebo neco takoveho. Jelito vase prani a rozkaz akceptuji tuto misi." Ano pravda byla ze diky treninku byl muj dohled na mnohem vissi urovni nez u normalnich geninu ale to nemohl vedet. Pote jsem se porozhledl po ostatnich a rekl jsem. "Je zde jedna vec kterou by jste mely vedet a to je ta ze jsem hluchy. Neni mi to prijemne se takhle priznat. Ale zde je v sazce vice nez muj zivot. To je jediny duvod proc vam to oznamuji." Nebylo mi to prijemne ale uz jsem nechtel riskovat neco podobneho co se stalo sestre. Takze to byl jediny duvod.

" Rozumím " To bylo první co jsem řekl, i když být velitelem téhle skupiny bude poněkud zajímavé. Raději jsem bral přímější mise kde jsem nemusel rozkazovat, ale když to jinak nejde tak se budu muset setsakra snažit abych to nepokazil. Otočil jsem se tedy ke svému nynějšímu týmu a začal. " Tak tedy dobrá, tohle nebude žádná sranda. Máte hodinu na to, aby jste se připravili a dorazili k bráně. Nemáme moc času tak bychom sebou měli hnout. Nějaké dotazy? " Skoro jak generál, i když mírnější generál. Čekal jsem jestli má někdo nějaké dotazy než se tím zaobývat později. Neznal jsem však jejich schopnosti, ale ani jeden nevypadal jako medik. Hodil by se medik, proto jsem se ještě otočil na Hokageho. " Hokage-sama. Nemohl by jste s námi pustit jednoho medika? "