Sídlo klanu Dreyar
5 posters
Naruto Stories: The Revolution :: RPG GAME :: Naruto Stories: The Origin :: Herní místnosti :: Kaminari no kuni
Strana 5 z 8
Strana 5 z 8 • 
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8
Sídlo klanu Dreyar
pro Raijin Dreyar Mon Jul 30, 2018 10:29 pm
First topic message reminder :
Jedná sa o obrovský hrad niekoľko kilometrov za južnými hranicami Kaminari no Kuni. Hrad je umiestnený vysoko v horách ako strážna veža nad malým mestečkom pod ním. Okrem prírodných hradieb ktoré mu poskytujú hory je hrad obklopený množstvom ručne vytvorených múrov s obrovským množstvom brán, veží, strážnych buniek a troma hlavnými mostami. Od hlavnej brány vedie obrovské mramorové schodisko až k mestečku ktoré sa skrýva pod záštitou hôr a klanu Dreyar. Jedná sa skôr o obchodnícke mesto s množstvom remeselníkov a bánk, trhovísk a barov ale aj množstvo hazardných podnikov a podsvetia. Hrad ako aj mesto je chránené množstvom najatých žoldnierov ktorí majú za úlohu chrániť trezor v hlavnej budove hradu.
Momentálna hlava: Raijin Dreyar.
Jedná sa o obrovský hrad niekoľko kilometrov za južnými hranicami Kaminari no Kuni. Hrad je umiestnený vysoko v horách ako strážna veža nad malým mestečkom pod ním. Okrem prírodných hradieb ktoré mu poskytujú hory je hrad obklopený množstvom ručne vytvorených múrov s obrovským množstvom brán, veží, strážnych buniek a troma hlavnými mostami. Od hlavnej brány vedie obrovské mramorové schodisko až k mestečku ktoré sa skrýva pod záštitou hôr a klanu Dreyar. Jedná sa skôr o obchodnícke mesto s množstvom remeselníkov a bánk, trhovísk a barov ale aj množstvo hazardných podnikov a podsvetia. Hrad ako aj mesto je chránené množstvom najatých žoldnierov ktorí majú za úlohu chrániť trezor v hlavnej budove hradu.
Momentálna hlava: Raijin Dreyar.
Naposledy upravil Raijin Dreyar dne Wed Aug 22, 2018 7:08 pm, celkově upraveno 1 krát
Raijin Dreyar- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 188
Join date : 14. 07. 18
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Raijin Dreyar Tue Aug 21, 2018 11:18 am
„Možno je to jeho bitka viac ako len myslíš. Keďže si stále vyčíta všetko čo sa stalo z klanu. Snaží sa to napraviť.. A dole som bol, no hádaj prečo. Kto myslíš že pomohol utiecť Raijinovi? Ona sa do trezoru nedokázala dostať len vďaka mne..“ Naďalej však nič nerozprával a len ostal v pozadí stáť a sledoval ako predstieram urazeného. Ako náhle do mňa šťuchla lakťom, trochu sa mi pozdvihli kútiky, no naďalej som sa snažil vyzerať vážne urazený! Keď prehovorila o tej technike, ani si len neuvedomila, aké by boli následky pri jej použití. Kto vie či by po prebratí niekto v jeho okolí prežil.
„Pche.. si ma ranila! A neviem či ti dokážem odpustiť, či dokážem zabudnúť na niečo také hrozného.. To by si sa fakt musela snažiť..“ A i keď som hral na strááááášne ublíženého, kútiky sa mi zdvíhali oveľa viac ako som vôbec chcel. So založenými rukami na hrudi som očakával nejakú kompenzáciu, predsa si nenechám takto podkopávať autoritu alphy! A nech je to niečo fakt veľké!
„Neviem.. Mohol by som tu ostať, teraz keď som to všetko získal späť. Alebo.. sa pozrieť do iných zemí, je toho toľko veľa čo sa vo svete deje. A toľko miest na navštívenie. “ Všetka nálada sa takmer pomaly vytratila v momente ako sa spýtala na tú otázku, na ktorú som naozaj nevedel odpoveď. Rovnako ako ona som sa rozhliadol po meste, videl mnoho ľudí pracovať na prestavbe, žoldnierov ako pochodovali hore dole, snažili sa zistiť čo najviac. Bola pravda že by som sa tu mohol opevniť, vybudovať si tu maličkú súkromnú armádu a prežiť tu celý svoj život. Na chvíľku sa zdalo že sa povoľuje moje zovretie na vaku. Naozaj to vyzeralo že sa rozhodnem ostať keď som sa s úsmevom otočil k Tori a šťuchol jej prstom do líca.
„Ak naozaj Kaminari zaútočila na Shimo, bude tam teda pekelná zábava. A predsa len, netešíš sa náhodou na to „akú rolu v tomto šialenstve zahrajem?“, čo? A hlavne, nemusím jej dať všetko, stačí ľahká podpora nie?“ Odcitoval som jej prvé slová v hospode, ktoré ma presvedčili aby som do toho dal čokoľvek a dostali nás až sem.
„Pche.. si ma ranila! A neviem či ti dokážem odpustiť, či dokážem zabudnúť na niečo také hrozného.. To by si sa fakt musela snažiť..“ A i keď som hral na strááááášne ublíženého, kútiky sa mi zdvíhali oveľa viac ako som vôbec chcel. So založenými rukami na hrudi som očakával nejakú kompenzáciu, predsa si nenechám takto podkopávať autoritu alphy! A nech je to niečo fakt veľké!
„Neviem.. Mohol by som tu ostať, teraz keď som to všetko získal späť. Alebo.. sa pozrieť do iných zemí, je toho toľko veľa čo sa vo svete deje. A toľko miest na navštívenie. “ Všetka nálada sa takmer pomaly vytratila v momente ako sa spýtala na tú otázku, na ktorú som naozaj nevedel odpoveď. Rovnako ako ona som sa rozhliadol po meste, videl mnoho ľudí pracovať na prestavbe, žoldnierov ako pochodovali hore dole, snažili sa zistiť čo najviac. Bola pravda že by som sa tu mohol opevniť, vybudovať si tu maličkú súkromnú armádu a prežiť tu celý svoj život. Na chvíľku sa zdalo že sa povoľuje moje zovretie na vaku. Naozaj to vyzeralo že sa rozhodnem ostať keď som sa s úsmevom otočil k Tori a šťuchol jej prstom do líca.
„Ak naozaj Kaminari zaútočila na Shimo, bude tam teda pekelná zábava. A predsa len, netešíš sa náhodou na to „akú rolu v tomto šialenstve zahrajem?“, čo? A hlavne, nemusím jej dať všetko, stačí ľahká podpora nie?“ Odcitoval som jej prvé slová v hospode, ktoré ma presvedčili aby som do toho dal čokoľvek a dostali nás až sem.
Raijin Dreyar- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 188
Join date : 14. 07. 18
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Tori Tue Aug 21, 2018 12:22 pm
Informaci o tom kdo pomohl utéct Raijinovi jsem už nekomentovala, každopádně jsem toho lva měla radši a radši. Pousmála jsem se když zvedl koutky a potichu se zasmála nad jeho uraženým halekáním.
"Ale prosím tě, přece se takový silák neurazí kvůli tomuhle." Rýpla jsem si. Moc dobře jsem věděla co si ta technika vezme zpět. Sice jsem ještě nebyla stoprocentně rozhodnutá ale bylo dobré ji mít u sebe. Umět ji. Pořád jsem měla v živé paměti ten pocit když jsme si myslela, že to Raijin nepřežije. Že svět přijde o dalšího nesobeckého dobráka co toho mohl tolik dokázat. Že bych já přišla o někoho komu věřím a můžu ho následovat. Zachvěla jsem se nad tou myšlenkou a sama pro sebe zakroutila hlavou.
"No ták." Znova jsem do něj žďuchla když stále hrál uraženého. Pak ale přišla změna tématu, které jsem pomohla. Chvíli to vypadalo, že nepůjde. Mlčky jsem ho v očekávání sledovala a modlila se za to. Jenže se rozhodl jinak. Potlačila jsem zklamání a přejela si rukou po tváři kam mě šťouchl. "No fajn.." Zamrmlala jsem a vydala se od něj pryč do města. "Tak se snaž neumřít."
"Ale prosím tě, přece se takový silák neurazí kvůli tomuhle." Rýpla jsem si. Moc dobře jsem věděla co si ta technika vezme zpět. Sice jsem ještě nebyla stoprocentně rozhodnutá ale bylo dobré ji mít u sebe. Umět ji. Pořád jsem měla v živé paměti ten pocit když jsme si myslela, že to Raijin nepřežije. Že svět přijde o dalšího nesobeckého dobráka co toho mohl tolik dokázat. Že bych já přišla o někoho komu věřím a můžu ho následovat. Zachvěla jsem se nad tou myšlenkou a sama pro sebe zakroutila hlavou.
"No ták." Znova jsem do něj žďuchla když stále hrál uraženého. Pak ale přišla změna tématu, které jsem pomohla. Chvíli to vypadalo, že nepůjde. Mlčky jsem ho v očekávání sledovala a modlila se za to. Jenže se rozhodl jinak. Potlačila jsem zklamání a přejela si rukou po tváři kam mě šťouchl. "No fajn.." Zamrmlala jsem a vydala se od něj pryč do města. "Tak se snaž neumřít."
Tori- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 07. 16
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Raijin Dreyar Tue Aug 21, 2018 1:25 pm
„Aj tak to mám u teba!“ Pohŕdavo som zdvihol nos dohora, no ďalej som už kútiky zastaviť nemohol a na tvári sa mi rozlial široký úsmev. Nech už by bolo čokoľvek, nebol som si už ani istý či by som sa dokázal na Tori hnevať tak dlho, alebo vôbec hnevať. Každý z nás myslel na podobné veci, keby však boli vyslovené nahlas, očividne by praskol svet. Jej sklamania z toho že vyrážame naspäť ku Kotomi som si ale všimol. Nech už sa tvárila tvrdo ako chcela, bolo nadmieru jasné čo by si naozaj priala. A ja by som rád, veľmi rád. No prv, aspoň sa tam, keď už nič, posledný krát ukázať.
„Tak ma viac ochraňuj..“ Uškrnul som sa podpichovačne keď sa vydala preč. A v tú chvíľu padla do mojej pasce. Vydala sa k mestu, otočila sa mi chrbtom! To je vec ktorú nesmieš urobiť kým si človek nie je istý, že som naozaj zabudol. Nechal som ju ísť, znova ako naposledy, no tentoraz namiesto toho aby som ju nechal odísť som sa ocitol za jej chrbtom. Jemne som ňou pootočil, chytil za ruky a pomaly sa s ňou zložil na zem, nebojac sa že sa jej cez brnenie niečo stane, ostávajúc sedieť na nej. Dokonca i to brnenie vydržalo, aj keď som nešiel plnou váhou. No ostala dokonale priklincovaná k zemi, pričom som jej ruky držal nad jej hlavou do X svojou jednou. Pričom mi ostala voľná druhá ruka!
„Vyhral som! HAHAHAHHAHAHA!“ Na tvári sa mi usadil šialenejší výraz než vtedy v hospode. Skláňal som sa nad Tori s jednou voľnou rukou a v tvári výraz schopný všetkého, aj jej šľohnúť zvitok! Nebezpečne som k nej naklonil tvár a rovnako i ruku.
„Uznaj to, povedz to.. A možno budem milosrdný! Muhaha!“
„Tak ma viac ochraňuj..“ Uškrnul som sa podpichovačne keď sa vydala preč. A v tú chvíľu padla do mojej pasce. Vydala sa k mestu, otočila sa mi chrbtom! To je vec ktorú nesmieš urobiť kým si človek nie je istý, že som naozaj zabudol. Nechal som ju ísť, znova ako naposledy, no tentoraz namiesto toho aby som ju nechal odísť som sa ocitol za jej chrbtom. Jemne som ňou pootočil, chytil za ruky a pomaly sa s ňou zložil na zem, nebojac sa že sa jej cez brnenie niečo stane, ostávajúc sedieť na nej. Dokonca i to brnenie vydržalo, aj keď som nešiel plnou váhou. No ostala dokonale priklincovaná k zemi, pričom som jej ruky držal nad jej hlavou do X svojou jednou. Pričom mi ostala voľná druhá ruka!
„Vyhral som! HAHAHAHHAHAHA!“ Na tvári sa mi usadil šialenejší výraz než vtedy v hospode. Skláňal som sa nad Tori s jednou voľnou rukou a v tvári výraz schopný všetkého, aj jej šľohnúť zvitok! Nebezpečne som k nej naklonil tvár a rovnako i ruku.
„Uznaj to, povedz to.. A možno budem milosrdný! Muhaha!“
Raijin Dreyar- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 188
Join date : 14. 07. 18
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Tori Tue Aug 21, 2018 1:58 pm
"Tsch no neboj budu!" Zavrčela jsem přes rameno. Na to co se stalo jsem nestihla téměř nijak reagovat. Překvapeně jsem vydechla když jsem se ocitla na zemi a na tváři se mi prostřídalo několik emocí. Byla jsem v pasti a lehce mě zalila panika no zároveň jsem se chtěla smát. Místo toho jsem nasadila chladný xichtík a sledovala jak se směje jako šílenec.
"Chmm ty to máš ráda takhle jo?" Prohodila jsem a zkusila pohnou rukama. No...zbytečná námaha. Po jeho dalším prohlášení jsem to nevydržela a vypočítavě se usmála. Bylo to skoro jako by mi vzácná kořist padla do pasti. "Nikdy." Trochu jsem se proti němu vzepjala a jelikož byl dost blízko stačilo mi málo. A tak jsem našeho siláka bez dalších okolků políbila. Odtáhla jsem se s vítězoslavným pohledem. "Vyhrála jsem. Přiznej to a nech mě jít." Počítala jsem s tím, že ho to tak překvapí, že mě opravdu nechá a na svitek zapomene.
"Chmm ty to máš ráda takhle jo?" Prohodila jsem a zkusila pohnou rukama. No...zbytečná námaha. Po jeho dalším prohlášení jsem to nevydržela a vypočítavě se usmála. Bylo to skoro jako by mi vzácná kořist padla do pasti. "Nikdy." Trochu jsem se proti němu vzepjala a jelikož byl dost blízko stačilo mi málo. A tak jsem našeho siláka bez dalších okolků políbila. Odtáhla jsem se s vítězoslavným pohledem. "Vyhrála jsem. Přiznej to a nech mě jít." Počítala jsem s tím, že ho to tak překvapí, že mě opravdu nechá a na svitek zapomene.
Tori- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 07. 16
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Raijin Dreyar Tue Aug 21, 2018 3:41 pm
To čo sa v túto chvíľu udialo som naozaj nečakal. Mala absolútnu pravdu, tak ako vždy, prekvapilo ma to na neuveriteľnej úrovni. Na druhej strane, ak by ma teraz menovali za Raikageho, alebo vodcu nejakej obrovskej zeme, prekvapilo by ma to menej, nehovoriac o tom že by to bolo i menej povzbudivé a príjemné. Keď sa jej pery dotkli mojich, doširoka som otvoril oči, rozšírili sa mi zreničky od úžasu a môj úsmev okamžite zamrzol. Dokonca som pocítil ako mi stiekla kvapka potu po zátylku a podivné mrvenie. Keď sa odtiahla, povolil som stisk. Držal som ju ale i ona vedela ako ju už tak silno nedržím. Nebolo to však dostatočné nato aby sa mi vyšmykla. Takmer vyhrala. Takmer. Na tvári sa mi vystriedali všetky odtiene červenej, všetky možné výrazy nepochopenia a ja i silák ako ja bol takmer porazený nejakou malou ženskou. Naozaj to vyzeralo presne tak, ako očakávala, že ju pustím a prehrám.
„Č..čo..“ Vykoktal som. Ani som neodpovedal a už prehovorila. Možno nemala. Nech už to bolo ako chcelo, v momente ako prehovorila ako vyhrala a ako mám uznať porážku, vrátila ma do normálu. O čo horšie pre ňu, nie do príliš príjemného normálu, aspoň nie pre ňu. Síce to trvalo než som sa spamätal a ja som jemne zakrútil hlavou, no bol som späť.
„Naozaj si vyhrala?“ Spýtal som sa. Bola to pravda, bol som až moc veľký dobrák, kto ale vie čo sa mi dialo v hlave po tom, čo som si nedávno prežil. Chce hrať túto hru? Myslí si že je v nej lepšia? Že ja sa vzdám pred ňou? Nech zabudne! A tak, to isté čo urobila ona som jej vo väčšom opätoval.
„Tak kto je tu alpha?“ Spýtal som sa seriózne.
„Č..čo..“ Vykoktal som. Ani som neodpovedal a už prehovorila. Možno nemala. Nech už to bolo ako chcelo, v momente ako prehovorila ako vyhrala a ako mám uznať porážku, vrátila ma do normálu. O čo horšie pre ňu, nie do príliš príjemného normálu, aspoň nie pre ňu. Síce to trvalo než som sa spamätal a ja som jemne zakrútil hlavou, no bol som späť.
„Naozaj si vyhrala?“ Spýtal som sa. Bola to pravda, bol som až moc veľký dobrák, kto ale vie čo sa mi dialo v hlave po tom, čo som si nedávno prežil. Chce hrať túto hru? Myslí si že je v nej lepšia? Že ja sa vzdám pred ňou? Nech zabudne! A tak, to isté čo urobila ona som jej vo väčšom opätoval.
„Tak kto je tu alpha?“ Spýtal som sa seriózne.
Raijin Dreyar- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 188
Join date : 14. 07. 18
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Tori Tue Aug 21, 2018 4:11 pm
Spokojeně jsem sledovala jeho výraz. Stisk povolil a tak jsem se znova pokusila uvolnit ruce. I přes to, že povolil jsem je uvolnit nedokázala. Nespokojeně jsem se ošila a chtěla začít znova prostestovat.
Jenže pak ho zpět přivedla moje slova o výhře. To co jsem ale udělala pro mě nebyla soutěž jako očividně pro něj. Když mi to vrátil zarazila jsem se, s tímhle jsem nějak nepočítala. Chvíli jsem na něj jen tak koukala a pak si s úsměvem olízla rty. "No samozřejmě, že ty." Pronesla jsem jednoduše. Každopádně ať už to Raijin tušil nebo ne, já jsem teď byla nanejvýš spokojená. Aspoň jsem okolo něho nemusela už chodit po špičkách jako nějaký gentleman okolo dámy.
Jenže pak ho zpět přivedla moje slova o výhře. To co jsem ale udělala pro mě nebyla soutěž jako očividně pro něj. Když mi to vrátil zarazila jsem se, s tímhle jsem nějak nepočítala. Chvíli jsem na něj jen tak koukala a pak si s úsměvem olízla rty. "No samozřejmě, že ty." Pronesla jsem jednoduše. Každopádně ať už to Raijin tušil nebo ne, já jsem teď byla nanejvýš spokojená. Aspoň jsem okolo něho nemusela už chodit po špičkách jako nějaký gentleman okolo dámy.
Tori- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 07. 16
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Raijin Dreyar Tue Aug 21, 2018 4:55 pm
Pomaly sa na oblohe začalo zmrákať a slnko lenivo zapadať za obzor. Blížil sa večer a s ním i chladné a prudké vetry, tak ako to býva v horách. Namiesto toho aby sa človek uvelebil doma nad ohňom s plným žalúdkom a tiež plným pohárom, sme mi dvaja idioti trávili čas na zemi. No ja som sa nesťažoval, rovnako ako pomýlená Tori. Ak si myslela že to je hra, očividne si nevšimla môjho potešeného výrazu ešte pred tým, než ma vrátila do „normálu“.
„To sa len vysmejem Reizovi, až ho zase uvidíme.. Ak ho uvidíme..“ Pousmial som sa a uvoľnil jej ruky. No sedieť som na nej i tak ostal. V túto chvíľu mi to bolo oveľa príjemnejšie než robiť čokoľvek iné. Pomaly som sa odtiahol a rozhliadol sa okolo seba. Po ľuďoch nebolo ani stopy, všetci už pomaly kymácali domov, stavba skončila a po námestí sa len občas pohol nejaký ten strážny. Väčšina z nich bola aj tak skôr v okolí alebo na vyznačených postoch. Blair taktiež zmizol, očividne sa tu do toho nechcel miešať.
„Je už neskoro, čo by si povedala na nejakú večeru vo vybranej spoločnosti?“ Spýtal som sa, stále s podivnými červenými fľakmi pod očami a na lícach. I keď uznala moju výhru, stále som bol predsa ten Raijin. Faktom ale ostávalo že som vôbec netušil kde by sme skončili. No určite by sa niečo našlo, obchody, stánky a možno i nejaká reštika, to všetko i v týchto večerných hodinách možno bolo otvorené, predsa len, toto mestečko bolo obchodným centrom na juhu Kaminari no kuni.
„Možno i prenocovať, vyzerá to na zimnú noc a v tme sa mi moc cestovať nechce..“ Na chvíľu sa i zdalo že sa možno bojím tmy. Alebo skôr, ja som sa trochu bál duchov, kvôli sestriným ducharským poviedkam. Teda, nebál som sa, mal som pred nimi rešpekt! A len teraz som sa musel začať hrať na tvrďáka pred Tori, hlavne teraz keď našla tak sprostú vec ako moja slabina, ktorou bola ona.
„To sa len vysmejem Reizovi, až ho zase uvidíme.. Ak ho uvidíme..“ Pousmial som sa a uvoľnil jej ruky. No sedieť som na nej i tak ostal. V túto chvíľu mi to bolo oveľa príjemnejšie než robiť čokoľvek iné. Pomaly som sa odtiahol a rozhliadol sa okolo seba. Po ľuďoch nebolo ani stopy, všetci už pomaly kymácali domov, stavba skončila a po námestí sa len občas pohol nejaký ten strážny. Väčšina z nich bola aj tak skôr v okolí alebo na vyznačených postoch. Blair taktiež zmizol, očividne sa tu do toho nechcel miešať.
„Je už neskoro, čo by si povedala na nejakú večeru vo vybranej spoločnosti?“ Spýtal som sa, stále s podivnými červenými fľakmi pod očami a na lícach. I keď uznala moju výhru, stále som bol predsa ten Raijin. Faktom ale ostávalo že som vôbec netušil kde by sme skončili. No určite by sa niečo našlo, obchody, stánky a možno i nejaká reštika, to všetko i v týchto večerných hodinách možno bolo otvorené, predsa len, toto mestečko bolo obchodným centrom na juhu Kaminari no kuni.
„Možno i prenocovať, vyzerá to na zimnú noc a v tme sa mi moc cestovať nechce..“ Na chvíľu sa i zdalo že sa možno bojím tmy. Alebo skôr, ja som sa trochu bál duchov, kvôli sestriným ducharským poviedkam. Teda, nebál som sa, mal som pred nimi rešpekt! A len teraz som sa musel začať hrať na tvrďáka pred Tori, hlavne teraz keď našla tak sprostú vec ako moja slabina, ktorou bola ona.
Raijin Dreyar- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 188
Join date : 14. 07. 18
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Tori Tue Aug 21, 2018 5:34 pm
Při tom když zmínil Reiza jsem si jen pobaveně odfrkla. Oproti němu byl Raijin opravdu alpha, o tom žádná. Uvolnil mi ruce, a tak jsem se mohla trochu podepřít a lehce nadzvednout, no ale že by se zvedl on to očividně nehrozilo. Lev nebyl nikde v dohledu, bůh ví co si teď myslel a kde lítal. Byl konečně venku z trezoru a mohl si dělat so chtěl.
Na jeho otázku jsem jen mlčky přikývla a prohlížela si jeho tváře. Ucítila jsem, jak mi nad tím poskočilo srdce a široce jsem se usmála. "Tak ale.. musíš na mě nejdřív přestat sedět." Plácla jsem ho do stehna a nepřestávala sledovat jeho obličej.
Na jeho otázku jsem jen mlčky přikývla a prohlížela si jeho tváře. Ucítila jsem, jak mi nad tím poskočilo srdce a široce jsem se usmála. "Tak ale.. musíš na mě nejdřív přestat sedět." Plácla jsem ho do stehna a nepřestávala sledovat jeho obličej.
Tori- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 07. 16
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Raijin Dreyar Tue Aug 21, 2018 6:15 pm
Pobavene som sa pousmial nad jej odfrknutím. Na malý okamih som si predstavoval ako by mu zvädla korunka po jej prehlásení. Bola to vskutku zaujímavá predstava. Keď som ale blúdil myšlienkami na nich, prestával som sa cítiť uvoľnene a tak som tieto predstavy pre istotu zahnal. V túto chvíľu som sa skôr cítil akoby zajtra ani nemalo byť. Vediac že sa vraciame do vojny som bol rád že je ešte jeden večer, kedy môžem konečne aspoň na chvíľu vypnúť.
„Naozaj to vyzerá na búrku..“ Odvetil som jednoducho keď sa tu naozaj objavovali šedé mraky. Hlavu som odtiahol od neba, nepríjemné spomienky. V ten moment ale čo ma buchla po stehnách, mohla Tori pocítiť jemné kopnutie. Nebolo to však nič silné. Ako keď je zelektrizovaný papier, alebo nejaká vec a človek pocíti divné mravčenie v končekoch prstov. Ani som si neuvedomoval, ale od momentu čo sme boli na zemi som nechcene vypúšťal zo seba elektrickú čakru.
„Oh, prepáč..“ Odvetil som okamžite a pomaly som sa zdvihol na nohy, pričom som ju chytil a zdvihol ju vlastnou silou opatrne tiež. Okamžite som potlačil svoju čakru, až príliš som sa uvoľnil, až príliš som konečne vypol po všetkom tom strese a to zapríčinilo moju čakru.
„Keď mne ale tak bolo príjemne..“ Zanadával som si a s výrazom nahnevaného dieťaťa som si akože dupol nohou. Zase sa mi nechcelo stáť, to bolo pre normies! Porozhliadol som sa a rozmýšľal kam v prípade spánku. Rozhodol som sa ale že to nechám predsa len na neskôr, budeme improvizovať až to bude potrebné. V prípade núdze som bol schopný spať kdekoľvek, no bolo mi jasné že ju nenechám na zemi.
„Už je to dlho čo som mal v sebe poriadne jedlo. V tom sídle som nejedol a tie ryby.. no, boli otrasné, už ma nenechaj variť..“ Zasmial som sa pri pomalom prechádzaní v uličkách. Začínalo sa stmievať a ľudia rozsvecovali ako svoje domy, tak aj lampy. Často sme ale narazili na zničené budovy.
„Aj tak mám pocit že renovácia ma bude stáť viac ako Kotomina rebélia.. Čo z toho ale zato stojí, netuším..“ Svoj pohľad som upriamil na malý, stále otvorený podnik z ktorého vyšiel prvý ožratý občan. Po tom všetko čo sa stalo som sa mu nedivil že sa tu pije vo veľkom. Tomu ale pri pohľade na mňa zašlo a i keď opitý, dosť rýchlo sa odo mňa ponáhľal preč. Ani tomu som sa nečudoval, no nebolo mi to príjemné.
„Takto ma len presvedčia odísť..“ Podotkol som s povzdychom, no stále s úsmevom, dnes mi náladu pokaziť nemohlo nič, a pomaly sa vybral k dverám, ktoré som ale ešte neotváral. Rozmýšľal som či tam vojsť, zdalo sa že je tam dosť ľudí a nie všetci asi budú nadšený. Možno by som mal nechať ísť prvú Tori. A vyhovoriť sa na gentlemanstvo!
„Naozaj to vyzerá na búrku..“ Odvetil som jednoducho keď sa tu naozaj objavovali šedé mraky. Hlavu som odtiahol od neba, nepríjemné spomienky. V ten moment ale čo ma buchla po stehnách, mohla Tori pocítiť jemné kopnutie. Nebolo to však nič silné. Ako keď je zelektrizovaný papier, alebo nejaká vec a človek pocíti divné mravčenie v končekoch prstov. Ani som si neuvedomoval, ale od momentu čo sme boli na zemi som nechcene vypúšťal zo seba elektrickú čakru.
„Oh, prepáč..“ Odvetil som okamžite a pomaly som sa zdvihol na nohy, pričom som ju chytil a zdvihol ju vlastnou silou opatrne tiež. Okamžite som potlačil svoju čakru, až príliš som sa uvoľnil, až príliš som konečne vypol po všetkom tom strese a to zapríčinilo moju čakru.
„Keď mne ale tak bolo príjemne..“ Zanadával som si a s výrazom nahnevaného dieťaťa som si akože dupol nohou. Zase sa mi nechcelo stáť, to bolo pre normies! Porozhliadol som sa a rozmýšľal kam v prípade spánku. Rozhodol som sa ale že to nechám predsa len na neskôr, budeme improvizovať až to bude potrebné. V prípade núdze som bol schopný spať kdekoľvek, no bolo mi jasné že ju nenechám na zemi.
„Už je to dlho čo som mal v sebe poriadne jedlo. V tom sídle som nejedol a tie ryby.. no, boli otrasné, už ma nenechaj variť..“ Zasmial som sa pri pomalom prechádzaní v uličkách. Začínalo sa stmievať a ľudia rozsvecovali ako svoje domy, tak aj lampy. Často sme ale narazili na zničené budovy.
„Aj tak mám pocit že renovácia ma bude stáť viac ako Kotomina rebélia.. Čo z toho ale zato stojí, netuším..“ Svoj pohľad som upriamil na malý, stále otvorený podnik z ktorého vyšiel prvý ožratý občan. Po tom všetko čo sa stalo som sa mu nedivil že sa tu pije vo veľkom. Tomu ale pri pohľade na mňa zašlo a i keď opitý, dosť rýchlo sa odo mňa ponáhľal preč. Ani tomu som sa nečudoval, no nebolo mi to príjemné.
„Takto ma len presvedčia odísť..“ Podotkol som s povzdychom, no stále s úsmevom, dnes mi náladu pokaziť nemohlo nič, a pomaly sa vybral k dverám, ktoré som ale ešte neotváral. Rozmýšľal som či tam vojsť, zdalo sa že je tam dosť ľudí a nie všetci asi budú nadšený. Možno by som mal nechať ísť prvú Tori. A vyhovoriť sa na gentlemanstvo!
Raijin Dreyar- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 188
Join date : 14. 07. 18
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Tori Tue Aug 21, 2018 6:45 pm
Promnula jsem si prsty po "ráně" co jsem dostala od Raijina a zadívala se na oblohu. Nechtěně jsem se zachvěla, nechtěla jsem myslet na nic z toho co se stalo. Odtrhla jsem pohled od mraků a s jeho pomocí se postavila. Oprášila jsem si oblečení a sebrala můj podivný mečík.
Pak jsem si to ale rozmyslela a s vypočítavým úsměvem ho nacpala k ostatním věcem co nesl Raijin. Já bych ho někde stejně zapomněla, takhle to bylo jistější!
Potichu jsem se zasmála nad jeho děckém hudrování a rozhlédla se kam teda zamíříme. Nakonec vybral směr on a já ho následovala. "No nenechám...jinak umřeme hlady." Prohodila jsem a prohlížela si opravované budovy. "Tvoje město za to stojí." Odpověděla jsem mu jednoduše. Stále dokola jsem dokazovala, že se mi to, k čemu se u Kotomi upsal, nelíbí. A budu to klidně říkat až do smrti!
Opilce jsem ignorovala a zastavila se před podnikem. Chvíli jsem sledovala jak Raijin váhá a nakonec jsem prošla kolem něj a otevřela dveře. Vešla jsem do podniku a přejela očima všechny přítomné. Mlčky jsem zamířila ke stolu, kde bylo snad nejvíce soukromí. Zvláštní, že si nikdo do rohu ještě nesedl. Posadila jsem se abych byla čelem do místnosti a pro Raijina bylo místo naproti. Zády k nim. Spokojeně jsem hodila nohu přes nohu a začala si namotávat pramínek vlasů na ukazováček. "Co si dáme?" Ta flaška co měl u jezera byla sakra dobrá! Ohledně jídla jsem byla jíž rozhodnutá, narozdíl od něj jsem vyjedla toho chlapíka u kterého jsem spala.
Pak jsem si to ale rozmyslela a s vypočítavým úsměvem ho nacpala k ostatním věcem co nesl Raijin. Já bych ho někde stejně zapomněla, takhle to bylo jistější!
Potichu jsem se zasmála nad jeho děckém hudrování a rozhlédla se kam teda zamíříme. Nakonec vybral směr on a já ho následovala. "No nenechám...jinak umřeme hlady." Prohodila jsem a prohlížela si opravované budovy. "Tvoje město za to stojí." Odpověděla jsem mu jednoduše. Stále dokola jsem dokazovala, že se mi to, k čemu se u Kotomi upsal, nelíbí. A budu to klidně říkat až do smrti!
Opilce jsem ignorovala a zastavila se před podnikem. Chvíli jsem sledovala jak Raijin váhá a nakonec jsem prošla kolem něj a otevřela dveře. Vešla jsem do podniku a přejela očima všechny přítomné. Mlčky jsem zamířila ke stolu, kde bylo snad nejvíce soukromí. Zvláštní, že si nikdo do rohu ještě nesedl. Posadila jsem se abych byla čelem do místnosti a pro Raijina bylo místo naproti. Zády k nim. Spokojeně jsem hodila nohu přes nohu a začala si namotávat pramínek vlasů na ukazováček. "Co si dáme?" Ta flaška co měl u jezera byla sakra dobrá! Ohledně jídla jsem byla jíž rozhodnutá, narozdíl od něj jsem vyjedla toho chlapíka u kterého jsem spala.
Tori- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 07. 16
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Raijin Dreyar Tue Aug 21, 2018 7:16 pm
Keď mi pridala ešte viac bremena ku mne do tašky, dotknuto som sa na ňu pozrel. No ďalej som nato nereagoval, zrazu som sa stal dokonca i jej stojanom, či taškou. Aj keď, vôbec by ma to neprekvapilo. Na poznámku o meste a jej výraze o tom mi docvaklo, čo všetko si myslela o mojej pomoci voči Kotomi. Normálne by ma to prekvapilo, prečo sa ďalej so mnou takto fláka pri jej nevôli voči Kotominej strane, po dnešku už nie. O to viac som bol rád že ostala, vážne som si i ja začal uvedomovať že občas takú brzdu budem potrebovať. Niekoho, kto mi očividne vlepí za moje blbosti.
„Dáma prvá..“ Odvetil som, no neskoro. Tá už dávno bola dnu, keď som to povedal, ale ako sa hovorí, neskoro lepšie ako nikdy! Nechal som ju teda ísť a sám som sa pobral za ňou. V momente sa zdvihli hlavy, no tie som úplne ignoroval. Prešiel som okolo nich ako nič a pristál na stoličke oproti Tori. Avšak namiesto premýšľania som len pozoroval jej krúživé pohyby vo vlasoch, vyzerajúc že ma to takmer zhypnotizovalo. Presne rovnako ako keď sme sa prvý krát stretli v bare a mňa zhypnotizoval jej výstrih. Prebudil ma až tučnejší hostinský, ktorý k nám dohopkal s úsmevom na tvári.
„Tááákže, čo si dáš chlapče a .. ?“ Pousmial sa popod obrovskú fúzy hostinský a ja som otočil hlavu k nemu. Už len preto ako ma oslovil. V tom momente sa mi na tvári roztiahol úsmev a ja som div nevyhodil stôl priamo na Tori, ako som sa postavil prudko a podal mu ruku.
„Oh, Ryuu-sama, stále to tu vlastníte?“ Spýtal som sa a ako starý priateľ som sa pomaly posadil späť na miesto. Súhlasne len prikývol a ďalej sa vypytoval čo by sme si priali. Znova som vyzeral v poriadku, dokonca ešte šťastnejší ako doteraz, aspoň niekto mi tu z minulosti ostal.
„No, ja si dám .. varíš ešte tú špecialitu? Áno? Tak dvojitú porciu, niekoľko dní som nejedol. A prines mi prosím ťa naše víno. No a Tori, ty si dáš?“ S úsmevom som sa otočil k nej. Hostinský si počkal kým si objedná a so slovami ako si tu ľudia dosť šepkajú v dobrom o Tori a že hneď donesie víno a na jedlá sa bude musieť počkať, sa vybral šupom preč. Tori som podal z jeden pohárov ktoré boli na stole a čakal kým donesú aspoň víno.
„Ryuu-sama mi vždy vyváral keď som bol mladý, zjedz vždy dva krát, inak z teba nebude pravý muž!“ Napodobnil som jeho postarší hlas a silno sa zasmial. Atmosféra sa v bare očividne uvoľnila a pohľady ľudí sa zmenili. Neboli nijako odporujúce, práve naopak, akoby chceli prísť a privítať sa. Očividne ich ale zastavila moja nálada, pretože bolo až nadmieru jasné že si prajem pokľudný večer len s Tori. A práve v ten moment k nám priniesli víno.
„Aby dnešná noc trvala dlho..“ Zdvihol som pohár aby som si s ňou štrngol a následne celý obsah vylial do seba, už aj som dolieval ďalší. Úplne som zabudol že nie som zbehlý v pití a nie je pre mňa problém sa poriadne opiť i z mála.
„Dáma prvá..“ Odvetil som, no neskoro. Tá už dávno bola dnu, keď som to povedal, ale ako sa hovorí, neskoro lepšie ako nikdy! Nechal som ju teda ísť a sám som sa pobral za ňou. V momente sa zdvihli hlavy, no tie som úplne ignoroval. Prešiel som okolo nich ako nič a pristál na stoličke oproti Tori. Avšak namiesto premýšľania som len pozoroval jej krúživé pohyby vo vlasoch, vyzerajúc že ma to takmer zhypnotizovalo. Presne rovnako ako keď sme sa prvý krát stretli v bare a mňa zhypnotizoval jej výstrih. Prebudil ma až tučnejší hostinský, ktorý k nám dohopkal s úsmevom na tvári.
„Tááákže, čo si dáš chlapče a .. ?“ Pousmial sa popod obrovskú fúzy hostinský a ja som otočil hlavu k nemu. Už len preto ako ma oslovil. V tom momente sa mi na tvári roztiahol úsmev a ja som div nevyhodil stôl priamo na Tori, ako som sa postavil prudko a podal mu ruku.
„Oh, Ryuu-sama, stále to tu vlastníte?“ Spýtal som sa a ako starý priateľ som sa pomaly posadil späť na miesto. Súhlasne len prikývol a ďalej sa vypytoval čo by sme si priali. Znova som vyzeral v poriadku, dokonca ešte šťastnejší ako doteraz, aspoň niekto mi tu z minulosti ostal.
„No, ja si dám .. varíš ešte tú špecialitu? Áno? Tak dvojitú porciu, niekoľko dní som nejedol. A prines mi prosím ťa naše víno. No a Tori, ty si dáš?“ S úsmevom som sa otočil k nej. Hostinský si počkal kým si objedná a so slovami ako si tu ľudia dosť šepkajú v dobrom o Tori a že hneď donesie víno a na jedlá sa bude musieť počkať, sa vybral šupom preč. Tori som podal z jeden pohárov ktoré boli na stole a čakal kým donesú aspoň víno.
„Ryuu-sama mi vždy vyváral keď som bol mladý, zjedz vždy dva krát, inak z teba nebude pravý muž!“ Napodobnil som jeho postarší hlas a silno sa zasmial. Atmosféra sa v bare očividne uvoľnila a pohľady ľudí sa zmenili. Neboli nijako odporujúce, práve naopak, akoby chceli prísť a privítať sa. Očividne ich ale zastavila moja nálada, pretože bolo až nadmieru jasné že si prajem pokľudný večer len s Tori. A práve v ten moment k nám priniesli víno.
„Aby dnešná noc trvala dlho..“ Zdvihol som pohár aby som si s ňou štrngol a následne celý obsah vylial do seba, už aj som dolieval ďalší. Úplne som zabudol že nie som zbehlý v pití a nie je pre mňa problém sa poriadne opiť i z mála.
Raijin Dreyar- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 188
Join date : 14. 07. 18
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Tori Tue Aug 21, 2018 8:03 pm
Všimla jsem si jak sleduje můj prst na který namotávám pramínek vlasů a pousmála jsem se. Nejdříve jsem si hostinského nevšímala dokud mě Raijin málem nepřišpendlil stolem ke zdi.
Mlčky jsem sledovala jak se Raijin rozzářil a zvědavě si hostinského prohlídla. "Um..asi jen..nějakou polévku?" Rozpačitě jsem se usmála protože mě Raijin vytrhl z myšlenek o tom kdo ten stařík je. Po jeho slovech jsem jen lehce zakroutila hlavou a zakřenila se. Že o mě někdo mluví v dobrém?.. no to haha.
"Aha, takže jsi ho tu vyžíral." Zazubila jsem se a začala si hrát s prázdnou skleničkou. Občas jsem si všimla nějakého človíčka co podivně koukal a tak jsem se na něj zatvářila ještě podivněji. "Jak že se jmenoval? Ry..Ryuu?" Naklonila jsem hlavu lehce na stranu a zvedla skleničku. Chtěla jsme si pamatovat jméno někoho kdo Raijina zná od mala.
Aby jsme přežili. Usmála jsem se a ťukla si s ním. Narozdíl od něj jsem to do sebe hned takhle hulvácky nehodila. Malinko jsem se napila a jako dáma uznale kývla. No...a pak jsem to teda do sebe hodila stejně jako on, teď už jsem mohla. Spokojeně jsem mlaskla a dolila nám. Lidí okolo jsem si přestala všímat už úplně. "Ten lev je docela fajn." Zazubila jsem se a a napila se.
Mlčky jsem sledovala jak se Raijin rozzářil a zvědavě si hostinského prohlídla. "Um..asi jen..nějakou polévku?" Rozpačitě jsem se usmála protože mě Raijin vytrhl z myšlenek o tom kdo ten stařík je. Po jeho slovech jsem jen lehce zakroutila hlavou a zakřenila se. Že o mě někdo mluví v dobrém?.. no to haha.
"Aha, takže jsi ho tu vyžíral." Zazubila jsem se a začala si hrát s prázdnou skleničkou. Občas jsem si všimla nějakého človíčka co podivně koukal a tak jsem se na něj zatvářila ještě podivněji. "Jak že se jmenoval? Ry..Ryuu?" Naklonila jsem hlavu lehce na stranu a zvedla skleničku. Chtěla jsme si pamatovat jméno někoho kdo Raijina zná od mala.
Aby jsme přežili. Usmála jsem se a ťukla si s ním. Narozdíl od něj jsem to do sebe hned takhle hulvácky nehodila. Malinko jsem se napila a jako dáma uznale kývla. No...a pak jsem to teda do sebe hodila stejně jako on, teď už jsem mohla. Spokojeně jsem mlaskla a dolila nám. Lidí okolo jsem si přestala všímat už úplně. "Ten lev je docela fajn." Zazubila jsem se a a napila se.
Tori- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 07. 16
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Raijin Dreyar Tue Aug 21, 2018 8:21 pm
Aj keď si to Tori neuvedomovala, zabitím Hidea urobila službu občanom oveľa väčšiu, než si kedy mohla myslieť. Ak si k tomu domysleli že to bola práve ona, kto pomohol pri odstránení Mikasy, ktorá nemala prístup do trezoru a tak pomaly mesto upadalo, naozaj ju v meste nebrali zle. To ale len preto, že ju nepoznali tak dobre ako napríklad ja. To by vyzeralo úplne inak.
„Jak vyžieral? On mi vždy núkal viac ako som zvládal. Ale nakoniec, to zo mňa urobilo nadradenú Alphu..“ Tak isto som sa zaškeril ako ona. A tak sa stalo že z 1:0 sa stalo 2:0! Na jej otázku ohľadom mena som prikývol, a to bol presne moment kedy pred nás priniesli naše jedlá. Tori priniesli polievku a mne.. no, popísať to šlo ťažko. Bola to obrovská halda mäsa a rôznych príloh, spoločne s omáčkou a nejakým zvláštnym dezertom, ktorý vyzeral ako napuchnutá proteínová tyčinka pre golemov.
„Nechceš si dať tiež?“ Spýtal som sa jej, síce som sa o jedlo delil nerád, no mohol som urobiť výnimku pre ňu. Ale len na dnes! A v ten moment som sa pustil do toho. Jedlo zmizlo snáď oveľa rýchlejšie ako ku nám prišlo a ja som sa len rozvalil na stoličke, pomaly vydychujúc. Na tvári sa mi roztiahol úsmev aký u mňa nevidel takmer ešte nikto. Znova som bol dieťa, ešte to dieťa bez problémov. No namiesto džúsiku som popíjal pomaly miznúce víno. No môj úsmev pretrval keď som videl, ako to do seba Tori kopla. Predo mnou sa na dámu nemusela hrať, už len z dôvodu ako som mal extrémne rád jej pravú povahu.
„Až teraz niečo ochutnáš..“ Pousmial som sa popod nos keď som po chvíľke i dokázal prehovoriť. To jedlo ma takmer zabilo, bol som hladný ako cíp a všetko som to do seba dostal behom chvíle. Ja som totiž objednal zvláštnu pálenku, domácej výroby. Nemusel som ani podotýkať že šlo asi o jeden zo silnejších destilátov, ktorému sa víno isto rovnať nemohlo. Keď ho sem doniesli, šlo jasne vidieť pri otvorení fľaše, ako z jeho hrdla vyšiel zvláštny dym sformovaný do tvaru lebky. Na etikete bol znázornený výkričník s nápisom nebezpečenstvo.
„Blair? Pomohol mi, je skvelý.. ale tiež. Je to hajzel. Vždy ma len poučoval, zakazoval mi veci. Bol ako ty!“ Namieril som výhražne pohárikom s oným destilátom k nej. Pomaly na mňa alkohol účinkoval. No v ten moment niekto v bare pustil hudbu a mne sa zaiskrilo v očiach.
„Jak vyžieral? On mi vždy núkal viac ako som zvládal. Ale nakoniec, to zo mňa urobilo nadradenú Alphu..“ Tak isto som sa zaškeril ako ona. A tak sa stalo že z 1:0 sa stalo 2:0! Na jej otázku ohľadom mena som prikývol, a to bol presne moment kedy pred nás priniesli naše jedlá. Tori priniesli polievku a mne.. no, popísať to šlo ťažko. Bola to obrovská halda mäsa a rôznych príloh, spoločne s omáčkou a nejakým zvláštnym dezertom, ktorý vyzeral ako napuchnutá proteínová tyčinka pre golemov.
„Nechceš si dať tiež?“ Spýtal som sa jej, síce som sa o jedlo delil nerád, no mohol som urobiť výnimku pre ňu. Ale len na dnes! A v ten moment som sa pustil do toho. Jedlo zmizlo snáď oveľa rýchlejšie ako ku nám prišlo a ja som sa len rozvalil na stoličke, pomaly vydychujúc. Na tvári sa mi roztiahol úsmev aký u mňa nevidel takmer ešte nikto. Znova som bol dieťa, ešte to dieťa bez problémov. No namiesto džúsiku som popíjal pomaly miznúce víno. No môj úsmev pretrval keď som videl, ako to do seba Tori kopla. Predo mnou sa na dámu nemusela hrať, už len z dôvodu ako som mal extrémne rád jej pravú povahu.
„Až teraz niečo ochutnáš..“ Pousmial som sa popod nos keď som po chvíľke i dokázal prehovoriť. To jedlo ma takmer zabilo, bol som hladný ako cíp a všetko som to do seba dostal behom chvíle. Ja som totiž objednal zvláštnu pálenku, domácej výroby. Nemusel som ani podotýkať že šlo asi o jeden zo silnejších destilátov, ktorému sa víno isto rovnať nemohlo. Keď ho sem doniesli, šlo jasne vidieť pri otvorení fľaše, ako z jeho hrdla vyšiel zvláštny dym sformovaný do tvaru lebky. Na etikete bol znázornený výkričník s nápisom nebezpečenstvo.
„Blair? Pomohol mi, je skvelý.. ale tiež. Je to hajzel. Vždy ma len poučoval, zakazoval mi veci. Bol ako ty!“ Namieril som výhražne pohárikom s oným destilátom k nej. Pomaly na mňa alkohol účinkoval. No v ten moment niekto v bare pustil hudbu a mne sa zaiskrilo v očiach.
Raijin Dreyar- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 188
Join date : 14. 07. 18
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Tori Tue Aug 21, 2018 8:49 pm
"Čhe...kolikrát to ještě uslyším ty alpho?" Protočila jsem očima a spokojeně k sobě přitáhla misku s polévkou. Trochu skepticky jsem se koukla na jeho jídlo a pokrčila rameny. No..když mu to chutná tak proč ne. Nestihla jsem ani odmítnout protože to do sebe stejně naházel hrozně rychle. To já jsem si svojí polévku vychutnávala zatímco on už se spokojeně křenil jako děcko.
Po chvíli jsem i já dojedla a odsunula od sebe prázdnou misku. Spokojeně jsem se opřela a napila se vínečka. "No..dobré to tu mají." Pochválila jsem podnik a při jeho slovech spozorněla. Se zájmem v očích jsem sledovala flašku a odložila skleničku s vínem. "No..někdo to dělat musí." Zazubila jsem se a vzala si skleničku s tou divnou tekutinou. Čuchla jsem si k ní a vehnalo mi to slzy do očí. Překvapeně jsem zamrkala a nadšeně jsem do sebe tekutinu hodila. Na nic jsem nečekala! Okamžitě mi začal hořet krk a svět se zatočil než se zase hodil do normálu. Zatřásla jsem hlavou a zamrkala. "Co to je?!" Zakašlala jsem, tohle bylo snad po druhé v životě co mě alkohol takhle pálil. Na jeho jiskřičky v očích jsem zakroutila hlavou a pohrozila mu prstem. "Ať tě to ani nenapadne." Znova jsem zamrkala, tohle mi stoupalo do hlavy hrozně rychle. Podepřela jsem si rukou hlavu a zahihňala se. Bůh ví čemu.
Po chvíli jsem i já dojedla a odsunula od sebe prázdnou misku. Spokojeně jsem se opřela a napila se vínečka. "No..dobré to tu mají." Pochválila jsem podnik a při jeho slovech spozorněla. Se zájmem v očích jsem sledovala flašku a odložila skleničku s vínem. "No..někdo to dělat musí." Zazubila jsem se a vzala si skleničku s tou divnou tekutinou. Čuchla jsem si k ní a vehnalo mi to slzy do očí. Překvapeně jsem zamrkala a nadšeně jsem do sebe tekutinu hodila. Na nic jsem nečekala! Okamžitě mi začal hořet krk a svět se zatočil než se zase hodil do normálu. Zatřásla jsem hlavou a zamrkala. "Co to je?!" Zakašlala jsem, tohle bylo snad po druhé v životě co mě alkohol takhle pálil. Na jeho jiskřičky v očích jsem zakroutila hlavou a pohrozila mu prstem. "Ať tě to ani nenapadne." Znova jsem zamrkala, tohle mi stoupalo do hlavy hrozně rychle. Podepřela jsem si rukou hlavu a zahihňala se. Bůh ví čemu.
Tori- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 07. 16
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Raijin Dreyar Tue Aug 21, 2018 9:24 pm
„Budem ti to pripomínať ako duch aj ako mŕtvy..“ Zasmial som sa. V túto chvíľu mi to prišlo ako obrovský žart, no kto len mohol tušiť čo nás mohlo čakať zajtra. V túto chvíľu mi to bolo ale jedno. Svoj pohárik s tekutinou som do seba kopol až so mnou striaslo. Naopak ako u Tori, mne sa pred očami zahmlilo. Bolo to presne tak silné, ako som si aj pamätal. Asi najsilnejšia pálenka, čo som kedy pil.
„Jak nekdo? Ja sa viem postarať o seba i sám!“ Vyhlásil som a znova sa mi od urazenia nafúkli tváričky. Toto tam, toto sem, veď ja jej dám si zo mňa takto robiť srandu! Ešte nezažila čo ja všetko dokážem okrem prizabitia sa. V tú chvíľu som odsunul víno smerom k Tori, očividne jej prenechávajúc túto štafetu a sám som si vzal do ruky plný druhý pohárik. Síce som nerád pil, no to všetko čo sa dialo som chcel i zapiť. To čo sa stalo na námestí ešte pred chvíľou síce fungovalo euforicky, no to sa pomaly strácalo. Aj keď, ja a alkohol, nebezpečná kombinácia!
„No, to ani nechceš vedieť.. Ani ja to poriadne neviem a som zato rád. Je to špecialita tohto mesta. Myslím že by to prebralo aj mŕtveho..“ Zakuckane som sa zasmial a svoj pohľad pretočil na Tori. I keď vo mne fungoval alkohol, držal som sa oveľa viac ako som čakal. Predovšetkým šlo o malé mesto, každý tu poznal každého a po tom všetkom čo sa stalo, panovala konečne v hospode uvoľnená atmosféra. Ako sa začala hrať hudba, niektorí ľudia sa pridali a pospevovali si, ja som občas do rytmu pobúchal nohou. Zdalo sa že tu bude dnes ešte veselo.
„Ale veď mi nič nenapadlo,“ zaklamal som, „ale tak, nebudeme..“ Zastavil som sa keď sa zahihňala. Po podopretí hlavy rukou a tom zvuku sa mi na líciach na maličký okamih objavili červené fliačiky, ktoré takmer okamžite zmizli. Buď to bolo z pohľadu, alebo z alkoholu, kto to mohol poznať, obe veci ma mohli zabiť.
„Hashiru sa mýlil! Pche, že vraj zlá. Predsa len vieš byť roztomilo hodná!“ Narážajúc na jeho nevkusné poznámky na Tori som podotkol so širokým úsmevom a posúvajúc svoj pohárik ku nej aby sa napila znova som jej znova prstom pichol jemne do líca.
„Jak nekdo? Ja sa viem postarať o seba i sám!“ Vyhlásil som a znova sa mi od urazenia nafúkli tváričky. Toto tam, toto sem, veď ja jej dám si zo mňa takto robiť srandu! Ešte nezažila čo ja všetko dokážem okrem prizabitia sa. V tú chvíľu som odsunul víno smerom k Tori, očividne jej prenechávajúc túto štafetu a sám som si vzal do ruky plný druhý pohárik. Síce som nerád pil, no to všetko čo sa dialo som chcel i zapiť. To čo sa stalo na námestí ešte pred chvíľou síce fungovalo euforicky, no to sa pomaly strácalo. Aj keď, ja a alkohol, nebezpečná kombinácia!
„No, to ani nechceš vedieť.. Ani ja to poriadne neviem a som zato rád. Je to špecialita tohto mesta. Myslím že by to prebralo aj mŕtveho..“ Zakuckane som sa zasmial a svoj pohľad pretočil na Tori. I keď vo mne fungoval alkohol, držal som sa oveľa viac ako som čakal. Predovšetkým šlo o malé mesto, každý tu poznal každého a po tom všetkom čo sa stalo, panovala konečne v hospode uvoľnená atmosféra. Ako sa začala hrať hudba, niektorí ľudia sa pridali a pospevovali si, ja som občas do rytmu pobúchal nohou. Zdalo sa že tu bude dnes ešte veselo.
„Ale veď mi nič nenapadlo,“ zaklamal som, „ale tak, nebudeme..“ Zastavil som sa keď sa zahihňala. Po podopretí hlavy rukou a tom zvuku sa mi na líciach na maličký okamih objavili červené fliačiky, ktoré takmer okamžite zmizli. Buď to bolo z pohľadu, alebo z alkoholu, kto to mohol poznať, obe veci ma mohli zabiť.
„Hashiru sa mýlil! Pche, že vraj zlá. Predsa len vieš byť roztomilo hodná!“ Narážajúc na jeho nevkusné poznámky na Tori som podotkol so širokým úsmevom a posúvajúc svoj pohárik ku nej aby sa napila znova som jej znova prstom pichol jemne do líca.
Raijin Dreyar- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 188
Join date : 14. 07. 18
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Tori Tue Aug 21, 2018 9:45 pm
"Postarat se o sebe sám? To joo" Znova jsem se zahihňala. Co by tu na světě chudák sám dělal?! Jak vlastně dokázal přežívat než potkal Hashira? Záhada! "Chmmm tak jsi alpha?" odmlčela jsem se a znova se potichu zasmála. "Nebo uražené dítě?" Prohlížela jsem si jeho nafouklé tvářičky a kdybych k němu dosáhla ďobla bych ho do nich. Pohoršeně jsem se koukla na flašku vína, kterou mi přisunul. Tsh, však tu máme něco lepšího ne?!
Natáhla jsem ruku, kterou jsem si nepodepírala hlavu ke skleničce, kterou mi potom nabízel. Mezitím mě šťouchl do tváře. Cvakla jsem zubama kousek od jeho prstu jako bych ho chtěla kousnout a zasmála se. "Hashiru povídáš jo?" Pronesla jsem s podivným tónem ale dál se culila. TOHLE si budu pamatovat! Nejen, že počóruje co může ale ještě bude pindat?!
Napila jsem se a znova ucítila to hrozné pálení v krku. "No to je fakt hrozný." Zanadávala jsem a tváře jsem měla už jemně růžové. Dokonce jsem začala pořádne vnímat hudbu a občas si broukla do rytmu. Zase jsem zachytila pár pohledů ale tentokrát jsem se na ně nemračila, místo toho jsem se usmívala jako sluníčko na všechny. Velké, růžové sluníčko!
Natáhla jsem ruku, kterou jsem si nepodepírala hlavu ke skleničce, kterou mi potom nabízel. Mezitím mě šťouchl do tváře. Cvakla jsem zubama kousek od jeho prstu jako bych ho chtěla kousnout a zasmála se. "Hashiru povídáš jo?" Pronesla jsem s podivným tónem ale dál se culila. TOHLE si budu pamatovat! Nejen, že počóruje co může ale ještě bude pindat?!
Napila jsem se a znova ucítila to hrozné pálení v krku. "No to je fakt hrozný." Zanadávala jsem a tváře jsem měla už jemně růžové. Dokonce jsem začala pořádne vnímat hudbu a občas si broukla do rytmu. Zase jsem zachytila pár pohledů ale tentokrát jsem se na ně nemračila, místo toho jsem se usmívala jako sluníčko na všechny. Velké, růžové sluníčko!
Tori- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 07. 16
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Raijin Dreyar Tue Aug 21, 2018 10:28 pm
„A čo myslíš že som robil, kým si tu nebola, hm?“ Spýtal som sa no už s úsmevom na perách. Bol fakt že som sa nedokázal nejako vážne uraziť, nie to ešte pod vplyvom tak silného alkoholu a už tobôž nie na ňu po dnešku. Neuvedomoval som si ako debilne by to dopadlo keby tu nebolo Blaira alebo Tori. Aj keby som vyhral, očividne už dávno by som bol so všetkými peniazmi na ceste za Kotomi, dával jej ich a no kto vie. Možno by to fakt skončilo katastrofou. To som si ale nechcel za nič pripustiť, ja som tu alpha, to ja sa starám o ňu!
„Jo, postarám sa sám o seba! Dokonca sa musím i o teba!“ Vyhlásil som a spokojne som si založil ruky na hrudi, vyhlasujúc, ja pán dokonalý, ja mám pravdu! Kto by to len povedal, ako môže mať alkohol vplyv na človeka. Svoj prst som ale od nej neodložil, v alkoholickom opojení mi prišlo vtipné sledovať ako sa mi snaží kusknúť do prsta a tak som ju týmto spôsobom ďalej otravoval. Rovnako ako ona som sa zasmial, mne však prišiel vtipný fakt že oproti mne bola tak malá, no bola to fakt nebezpečná ženská.
„Jo, Hashiru. Si mu niečo urobila?“ Spýtal som sa s údivom na tvári. Nevedel som určiť či áno alebo nie, na mňa bola stále .. no, hodná či nehodná, bola svojská no zlé mi to neprišlo. Očividne som ju nezažil v nejakej zlobe. Predsa len, zatiaľ som jej ani poriadne nedal dôvod. A vtedy mi prišiel na um ten čas, kedy ma musela zraniť a ako jej veľa dlhujem. Krútiac hlavou som radšej skúšal zabudnúť aby si nespomenula aj ona! Čo ak mi číta myšlienky?!
„Ty si hrozná.. Zlá, zlá, zlá!“ Frnkol som jej s úsmevom do čela, keď nadávala na alkohol a zo srandy som jej to opätoval. V tú chvíľu ako sa usmievala na ľudí, niektorí z nich to vzali zle a tak sa snažili i k Tori dostať. Jeden ju pozval na drink, druhý k tancu.. no našiel sa tu i jeden odvážlivec ktorý jej začal dvoriť. No ani neskončil svoju reč a okamžite pádlil z krčmy preč. Keby sa Tori snažila zistiť prečo, všimla by si asi môj nahnevaný výraz usadený na mužovi utekajúcom z baru. Ten som ale okamžite vymenil za opitý úsmev!
„Jo, postarám sa sám o seba! Dokonca sa musím i o teba!“ Vyhlásil som a spokojne som si založil ruky na hrudi, vyhlasujúc, ja pán dokonalý, ja mám pravdu! Kto by to len povedal, ako môže mať alkohol vplyv na človeka. Svoj prst som ale od nej neodložil, v alkoholickom opojení mi prišlo vtipné sledovať ako sa mi snaží kusknúť do prsta a tak som ju týmto spôsobom ďalej otravoval. Rovnako ako ona som sa zasmial, mne však prišiel vtipný fakt že oproti mne bola tak malá, no bola to fakt nebezpečná ženská.
„Jo, Hashiru. Si mu niečo urobila?“ Spýtal som sa s údivom na tvári. Nevedel som určiť či áno alebo nie, na mňa bola stále .. no, hodná či nehodná, bola svojská no zlé mi to neprišlo. Očividne som ju nezažil v nejakej zlobe. Predsa len, zatiaľ som jej ani poriadne nedal dôvod. A vtedy mi prišiel na um ten čas, kedy ma musela zraniť a ako jej veľa dlhujem. Krútiac hlavou som radšej skúšal zabudnúť aby si nespomenula aj ona! Čo ak mi číta myšlienky?!
„Ty si hrozná.. Zlá, zlá, zlá!“ Frnkol som jej s úsmevom do čela, keď nadávala na alkohol a zo srandy som jej to opätoval. V tú chvíľu ako sa usmievala na ľudí, niektorí z nich to vzali zle a tak sa snažili i k Tori dostať. Jeden ju pozval na drink, druhý k tancu.. no našiel sa tu i jeden odvážlivec ktorý jej začal dvoriť. No ani neskončil svoju reč a okamžite pádlil z krčmy preč. Keby sa Tori snažila zistiť prečo, všimla by si asi môj nahnevaný výraz usadený na mužovi utekajúcom z baru. Ten som ale okamžite vymenil za opitý úsmev!
Raijin Dreyar- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 188
Join date : 14. 07. 18
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Tori Wed Aug 22, 2018 7:04 am
"No to si nechci ani představovat." Zasmála jsem se a sledovala jak se zábava v podniku rozjela. "Coo? O mě? No dovol!" Zatvářila jsem se dotčeně a položila si ruku na srdce. Tsch jako by se o mě někdo musel starat! Vždy jsem si vystačila sama a zvládla jsem to až do teď. Pak jsem se ale zamyslela a zase se usmála jako sluníčko. "Hmm..vlastně jo, musíš." Prohlásila jsem nakonec. Možná to bylo fajn kdyby se někdo staral o mě. Znova jsem si podepřela spokojeně hlavu a snažila se odhánět jeho prst, který do mě žďuchal.
"Ještě ne...ještě ne." Zareagovala jsem na Hashira se skrytou výhružkou a nevinně pokrčila rameny.
Pak mě dokonce cvrnkl do čela. "No co to je tohle? Přestaň mě tu týrat." Mávla jsem rukou k němu. Stejně tak jsem pak mávla na někoho kdo mě zval na pití a k tanci. Jindy bych určitě toho pozvání na drink využila ale teď jsem k tomu neměla důvod. Na toho co se mi snažil dvořit jsem chvíli zmateně koukala a když zmizel přesunula jsem pohled na Raijina. "Tady jsou...ty lidi nějaký divný." Zašeptala jsem a zasmála se. Ještě že jsem seděla! Jinak by mi to stouplo do hlavy celé a to se ze mě stává v trochu jiném smyslu.
"Ještě ne...ještě ne." Zareagovala jsem na Hashira se skrytou výhružkou a nevinně pokrčila rameny.
Pak mě dokonce cvrnkl do čela. "No co to je tohle? Přestaň mě tu týrat." Mávla jsem rukou k němu. Stejně tak jsem pak mávla na někoho kdo mě zval na pití a k tanci. Jindy bych určitě toho pozvání na drink využila ale teď jsem k tomu neměla důvod. Na toho co se mi snažil dvořit jsem chvíli zmateně koukala a když zmizel přesunula jsem pohled na Raijina. "Tady jsou...ty lidi nějaký divný." Zašeptala jsem a zasmála se. Ještě že jsem seděla! Jinak by mi to stouplo do hlavy celé a to se ze mě stává v trochu jiném smyslu.
Tori- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 07. 16
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Raijin Dreyar Wed Aug 22, 2018 7:57 am
„No, mal som sa výborne pred tým, aby si vedela! Najlepšie!“ Zaklamal som týmto vyhlásením. Ostal som sedieť so založenými rukami na stoličke až do momentu, kedy vyhlásila že sa vlastne o ňu naozaj musím starať. So spokojný výrazom víťaza som sa jemne pousmial a len prikývol hlavou. Vďaka alkoholu mi chvíľu trvalo, než mi došlo, čo znamenajú jej slová. V ten moment ako mi to v hlave cvaklo som pil. Nemusím hovoriť ako mi takmer okamžite zabehlo, sčervenal som a takmer som sa zadusil.
„P-p-počkaj, č-čo? To a-ako myslíš?“ Spýtal som sa, vykašliavajúc zo seba vzduch a pálenku, ktorá sa mi dostala až do pľúc. Túto otázku som pretlačil cez slzy, ktoré sa mi nahnali do očí v momente ako som dostal tento záchvat. A síce tá pálenka bola silná, bol som schopný sa zabiť skôr ako ona mňa. Chvíľu trvalo než som sa vrátil do normálu, schopný sa znova napiť. Musel som uznať, pálenka už účinkovala a mne bolo tak trochu jedno v akom stave zajtra budeme cestovať.
„Ale nemáš to odo mňa! Ešte by mi na oplátku robil zle on, lebo som ti to povedal!“ Prehovoril som. Ak by sa tak stalo, bolo nadmieru jasné, že by som sa proste a jednoducho ukryl za Tori.
„Inak čo?“ Spýtal som sa na jej rozkaz o tom, aby som ju prestal týrať, i keď som nič také nerobil! Vlastne som ani nevedel čo poriadne robím, moja intoxikácia alkoholom bola trochu silnejšia, než som myslel. To mi ale nebránilo v tom, aby som pil ďalej, viac som sa usmieval, viac zapájal k výkrikom z davu opitých štangastov a o to viac som sa bavil sledovaním Tori.
„Hej no, aj ja si myslím. Všetci odtiaľ, okrem mňa, ja som skvelý! Možno by tu nemali byť, alebo my.“ No postaviť som sa bál, premýšľal som či som toho schopný a tak som len z trucu napodobnil Tori, jemne som si oprel hlavu o ruku a pozoroval ju, hýbajúc hlavou presne ako ona.
„P-p-počkaj, č-čo? To a-ako myslíš?“ Spýtal som sa, vykašliavajúc zo seba vzduch a pálenku, ktorá sa mi dostala až do pľúc. Túto otázku som pretlačil cez slzy, ktoré sa mi nahnali do očí v momente ako som dostal tento záchvat. A síce tá pálenka bola silná, bol som schopný sa zabiť skôr ako ona mňa. Chvíľu trvalo než som sa vrátil do normálu, schopný sa znova napiť. Musel som uznať, pálenka už účinkovala a mne bolo tak trochu jedno v akom stave zajtra budeme cestovať.
„Ale nemáš to odo mňa! Ešte by mi na oplátku robil zle on, lebo som ti to povedal!“ Prehovoril som. Ak by sa tak stalo, bolo nadmieru jasné, že by som sa proste a jednoducho ukryl za Tori.
„Inak čo?“ Spýtal som sa na jej rozkaz o tom, aby som ju prestal týrať, i keď som nič také nerobil! Vlastne som ani nevedel čo poriadne robím, moja intoxikácia alkoholom bola trochu silnejšia, než som myslel. To mi ale nebránilo v tom, aby som pil ďalej, viac som sa usmieval, viac zapájal k výkrikom z davu opitých štangastov a o to viac som sa bavil sledovaním Tori.
„Hej no, aj ja si myslím. Všetci odtiaľ, okrem mňa, ja som skvelý! Možno by tu nemali byť, alebo my.“ No postaviť som sa bál, premýšľal som či som toho schopný a tak som len z trucu napodobnil Tori, jemne som si oprel hlavu o ruku a pozoroval ju, hýbajúc hlavou presne ako ona.
Raijin Dreyar- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 188
Join date : 14. 07. 18
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Tori Wed Aug 22, 2018 9:13 am
Přimhouřila jsem oči a sledovala jak se zakuckal a zrudl. "Hmm." Zamručela jsem a nadzvedla obočí. "No nijak." Zazubila jsem se nakonec a pokrčila rameny. Nejdřív se tu kasá jaký je alpha a pak mu z toho zaskočí hm?
Líně jsem si pohrávala se skleničkou ve které byl ten zabijácký alkohol a nakonec se i napila. Už jsem si na tu chuť začínala zvykat..teda jestli si vůbec člověk na něco takového pořádně zvyknout dokáže.
"Ti to vrátím až budu střízlivá." Nehezky jsem se usmála. "No jistěě ó úžasný Raijine." Zahlásila jsem a když mě začal napodobovat zamračila jsem se. Přestala jsem si podpírat hlavu a normálně se opřela. Založila jsem si ruce na prsou a zvedla bradičku. Chvíli jsem ho propalovala pohledem a pak se postavila. Jen tak jsem se najednou rozhodla, že by vlastně tanec nemusel být zas tak hrozný nápad. Na okamžik jsem se musela přidržet stolu abych ustála další příval alkoholového opojení. "No..hezký." Zasmála jsem se a než jsem se nadála byla jsem v kole. Ono asi nebylo úplně bezpečné, se jen tak postavit. Protože mě rozjaření hosté čapli a vtáhli do jejich tanečního hloučku.
Líně jsem si pohrávala se skleničkou ve které byl ten zabijácký alkohol a nakonec se i napila. Už jsem si na tu chuť začínala zvykat..teda jestli si vůbec člověk na něco takového pořádně zvyknout dokáže.
"Ti to vrátím až budu střízlivá." Nehezky jsem se usmála. "No jistěě ó úžasný Raijine." Zahlásila jsem a když mě začal napodobovat zamračila jsem se. Přestala jsem si podpírat hlavu a normálně se opřela. Založila jsem si ruce na prsou a zvedla bradičku. Chvíli jsem ho propalovala pohledem a pak se postavila. Jen tak jsem se najednou rozhodla, že by vlastně tanec nemusel být zas tak hrozný nápad. Na okamžik jsem se musela přidržet stolu abych ustála další příval alkoholového opojení. "No..hezký." Zasmála jsem se a než jsem se nadála byla jsem v kole. Ono asi nebylo úplně bezpečné, se jen tak postavit. Protože mě rozjaření hosté čapli a vtáhli do jejich tanečního hloučku.
Tori- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 07. 16
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Raijin Dreyar Wed Aug 22, 2018 10:08 am
„To chcem vidieť čo mi ty urobíš triezva..“ Zasmial som sa. Faktom ale naďalej ostávalo že mala vždy väčšiu šancu, keď som bol opitý. V túto chvíľu mi fakt bolo všetko jedno. Problém bol, že by mi nevadilo ani keby mi Kotomi vykradla môj vlastný trezor do dna.
„Pochybuješ snáď?!“ Zrúkol som so smiechom, už som sa ani nedokázal tváriť urazene, no ruky som si na hrudi založil. Presne ako ona. Najprv som sa oprel. Založil ruky na hrudi a dovysoka zdvihol bradičku. Taktiež som ju chvíľu prepaľoval pohľadom a rovnako ako ona, i ja som sa prudko postavil. So mnou sa ale na chvíľu zapotácalo a takmer ma moja vlastná váha prehodila cez okno, pri ktorom sme v kúte sedeli.
„Asi sa zabijem..“ Prehovoril som než Tori odišla. Teda presnejšie ju perfektne vtiahli do víru tanca. Narozdiel ale od nej, ja som sa naspäť posadil na svoje miesto, zdvihol svoj pohárik a popíjal s úsmevom na tvári, pozorujúc ako sa Tori baví. Cítil som sa až hanblivo zato, ako slniečkársky úsmev som mal na Tori zasadený pre zmenu ja.
„Pochybuješ snáď?!“ Zrúkol som so smiechom, už som sa ani nedokázal tváriť urazene, no ruky som si na hrudi založil. Presne ako ona. Najprv som sa oprel. Založil ruky na hrudi a dovysoka zdvihol bradičku. Taktiež som ju chvíľu prepaľoval pohľadom a rovnako ako ona, i ja som sa prudko postavil. So mnou sa ale na chvíľu zapotácalo a takmer ma moja vlastná váha prehodila cez okno, pri ktorom sme v kúte sedeli.
„Asi sa zabijem..“ Prehovoril som než Tori odišla. Teda presnejšie ju perfektne vtiahli do víru tanca. Narozdiel ale od nej, ja som sa naspäť posadil na svoje miesto, zdvihol svoj pohárik a popíjal s úsmevom na tvári, pozorujúc ako sa Tori baví. Cítil som sa až hanblivo zato, ako slniečkársky úsmev som mal na Tori zasadený pre zmenu ja.
Raijin Dreyar- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 188
Join date : 14. 07. 18
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Tori Wed Aug 22, 2018 10:53 am
Nechala jsem se strhnout atmosférou a spolu s nimi tancovala. Vystřídala jsem dokonce i několik tanečníků a vesele se smála na celé kolo. Po tom co se tu stalo jsem potřebovala takhle vypnout a užít si večer! Nakonec jsem si během otočky svázala vlasy do culíku aby se mi tolik nemotaly to cesty a pokračovala dál. Okolo krku mi poskakoval řetízek, který jsem si vzala s trezoru a svět se točil a točil.
Po nějaké době jsem se snažila dostat ke stolu abych si odpočinula ale nebylo mi to dovoleno. A tak jsem tančila dál. No nakonec se mi přece jen podařilo se dostat pryč a přiskotačila jsem ke stolu kde seděl Raijin. Místo toho abych se ale usadila na svoje místo, jsem si sedla z boku na stůl a přehodila nohu přes nohu. "Teda...oni se snad nikdy neunaví." Zasmála jsem se a začala si hrát s pramínkem z culíku.
"Co ty alpho? Nepřidáš se k nim?" Pousmála jsem se. Kdo ví jestli vůbec uměl tancovat!
Po nějaké době jsem se snažila dostat ke stolu abych si odpočinula ale nebylo mi to dovoleno. A tak jsem tančila dál. No nakonec se mi přece jen podařilo se dostat pryč a přiskotačila jsem ke stolu kde seděl Raijin. Místo toho abych se ale usadila na svoje místo, jsem si sedla z boku na stůl a přehodila nohu přes nohu. "Teda...oni se snad nikdy neunaví." Zasmála jsem se a začala si hrát s pramínkem z culíku.
"Co ty alpho? Nepřidáš se k nim?" Pousmála jsem se. Kdo ví jestli vůbec uměl tancovat!
Tori- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 07. 16
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Raijin Dreyar Wed Aug 22, 2018 11:29 am
Zatiaľ čo sa Tori vskutku bavila, ja som stal opretý o stoličku a popíjal som si svoj alkohol. Pomaly som cítil ako mi odchádza ako motorika, tak aj zábrany, no držal som sa vskutku odolne. Namiesto toho aby som tancom podporil Tori, čo som v pláne určite nemal, som ostal v živej diskusii s miestnymi obyvateľmi, ktorí sa nevrhli do víru tanca ako môj spoločník. Dozvedal som sa mnoho vecí, tak isto ako som ich mnoho hovoril, no vo výsledku to boli len opilecké kecy.
„A potom som toho draka nakŕmil jeho vlastným okom, hovoriac, aby sa už nikdy neukazoval v zemi ohňa! A tak ma feudálny pán tejto zeme menoval rytierom!“ Prehovoril som davu, sediacemu v úžase nad mojimi historkami, v momente ako ku nám došla Tori. Dav na okamih stíchol a vyvalil na nás oči, očividne som im niečo rozprával o nej, o nás.. alebo o našich cestách. Bolo ale nadmieru jasné že sa to vyhýbalo pravde. Keď si sadla na stôl, ktorý bol až extrémne malý, ocitla sa takmer pri mne, či už chcela alebo nie.
„Tak samozrejme! Muži z Kaminari sú ti najsilnejší medzi všetkými zemami!“ Zrúkol som načo sa ozvali zborové, súhlasné výkriky! I Tori si musela všimnúť že naozaj sa ocitla medzi korbami, predsa len, týmto bola naša zem známa.
„Dokonca i ty si pre mňa ako pierko!“ Dodal som už tichšie a jemne som jej prešiel po stehne, presnejšie ju poplácal. Stačilo tak málo alkoholu a už by som jej to i dokazoval. Očividne som svoj alkohol nezvládal, teda presnejšie, mal som síce obrovskú výdrž v boji, nie pri alkohole. Dostal som sa do istej veselej a najlepšej náladičky. A i keď ma spoznala ako nejaké neviniatko, s pribúdajúcim alkoholom som naberal i na sebavedomí.
„Tak nebudem ich tu zahanbovať, no nie? A očividne to zvládaš tam i sama..“ Pousmial som sa, nalievajúc si pomaly ďalší panáčik. Už teraz som videl ako ráno budem otrasne vyzerať, no bolo mi to jedno! Dnešok akoby mal byť posledným večerom a stihnuť toho musím ešte veľa.
„A potom som toho draka nakŕmil jeho vlastným okom, hovoriac, aby sa už nikdy neukazoval v zemi ohňa! A tak ma feudálny pán tejto zeme menoval rytierom!“ Prehovoril som davu, sediacemu v úžase nad mojimi historkami, v momente ako ku nám došla Tori. Dav na okamih stíchol a vyvalil na nás oči, očividne som im niečo rozprával o nej, o nás.. alebo o našich cestách. Bolo ale nadmieru jasné že sa to vyhýbalo pravde. Keď si sadla na stôl, ktorý bol až extrémne malý, ocitla sa takmer pri mne, či už chcela alebo nie.
„Tak samozrejme! Muži z Kaminari sú ti najsilnejší medzi všetkými zemami!“ Zrúkol som načo sa ozvali zborové, súhlasné výkriky! I Tori si musela všimnúť že naozaj sa ocitla medzi korbami, predsa len, týmto bola naša zem známa.
„Dokonca i ty si pre mňa ako pierko!“ Dodal som už tichšie a jemne som jej prešiel po stehne, presnejšie ju poplácal. Stačilo tak málo alkoholu a už by som jej to i dokazoval. Očividne som svoj alkohol nezvládal, teda presnejšie, mal som síce obrovskú výdrž v boji, nie pri alkohole. Dostal som sa do istej veselej a najlepšej náladičky. A i keď ma spoznala ako nejaké neviniatko, s pribúdajúcim alkoholom som naberal i na sebavedomí.
„Tak nebudem ich tu zahanbovať, no nie? A očividne to zvládaš tam i sama..“ Pousmial som sa, nalievajúc si pomaly ďalší panáčik. Už teraz som videl ako ráno budem otrasne vyzerať, no bolo mi to jedno! Dnešok akoby mal byť posledným večerom a stihnuť toho musím ešte veľa.
Raijin Dreyar- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 188
Join date : 14. 07. 18
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Tori Wed Aug 22, 2018 11:40 am
Chvíli jsem čučela na Raijinovo obecenstvo, které s mým příchodem stichlo. Podezřívavě jsem je přejela pohledem a nakonec se koukla na Raijina. Bůh ví co jim nakecal. "Chmm to jo." Zazubila jsem se a znova si prohlédla ostatní. Opravdu tu byl skoro každý namakaný. Spokojeně jsem dloubla prstem Raijina do ruky, do svalů.
"No kdybych nebyla tak je něco špatně." Odpověděla jsem mu stejně potichu. A dokazovat nic nemusel, však mě nesl když jsme byli na cestě sem. Sáhla jsem po skleničce a napila se. Už jsem to do sebe tolik neházela, stačilo mi ucucávat. Pak jsem se zadívala na jednoho namakance, který byl u nás a natáhla se k němu. Šťouchla jsem prstem i do jeho ruky a zamyšleně šťouchla opět Raijina jako bych zjišťovala kdo je na tom lépe. No výsledek jsem si nechala pro sebe a tajemně se usmála.
"No kdybych nebyla tak je něco špatně." Odpověděla jsem mu stejně potichu. A dokazovat nic nemusel, však mě nesl když jsme byli na cestě sem. Sáhla jsem po skleničce a napila se. Už jsem to do sebe tolik neházela, stačilo mi ucucávat. Pak jsem se zadívala na jednoho namakance, který byl u nás a natáhla se k němu. Šťouchla jsem prstem i do jeho ruky a zamyšleně šťouchla opět Raijina jako bych zjišťovala kdo je na tom lépe. No výsledek jsem si nechala pro sebe a tajemně se usmála.
Tori- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 200
Join date : 12. 07. 16
Re: Sídlo klanu Dreyar
pro Raijin Dreyar Wed Aug 22, 2018 12:05 pm
To čo som im nakecal určite počuť nechcela, už len kvôli tomu ako sa na nás dvoch pozerali.
„A ja medzi nimi najsilnejší!“ Dodal som svoje slová, načo sa ale ozvalo pomedzi výkrikmi i nesúhlasné mrmlanie. Na čele mi naskočila žilka, no nebol som dostatočne opitý, tak ako ani zvyšok baru, aby sa to tu strhlo na hromadnú bitku. Bolo ale jasné, že práve takáto bitka, bola na dennom poriadku medzi obyvateľmi tohto mestečka. Čo je lepšie než si medzi svojimi vybiť dušu z tela, postaviť sa na nohy a priateľsky si znova vypiť! Jemnú zmenu v atmosfére už šlo ale cítiť naozaj.
„Hej ako, to čo bolo?“ Spýtal som sa takmer okamžite ako ďobla prstom prv mňa a potom muža neďaleko nás. Pohliadol som na ňu so zvedavým pohľadom, trochu viac žiarlivým. Avšak.. Pohliadol i vedľa stojaci muž. V jeden moment sme sa na ňu pozerali obaja a vyzeralo to že ak neodpovie kto je silnejší, očividne si to dokážeme päsťami sami! No, ono to vyzeralo že sa o chvíľu fakt strhne bitka tak či tak.
„A ja medzi nimi najsilnejší!“ Dodal som svoje slová, načo sa ale ozvalo pomedzi výkrikmi i nesúhlasné mrmlanie. Na čele mi naskočila žilka, no nebol som dostatočne opitý, tak ako ani zvyšok baru, aby sa to tu strhlo na hromadnú bitku. Bolo ale jasné, že práve takáto bitka, bola na dennom poriadku medzi obyvateľmi tohto mestečka. Čo je lepšie než si medzi svojimi vybiť dušu z tela, postaviť sa na nohy a priateľsky si znova vypiť! Jemnú zmenu v atmosfére už šlo ale cítiť naozaj.
„Hej ako, to čo bolo?“ Spýtal som sa takmer okamžite ako ďobla prstom prv mňa a potom muža neďaleko nás. Pohliadol som na ňu so zvedavým pohľadom, trochu viac žiarlivým. Avšak.. Pohliadol i vedľa stojaci muž. V jeden moment sme sa na ňu pozerali obaja a vyzeralo to že ak neodpovie kto je silnejší, očividne si to dokážeme päsťami sami! No, ono to vyzeralo že sa o chvíľu fakt strhne bitka tak či tak.
Raijin Dreyar- A-rank
- Poèet pøíspìvkù : 188
Join date : 14. 07. 18
Strana 5 z 8 • 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8
Similar topicsNaruto Stories: The Revolution :: RPG GAME :: Naruto Stories: The Origin :: Herní místnosti :: Kaminari no kuni
Strana 5 z 8
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru