Sídlo rodiny Date

pro **Raijin Dreyar** Sun Jul 22, 2018 2:51 pm

First topic message reminder :

Toto stredne veľké ale o to viac honosnejšie sídlo sa nachádza na severe, pár desiatok kilometrov od spoločnej hranice Shimo no kuni a Ta no kuni. Okrem hlavnej časti a pár bočných budov je celé obohnané obrovským a silným múrom. Po okolí sa nachádzajú žoldnieri najatí rodinou Dato, bývalím obchodným partnerom klanu Dreyar, pričom hlava rodiny Dato bol najlepší priateľ Raijinovho strýka.

pro **Reizo Kaneki** Tue Aug 14, 2018 2:11 pm

Milli jsem sice neodpovídal, ale myslel jsem si své, z mé strany poněkud spatne pochopila situaci. Kataro v jejim držení nebyl duvod, proc jsem v boji zastavil. Byl to samozrejme Goemon a především Kotomi a její interní boj, který me přirozene tankoval vic. Goemonova neobvyklého tvaru oči jsem si všiml a jeho slova si k němu spojil. Mohl snad videt, co se děje uvnitr její mysli? Uchopil jsem svitek, který Goemon pred sebe položil a s odfrknutim zavrtel hlavou. Priskočil jsem ke Kotomi s cílem ji pomoct zpatky na nohy. Pohledl jsem na Goemona a pronesl neutrálně: "Jeste se uvidime..." Chvili jsem si ho prohlizel, musel jsem sam sobě chtic nechtic přiznat, ze je velmi mocný. Nakonec jsem obrátil svuj zrak s tazavym výrazem na Milli.

pro **Kotomi Yamada** Tue Aug 14, 2018 4:04 pm

Klečela jsem na zem a dívala se do země. V hlavě jsem si přehrávala, co stalo. Nemyslela jsem si o sobě, že až se tohle stane příště, vyhraju. Sanbi měl v tom, že jsem slabá. Celé tohle mě děsilo. Jediná výhoda toho byla, že ve chvíli, kdy jsem se přestávala ovládat, se moje tělo regenerovalo rychleji. I přesto jsem se cítila na nic. Nevnímala jsem Milli, přestože Katara stále držela. Věnovala jsem jí jen letmý pohled. Vzhledem k tomu, že se všichni zastavili, věděla jsem, že je konec. Otázka byla, co Milli teď udělá. A Goemon, které tohle celé spískal, se opět rozhodl odejít. Nechtěla jsem si o tom nic myslet. Prostě jsem to vzala, jak to je. Když ke mně Reizo přiskočil, nechala jsem se vytáhnout na nohy. S trochu nepřítomným výrazem a třesoucíma nohama i rukama jsem znovu upřela pohled do země. Sanbimu jsem sice řekla, že ho překonám, ale...Zvládnu to?..'Ty ho přemůžeš. Vím to.' řekl mi dneska Reizo. Strašně ráda, bych tomu věřila, jenomže...No, bála jsem se.
,,Omlouvám se.." zašeptala jsem. Pro koho to bylo myšlené? Pro Reiza? Katara? Nebo snad jsem se omlouvala Goemonovi? Sobě? Netuším, měla jsem ale potřebu to říct, i kdyby mě nikdo z nich neslyšel.

Sídlo rodiny Date - Stránka 6 Ff282fc9be15259038a84650e7a83487

pro **Milli** Tue Aug 14, 2018 4:20 pm

"Jistě." Odstrčila jsem od sebe bezvládné tělo a nechala ho dopadnout na zem. Další rána navíc už to nezhorší. Chlapíka v županu jsem ignorovala a upřela pohled na Kotomi. Reina by mi za ní dala snad všechno na světě, ale podle všeho jí získá i bez mé pomoci. Neměl by to pro ní být problém, pokud se nenechá zaslepit chtíčem a vztekem.
Natáhla jsem si opět kapuci a vydala se pryč. Respektive k místu, kde jsem nechala svoje věci.
"Můžeš mi říct, co to jako bylo?" Zamrmlala jsem a sebrala batůžek. "A mimochodem, co jsem počórovala je moje. Za tohle se s tebou nerozdělím." Zamířila jsem nasupeně pryč.

-přesun?-

pro **Megumi** Tue Aug 14, 2018 6:05 pm

Prekvapilo ma, že so mnou ešte chcela ísť. Predsa len celá táto maškaráda bola viac menej mojou vinou. No len som sa na Milli usmial a vyrazil som za ňou, neobzerajúc sa. Nedal som Kotomi a ani Reizovi nijakým spôsobom vedieť, či ich ešte stretnem, alebo aký je môj plán.
"No, chcel som vidieť toho démona." Odvetil som Milli, keď sme došli k jej veciam. Po oznámení že sa so mnou nerozdelí, mi na tvár vybehlo pár kvapiek.
"Tak ja ti vybavím zábavu a ani za to nedostanem odmenu? Tsch." Nadhodil som rádoby urazene, no len som si robil srandu. S pomerne dobrou náladou som vyrazil tiež. No Milli som predbehol a naznačil som, ktorým smerom by sme sa mali vydať. Smerom do Hi no Kuni.

(presun)

pro **Reizo Kaneki** Tue Aug 14, 2018 6:46 pm

Když nechala Katara spadnout a vydala se pryč, nevěnoval jsem jí ani Goemonovi zvýšenou pozornost, začali odcházet pryč a nic jim v tom nemohlo zabránit. Nikdo to ani neplánoval, dokonce ani strážci ze sídla. Velitel se sebral a vydal se zpět do sídla se svými zraněnými spolubojovníky. Jemně jsem přejel Kotomi po rameni, když se tiše nikoho neadresujíc omluvila. "Zvládla jsi to..." hlesl jsem nakonec a ruku z ní spustil. Přiskočil jsem ke Katarovi a jeho tělo si přehodil přes záda. Měl jsem hlavu plnou různých myšlenek. Kataro potřeboval lékařskou péči a lepší místo než sídlo před námi v okolí nebylo. Vydal jsem se proto tam, za velitelem a jeho podřízenými. V sídle jsem se s pomocí místních lékařů postaral o Katara a jeho stav stabilizoval. Byl bídně otlučený a čekala ho delší rekonvalescence, ale přežil a nikdo si ho neodvedl... měl štěstí.

pro **Kotomi Yamada** Tue Aug 14, 2018 7:15 pm

Milli Katara pustila a ten se zbořil jako pytel brambor. Celá akce skončila a všichni se odebrali domů, jako by to bylo nějaké představení. Ucítila jsem dotek na svém rameni. A...pochvalu? Reizo mi řekl, že jsem to zvládla. Co jsem zvládla? Odseknou sanbimu a nepovraždit je? Kdyby se rozhodl mi vysmát a převzít mě, ublížila bych jim. Reizo se šel věnovat Katarovi. Oddychla jsem si v duchu, že se o něj postará někdo, komu mohu důvěřovat. Málem jsem přišla o dalšího člena rodiny.
Hřbetem ruky jsem si otřela obličej a pomalým krokem se vrátila do zahrady. Vyskočila jsem si na jeden ze stromů, opřela se zády o kmen a zaklonila hlavu. Dívala jsem se na oblohu a přemýšlela o tom všem, co se od smrti otce odehrálo a jak mě to poznamenalo a poznamenat by i mělo.

pro **Kenji Kana** Thu Aug 16, 2018 1:48 pm

Našťastie som si mohol zvoliť dosť rýchly spôsob dopravy. Využívajúc klanových zdrojov som sa ku chrámu dostal pomerne rýchlo. Než slnko zapadlo, bol som schopný ešte ako tak nájsť nejaké stopy. Nie Kotomi. Ona i jej skupina už dávno odišli a zostalo po nich len zničené miesto. Našťastie som si ale všimol iných stôp a či už chceli alebo nechceli, patril som k naozaj skvelým stopárom. Vďaka tomu som dokázal objaviť Milliine a Goemonove stopy. Neboli čerstvé, asi 2 dni staré. Prišli mi až príliš zvláštne. Nakoniec sa mi ale podarilo objaviť jazero kde sa kúpali. Premeral som si ho znudeným pohľadom následne čoho som sa, presne ako oni, vydal cez les smerom až ku sídlu v úplne inej zemi. Našťastie pre mňa tu naozaj prebehlo k boju, nie len zničená hora, už v diaľke to tu vyzeralo ako bojisko. Než som si ale stihol uvedomiť celkovú situáciu, ocitol som sa v rukách dvoch žoldnierov.

„Madam?“ Zahúkal jeden z nich keď ma privádzali so spútanými rukami až ku Kotomi, sediacej na strome. Očividne tu mala hlavné slovo v neprítomnosti iného Shinobiho. Vyrušili je presne v momente, keď hútala na strome a sama sa topila vo vlastných, pochmúrnych myšlienkach. Keď jej padol zrak dole, všimla si dvoch strážcov, ktorí vliekli muža v podivnej karmínovej košeli s vlasmi rovnakej farby. Keď sa ale lepšie pozrela, všimla si, že mám bielka tetovaním zmenené na čiernu farbu a na svet pozerám ohnivými očami. Nech už to boli roky čo sme sa nevideli, bolo očividné kto som. Reinin bratranec, Kenji Kana. I napriek dosť ošemetnej situácii v ktorej som sa ocitol som si zachovával zvláštny výraz. Keď ma viezli, vôbec som sa nebránil a vyzeral som pokojný ako ešte nikdy a keď som zahliadol Kotomi, môj úsmev sa rozšíril.
„Ale ale, koho to tu máme? Zradcu a vrahyňu?“ Spýtal som sa s úsmevom následne čoho som pocítil jemné buchnutie po hlave, ako sa ma jeden zo strážcov pokúsil umlčať.
„Tvrdí že má s vami dohodnuté stretnutie, je tak?“ Spýtal sa, pričom ešte silnejšie zovrel svoj stisk.

pro **Kotomi Yamada** Thu Aug 16, 2018 7:06 pm

Byla jsem zahloubaná ve svých myšlenkách. Ne zrovna pozitivních. Zmocňoval se mě strach, pak zase vztek, následně lítost. Vystřídalo se uvnitř mě tolik emocí, že prsty obou rukou nestačil v tom výčtu. Přemýšlela jsem nad sebou. Co se to ze mě vlastně stalo. Raijin řekl, že je na mně, jestli se rozhodnu být démonem. Měl sice pravdu, ale....Skoro se ze mě ten démon stal. Kdybych se nechala ovládnout....Povzdychla jsem si a myšlenkami zabrousila k Takumi. Hrozně jsem se o něj bála. Přála jsem si být zase s ním..
Cítila jsem blížící se chakru. Několik druhů chakry, z nichž jsem jednu z nich znala, ale...nedokázala jsem si ji nijak zařadit. Takže zatímco jsem si připravovala pečetě, tři muži došli až ke mně. Teda, pode mě. Okamžitě jsem se na červenovláska zamračila, ani nemusel nic říct.
Na otázku stráží jsem neodpověděla, ale ani jsem neslezla dolů.
,,Co tu chceš?" zavrčela jsem na něj. Bylo mi jasné, že by se tu neobjevil jen tak. Raijin tvrdil, že tu jsme v bezpečí. Nejdřív tu byl Goemon, teďka Kenji. A ještě mě drze nazve vražedkyní a zrádcem..Mě, která se bránila, protože sama nechtěla skončit mrtvá.. Zaryla jsem si nehty do dlaně.
,,Není, ale...Nechte ho mluvit." odpověděla jsem strážím. Nadále ho drželi, ale nic víc nepodnikali.

pro **Kenji Kana** Fri Aug 17, 2018 3:52 pm

„Pohostinnosť v tvojom dome poslednú dobu upadá, Lady Kotomi.“ Precedil som otrávene pomedzi zuby a pokúsil sa vytrhnúť strážam zo stisku. Nie len že mi to nevyšlo, zaslúžil som si i jeden nepekný a dosť tvrdý pohlavok. I napriek tomuto faktu som vyzeral tak ako si ma presne pamätala, arogantne som hľadel do jej očí v pokoji a mieri, akoby som sa vôbec nebál že ma dá zabiť. Faktom ale ostávalo naďalej že ja som pravdu vedel. Poznal som presný príbeh čo sa stalo a prečo vedie túto malú revolúciu. Možno vďaka tomuto som si veril že toto stretnutie prežijem.
„Čo asi, prišiel som ťa zabiť. Sám ti pobijem ochranku a vrhnem sa na teba.“ Odsekol som sarkasticky. Znova som sa pokúsil strážam vyšmyknúť, no zase to ostalo bez úspechu. Nervózne som to vzdal a vydýchol som, očividne to už pre mňa nemalo žiadnu cenu. Zavesil som sa, presnejšie som schválne nechal padnúť moje telo aby ma tie gorily čo tu mala museli doslova držať a až niesť. Keď už spútaný, tak aspoň komfortne!
„Úprimne? Našiel som vás celkom náhodou, i keď som sa snažil vypátrať vaše stopy, takmer všetko bolo fuč. Vďaka bohu zato že sa tu očividne bojovalo. Nebyť toho, nenájdem vás. Zdá sa že nie som prvý kto vás našiel. Vás a tú vašu milú a zbytočnú revolúciu. Ale to máš fuk, pokecáme? Najlepšie v súkromí ale tomu moc neverím že povolíš..“ Pousmial som sa a znova nahodil ležérny výraz. Keď som ale hľadel na Kotomi, videl som v nej niečo iné. Akoby.. nebola rovnakou. Akoby sa niečo stalo, niečo zlé.

pro **Kotomi Yamada** Fri Aug 17, 2018 5:21 pm

Mračila jsem se na něj jako mrak před bouřkou, přičemž jsem si ho shora prohlédla. Nezměnil se a to jsem ho zahlédla jen párkrát. Když doprovázel Reinu. Už tenkrát byl přesně takovýhle.
Nechala jsem ho povídat. A čím déle mluvil, tím větší jsem měla chuť vrazit mu jednu mezi oči. Požádal mě o soukromí. A já se vážně začala rozmýšlet, zda mu ho poskytnout. V jedné věci měl pravdu, ačkoliv jsem jeho sílu neznala, nevěřila jsem, že by se pustil do boje s celou ochrankou. Na druhou stranu jsem nevěřila jemu. Kousla jsem se do rtu.
,,Tohle není můj dům." hodila jsem pohled na sídlo a potom seskočila ze stromu. Postavila jsem na dva metry od Kenjiho.
,,A ocenila bych, kdyby ses vyvaroval jakémukoliv ničení." Už takhle bude nejspíš zle, že okolí poničené je. A z velké části je to má práce, dodala jsem v duchu s obavou. Kývla jsem však na stráž. Pochopili. Pomocí fuuin techniky mu jeden z nich ruce spoutal a pustili ho. Jelikož byl do nich zavěšený, tak pokud neudržel balanc, spadl na zem jako hruška.
,,Budeme poblíž." uklonili se mi a vzdálili se.
,,Tak...O čem chceš mluvit? Proč jsi sem přišel?" naklonila jsem hlavu na stranu. V ostražitosti jsem nepolevila a vzdálenost mezi námi taky neměnila.

pro **Kenji Kana** Sat Aug 18, 2018 10:27 am

Absolútne som nereagoval na jej pohľady, mračenie sa ani jej chuť mi vraziť. Zdalo sa že moja arogancia presiahla novú úroveň, na akú bola zvyknutá, no opak bol pravdou. V túto chvíľu som mohol i prísť o život, predsa len som bol priama rodina tej, ktorá ju obrala o všetko.
„Ale, ale.. Kto je ten chlebodarca ktorý ti to tu vybavil? Iná zem, obrovské sídlo, strážci. Neočakával by som to od niekoho, kto vo vlastnej zemi je považovaný za démona. Aspoň tak to tvrdia správy, ktoré sa tam šíria..“ Pousmial som sa a i keď som ju schválne provokoval, i ona vedela ako vážne to nemyslím. V túto chvíľu jej mohlo konečne dôjsť že narozdiel od väčšiny obyvateľov Shimo no kuni som bol jeden z tých čo vedeli celú pravdu. Dokonca i viac ako samotná Hitomi, pretože som vedel i zámery Reiny. Keď ma pustili na zem, padol som do prachu a špiny.
„Ok, beriem späť, pohostinnosť u teba je hlboko pod bodom mrazu..“ Odvetil som vykašliavajúc z úst kúsky hliny, špiny a rôznych blbostí. Normálne by som sa snažil napraviť i oblečenie no so zviazanými rukami to šlo naozaj ťažko. Pomaly som sa pozberal na nohy a svoj pohľad upriamil priamo na Kotomi. Nebol v ňom klam, klamal som tak excelentne, až to nebolo možné rozoznať i s lektvarom pravdy.
„To nemôžem navštíviť ani vlastnú rodinu? Predsa len, ja som s tým všetkým čo sa stalo nič nemal..“ To bol ale fakt, i ona to vedela. Keď sa to všetko udialo, bol som už dávno roky mimo mesta a často aj mimo zeme. Predsa len, ako lovec som často trávil čas mimo ľudí. O tom čo sa stalo som sa dozvedel len nedávno a práve preto som sa vrátil. Bolo bezpochyby jasné že nemala takmer žiaden osobný dôvod nenávidieť Kenjiho, hlavne nie človeka, ktorý už od narodenia prznil meno Kana a nikdy sa k nemu neprihlásil. Možno sa rozhodla mi neveriť, bol to len jej osobný a sobecký stav, i keď tomu nechcela veriť, bol som v tomto nevinne.
„Povedzme že sa stali isté veci a rád by som ako vyslanec prehovoril pár slov i s druhou stranou. Je možné že bude treba aby sa na chvíľu táto rebélia stopla..“ Prehovoril som jednoducho. Neklamal som, veriť by mi nemal nikto, ale to ani Reina. Ani Reina samotná nebola v mojich intrigách v bezpečí.

pro **Kotomi Yamada** Sun Aug 19, 2018 7:07 pm

Zhoupla jsem se z jednoho boku na druhý a založila si ruce na prsou. Sledovala jsem veškeré jeho pohledy a gesta. Jenomže čert aby se v nich vyznal. On se prostě tvářil stále tak arogantně, že se to stalo jeho součástí. Nedokázala jsem z jeho gest vyčíst nic navíc.
,,To tě zajímat nemusí, komu to tu patří." ušklíbla jsem se, když se sbíral ze země. Opravdu na zem sletěl. No, neměl se do nich tak zavěsit.
,,Rodinu?" povytáhla jsem obočí. ,,Jako vážně? My dva nemáme nic společného a ani mít nebudeme." narovnala jsem se a ruce spustila podél těla. ,,Nemohu ti věřit. Celému vašemu klanu. Žes přímo nebyl u smrti feudálního pána, vyvraždění celé rady při útoku na mě..." odmlčela jsem se a zaťala ruku v pěst. Napočítala jsem v duchu do deseti a vydechla. Ruku jsem zase uvolnila. ,,To neznamená, že jsi z obliga." zpříma jsem se mu zahleděla do očí. Že jsem nevybuchla vzteky, byl u mě zázrak. Goemon má pravdu, že jsem urážlivá, ale..Já už byla vysílená. Mít se kvůli sanbimu neustále na pozoru.
'Svým emocím stejně neunikneš.' ozval se výsměšně. Lezlo mi na nervy, jak cítil, viděl a slyšel vše, jako já...A pokaždé mě to vykolejilo..
,,Stejně jako nevidím důvod, proč bych měla pozastavit své plány." pokračovala jsem, čímž jsem ho neurčitě vyzvala, aby přestal chodit kolem horké kaše. Možná jsem vůči němu měla předsudky, ale Kenjiho jsem neznala. To sice ano, ale..Jednoduše jsem mu nemohla důvěřovat. Kdo by věřil člověku, které nese stejné jméno, jako vrah jeho rodiny. V tuhle chvíli jsem prostě nechápala, k čemu mu bude, že si vyslechne mě. Hraje si snad na soudce?

pro **Kenji Kana** Sun Aug 19, 2018 9:05 pm

Kotomi postrehla presne to, čo by aj mala. Fakt, že na mojej tvári nešlo nič poznať ju mohlo len odrádzať od toho, aby mi verila. Na druhú stranu presne tento výraz vyzeral ako výraz človeka, ktorý hovorí presne to čo si myslí. A aj to bola pravda, i keď to čo nevedela bolo to, že to načo myslím sa často menilo. A práve preto som bol excelentný klamár a ešte lepší manipulátor.
„Máš pravdu, to ma zaujímať nemusí. Tak asi ako teba jeho lojalita. Boh vie čo by sa stalo keby sa dozvedel isté veci..“ Pousmial som sa i keď som strieľal do prázdna. I keď som nevedel že Raijin, teda muž ktorý to tu vybavil tu nie je, dúfal som že sa aspoň v túto chvíľu karty na mňa obrátia, pretože v jeho neprítomnosti šlo ľahko pochybovať o úmysloch majiteľa.
„Nech už chceš alebo nie, tým že si moja sesternica vzala tvojho brata sa z nás rodina stala. Nie že by som bol nejako z toho nadšený..“ Povzdychol som si. I keď sa to nezdalo, bola mi celá táto záležitosť tak trochu ukradnutá. Jemne som si povzdychol z jej odpovede, čakal som trochu viac. Kto by to mohol len tušiť že predo mnou stojí také neviniatko. Na malý okamih mi z toho prišlo až zle.
„Takže vlastne za to môže každý na tomto svete, každý kto u toho nebol. Podľa tejto logiky aspoň. Pretože ma obviňuješ z niečoho pričom som nebol, z niečoho na čo som vôbec nebol opýtaný ani som o tom nebol informovaný a z niečoho s čím som nesúhlasil. Len preto že som z toho istého klanu. A aby si vedela, keby sa ma bol niekto spýtal, nesúhlasil by som. Džízs.. A to som si myslel že si iná. Očividne máte s Reinou oveľa viac spoločného než sa na prvý pohľad zdá..“ Povzdychol som si. Schválne som ju provokoval? Alebo som sa jej len snažil svojim vlastným spôsobom niečo vtlačiť do hlavy a vo výsledku jej pomôcť? Kto vie. Ako už bolo preukázané, v mojich intrikách som sa vyznal snáď len ja. Jej ďalšia odpoveď ma ale zarazila a ja som sa len počudovane pozrel do jej tváre. Na malý okamih som tam pocítil neistotu a hnev. Nemohol som vedieť e má v sebe niečo zapečatené, preto som sa k tomu ani nevyjadroval, no bolo nadmieru jasné že som si niečoho zvláštneho na jej tvári všimol.
„Plány? A tým myslíš akože aké plány? Sedieť na strome? Zaujímavá taktika..“ Spýtal som sa sarkastickým úsmevom. Nech už mala plány akékoľvek, týmto som jej naznačil, že by s nimi už mohla i niečo robiť. Každým dňom jej nečinnosti bola Reina silnejšia a silnejšia. Na malý okamih sa naozaj zdalo, ako si už mohla všimnúť pri jej prirovnaní s Reinou, že sa nezdá aby som bol úplne i na strane klanu Kana.
„Ale predsa len rob ako myslíš. Veď načo by sa princezná z Shimo no kuni starala o svojich ľudí. Radšej bude pokračovať v tých svojich plánoch a nechá ľudí umierať pri frontálnom útoku zo strany Kaminari no kuni. Veď prečo nie. Čo by teba to malo zaujímať. Veď i oni určite stoja za vraždou tvojej rodiny. Veď nech nás všetkých pozabíjajú a zatlačia až do mesta ktoré asi spália no. Čo ťa do toho.. aj keď počkaj, nie je v tom meste náhodou tvoj brat?“ Spýtal som sa ale na tvári sa mi neobjavil žiaden úsmev. Žiaden provokačný ani arogantný náznak, bol som úplne vážny.

pro **Kotomi Yamada** Mon Aug 20, 2018 4:43 pm

Dobře, snažila jsem se ovládat. Opravdu jsem se snažila, ale krev ve mně jen vřela. Co na tom, že jsem ovládala led, když moje krev momentálně měla teplotu rozžhavené lávy.
,,Ne, celý svět za to nemohl. Jen tvůj podělaný klan!" vyjela jsem po něm. Silná slova na mě, ale moje sebeovládání bylo v tahu. ,,Tvoje milá sestřenice! Ta mi zničila život! Připravila mě o rodinu a domov!" hlas jsem zvyšovala čím dál.
,,A ty..." zajíkla jsem se. Do očí se mi draly slzy. Kousla jsem se do rtu, odmítala jsem začít brečet. Nechtěla jsem. ,,Si sem nakráčíš....Sám víš a počítáš s tím, že ti nebudu věřit, ale přesto mi řekneš, že s tím nemáš nic společného? Jak si jako myslíš, že mám reagovat?!" sklopila jsem pohled.
,,Kaminari no Kuni útočí na naši zem. Vsázíš na to, že se vzdám zášti vůči tvé povedené sestřenici a vrhnu se do boje za vlast? Neměla by tohle řešit Reina?! Tak moc přece chtěla vládnout." ztišila jsem hlas. Samozřejmě mě to bolelo. Bylo ubližováno našim lidem. Nevěděla jsem o tom. Teď jsem tady, ze svého domova jsem byla vyhnána a musím o něj bojovat. Mám bojovat i pro něj? Spřáhnutá s Reinou? Vážně?
Jenomže když zmínil mého bratra, zhluboka jsem se musela nadechnout.
'Co hodláš udělat, holčičko? Necháš zabíjet, nebo budeš zabíjet?'
Dobrá otázka....Sama jsem nevěděla. Měla jsem pocit, že se mi hroutí svět. Vyhnána z domu, považována za démona, bez bratra i otce, zrazena matkou. Přicházejíc o lidi, které jsem jednou měla chránit, lidi vlastní země....Dobrá otázka to byla. Zahodit hrdost, nebo ji nezahodit.
Hodila jsem pohled na sídlo. Momentálně se v něm nacházel Kataro v bezvědomí. Reizo, který se o něj staral. Zbytek skupiny byl pryč. A čas běžel... Roztřásla jsem se. Jen jsem nevěděla, jestli vztekem nebo bezmocí.
,,Co ode mě teď očekáváš?" upřela jsem na něj pohled. Lítostivý, přesto vzdorovitý. Hlas jsem měla lehce nakřáplý. Proč by ne. Měla jsem strach. Copak jsem voják? Nevychovávali mě k tomu. Hrozilo mi vrátit se na místo, kde jsem nebyla vítána. Stejně jako hrozily výčitky, pokud nepomůžu..

pro **Kenji Kana** Mon Aug 20, 2018 5:49 pm

Bolo mi úplne jasné ako stráca chladnú hlavu. To som aj očakával že sa stane. Presne takéto situácie nás robia ľuďmi. Robia z nás to, kým sme. Jej slová by pre iného boli ako rozžeravený kus olova vtlačený priamo do hrude, na mne sa nepodpísalo ani jedno z jej slov. Buď som tomu nedával žiadnu váhu, no skôr mi bolo úplne ukradnuté čo si o mne myslí. Ja som len poukazoval na fakty.
„Áno, lebo my si vyberáme kde sa narodíme, že? Ja som si totiž prial byť Kana. Zaškatuľovala si ma do tej istej skupiny ako je človek, ktorý ti zabil rodinu, len na základe priezviska. V tom prípade je ďalšia konverzácia na túto tému úplne zbytočná. Nemám v úmysle ti tu dokazovať moje pohnútky, presviedčať ťa že nie som taký ako ma vidíš. Poviem len jedno, tvoja nenávisť voči klanu Kana je len maličký zlomok neznášania, ktorý k nemu cítim ja. Keby som bol takým, akého ma naozaj vidíš, už dávno by som tu nabehol s jednotkami a popravil ťa tu priamo na mieste. No, očividne už mám skupinu takže v tom prípade by sme toho mohli nechať..“ Prehovoril som priamo a do očí. Nemal som na tvári sarkastický úsmev, nemal som na tvári žiaden výraz. Naozaj mi bolo ukradnuté ako ma berie, chcel som uviesť ale veci na správnu mieru. Ak by aspoň trochu zisťovala, ak by vedela niečo o mne, ak by si vypočula informácie o mne, zistila by, že som známy ako ohnivý Kana len preto, že som takmer nikdy nepoužil Shoton.
„To čo chce ona a čo je vhodné pre túto zem je dosť zásadný rozdiel. Áno, mala by sa o to postarať ale v takýchto bojoch sa vôbec nevyzná. Je to človek ktorý vyhrá svoj súboj proti svojmu súperovi, no nie proti organizovanému útoku. Aj keby nejakým zázrakom vyhrala, čo je takmer nulová šanca, tvoje šance skončia lebo práve ona bude tá čo pomohla Shimo no kuni, zatiaľ čo ty si sedela na strome a pozorovala ako zem horí. Z Reiny bude hrdina a z teba len štvanec ktorého budú všetci nenávidieť za rozvracanie našej zeme. Ak však prehrá, čo sa stane? Myslíš si že sama to zastavíš? Ty a kto ešte? Nevidím tu nejaké tvoje vojská. V tomto prípade je len jedna možnosť..“ Zastavil som sa pozrel som sa ako vyzerá. Naozaj sa nezdalo že je v poriadku a len tak som odolal pokušeniu sa jej spýtať, čo to znamená. Vedel som si to zistiť i inak, očividne sa zdalo, že to všetko unikalo pri jej výbuchu hnevu. Zdalo sa že jej provokovanie mi ide dobre.
„Aspoň na malý okamih spojiť sily. Nie priamo na jednom bojisku, no sú i iné možnosti. Tak aby sa nestalo aby to žiadna strana nezneužila..“ Prehovoril som.

pro **Hashiru Senju** Tue Aug 21, 2018 10:18 am

Kotomi a Kenji mohli pocítit jemný poryvy větru posilneny čakru. Blížil se ninja, který dokázal ovládat svou čakru úplně na jiné úrovni než ostatní.
Vítr sílil az téměř prehlusil Kenjiho projev. Hashiru se objevil uprostřed Kenjiho řeči a pořád měl aktivovanou techniku větrného brnění.
Vyslechl jsem jej, že svého oblečení vytáhl svitek a podal jej Kotomi.
"Žhavé informace ze Shimo no kuni.." Kotomi nevypadala zrovna nejlépe.
"Yamada Kotomi! Jsi dcera nejmocnějšího a nejspravedlivejsiho feudalniho pána, který tu kdy byl. Jsme především Shinobi, skryj své emoce a využij je v bitvě, dodají ti sílu, kterou budeš potřebovat. Všichni tě následujeme, že své vlastní vůle. Vidíme v tobě shinobi, který tu ještě nebyl. Jen se podívej na to, co jsi dokázala. Spojila jsi lidi různých národů a klanů. Nechali jsme pouto nenávisti daleko za sebou a spolupracujeme. To se nepovedlo v celé historii nikomu jinému. Pojďme a společne změníme tento svět. Seber se a ochranme tuto zemi.." Dokončil jsem svůj proslov a s plamennym pohledem se podíval Kotomi do očí. Poté jsem se otočil a premeril si pohledem Kenjiho.
"A ty jsi kdo?" Řekl jsem a složil si ruce na hrudi.

pro **Kataro Yamada** Thu Aug 23, 2018 5:19 pm

Už to byla nějaká doba co jsem upadl do bezvědomí po své prohře v souboji, který byl v druhé polovině tak trochu jednostranný. Zranění byla sice vyléčena, ale ztuhlé tělo po tolika dnech zůstávalo, chtělo to trošku se procvičit a projít se. Zpočátku bylo těžké se postavit, skoro jsem spadnul, ale jakmile jsem si párkrát došlápnul tak jsem se už udržel na nohou. Nikoho jsem neviděl a tak jsem se rozhodl trochu popátrat po okolí. Doufal jsem, že nejsme zase pod útokem, ale neslyšel jsem žádné výbušné otřesy. To, že jsem byl zpět v sídle jsem poznal když jsem procházel kolem pokoje kde byla předtím Kotomi. Především jsem hledal ji, jestli je v pořádku. Moc si toho nepamatuju když jsem padal k zemi. Byl jsem v bezvědomí hned po srážce s bleskem. Dál už si nic nepamatuju a tak by bylo dobré se na nějaké informace zeptat přímo jich. Pokračoval jsem ve svém malém výletu najít někoho známého.

pro **Kotomi Yamada** Tue Aug 28, 2018 9:59 pm

Kousla jsem se do rtu, když jsem si Kenjiho vyslechla. Možná bylo nefér, že jsem si ho Kenjiho zaškatulkovala, ale....Raději jsem si ho vyslechla. A bylo mi stále víc a víc na nic. Reina hrdinka, Kotomi zrádce. To se toho vážně ode mě očekává tolik? Měla jsem být jen princezničkou v pozadí. Vždy to tak bylo plánované.
Najednou se zvedl poryv větru a já zacítila známou chakru. Hashiru byl zpět. A spustil rovnou s proslovem o tom, kdo jsem. Tušila jsem, že Kenji se nám....Vysměje, nejspíš..Mě to ovšem po těle trochu zahřálo. Věnovala jsem Hashirovi milý úsměv a pak zas otočila pohled na Kenjiho..A myslela jsem, že snad sním.
,,Spojit síly?" zopakovala jsem nevěřícně. Dobře, neměla jsem vyloženě armádu, ale...Bojovali jsme se sanbim a nebýt závěru...Když jsem viděla sílu všech ostatních, vím, že máme nějakou šanci...Ale Kenjimu jsem o tom opravdu říkat nechtěla.
,,Uvědomuješ si, jak šíleně tohle zní?" nakrčila jsem obočí. ,,Spojit síly..." zopakovala jsem znovu. ,,Jaké možnosti máš na mysli?" naklonila jsem hlavu na stranu. Hashirovi jsem neodpověděla, chtěla jsem, aby se mu Kenji kdyžtak představil sám. Mladý Senju bude asi trochu překvapený, kdo před námi stojí.

pro **Kenji Kana** Wed Aug 29, 2018 4:46 pm

Naozaj mi zabralo všetku vôľu čo som v sebe našiel, aby som po príchode a reči Hashira neskončil na zemi v záchvate smiechu. Prípadne sa nedogrcial. Môj otrávený výraz ale hovoril za všetko. Otrávený výraz a dusenie smiechu. Nebol som blázon, aby som sa vysmieval súperovi do tváre, kým som spútaný. Nebol som idiot aby som riskoval svoj život kvôli poznámke, ktorá sa mi drala na jazyk. Ale predsa som si nedokázal niečo odpustiť.
„Shinobi, aký tu nebol? To si všetkých dosť urazil..“ Cez zadržovaný smiech som precedil pomedzi zuby a na jeho otázku ohľade mojej identity som mlčal. Nemal som v pláne sa tu rozkecávať s ostatnými a už tak som bol v časovom sklze. To, kto som ho nemuselo vôbec zaujímať, prvoradé bolo to, čo som sem priniesol. Nešlo však prehliadnuť s akým záujmom som sledoval zvitok, ktorý Hashiru podal Kotomi a ba čo viac, pečať na ňom. Pečať ukazujúca na príslušnosť ku klanu.
„A ty si myslíš že som to myslel ako spoluprácu ruka v ruke? Si naozaj tak naivná ako sa o tebe hovorí. Až mám pocit, že som si vybral zle. Naozaj si myslíš že by Reina súhlasila s kooperáciou s.. tebou? Nie, ja hovorím o našej kooperácii. Ako iste vieš, v meste, v klane a voči Reine mám istý rešpekt. A je pre mňa až príliš jednoduché ti dopomôcť. Povedal som, tvoj brat je zatvorený v meste a mne nerobí problém ho odtiaľ prepašovať. A o čo viac, nerobí mi problém zasiahnuť Reinu vtedy, keď to nebude čakať. No, samozrejme nič nie je zadarmo. Chcem informácie. O všetkom. O tebe, vás, plánoch. To ako s nimi naložím bude len moja vec, no nikomu nebudú podsunuté. Samozrejme, ak mi neveríš, tvoja splátka môže prísť až po návrate tvojho brata, prípadne mojej pomoci v tejto vašej vojničke..“ Nezdalo sa že žiadam veľa, predsa len, informácie ktoré by som dostával by boli len pre mňa. Už z toho šlo usúdiť že myslím len na svoje dobro a vôbec nemám v pláne niečo povedať Reine, rovnako ako som jej ani nepovedal o pavúčej správe. Mohlo sa zdať že ju chcem len zradiť, no to nemala ako predpokladať, už len z dôvodu, akoby som dokázal oslabiť Reinu.
„Aj keď, v túto chvíľu by som ti predovšetkým radil, aby si zaútočila kým sa dá. Reinine sily sú rozmetané, pri tomto útoku je až príliš zahľadená na Kaminari no kuni, s ktorou očividne spolupracujete, hľadiac na ten zvitok. Ak máš niečo v pláne, mala by si to urobiť skôr, než bude neskoro. Pretože takýmto spôsobom táto žabo myšia vojna skončí zle pre teba skôr, ako sa stihneš nazdať. A to by som nerád, nie teraz, keď sa tak darí..“ Pousmial som sa. Bolo nad mieru jasné v akom obchode asi idem. O čo horšie, zdalo sa, že naozaj Reinina naklonená strana k víťazstvu mi na pokoji nedáva.

pro **Raijin Dreyar** Wed Aug 29, 2018 5:01 pm

Naša cesta mala len pár krátkych zastávok na menší odpočinok a jedlo. I keď sa spočiatku nezdalo že sa ponáhľam, asi v strede cesty sme s Blairom začali uháňať ako o dušu. Sám som nevedel o čo ide, zožieral ma však zlý pocit z toho všetkého čo sa deje. Po celý čas som neprehovoril ani slova, po celú jazdu som bol celý čas jemne skľúčený, no nedával som to najavo. Mal som pocit že robím chybu, no krok vpred som už urobil a návratu už nebolo. Hrejivý pocit vychádzajúci z Toriinho tela ma však hnal bez zastavenia. Po úmornej ceste sme sa zastavili neďaleko sídla, presne na mieste, kde som zničil horu keď sme odchádzali. Presnejšie, Blair sa zastavil prudšie ako som mienil a s nami to takmer vrhlo na zem.
„Bol tu boj..“ Prehovoril potichu, načo som z neho zoskočil a rozhliadol sa. Miesto bolo poničené ešte viac, ako som ho zanechal. Sídlo však ostalo nedotknuté a muži, ktorých som poslal spoločne z kočiarom ma o ničom neinformovali. I tak som však mienil byť opatrnejší, než sa na prvý pohľad zdalo.
„Čo si o tom myslíš?“ Spýtal som sa, no moja otázka smerovala k Tori. Jej schopnosti stopovania a senzibilizmus boli naozaj úchvatné. Narozdiel od nej, ja som ničím takým nedisponoval no namiesto toho som cítil niečo iné. Ohromnú Raitonovú čakru. Tak podobnú a pri tom tak rozdielnu od mojej, až mi na ruke navrela husina a ja som sa nervózne rozhliadol, dúfajúc, že narazím na zdroj tejto čakry. Bol však preč.
„Ach, z problému do problému, ako tak pozerám, mám pocit, že ma majiteľ vážne zabije. A moje nervy tomu tiež nepomohli. Tori, buď mi svedok že som to neurobil ja..“ Povzdychol som si otáčajúc sa k nej. Čas nášho „nájomného“ bol už takmer u konca a zatiaľ na svete nebol žiaden plán čo robiť. Trochu zúfalo som si prešiel rukou po tvári.
„Nehádž na ňu svoje problémy, nie je tvoja matka aby ti stále kryla zadok, keď niečo vyvedieš. Keď si idiot, nes si následky sám.“ Ozvalo sa zozadu, hlas patril Blairovi, ktorý sa pomaly prechádzal po okraji. To čo si vyslúžil bol môj nahnevaný pohľad a následný prostredník smerovaný k jeho osobe.

pro **Tori** Wed Aug 29, 2018 7:11 pm

Celou cestu jsem mlčela a přemýšlela nad vším možným. I když jsem nešla po svých, trvalo to až moc dlouho a začínalo mi to být dost nepříjemné. Nutně jsem se potřebovala protáhnout! A tak jsem asi poslední hodinu cesty jen nevrle poposedávala a mračila se co nejvíce otráveně.

Když jsme ale konečně dorazili k hoře, seskočila jsem skoro okamžitě a začala se protahovat. "Díky bohu." Zamrmlala jsem v předklonu a pomalu se narovnávala. Až po protažení jsem se rozhlédla a dala ruce v bok. "No.." Mlaskla jsem. "Aspoň se nenudili." Vydala jsem se blíže ke zničenému pozemku. "Rozhodně se nenudili. Bylo jich tu poměrně dost." Zahleděla jsem se k sídlu a přimhouřila oči. "Myslím, že bude lepší když ti to vysvětlí Kotomi." Na co se namáhat když to může jednoduše objasnit Kotomi, která byla v sídle. "Zaplať mu škodu a je to ne?" Pokrčila jsem rameny a promnula si zátylek přičemž jsem se usmála na Blaira. Zhluboka jsem se nadechla a pro změnu se koukla na Raijina. "Jestli pak tu necítím tvojí konkurenci hm?" Rýpla jsem si do něj. I když tento Raiton byl od jeho odlišný, jenom jsem netušila proč.

pro **Raijin Dreyar** Thu Aug 30, 2018 11:36 am

Hlavou som len prikývol a následne sa otočil k sídlu. Platiť zato by nešlo len tak, určite nebude žiadať peniaze. Tak ako stále, i truhla ktorú som sem priviezol síce obsahovala kopu vecí, no ani jednu mincu či bankovku.
„Neviem, či tie správy chcem počuť..“ Uškrnul som sa. Ako som pozna chvíľu túto bandu, dokázali na seba vždy privolať len kopu nešťastia. Avšak, ak by som vážne zistil že tu niekto skopal Katara a utiekol, osobne by som im predal všetko moje bohatstvo, hnev ešte z minula ma na neho neprešiel.
„Trhni si, Shinrin..“ Odsekol som podráždene a o to viac zvýraznil jej priezvisko. Z diaľky som sledoval ako muži vytiahli z koču truhlicu a pomaly ju prenášali do sídla. Otočil som sa k Tori a zapozeral sa na šperk, ktorý visel na Toriinom krku. Jemne som sa pousmial.
„Nauč sa slušne chovať!“ Ozvalo sa a ja som schytal od Blaira jeho prednou labou po hlave, načo som sa skácal k zemi. Ten sa hrdo vystrel a spokojný so zásahom pomaly prešiel ku vaku, ktorý chytil do zubov. Medzi tým som sa dokázal postaviť na nohy, šúchajúc si ubolenú hlavu a nadávajúc na bolesť.
„Toto je ešte slabý odvar z môjho, no v Kaminari no kuni.. by patrila tá osoba k naozaj silným. A že som ich stretol veľa..“ V tú chvíľu som si spomenul na meče v mojom batohu, ktoré som pre seba vzal. Boli perfektné práve pre užívateľa Raitonu, no v mojich rukách boli na nič, nie len že som šermovať až tak nedokázal, tie meče by mi nepridali takmer nič. Avšak, ak ten človek, čo tu bol, je nepriateľ.
„Ach bože, zase sa tvári ako najsilnejší..“ Priložil si Blair labu k hlave, následne čoho som sa rozhodol jeho poznámku úplne ignorovať, kazil mi reputáciu Alphy! Mal som ho nechať hniť v trezore!

pro **Tori** Sat Sep 01, 2018 9:12 pm

Zatnula jsem zuby a probodla ho pohledem. "Neříkej mi tak!" Zavrčela jsem nasupeně, já věděla že mu to nemám říkat! Teď to budu poslouchat furt. Uraženě jsem se vydala pěšky k sídlu a nechala je tam. Než jsem došla k bráně už jsem byla zase v klidu a zastavila se u stráží. "No šup." Pobídla jsem je mávnutím ruky a čekala až mi otevřou. Cítila jsem kde je Kotomi ale za ní jsem nešla, zamířila jsem do pokoje kde naposledy ležel Reizo, jenže byl prázdný. Nespokojeně jsem mlaskla a šla dál, z dálky jsem na chodbě viděla známou postavu. Vypadal ale hůř než když jsme odešli.
"Ale..snad jsi nedostal po tlamě?" Zastavila jsem se u Katara a sjela ho pohledem. "Vytrhal jsi další záhon?"

pro **Kataro Yamada** Sun Sep 02, 2018 9:23 am

Trochu jsem se zmátořil než na mě promluvila Tori a zvedl hlavu. " Tahle zranění naštěstí nejsou od Raijina za ten záhon. Jestli mě ale zmerčí tak může nějaká přidat. Tak doufám, že ho to přešlo, protože je tohle jeho sídlo, tudíž se tu brzy potkáme. " Narovnal jsem se a mírně jsem se protáhl až mi trochu křuply klouby jak jsem byl ještě trochu ztuhlej. Chtělo by to nějakou rozcvičku když jsem tak dlouho ležel. Vůbec nevím co se kolem děje. " Co tebe přimělo se po takové době vrátit? Krátce poté co jste odešli se tu ukázala taková malá dvojčlenná skupinka. Bojoval jsem s jednou hodně silnou šermířkou, která ovládala černý blesk s kterým jsem však prohrál. Led a elektřina nejde moc dohromady. Musím se naučit i něco jiného, jinak to příště může být horší. Sám ani nevím jak jsem se dostal zpět do sídla, asi mě přenesli. " Tak nějak jsem to shrnul, možná jsem toho trochu vynechal, ale to nevadí. Tak jako tak jsem byl mimo celou dobu, takže jsem toho taky moc nevěděl.

pro **Tori** Tue Sep 04, 2018 12:49 pm

"A od koho teda?" Nadzvedla jsem obočí a opřela se ramenem o zeď. Možná to vypadalo jako bych se tu chtěla vykecávat ale opak byl pravdou. Nechtěla jsem, jenže jsem byla zvědavá co se tu stalo.
"Peníze." Zalhala jsem a pokrčila lhostejně rameny na jeho otázku, proč jsem se vrátila. "Dva lidi.." odmlčela jsem se a ušklíbla se "...proti vám. A ty dostaneš na zadek?" Zasmála jsem se. Kdyby jen Kataro věděl proti komu stál Raijin. "Zajímavé." Pohodila jsem vlasy, přestala se opírat a vyrazila okolo něj dál chodbou.

pro Sponsored content

Sídlo rodiny Date

Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date

Re: Sídlo rodiny Date