SÍDLO KLANU KANA

First topic message reminder :


Sídlo klanu Kana je přísně střeženo, rostou kolem něj krystalické květiny, které v okamžiku umí reagovat na uživatele a vytvořit kolem hradu pevnou krystalickou bariéru. Pokud se jedna z nich zničí nebo se utrhne, naroste místo ní jiná. Lidé květiny běžně trhají, berou si ji jako symbol vlády Kana a je prostě krásná. V sídle je několik místností, pokojů, hlavní sál, ve kterém se pořádali i pořádají plesy a oslavy, přijímací salonek hned za vchodem do sídla, část sídla určená pro služebnictvo, zbrojovna, tréninková místnost a v nejvyšší části věže pokoj od kterého existují jen dva klíče. Jeden vlastní Reina a druhý ...?

Uvelebila jsem se v křesle a dala si nožku přes nožku. Mezitím dorazili další. Prohlédla jsem si je od hlavy až k patě. Zastavila se pohledem na Yogan.

Pche, trochu maskulinní děvče

Už jsem myslela, že pojdu, v tom dorazila Reina. Vstala jsem, rukou si očistila oděv a přešla k Reině. S úsměvem jsem její ruku přijala.

Naivní...

"Konnichi wa, hledám práci a jistě mé služby uvítáte, ráda bych si o tom promluvila o samotě.." a mile se usmála.

Milá. Kývnu a zvednu ruku proti Benjirovi. Mezi námi a Benjirem s jeho kolegyní vyrostla krystalická stěna. Nespustila jsem přitom zrak z oné ženy. Evidentně pro mě měla informace, které já jak jinak než milovala. 
"Poslouchám." vyzvu jí a posadím se do křesla naproti tomu, ve kterém předtím seděla. Zdála se dost sebejistá. Tak jsem čekala, že její odpověď bude pro mě víc jak uspokojivá.

"Dovolte, abych se představila, jsem světu známá jako Kuroi Mibojin, jsem špionka, která rozvrátila Uzu no kuni," pousmála jsem se. Dívala jsem se přímo do jejích očí. Byla to sebejistá a silná žena, kterou jsem obdivovala.
"Chci pro Vás pracovat, mé schopnosti Vám budou jistě k užitku. Hned Vám to předvedu.." řekla jsem a začala jsem se pomalu měnit na Reinu. Měla jsem dokonce i stejný hlas a stejnou stopu v čakře. Ani senzibil by nezjistil rozdíl.
Usmála jsem se a pohodila vlasy.
"Ale chci zálohu.."

Rozvrátila Uzu no kuni.... zajímavé. Proč takhle nerozvrátit i Hi no kuni. Každopádně jsem stále setrvávala na místě a sledovala, co mi předvede. A musela jsem uznat, že to na mě udělalo velký dojem. 
"Ouu jaká to krasavice." nemohla jsem si odpustit poznámku a musela jsem si ji prohlédnout kolem dokola. Naprosto přesná kopie mé maličkosti. Nádhera. 
"Zálohu by chtěl každý, ale většinou se s ní pak už nikdo nevrátí, jakou budu mít záruku, že mě nezradíš, když ti zálohu dám?" ano je nutno dodat,že mě takhle napálilo už dost lidí, tentokrát si musím dát pozor, ačkoli přijít o tak úžasné stvoření jsem rozhodně nechtěla.

Otočila jsem se kolem své vlastní osy a zasmála se.
Svou techniku jsem zrušila a zcela vážně se podívala na Reinu.

"Kdybych Vás chtěla zradit, tak to udělám a nic mi v tom nezabrání," pokrčila jsem rameny.
"Ale teď jsem tady a pokud Vás zradím, tak na mě klidně vypište takovou odměnu, že budu do dvou dnů mrtvá. Je mi to jedno, já jen chci práci a dělat to, co dělám dobře! Možná Princezna Yamada pro mě práci mít bude." řekla jsem a na oko se urazila.

"Chytrá velmi chytrá. Vydírat mě hned po příchodu. Zajímavé ale co se divit. Čirou náhodou mám ženskou sílu radši než mužskou a o tebe se rozhodně připravit nenechám." Stojím těsně před ní. Škoda vyhrožovat sama sobě to by mohlo být dobré. Ale jako na zavolanou přišla včas.
"Jak si na tom s bojem, drahá? Čirou náhodou mám před sebou misi na které by se hodilo, aby byly dvě Reiny a to jedna jako předvoj a volavka a druhá záloha a ... řekněme lovec." Ano myslela jsem přesně na to, že kdyby se Kotomi přeci jen objevila, tak ji mohu zezadu krásně překvaput zatímco si bude myslet, že jsem vepředu. Nebudu lhát ale ta holka ve mě vyvolala pokušení.
"Jak dobře mě znáš aby ses za mě mihla vydávat?" Otočím se k ní zády a ze své kapsy vytáhnu měšec, který ji následně podám. Mohlo tam být tak 70 ryo víc jsem u sebe neměla.
"Zbytek později. Jak si řekla jen záloha."mrknu na ní uličnicky.

"Tak to jsme na tom stejně," opáčila jsem při její poznámce o ženské síle. Jinak bych tady ani nebyla, byla bych dál jako Gejša s muži.
"S bojem? No, když změním podobu, nedokážu používat techniky té druhé osoby. Nejsem osoba vhodná pro přímý útok, spíš jako záloha. Jdu pěkně zezadu a zabiju je.." vzala jsem si měšec a uklonila se.
"Děkuji."


Pche, rozhodně nebudu dělat volavku a nebudu prozrazovat své schopnosti všem. Jsem shinobi operuji ve stínu.

"Rozhodně se má milá domluvíme." Nechat ji v sídle nemůžu. Alespoň prozatím ne. Nicméně kývla jsem na její poděkování.
Zrušila jsem krystalickou stěnu a tentokrát pokynula jí, aby počkala. A já se otočila na Benjira a jeho kolegyni.
"A co my nesete vy dva?" Přistoupím k nim.
"Tvá nová přítelkyně?"mrknu na Benjira s úsměvem.

Vytahal jsem svačinku, abych utišil hlad své kolegyně, aspoň na chvíli. "Papej, kdo ví jak dlouho tu budeme" odpovím jí a natahánu k ní ruku s jídlem. Pohledl jsem na krystalovou barieru. "Totu nebylo" povím a zamyslím si, jestli jsem byl na drogách, či ne.
Kupodivu jsme se relativně dostali na řadu brzo. Mávl jsem na Yogan, ať jde za mnou. Na poznámku ohledně přítelkynině jsem úplně ignoroval. Co s tím všichni měli, člověk nemůže ani spolupracovat s opačným pohlavím. V duchu jsem si povzdechl. "Pouze jdeme si pro práci." Založil jsem ruce do kapes a čekal, co mi Reina poví, popřípadě, co mi dá za práci. Snad jsem jen doufal, že se nebude rýpat ohledně mé kolegyně.

Nelibě jsem se podívala na Benjira. Čekala jsem někaké novinky a hlavně ohledně nové slečny.
"No dobře ale jdeš právě včas. Útočí na Shimo. Vem kolegyni a půjdete jako záloha za ostatními. Chci infomace. Stačí pozorovat schopnosti, techniky. Mělo by se jednat o pětici shinobi podle všeho mířící do hlavního města. Dvě jednotky již vyrazili. Vy jste pozorovací třetí. Rozumíme si? Zkuste přežít a posílat průběžně zprávy co se děje. Vyrazit můžete hned!" Mile se na ně usměju a otočím se na slečnu špionku za mnou. Dlouho mě nic nepotěšilo jako ona přesto jsem se ještě na chvíli otočila na Benjira.
"V hale jsou mé medičky ať vám píchnou protijed proti základním jedům. Jeden z těch útočníků má jedový plyn. Nemusíte se mi přiotrávit na první terénní misi." Mrknu na ně.
"Jak se slečna jmenuje?"

Po delších cestách okolo našeho kontinentu jsem vešel do sídla mé paní. Většina strážných byla nových, nebo mě stěží poznala. Přeci jen jsem byl opravdu dlouho pryč a co jsem se koukal, tak vesnice nebyla v nejlepším stavu. Když jsem chtěl vstoupit do budovy, tak mě zastavil strážný, abych se identifikoval, jen jsem se na něj nepříjemně podíval a ihned přiběhl postarší muž v hodnosti kapitána " Pane jsme rádi, že jste zpátky ! Reina - sama, vás určitě ráda uvidí " poté se tento starší muž podíval na stráž " Otevři ty blbče! Tohle je zástupce Reiny sama ! Číslo 2 ve vesnici ! " Mladý strážný se zalekl hluboce se omlouval a pustil mě dovnitř. Jak jsem šel po chodbách nic nového se extra nestalo, došel jsem před dveře Reiny a zaklepal na dveře.

"Výborně." mrknu na dívku a počkám až odejdou, ve dveřích si všimnu Rukiho. 
"Tak to bychom měli....ááá Ruki přišel,pojď dál hned tě vyřešíme taky." slečna, která uměla měnit podobu musela chvíli počkat, alespoň okouká moje pohyby a chování, aby to nikomu nebylo divné. 
"Neseš mi doufám jenom dobré zprávy." pokynu Rukimu.

Jen jsem se pousmál a vešel dovnitř a lehce se prohrábl ve vlasech, všude jsem pohledem hledal Reininu kočku a neviděl jí, tak jsem se narovnal a zareagoval na Reinu " No záleží na úhlu pohledu, spíš se koukám že vesnice je v rekonstrukci " Lehce jsem si rýpl a poté se uklonil "Omlouvám se že jsem byl tak dlouho pryč má paní "

"Není tady Ruki, je u mého manžela." zdůraznila jsem, kde je objekt jeho hledání. Bylo mi jasné, že nemá Xayah rád, to evidentně zatím nikdo krom Kenjiho. 
"Jsem ráda, že jste zpět. Právě včas. Ano vesnice je jak to říct...v rozpadu a já přestávám mít motivaci to řešit. Našel si něco, co mi tu motivaci teoreticky pozvedne?" založím si ruce na prsou a pozoruji ho. Zatím jsem u něj neshledala známky nějaké změny z jeho osobnosti.

Ihned jsem se šel podívat k oknu zaujala mě tam jedna věc " Hele co jste dělala se zahradou?! Je nějaká jiná žejo? Přesadila květiny nebo stromy? Jiná barva krystalu? Ne ne to nebude ono ... Jo jinak mám asi dvě zajímavé zprávy. Ta první je, že vznikla nějaká skupina odborářů nebo revolucionářu? Nevím jak to říct, prostě banda lidí co dělá menší převraty, zatím nemají nějakou velkou moc, ale spousta menších vesnic s něma začíná mít společnou ideologii, je to vskutku zajímavé, avšak dle mého názoru nereálná ideologie..." Pak jsem jen zareagoval na její větu že tu není Xayah " Oh to nevadí, tak tohle jí ode mě dejte, ale prvně to dejte asi někam do chladu ať se to nezkazí " Hodil jsem Reině na stůl menší pokrm ze severních zemí, mělo to být velrybí maso.

Na poznámku o zahradě jsem nic neřekla, dlouho jsem v ní sama nebyla, tak jsem mu neměla ani jak odpovědět. 
"Skupina Revolucionářů? Více detailů bys mi neřekl?" a zadívám se na věc, co mi přistála následně na stole. Nevonělo to zrovna nejlépe, nakrčila jsem nos, ale byla jsem si jistá, že Xayah to bude chutnat. Nicméně jsem zazvonila na zvonec u zdi a přiběhla služebná, maso si přebrala a odnesla. Tady to bude chtít hodně vyvětrat.
"Vyřídím jí tvé pozdravy, jistě bude ráda." pronesla jsem potěšeně a opřela se o stůl a dále dychtíc po informacích jsem na něj koukala.

Z nějakého důvodu zignorovala mé otázky okolo zahrady no co už " Jediný co jsem pochopil je, že chcou stejná prává pro všechny, stejné životní podmínky, a společné nebo stejné majetky? " Pak jsem odešel od okna a šel obdivovat opět ten stejný obraz, který tu vlastně obdivuju vždycky " Bohužel se toho o nich moc neví, ale co jsem pochopil jsou to idealisti a spíš to budou větší diktátoři než vy mylady. " Pak jsem se ale zamyslel a nevěděl jestli je to i tak nejhorší možnost jak žít, a uvědomil si, že jsem vlastně Reinu nazval otrokářem no co už... " Co myslíte o té myšlence? Je to zajímavé, všichni jsou si rovni, ale asi to nebude jen tak no " Ten obraz, něco na něm bylo zvláštní, ale co sakra?!

Dost jsem zarazila. Jak o nich začal mluvit, to je ten co se mě dostal do hlavy. Rozhodila jsem ruce pod=l těla a opřela jsem dlaně o hranu stolu a zaraženě se na něj dívala. 
Takže už to rozjel a evidentně si i sehnal lidi v tomhle má výhodu. 
"Máš informaci kolik jich je a kde se zdržovali naposledy?" kdybych měla tu sílu tak snad i rozbiju ten stůl, jak jsem ty hrany křečovitě držela. 
"A Ruki pověz, existuje nějaké genjutsu či technika, při které se dostaneš člověk do mysli i na dálku a mluvíš s ním v jeho podvědomí a můžeš mu v něm i ublížit tak, že to vnímá mozek, ale tělo ne?" dost zásadní věc, na kterou mi ani můj manžel nebyl schopný odpovědět, třeba Uchihové o tom vědí.

Reina vypadala nervozně, asi jí mé zprávy moc nepotěšili " Bohužel se omlouvám, ale takovouhle informaci nemám, jen jsem o tom slyšel pár klebet a potkal pár cestujících, ale všichni mířili jinam, takže to podle mě moc lidí neví " Od obdivování obrazu jsem se bez optání posadil a začal ošahávat trošku židličku, byla z klasického dřevěného materiálu a já se jí snažil trošku toho dřívka sloupnout pomocí nehtu " Slyšel jsem o klanu, který s Vámí dokáže pomocí telepatie mluvit, ale nefungovalo to na moc velkou dálku, no ta další věc, že by Vám to zabíralo i tělo spíš opravdu sedí na genjutsu, které mohlo být spíš sesláno jako past... Mmm jak bych to popsal, třeba že jste se podívala na nějaký předmět nebo nevím, ale pokud by to bylo tak jak říkáte, tak osoba, kterou tuto techniku ovládá mě musí tu techniku naučit ! Zní úžasně !" Ihned jsem poté zčervenal, protože možnosti téhle techniky byli po všech stránkách úžasné! A navíc jsem stále v pubertě, tak nad čím jsem asi přemýšlel.

"No rozhodně bych se ráda proti ní chtěla naučit bránit, moc příjemný zážitek to rozhodně nebyl." pronesla jsem jen tak do větru. Takže nejen, že tu hledám ztracenou princeznu, která pro mě znamenala potencionální hrozbu, ještě řeším útok jedné skupinky na mojí zem a ještě brát hrozbu toho týpka vážně? Potřebovala bych tu být třikrát. Měla jsem pocit, že se na mě všichni domluvili a pak že já jsem ta zlá. To určitě. 
"Ani na jedno ten popis nesedí. Dívala jsem se a normálně běžně konverzovala, byla jsem mimo ani ne zlomek sekundy. Nikdo si toho až na mě nevšiml." pak jsem se na něj podívala vážně, 
"Proto si vydržuju Uchihu, aby eliminoval mou slabou stránku." 

"Opravdu zajímavá technika, zní to lehce jako jedna legendární technika klanu Uchiha, avšak to by jste se, i tak musela dostat do kontaktu s osobou" přemýšlel jsem o té technice no asi to bylo zbytečné " Jo a mám pro Vás vlastně ještě tu jednu zprávu, ten Váš bratr měl kdysi přítelkyni nebo něco takového ne? No a tak jsem zjistil, že měla nového přítele. Podle toho co jste mi psala v dopise to vypadá, že ta holčina dělala potíže. " Nebyl jsem pyšnej na to co jsem udělal, ale mise je mise " Ten její nový přítel je momentálně v žaláři nic mu není, je jen pod vlivem genjutsu, které můžete kdykoliv zrušit, nechtěl jsem dělat problém.

Zaraženě jsem si uspořádávala myšlenky. Jedna pohroma za druhou. Ale Ruki mi přinesl ještě jednu zprávu, která byla zajímavá. Takže Mili se rozhodla dezertovat, zatímco já dostala pod svá křídla jejího přítele, kterého tak dlouho usilovně hledá. Nemilé. Ale páka navíc. 
"V pořádku, dobrá práce, Ruki, máš na mě ještě něco? Výplatu dostaneš. a teď pomalu vyrazíme do akce." pousměju se.

V hlavě sem si jen pomyslel dobrá práce? To je pro ní rekord. Ale nějak jsem nechápal dáme se do práce? To nedostanu ani trošku volna? ... " Do práce ? Co máte na mysli? "