Zeke Ryuji Kana

Kde začít? Vysvětlovat, jak jsem přišel na svět je snad otázkou přírody a až moc citlivých informací, které veřejně nebudu publikovat vzhledem k tomu v jakém postavení jsem.
Jsem syn Hidekiho Kany, což je bratr zesnulého otce Reiny. Vedlejší rod klanu Kana. Ano můj otec se po mém základním výcviku začal věnovat Reině. Já měl jiné cíle, od začátku jsem byl vedený do terénu mezi hranice zemí, jelikož právo na vůdce klanu měli další tři lidi přede mnou. Takže no stress. Já se mě ujmout Kanových hraničářů a být úplně jinde. Takže pro mě bylo stěžejní umět vést lidi jiným způsobem. Klan Kana byl rozptýlen po světě a já zbožňoval ty toulky a objevování jiných zemí. Jen mě trochu mrzelo, že jsem nemohl ten čas být i s otcem. Dostával jsem jen pravidelné dopisy o stavu v rodině a novinky z té naší branže. V pubertě mě chvíli zajímaly i ženy, kdy jsem úplně zcela poblázněný si nechal platit místo penězi dobrou společností. Ale brzy jsem přišel na to, že je třeba spíše peněz a tréninku než potěšení. Začal jsem účel a práci klanu brát vážně a více se snažil tuhle politikařinu pochopit. Někdo holt musí být zlý a tak to padlo na Kany. A proč nebýt zlý v dobrém slova smyslu?

Později když už mi táhlo na 25 a měl jsem věk na ženění, což jsem teda opravdu neplánoval, tak mě poslali domů. Reině bylo 20 a otec mě vzal na její trénink. Mistrně ovládala naše techniky. Opravdu mě překvapilo, jak dobře ji otec vytrénoval, ale také si mě vzal stranou.
“Je zaslíbená Yamadům. Bude to problém. Ona je neskutečně dominantní člověk a cítím v kostech, že to nezvládne.” Řekl mi otec tehdy. Ne že bych jí bránil spíš jsem na to řekl, že má otce a dva schopné bratry, který ji s tím pomůžou. Otec ale trval na tom, že mě zasvětí do tajemství.
“Požádal mě o to Ren (Reinin bratr), hlavní větev vymyslela techniku zvanou “Tlumič”, je schopná utlumit Kanovic chakru, umí ji vždy jen pár vybraných, ale Ren chce, aby ses jí naučil také.”Podal mi svitek. Jutsu bylo velmi složité. “Nenaučíš se jí hned, trvá to roky a vyžaduje trpělivost a chladnou hlavu. Tuhle techniku měl dostat Takumi Yamada, aby byl schopný svou ženu zkrotit, ale kluci si tím nejsou jistý. Takumimu nedůvěřují stejně jako celému jejich klanu, mohlo by nám to naopak více ublížit.” Chápal jsem to.  Svitek jsem přijal, Reinu jsem pak už neviděl, ale než jsem odešel zase zpět do roboty hraničáře, tak jsem měl teorii svitku nastudovanou. Svitek jsem předal otci a zase se jal učit světu.

Po nějaké době se mi doneslo, že Reina nechala, po smrti jejích bratrů a otce, její matku a mého otce odvézt do bezpečí tzv. evakuovat. Okamžitě jsem se vydal do tajného úkrytu Kanů, kde jsem zaujal stanovisko strážce rodiny. Dozvěděl jsem se vše potřebné proto, abych se ujistil, že Yamadové jsou slabošští sobci a Reina inklinuje k osobní zkáze. Spolu s otcem a Reiny matkou jsem i nadále pokračoval v tlumící technice, abych později mohl vystoupit a Reinu zachránit před jí samotnou. Ale ještě předtím chtělo sjednotit klan Kana, který momentálně nevěděl, čí je, k čemu je a kdo je povede. Se souhlasem Reininy matky Sory jsem se ujal stanovy vůdce klanu pod podmínkou, že Reinu osvobodím, ale nezabiju jí. Měla by čelit následkům, které sama způsobila svou akcí. Byl jsem rozhodnut stejně jako můj otec, že Reina se zpět k Yamadům nevrátí a od toho proradného Akena ji dostaneme. 
Vycestoval jsem do všech zemí, o kterých jsem věděl, že jsou obohaceny našimi členy. Přemluvit většinu bylo jednoduché, čtvrtina se přemluvit nenechala, jelikož mě neznala. Nevěřili nikomu z klanu, jelikož se Reina zrovna nepředvedla a nikdo jiný ji v tom nezabránil. Na jednu stranu jsem jí chápal na druhou jsem věděl, že musí čelit svým chybám.  Jednala jak ublížená puberťačka, což se i tak dalo pochopit, když přišla v jednu chvíli o otce a bratry rukou rodiny, do které se vdala. Třetina klanu se třeba časem přidá, pro mě bylo důležité, že jsem je přivedl všechny zpět a seznámil je s naší brzkou budoucností. Osvobodíme Reinu, aby se mohla zodpovídat našemu klanu a ne jiným zaujatým vrstvám a vrátíme našemu klanu slávu a vlastní místo. Pro to bylo teď důležité obrátit se na jediného člověka, který by mohl našemu klanu pomoci. Hashiru Senju.



Osobnost:
S osobností mám trochu problém jelikož jsem celkem dost laxní hlavně k rodinným věcem, ale umím se pro dost věcí nadchnout hlavně pro lidi, kteří jsou přesný opak mě. Číst se ve mě moc nedá, jelikož umím lidi přesvědčit o tom co si myslím, ale přitom je to klam abych je potěšil. Taky proto na mě ženy letí. Jsem prostě svůj a nezajímá mě názor ostatních, možná jen těch na kterých mi záleží. 

Vzhled:
V našem klanu je typický blonďatý vizuál, dlouhé  blond vlasy u mužů mnohdy i bílé či lehce nazrzlé. Ani já nebyl výjimkou a svoje dlouhý háro jsem si dlouhou dobu pěstoval. Ale ve chvíli, kdy jsem měl vyrazit do boje ke cti našeho klanu jsem ho shodil. Chtělo to změnu a mě tahle velice vyhovovala. Vlasy mi trochu zřídly a byly rázem světlejší. Už od raného věku jsem měl kroužek v obočí, ženský to zbožňovaly. Nebyl jsem jeden z těch vymakanců, i když páru si troufám říct, že měl. A oči, jak jinak než modrooký blonďák by ty ženský ukecal? Statný čahoun jsem teda zrovna nebyl, ale stačilo to, aby se svými 180 cm budil hrůzu. Tetování klanu Kana jsem měl na levém zápěstí jako všichni a do toho ještě na prsou tetování lva – mého Sumona.
 

Schopnosti:
Nikdy jsem nevynikal  v posuzování síly a schopností na základě právě velikosti chakry či síly. Prostě to m každý jinak a klan Kana je zrovna unikátní v tom, jak umí svou chakru redukovat pro svoje KG. Rozvíjel jsem stejně jako ostatní i element, který je k shotonu primární a to doton, využívám ho hlavně, abych na první dobrou neukázal, odkud jsem. Stejně jako zbytek klanu ani já nejsem moc zběhlí v genjutsu a jeho obraně. Díky každodennímu posilování jsem si nabral trochu více fyzické síly, proto nemám problém někomu jednu ubalit, když mě vyzve. Ale moje cesta mě naučila raději vše řešit diplomaticky. 

Zajímavosti:
V zajímavostech je třeba zmínit moje heslo: „Semnou se nejedná, se mnou se vyjednává.“ Řídím se tím celý život a tak to tak je. Nic nechci zadarmo. Ani svět takhle nefunguje, nevím proč bych měl já. Moje oblíbené jídlo a pití? Asi je to jedno. Sním vše, jsem hraničář. Takové ty oblíbené věci, musel bych se dlouze zamyslet a to mě nebaví. Kdo to bude chtít vědět, ten si to časem zjistí. Ale jediné co je třeba o mě vědět je, že rodina byla, je a vždy bude na prvním místě. 
Otec a Reina mají za své summony draky. I já je měl mít jako další pokrevní linie, ale už jsem nechtěl mít to samé co Reina. Stále tam byla ta myšlenka toho, že jí chci překonat, proto jsem si díky vlastní cestě našel svého Summona, který mě tak vystihuje. Lev. Vždy jsem byl takový svůj král. A teď když jsem i vůdce klanu, tak mě to přesně vystihuje. Jen jsem zvědav, jak na to bude reagovat Reina, ta nebude moc nadšená aneb vítej moje malá osobní pomsto.


Používané nástroje:
i když jsme bojovníci na dálku, pořádný chlap se bez katany prostě neobejde. Nosím ji neustále na zádech, stejně jako štíty na rukách. V základech se umím velice dobře a přesně trefovat vším, co se dá házet, tedy shurikeny, senbony, jehlice, bomby, kunaie a vlastní krystaly plus samozřejmě umím zacházet s jakýkoli nástrojem, který si ze shotonu vyrobím. 














 

POVOLENO