Nálevna Stará brána

pro **Hoshigaki Kazuki** Sat Jul 21, 2018 1:06 pm

Nenápadná nálevna nacházející se jak název napovídá nedaleko hlavní brány. Stala se tak oblíbenou destinací poutníků, stejně jako pochybnějších živlů tohoto města, opilci počínaje, donašeči pokračuje a dealery konče. Zkrátka a jednoduše, pokud hledáte nějaké to podpultové zboží nebo jen sháníte pochybnější kontakty, toto místo je přesně pro vás. Pokud jste však slušný občan, obchodník nebo dokonce shinobi, měli byste se tomuto místu obloukem vyhýbat. Takové tu totiž nemají rádi.

Barmana zde dělá věčně zachmuřený stařík, který velice rád vypráví o svém předešlém životě žoldáka.

Nálevna je nyní v kompletní rekonstrukci po nešťastném požáru způsobeným vznícením jednoho ze sudů s kořalkou, ehm ehm. Celá původní budova byla stržena k zemi a na jejích základech nyní roste budova zcela nová, o poznání lépe vyhlížející. Mezi dělníky i lidmi z okolí se proslýchá, že se bude jednat o pánský klub

pro **Kenji Kana** Sat Jul 21, 2018 2:13 pm

Ponáhľal som sa, veľmi rýchlo, držiac celý čas Milli za ruku, vedúc ju davom po námestiach až kým sme neskončili na druhej strane mesta. Od sídla sme boli vzdialený na dlhé kilometre a presne takto mi to vyhovovalo. Keby sa náhodou Reina dozvedela ako na tom sme, končíme.
"Ták, sme tu!" Teraz som sa už pousmial akoby sme prežili nejakú šialenú naháňačku s diablom samotným a až teraz som si uvedomil že som to trochu prehnal. Snažil som sa nás dostať ďalej ale opojený istými látkami som si ani neuvedomil že som ju ťahal námestím dlhé desiatky minút. Môj stav síce stále nekončil, ja som sa ocitol na mieste ktoré som poznal ale Milli asi nie. Ako ona neviem, stál som pred vchodom do baru ktorý som veľmi rád navštevoval a aj keď som bol Shinobi, všetci v ňom, nehovoriac o barmanovi vedeli, čo za živel som bol. A predovšetkým, často som tu isté zboží dodával i ja samotný, keď som bol na dne, odoberal som.
"Tak čo, fajná prechádzka nemyslíš?" Vedel som že čo chvíľa budeme pociťovať dojazdy a tých som sa obával. Prsom som ukázal smerom ku krčme.
"Chceš ísť do vnútra?" Na tvári sa mi rozlial úsmev, síce som bol arogantný debil ale pod vplyvom tohto, po naháňačke a fakte že Milli je asi jediná kto ma z Reininho kruhu ešte nepráskol alebo ma nezdrbal, no zlepšilo mi to náladu. Bar vyzeral ošarpane a nebezpečne, najlepšie miesto pre mňa.

pro **Milli** Sat Jul 21, 2018 2:22 pm

Nechala jsem se dotáhnout až sem a cestou si užívala to mravenčení pokožky. Prohlížela jsem si lidi v okolí a usmívala se na ně jak blbeček. Vážně jsem je všechny měla hrozně ráda! Prohlídla jsem si podnik před kterým se zastavil a přešlápla na místě. "Nejlepší procházka za dlouhou dobu." Zahlásila jsem spokojeně a olízla si rty. Začínala jsem mít sucho v puse. "Ano!" Přikývla jsem a teď ho táhla já. Vešla jsem dovnitř a přimhouřila oči, bylo tu celkem šero. Rychle jsem se rozhlídla a zamířila rovnou k báru. "Cokoliv prosím!" Zadívala jsem se na staříka za barem a těkala očima z lahve na lahev.

pro **Kenji Kana** Sat Jul 21, 2018 2:50 pm

Trochu v úžase som sa nechal odtiahnuť do vnútra, kto by čakal že vojde práve sem. Tento podnik nebol práve známy svojou dobrosrdečnosťou, skôr bol známy svojím underground svetom a nie príliš legálnymi zásobami. Síce som tu bol dosť často hosť, čo sa týkalo Milli, to som vôbec netušil.
"Škoda že s nami nebola Reina, určite by rada ochutnala!" Pousmial som sa a tiež pocítil sucho v ústach. Potreboval som okamžite alkohol, veľa alkoholu preliať do vyprahnutých úst a úplne prázdneho žalúdku. Keď ale doniesol barman naše drinky, trochu bokom som mu ukázal na prstoch čo chcem ešte k tomu a poprosil som ho aby to doniesol dva krát. Netrvalo dlho a pred nami pristál sáčik plný aromatickej vône a zelenej farby.
"Povedz mi, Milli, už si niekedy ťahala cigaretu?" Spýtal som sa s úsmevom a síce som vybral svoju krabičku čistých cigariet na stôl, čo bolo v balíkoch na stole bolo ešte viac otázne.

pro **Milli** Sat Jul 21, 2018 2:59 pm

"Ta by nás pleskla." Zavrtěla jsem hlavou, Reina na tohle nebyla. Nebyla ráda, že jsem pila natož kdyby věděla o tomto. To by bylo peklo! Rychle jsem se koukla ke dveřím, naštěstí tam Reina nebyla takže pohoda. Oddychla jsem si a uchopila skleničku s pitím. Napila jsem se a málem padla. Chutnalo to výborně! Možná to bylo tím cukříkem a nebo barman byl bůh. Asi sem budu chodit častěji. Usmála jsem se, odložila skleničku a začala si jemně rukou přejíždět po druhé paži. "Ano." Odpověděla jsem mu popravdě ale bylo to dávno, když jsem se ožralá potácela světem kouřila jsem jak dělník a nebyla jsem na to hrdá. Od doby co jsem se hodila do normálu jsem cigaretu neměla. "Ale je to dávno." Pokrčila jsem rameny stále s úsměvem.

pro **Kenji Kana** Sat Jul 21, 2018 3:09 pm

"Možno, a možno by som bol rýchlejší.." Pousmial som sa. Už to bolo naozaj dávno čo sme sa naťahovali a neraz som vyhral i ja. Lenže to by som musel využiť svoju techniku dosť dobre a v tomto stave som si nebol istý či by som to zvládol na 100%. Keď prikývla len som sa pousmial a podložil barmanovi svoj vlastný balíček. Vzal som do ruky cigaretu a rozmotal ju. Na stole som už mal pripravený papier kde som vysypal tabak z cigarety a z náprsného vrecka som vytiahol dutinku a papierik na cigarety. Dutinku som si strčil do úst a papierik rozložil.
"Nemá príliš rada keď robím také veci. Až moc sa snaží zo mňa vychovať dobrého Kanu. Prdím im na ten ich blbý klan a úprimne aj na celú túto zem.. Keby tu nebola Reina, asi by som sa už nikdy nevrátil." Precedil som pomedzi stisnuté zuby. Bolo príjemné baliť si cigaretu v tomto stave, tie pohyby prstov keď som sa snažil vložiť ako zelený obsah sáčikov od barmana ako aj tabaku do papieriku a perfektne ho zašúľať spoločne s dutinkou, extrémne príjemný pocit.
"Divím sa že sa ti chce tak pracovať pre toto mesto. Ver mi, za hradbami je to oveľa zábavnejšie.." Rozkecaný som teda veru bol, v ten moment som olízal okraj papierika a zašúľal jointa poriadne. V ten moment som sa ale rozhliadol, v prípade núdze by som obsah spálil.
"Dáš si niečo lepšie ako cigaretu?" Spýtal som sa. Nebolo to silné, miešal som to s tabakom takže aj keby na nás prišli žiadne známky by sme nemuseli ukázať. Pred oči som jej strčil prvú z nich a len čo si vzala pustil som sa znova do motania pre seba.

pro **Milli** Sat Jul 21, 2018 3:29 pm

Dál jsem si užívala svůj dotyk a sledovala ho. Měl ty pohyby teda pěkně naučené, takže to rozhodně nedělal poprvé. Byla jsem zvědavá co z toho nakonec bude. Nikdy jsem tohle neviděla. Dneska jsem zažívala samé poprvé. "Hmm zajímavé." Prohodila jsem když mluvil o tom jak nemá rád svůj klan a tuto zemi. Na to proč jsem se ale už neptala. Nic mi do toho nebylo. "Jsem na tom podobně jako ty, jsem tu jen kvůli Reině. Jinak je mi to putna. Nejsem žádný zachránce lidí.." Zakroutila jsem hlavou a zadívala se na staříka za barem. Většinou za barem byli mladší lidé. Po jeho otázce jsem se vrátila k němu a zadívala se na jeho výtvor. Přimhouřila jsem oči a přemýšlela jestli je to dobrý nápad. Jenže moc dlouho to netrvalo. Teď mi připadalo vše jako dobrý nápad! Vzala jsem si od něj cigaretu co cigareta nebyla a počkala na něj až smotá jednu pro sebe. "Jsi v tom asi docela zkušený co?" Poznamenala jsem ale odpověď jsem nečekala.

pro **Kenji Kana** Sat Jul 21, 2018 4:41 pm

Zatiaľ čo som sa snažil zabaliť druhú cigaretku pre mňa, celý čas som ju počúval. Neprišla mi až tak príliš výrečná ako sa mi spočiatku zdalo ale čo ja viem, teraz zo mňa hovorilo toľko vecí len ja som jedným z nich nebol. Pomaly som už vsádzal dutinku do papierika keď som sa na chvíľu zastavil.
"Ale nehovor, a čo už je ten dôvod s Reinou kvôli ktorému tu ostávaš?" Spýtal som sa zvedavo, načo som dokončil aj svoju cigaretu. Zo svojho puzdra som pomaly vytiahol zapaľovač a jemne si zapálil cigaretu, pričom som jej ho podal. Zhlboka som sa nadýchol, prvé nádychy boli ešte nič, ešte sa len cigareta rozpaľovala, následne čoho som potiahol poriadne. Chvíľku som to v sebe držal než som to vydýchol a pocítil ako ma zadrhlo. Jemne som sa rozkašľal.
"Hej, čo za sra*ku si mi to ku*va predal? Odkiaľ si zohnal takú hovadinu?" Spýtal som sa naštvane smerom k barmanovi ktorý si len niečo zašomral popod nosom a ďalej sa venoval čisteniu pohárov. Len som nad ním mávol rukou a svoj pohľad znova upriamil na Milli.
"Prepáč, očividne tu nikto nevie poriadne nakupovať tak buď opatrná, dosť píše.." Nesúhlasne som pokrútil hlavou nad touto zradou zo strany barmana a odklepol si. Na chvíľu sa mi zahmlilo pred očami následne čoho som pocítil teplý pocit v okolí pľúc. Zoširoka som sa usmial, pretočil hlavu a oprel si ju o operadlo.
"Nie je to až tak ťažké. Keď sa po chvíli naučíš v tom pohybovať a pochopíš základy, je to jednoduché. A hlavne, keď máš chuť, potrebuješ to vedieť urobiť rýchlo lebo než to dokončíš môžu ťa načapať!" Zasmial som sa.

pro **Milli** Sat Jul 21, 2018 4:53 pm

Napila jsem se drinčíku a pokrčila rameny. "Tak..znala jsem tu jen jí. Když jsem jí přišla pozdravit řekla mi co se stalo a zůstala jsem. Asi abych se přestala cítit provinile, že jsem kdysi využila jejího bratra." Sledovala jsem jak si zapálil a potáhl. Následně se rozkašlala a já se zasmála. Právě kvůli tomu jsem radši počkala abych viděla co to udělá. Na jeho varování jsem jen mlčky přikývla a zapálila si. Potáhla jsem a vyfoukla. Začalo mě to štípat v krku a musela jsem si odkašlat. Po chvíli jsem to zkusila znovu a tentokrát se mi podařilo držet kouř déle. "Chmm ty jsi přímo gauner." Pronesla jsem ironicky a radši se napila abych se zbavila toho pocitu v krku. Začínala jsem mít opět lehkou hlavu. Mohla bych se odrazit od země a určitě bych začala levitovat jako obláček.

pro **Kenji Kana** Sat Jul 21, 2018 5:30 pm

Pomaly som poťahoval do seba, už to bolo oveľa lepšie. Trochu to utlmilo dojazdy z cukríkov a tak mi bolo zrazu oveľa lepšie, nehovoriac o drinku ktorý Milli objednala. V túto chvíľu na tak vysušené ústa to bola svätená voda.
"A môjho bratranca tiež. Čo také sa stalo?" Spýtal som sa. Teraz keď som už v sebe mal viac ako polovicu z cigarety som sa cítil oveľa viac silnejší. Na chvíľu som sa zatváril hrozivo ba priam hrôzostrašne, než moja tvár opadla a ja som sa rozosmial na plné obrátky.
"To je úplne jedno, aj tak som ho vôbec nemal rád.." Pravdou ale bolo že som vlastne nemal rád nikoho. Lepšie sa človeku takto žilo. Svoj pohľad som upriamil k dverám. Kto vie kde bola sesternica. Dúfal som len v jedno že tu nepríde, naozaj som nebol teraz v stave aby som sa tomu venoval. Aj keď neviem ako u Milli, cigareta ma úplne vychillovala. Pokrútil som očami, otvoril ústa aby som si znova potiahol a nechal ruku voľne padnúť popri mne a len tak tak som udržal v rukách posledné zvyšky.
"Fúú.." Pousmial som sa a následne započul jej cynickú poznámku o tom aký som vraj gauner. Nejakým zázrakom som sa prestal opierať o operadlo a svoj pohľad som vrhol na ňu.
"Neprovokoval by som ma na tvojom mieste.." Pohrozil som jemne sa hihňajúc. V túto chvíľu, i keď často som sa ako gauner správal, som skôr vyzeral schopný ublížiť maximálne tak nejakej muške ako nejakému človekovi.

pro **Milli** Sat Jul 21, 2018 5:57 pm

Na to co se stalo jsem neodpovídala. Reinin bratr mi chvíli zahříval postel abych díky tomu zapomněla. Jenže to nepomáhalo a tak jsem šla o dům dál. Nebylo to nic na co jsem byla hrdá. A i když ho Kenji neměl rád stejně jsem o tom mluvit nechtěla. Opět jsem potáhla a vypustila ven kolečka obláčků. Spokojeně jsem se zahihňala a zbyteček típla. Napila jsem se a opřela se. Měla jsem těžké nohy ale zároveň jsem se cítila lehce. Jakmile na mě hodil ten zlý pohled a zahlásil, že bych ho neměla provokovat nevydržela jsem to. Vysmála jsem se mu do obličeje. A smála jsem se pořádně a dlouho, až jsem z toho začala slzet. Mezi smíchem jsem dokázala protlačit aspoň jednu větu. "Už...se...teda...bojím."

pro **Kenji Kana** Sat Jul 21, 2018 6:40 pm

Mala pravdu, nezaujímalo ma to ani v najmenšom. Mojich bratrancov som mal na háku a bolo mi jedno ako skončili. Nikdy som voči nim necítil ľútosť ale dokonca ani hnev či nenávisť. Boli mi ukradnutý. Preto namiesto toho aby som ju ďalej spovedal, kompletne som zabudol na tému o ktorej sme sa bavili. V tom momente sa mi ale začala smiať. A do očí. Pravidlo klubu sráčov číslo dva, nikdy sa mu nesmej! Alebo tretie? To je fuk. Nerob to a hlavne nie pri ľuďoch čo sú pod psychotropnými látkami. Zodvihol som sa zo stoličky a priblížil sa k Milli. Moja hlava bola zarovno s ňou, a tak sa moje ústa dostali k jej uchu. Môj hlas zrazu znel strašidelne i keď tam bolo cítiť známky chichúňania sa.
"Vážne, nevieš do čoho ideš.."

pro **Milli** Sat Jul 21, 2018 6:49 pm

Zvedl se a přiblížil se, ještě jsem se potichu pochechtávala a pak mi přeběhl mráz po zádech jak mi zašeptal do ucha. Jenže já se nebála. "Hmm?" Trochu jsem se odtáhla abych na něj viděla a ušklíbla se. "Tak páka pane gaunere?" Navrhla jsem se sladkým úsměvem. A přece neodmítne..bojí se holky? To by bylo dost ubohé. I když mu asi nezáleží na tom co si kdo myslí ale bylo by to ubohé a kdo ví jestli by si tím nepošramotil ego.

pro **Kenji Kana** Sat Jul 21, 2018 7:27 pm

Samozrejme že mi záležalo na mojom egu a mojej hrdosti. Viac ako na čomkoľvek inom. Avšak svoju fyzičku, o nej som mal dosť informácií, vedel som že nie som nejako silný muž a pri pohľade na ňu mi bolo jasné že je možno silnejšia ako ja. O čo horšie, keď ma ona ťahala do baru, cítil som jej silu a bolo mi nadmieru jasné že by bola možno schopná ma niesť i v jednej ruke. I keď, to by zvládol takmer každý. Na chvíľu som zneistel, než sa mi na tvári roztiahol široký úsmev.
"Páka, takto si merať silu robia obyčajní ľudia. Sme Shinobi a naše podporné techniky sú i našimi zbraňami. Čo takto, bez čakry, úplne?" Dosť zvláštne som sa pousmial a v očiach mi zašľahali plamene. Ak by to vyšlo, asi by som sa do konca života neprestal smiať.

pro **Milli** Sat Jul 21, 2018 8:01 pm

Sledovala jsem jak znejistil a poznamenala si to do imaginárního notýsku. Takže to nebude silný borec. Zahihňala jsem se nahlas jen tak. "Platí." Vyhoupla jsem se na nohy ale zase jsme si sedla. Pořád jsem je měla hrozně těžké a ten alkohol. "Hmm tak neplatí." Zamrmlala jsem a pokrčila rameny. Místo dokazování si kdo je lepší jsem radši sáhla po zbytku drinku a na ex ho do sebe hodila. Olízla jsem si spokojeně rty a zase se zahihňala.

pro **Kenji Kana** Sat Jul 21, 2018 9:31 pm

Skrýval som to ale uľavilo sa mi. Na jednu stranu, na druhú stranu som sa cítil trochu podrážene pretože už dlho som na nikoho svoju pečať nenasadil a tak veľmi som sa tešil že to konečne znova uvidím, tú bezmocnosť ľudí keď sú v mojom područí. A práve na nej som to chcel odskúšať. A čím viac mi odporovala, tým viac bolo neznesiteľnejšie to pre mňa neurobiť.
"No, keď sa teda tak bojíš.." Poznamenal som popod nos s úškrnom stojac vedľa nej. V túto chvíľu zo mňa znova sálala arogancia a môj pohľad jasne naznačoval že sa cítim ako víťaz, pretože sa bojí. Keď som sa ale snažil pomôcť, zatočilo so mnou a ja som takmer skončil na zemi, len v poslednej chvíli som sa stihol chytiť stoličky a jednou rukou sa tam udržať.
"Fuck, možno som to prehnal..Necítim si nohy.." Odsekol som keď som sa vyškriabal na stoličku následne čoho som sa zasmial

pro **Milli** Sat Jul 21, 2018 9:39 pm

"Ach áno. strašně moc se tě bojím. Jsem největší srab na světě. Jak vůbec můžu žít?" Povzdechla jsem si nahlas a ironicky se pousmála. Nevadilo mi, když mi někdo říkal, že jsem slaboch nebo, že se bojím. Ať si to klidně myslí. Byla to pro mě výhoda. Pozorovala jsem jak skoro skončil na zemi a zase se uchechtla. "Já nevím, ale mně přišlo, že TY se bojíš páky." Pousmála jsem se a zamávala na staříka za barem aby připravil další dva drinky. "Myslela jsem, že tohle je pro tebe normální den." Znova jsem se ušklíbla na to, že to přehnal.

pro **Kenji Kana** Sat Jul 21, 2018 11:32 pm

Vážne mi brnkala na nervy ale vôbec som nereagoval. Bol som tak dlho na cestách že únava bola teraz moja najhoršia zbraň. Nikdy si neberte cukríky a nefajčíte keď nemáte dosť energie, inak vás to naozaj začne vypínať!
"Keby si súhlasila, už dávno si v páke porazená.." Uškrnul som sa radšej a uzatvoril tému, pretože som bol fakt prestrašený. Ale na druhú stranu, skúsiť to, veď prečo nie. Až teraz mi z trávy začalo fajne hrabať.
"Ale prosím ťa, ťahám už tretí deň.." Odvetil som trochu neomalene, natiahol sa na stoličke a prstami naznačil o ďalšie panáky.

pro **Milli** Sun Jul 22, 2018 8:50 am

"Áha..tak to určitě." Vystřelila jsem ruku ke stolu, položila loket na desku a usmála se na něj. "No tak dělej ať se mi pak líp usíná." Mrkla jsem na něj a čekala jestli zase vycouvá nebo ne. Já sama jsem začala být unavená a měla jsem slušný hlad. Snědla bych snad cokoliv! Když objednal další dva panáky sledovala jsem staříka jak je nalévá a pak se vrátila zpět k němu. "Tak?"

pro **Reina Kana** Sun Jul 22, 2018 2:57 pm

Ocitla jsem se před tou krčmou. Dovnitř lidem jako já bylo odepřeno chodit. Sama bych do takového pajzlu nikdy nešla. Tentokrát si to ale situace vyžadovala, když toho nikdo jiný nebyl schopen. Nešla jsem dovnitř zatím ani teď.
Zavřela jsem oči. A pozvedla ruce. Kolem mě mohl leckdo vycítit tu temnou auru nasranosti, kterou jsem měla již od brzkého rána. Se zdvihem mých rukou začala i od základů celá krčma krystalizovat, soustředila jsem se pouze a výhradně jenom na základy krčmy. Lidé uvnitř byli nedotknutelní, ale když zjistili že se něco děje, panicky běhali z hlavního vchodu aby se zachránily. Když celá krčma a vše kromě živého v ní byla pokryta tlustým krystalem, pak jsem se odhodlala jít dovnitř, kde jsem našla ty dva. V tom rauchu, ve které jsem je čekala. Já ale nečekala na to, až se rozhodnou reagovat a pomocí techniky Kanashibari no jutsu ty dva sparalyzovala, neměli se šanci pohnout, ještě když jejich mysli byly tak otupělé z těch drog, co měli v sobě.
"Výborně, žádala jsem Mili o misi, ještě na ní jak je vidět ani nevyrazila. Kenji, tobě jsem jasně dala najevo, abys ten sajrajt sem nenosil. Ani jeden jste mě neposlechli a mě už vážně nebaví, jak ze sebe děláte puberťáky, když jste dospělí lidé." opět pozvednu ruku a cosi zamumlám. Celé jejich tělo pokrylo krystal, kromě hlavy. Paralyzující technika poté zmizela.
"Máte poslední varování. Na misi vyrazíte oba dva společně už zítra ráno, hned potom co vystřízlivíte, a budu chtít zajímavé informace. Pokud se vrátíte bez informací z mise, tuhle ..... chatrč proměním příště v molekuly krystalu a všechno živé v ní, rozuměli jsme si?" povytáhnu obočí. Můj naštvaný výraz mluvil za vše. Ztratila jsem nervy ve chvíli, kdy mi bylo naprosto jasné, co udělají. Na Kenjim totiž byla ta menší dávka čehosi vidět už když jsem odcházela ze sídla. Mili, ač si myslela, že jsem jí neviděla, tak popíjela také už tam.
Stačila mi prostá odpověď, abych tu krčmu vrátila do původní podoby a je nechala být.

pro **Milli** Sun Jul 22, 2018 5:13 pm

Dál jsem čekala, jestli to přijme nebo ne. A stále jsem měla hrozný hlad po té "cigaretě". Po cukříku mě bolela hlava jak kdybych měla kocovinu, ale musím říct, že jsem byla i v horším stavu. Ráno se očividně nějakou hroznou záhadou přihnalo dříve...jak tohle děla to tedy nevím. Najednou se nálevna začala třást. Přidržela jsem se stolu a obalila mě modrá chakra. První co mě napadlo bylo to, že přišla princezna. Ale objevil se krystal. Oddechla jsem si, protože pff krystal ale zároveň jsem se zhrozila. Reina..pane bože. Už jsem slyšela tu přednášku. Jenže místo toho napochodovala dovnitř. Chtěla jsem se schovat dřív než mě uvidí a díky aktivované technice jsem se rychle pohnula k baru. Stihla jsem ale zaregistrovat jak na místo kde jsem stála seslala nějakou techniku. V tu chvíli ve mě hrklo. Opřela jsem se rukou o bar, pořád jsem měla pocitově těžké nožky. Reina použila druhou techniku..na mě! Jenže krystal se rozpadal a nebyl schopný mě obalit. Zamračila jsem se. To bylo řečí, že jsme rodina. Nikdy jsem Reinu neodsuzovala za to co udělala. Chtěla jsem jí pomoct, ale nic mě k ní vlastně nevázalo. Nic jsem jí nedlužila. To, že proti mě použila techniky se mě dotklo. "Fajn." Odsekla jsem jí, vyznělo to jako bych přijímala její poslední varování a rozkaz k misi. Po mé odpovědi mě nechala být a tak jsem vyšla ven na ulici a zmizela pryč. Jak myslíš.
-přesun-

pro **Kenji Kana** Sun Jul 22, 2018 7:06 pm

Ráno som sa prebudil, teda aspoň som myslel že som sa prebudil. Nedúfal som to, skôr som chcel aby sa ráno nikdy nestalo. Kocovina ktorá v tú chvíľu bila moju hlavu bola nepredstaviteľná, no dala sa zvládnuť. Otvoril som oči a zistil som že som spal na stole celú noc. S obrovským sebazaprením som sa nedogrcial, zdvihol som sa a prešiel k baru kde som si okamžite kúpil pivo a zapálil si cigaretu. To ma okamžite dostalo na nohy, predsa len ranné vyprošťováky, v tom som bol expert, čo znamenalo že som sa vrátil okamžite do relatívne normálneho stavu. V tom sa ale udiala zvláštna vec a začal sa kryštalizovať bar. Okamžite mi bolo jasné kto to je, keď do vnútra vstúpila moja sesternica. Snažila sa hrať na výnimočne zlú a tak ma spútala pod techniku, ktorá vydrží maximálne zopár sekúnd než vyprší. Ale to jej vyšlo, ja som sa ani nesnažil vzpierať, načo by aj. Bolo mi úplne jedno čo začne robiť, nemal som potrebu sa brániť. No než vyprchala paralýza, pokúsila sa ma skryštalizovať. V krvi mi vrelo. V tomto momente som bol naštvaný ako nikdy ale na mne to aspoň bolo vidieť. Shoton ktorý sa ma snažil obaliť okamžite praskol a ja som bol nútený použiť ten svoj na obranu.
„Donútila si ma TO použiť..“ Povedal som nahlas. Bolo mi úplne jedno ako som v tú chvíľu znel, bolo jasné že rešpekt alebo nejaká náklonnosť k nej v tento okamih nebola pre mňa prioritná. Vedela to dobre ako neznášam naše Kekei Genkai a nevadí ak ho používa, ale použiť ho na mňa? To by mi tiež až tak nevadilo ale donútiť ma.. použiť ho? Že som ho musel vytiahnuť? To bolo už aj na mňa príliš.
V očiach mi horel plameň.
„Rešpekt sa získava inak..“ Prehovoril som a vydal som sa teda preč. Možno poslúchnuť rozkaz. No jedno bolo jasné, ak by sa znova o to pokúsila, bránil by som sa. A bolo by mi jedno či je moja sesternica či nie, musela by ma zabiť. Nevyšlo by jej ma len spútať. Pretože dobre vedela, neznášam to Kekei Genkai, nenávidim ho, preklínam ho. A ona dobre vedela ako nedobre znášam keď ho používam. Možno mala názor na môj životný štýl, neznamenalo to že bol správny. Toto nemala robiť. No urobiť teraz som nič nemohol.

//Presun do mesta za prácou.

pro **Mikoto Hyūga** Sun Jul 22, 2018 7:36 pm

Do tohto mesta som dorazila dnes ráno. Odvtedy som tadiaľ blúdila, zahalená v tmavom plášti tak, aby mi nikto nevidel do očí. Nebudila som pozornosť, pohybovala som sa nenápadne, nerobila nič, čo by niekoho donútilo zastaviť ma, obviniť, zatknúť. Miesto toho som zisťovala informácie, predovšetkým o Reine Kane, v podstate princeznej, ako ju tu poniektorí nazývali. Šlo o samotnú Daimyo, ktorá to tu mala pod palcom a keďže som netušila, ako to tu funguje a koho nájsť, ku komu sa zaradiť a začať tu nový život, rozhodla som sa vyhľadať práve ju. Možno som tým priveľa riskovala, ale ako sa vraví, risk je zisk. Sama som však cítila tých prízračných motýlikov v bruchu, čo značilo, že som mierne nervózna, nadšená...alebo proste hladná. Celý deň som nič nezjedla. Zamierila som do jednej z uličiek s nádejou, že tu nájdem miesto, kde by som sa mohla najesť. Miesto toho som narazila na blondínku, ktorá pomaly ale isto menila krčmu predo mnou na jeden veľký ružový kryštál. Pootvorila som ústa. Počas svojich ciest som sa stretla s rôznymi schopnosťami, ale o tej, ktorá zahrňuje tvorbu kryštálu, ešte nie. Stiahla som si kapucňu z hlavy. Je to tá...Reina Kana? podľa slovného opisu jej vzhľadu, ktorý som získala ešte predtým než som vstúpila do tohto mesta, to aj sedelo. Jej schopnosť ma len utvrdila v tom, že to skutočne musí byť ona. Aj keď bola od pohľadu z nejakého dôvodu nahnevaná, pôsobila elegantne a hrdo. Pousmiala som sa. Reina odrazu vstúpila dnu. Možno by som nemala, ale napriek tomu som sa pomalým krokom presunula ku škrystalizovanému vchodu. Pohľad mi padol na dvojicu osôb. Obaja od pohľadu pod vplyvom drog, obalení od hlavy po päty v kryštále. Jemne ma striaslo. Hrôzostrašná schopnosť. Zrazu okolo mňa ktosi presvišťal, akýsi červenovlasý chalan s nejakým zvláštnym tetovaním. Tá žienka, zrejme jeho kamarátka tiež. Nerozumela som tomu, čo sa tu dialo, ale to šlo tak či tak mimo mňa.
"Reina–hime?" ozvala som sa potichu. Nebála som sa jej, avšak mala som také zlé tušenie, že ak zvolím jedno jediné nesprávne slovo, skončím pre zmenu rozložená na molekuly ja. Aspoň tým sa vyhrážala tým dvom už skôr, preto som plánovala byť stručná.

pro **Reina Kana** Sun Jul 22, 2018 8:15 pm

Čekala jsem, že budou oba nahněvaní. Byl to záměr je donutit něco dělat. Což se mi, jak je vidět, podařilo. Na jejich odchod jsem již nic neřekla. Kenji to rozdýchá to jsem si jistá. Bude to dlouho,ale rozdýchá. Mili... její zkoušku projela. Ačkoli ji mám ráda, je oba, jsou věci, které neodpouštím a alkohol je jedna z těch věcí. U Kenjiho jsem si zvykla byl to chlap, ale u ženy to není vůbec hezké. Nicméně za jejich rychlým odchodem jsem jen uslyšela milé a tiché oslovení. Uklidnila jsem se a otočila se za tím hlasem. Slečna vypadala nevinně. Ale moje motto zní nedej na první dojem.
"Omlouvám se za rozruch bylo to nezbytné. Potřebujete něco?" Pak jsem pozvedla ruce a pomalu je zase dávala dolů. Krystal ustupoval z celého domu. Z ní jsem nespustila oči.

pro **Mikoto Hyūga** Sun Jul 22, 2018 8:36 pm

Poprava sa nediala, zdalo sa, že som si zvolila vhodné oslovenie. To však nebol koniec, nevedela som, čo od nej očakávať. V podstate som ju poznala len z rozprávania, kde je však pravda, to inak než sama takto nezistím. Ako však pokračovať ďalej? Čo jej povedať? To som nedomyslela. Teda, objavila som sa tu s tým, že sa skrátka prídem najesť, miesto toho som narazila na Reinu samotnú ešte predtým, než som si vôbec stihla všetko premyslieť. Úžasné. Ostýchavo som sklopila pohľad.
"Volám sa Mikoto...," na chvíľu som sa zarazila. Iste som sa nemusela predstavovať celým menom. Alebo áno? "...Hyūga," dodala som napokon. Trochu som sa pritom priezvisku zamračila. Nenávidela som ho.
"Pochádzam z Hi no Kuni, avšak na cestách som už nejaký ten rok a...," opäť som sa na chvíľku odmlčala. Štvalo ma, že som si nič nepremyslela a teda som musela takto improvizovať. Napokon som sa proste narovnala a zadívala sa jej priamo do očí, pričom na mne boli vidieť menšie známky nervozity. Bol to už nejaký ten čas, odkedy som sa naposledy bavila s niekým tak vysoko postaveným.
"...z rozprávania som usúdila, že toto mesto je vhodným miestom pre nový začiatok, len...neviem, ako to tu chodí ani ako sa začleniť, preto som prišla za...Vami," pousmiala som sa napokon. Nikdy som nepatrila práve k zhovorčivým osobám, pre tentoraz som zo seba vytiahla len to a pevne dúfala, že to bude stačiť k tomu, aby som dostala nejaké...rady? Upozornenia? Facku a kopanec do zadku preto, že som tak opovážlivá? Napadlo mi množstvo scenárov, niektoré priam s katastrofickým koncom, ku ktorým, dúfam, nedôjde.

pro Sponsored content

Nálevna Stará brána

Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána

Re: Nálevna Stará brána