Sídlo Kyosanto

pro **Akeno Hatake** Fri Jul 20, 2018 9:39 pm

First topic message reminder :

Sídlo Kyosanto - Stránka 5 Ep111-06m20s

Tento hrad je jedním z mála hradů v chudé zemičce Rýžových polí. Momentálně je sídlem Kyosanto. Jen osud ví, jak bude dál.

pro **Akeno Hatake** Fri May 21, 2021 9:27 pm

Jak jsem spřádal plány, otevřel jsem si malou flašku vína a popíjel při tom. Byl jsem již rozhodnutý o svém dalším kroku, když v tom do přijímacího salonku vtrhli stráže a zpravili mě o podezřelém jedinci dožadujícího se vstupu k Reině. Tam jsem vždy mohl jen já a nikdo jiný a ti stráže to věděli, proto přivolali mě.
"Kdo se opovažuje.." rychle jsem vstal a rudý plášť zavlál. Poslal jsem je pro posily a mobilizaci hradu a já sám jsem se vydal do podzemí.
"Co tady děláš, Ōtora-doshi?" zamrkal jsem překvapeně. Toho strážce jsem znal, měl mít dnes službu, ale rozhodně ji neměl v podzemí.

pro **Tobiru Senju** Fri May 21, 2021 9:54 pm

Takže Ōtora hmm? Poškrábal jsem se na bradě. Stráže mě samozřejmě nepustili, místo toho sem naskočil Akeno, muž, kterého jsem nenáviděl a přísahal jsem, že mu jednou zatančím na hrobě.

To mě ujistilo v to, že je vevnitř něco skutečně mocného a nebezpečného a když to bude mít Akeno, bude jazýček na váze ukazovat jeho směrem. Před chvíli jsem jim řekl, že mě posílá Akeno, teď je tady a ptá se mě, co tady dělám. Možná...

"Kuchiyose: Gamakuchi Shibari!!"
Vylezl jsem tak na půl ze stínu a začal skládat pečetě. Kolem nás se začalo měnit prostředí. Tato technika byla ideální na podobná prostředí, tak jsem se toho chystal využít, co nejvíc to šlo. Ōtora byl volný a já jsem ho odkopl k Akenovi a nařídil jsem žaludku, aby je oba pozřel, tak jako začali mizet stráže. Já jsem se rozběhl ke dveřím až do místnosti ukryté za nimi. Žabí žaludek se rozšiřoval až na oné místo a já se rychle rozhlížel, co to tu vlastně mají.

Naskytl se mi pohled na Reinu, zdrogovanou, zničenou a v genjutsu uvalenou a ležící na lehátku, jak nějaký jejich zvrácený experiment. Nehodlal jsem to tak nechat. I když moje jméno bude určitě vláčené bahnem, za tento úkon, v tu chvíli mi to přišlo jako dobrý nápad, jak toho muže oslabit. Kousl jsem se do prstu a přivolal malou žábu. Nařídil jsem jí, aby spolkla Reinu a odnesla jí pryč.

pro **Akeno Hatake** Fri May 21, 2021 11:05 pm

"Koji?!" vykřikl jsem, když jsem jej uviděl vycházet ze stínu Ōtora. Pak už jsem si všiml, jak se prostředí mění v žabí žaludek a jak Koji odkopává Ōtora ke mě. Já ho chytil a odhodil do zdi, která ho pak pohltila. Já jsem dal ruce k sobě. Soustředil jsem čakru, ne svou, ale čakru tvora, kterého jsem měl v sobě zapečetěného.
Narostl mi jeden červený ocas a celé mé změnilo strukturu. Bylo pokryté lávou.
Láva způsobila to, že se mě již žaludek nesnažil omotat. Místo toho jsem se napřáhl a ocasem se odrazil ke Kojimu s nataženou pěstí.
Takže Koji se celou dobu snažil osvobodit Reinu?!! Co je sakra zač? Mířil jsem na něj a zrychlil na maximální rychlost. Nehodlal jsem mu jí jen tak dát bez boje. Zjistím o co mu jde, i kdybych mu to měl vymlátit z hlavy.

pro **Tobiru Senju** Sat May 22, 2021 7:27 pm

Akeno vypadal, že vůbec neví, která bije. Což pro mě bylo dobře. Požadovaný moment překvapení vyšel. Nicméně se zdálo, že má spoustu dalších es v rukávu. Láva? Jak mám bojovat proti něčemu takovému? Nebylo zbití.

Žáby si naštěstí nevšiml a tak byla pryč i s Reinou. Já jsem utéct mohl také, ale co bych to zanechal za odkaz? Ne. Já jsem se rozhodl bojovat a toho muže zabít i za cenu vlastního života. Soustředěním, jsem zrušil jednoho stínového klona, abych přesunul senjutsu čakru do svého těla a aktivoval sennin mod.

Když jsem viděl, jak se blíží, tak se v mé pravé ruce objevila malá rotující čakrová koule, která se začala zvětšovat.

Díky sennin modu se mi rozšířily a vylepšily všechny smysly. Jednoduše jsem se mohl vyhnout jeho přicházejícímu útoku, ale já jsem chtěl mu vyjít vstříc a zaútočit také. Rozběhl jsem se naproti němu. Viděl jsem jeho útok a cítil přicházející žár. Jeho útok připomínal můj styl Kawazu-kumite. Kdybych se tomu nevyhnul, určitě by to hodně bolelo. Vyhnul jsem se ostrým úhybem doprava a zaútočil pravou rukou s rotujícím rasenganem do jeho pravého boku.
"Senpou: Rasengan!"

pro **Akeno Hatake** Sat May 22, 2021 8:09 pm

Když jsem se dostal do místnosti, kde byla uvězněná Reina, tak už tam nebyla. Zmocňoval se mě vztek a začínal jsem chápat, o co tady celou dobu šlo. Koji byl až příliš dokonalý, než aby to byla pravda.
Svým sennin módem mě přechytračil a srazil mě Rasenganem. Lávový čakrový mód by to vydržel, kdyby se jednalo o obyčejný rasengane, ale spojený se sennin módem, to už bylo jiné kafe.
Čakrový mód absorboval většinu nárazu a odmrštil mě na druhou stranu na zeď, kde jsem proboural několik zdí.

"Začínám být nas*aný," řekl jsem a mé oči změnily barvu. Zorničky se rozšířily a byly celé oranžové. Vypadaly téměř nelidsky.

Ano...Použij mě. Společně toho šmejda zničíme. Jen povol šrouby. Já ti pomůžu, když povolíš pečeť, člověče! Udělej to! ozval se v mé hlavě temný a nenávistný hlas. Reina byla pryč a do mých řad se dostal zrádce a špion. Co je zač?

Z mého těla začaly vylétávat rudé bubliny. Ty se na sebe začaly nabalovat a nabalovat, až se kolem mého těla zformovaly v čakrový plášť. Tohle byla pro něj konečná. Odsud už se živý nedostane, jen mrtvý a nohama napřed.
Má práva ruka zajiskřila. On měl sice mocnou senjutsu čakru, já měl zase bijuu mód. Švihl jsem rukou kupředu a vypustil na něj běžícího bleskového psa.

pro **Tobiru Senju** Sat May 22, 2021 8:50 pm

Akeno vypadal poměrně děsivě. Nevěděl jsem, že skrývá takovou sílu ve svém těle. Moje techniky zřejmě neměli moc účinku a tak bylo třeba začít bojovat pěkně postaru. Jeho plášť a schopnosti bylo třeba zanalyzovat a zjistit jeho slabiny. Možná v Tsukiyamě dokážou vymyslet, co na něj platí.
Kéž by tady byl i bratr, společně jsme vždy tvořili dobrý tým.

Po složení tří pečetí jsem vyfoukl proud vzduchu, který znegoval jeho bleskovou techniku. Vzdušné vakuové čepele prorazili skrz jeho Raiton a doslova jej rozsekaly. Vyhodil jsem plášť do vzduchu. Sklonil jsem se k zemi a vlasy mi mírně narostly.

"Senpou: Kebari Senbon!" vypustil jsem na Akena salvu vlasových senbonů a doufal, že ho alespoň trefím. Tímto krokem jsem si chtěl otestovat, jestli jeho démonský pláť dokážu prorazit.
Tento souboj nebyl o tom, porazit jen Akena, ale musel jsem porazit i jeho bijuu, což bude o to těžší. Akeno byl sám o sobě dost impozantní soupeř.

pro **Akeno Hatake** Sat May 22, 2021 9:38 pm

Koji měl v rukávu ještě pár triků, a dost špinavých. Jeho senbonová salva byla dost rychlá, určitě to patří mezi jeho nejrychlejších útoků.

Abych se před nimi ubránil, poskládal jsem pečeť a dřepnul si na zem. Několik nich se mi zabodlo do těla, o zbytek se postaral plášť. Další salva schytala zeď, která vyrostla přede mnou, aby mě ochránila.
Vstal jsem. V mé pravé ruce zajiskřily blesky a nabraly fialovou podobu. Jakmile se koncentrovaná čakra stabilizovala, napřáhl jsem se a proboural se skrz dotonovou zeď. Vystřelil jsem jako fialovo-rudý blest přímo na Tobira.

pro **Tobiru Senju** Wed May 26, 2021 7:08 pm

Musel jsem změnit prostředí. Musím nějak zamaskovat útok a vylákat ho jinam, protože v takto stísněných prostředí jsem byl docela v nevýhodě.

Navíc, pokud mám přivolat ty dva velikány, musím získat dostatek času. Pomocí sennin modu jsem zjistil, že se chystá na další útok, který hned prozradila salva fialových blesků.
Ta technika je podobná mému rasenganu. Hmmm.
Vyskočil jsem na strop a vyřítil proti jeho útoku se svým rasenganem.
"Senpou: Oodama Rasengan!" zakřičel jsem a vložil do jednoho úderu plnou svou sílu. Cítil jsem jak mě opouští síla sennina a tak jsem po skončení techniky, která měla fungovat jako návnada, vytvořil otvor ve stropě pomocí Katon: Endan a vyrazil do horního patra. Sennin mod byl pryč, já jsem se kousl do prstu, nakreslil si pod oči takové mřížky a spojil ruce k sobě.

pro **Akeno Hatake** Wed May 26, 2021 7:49 pm

Zase ta samá rotující koule, ale tentokrát takto velká? Zároveň eliminuje možnost se tomu snadno vyhnout. Jenom pohltit, což já neumím.

Byl jsem v koncích. Má rychlost, síla i čakra byla naboostovaná démonským pláštěm. Bylo třeba přidat víc Yonbiho čakry, abych tohle dokázal přežít. Mé tělo obalilo mnohem víc čakry a objevil se druhý i třetí ocas.
"Raiton: Shiden!!!" naše spojená síla technik, síla bijuu a síla sennin modu se spojila v něco děsivého a vyhodilo to do vzduchu část hradu, ve které jsme byli. Byl to další legendární souboj.

Jenže my jsme byli v podzemí. Pomocí Moguragakure no jutsu jsem se ukryl v zemi a sledoval Tobirovu stopu.

pro **Tobiru Senju** Wed May 26, 2021 8:49 pm

Spojení našich čaker a technik toho udělali mnohem víc, než jsem očekával. Na chvíli jsem měl však pocit, že se naše nitra spojila a mohli jsme vyjevit nepříteli své já v plné podobě.

Nikdy jsem nic takového nezažil a bylo jasné, že tady Akeno je jinchuuriki. Celkově to byl muž, jehož bojové schopnosti převyšovaly schopnosti ostatních ninjů. Navíc byl perfektně zahalen rouškou tajemstvím. Co víc si přát? Jeho samotná aura vzbuzovala hrůzu, tak jako běžní S-ranci, jenže on byl jiný, bojoval za své ideály, tak jako já za své.

Rozhodl jsem se zanechat své pomsty a bojovat za další generace. Bylo mi jasné, že tento souboj nepřežiji, chtěl jsem však o něm zjistit, co nejvíc to šlo, aby mohl Hashiru vybudovat efektivní strategii.

Pobíhal jsem po velké chodbě vzhůru nohama, abych náhodou nenarazil hloupé pasti. Soustředil jsem velké množství čakry a zanedlouho přivolal dva velké senniny - Fukasaka a Shimu.

"Tobiru-chan? Proč nás přivoláváš do tak ošklivého místa jako je tohle? Máma zrovna dělala večeři!" zahalekal Fukasaku, když se spojil s mým tělem. "Ach, to nevadí táto! Rychle to tu vyřídíme a můžeme vzít Tobira-chan sebou!" zasmála se dobrosrdečně Shima.
"Omlouvám se Vám, velcí senninové. Čelíme vůdci Kyosanto, který je navíc jinchuuriki. Tohle bude souboj mého života, až skončíme, sdělte mému bratrovi veškeré podrobnosti," přikývl jsem vážně.

Obvykle jsem byl plný vtipu a ironie, teď jsem byl naprosto vážný. Chtěli už něco namítnou, já jsem místo poslouchání zavřel oči a soustředil čakru. Byl jsem znovu v sennin modu a chtěl jsem vycítit polohu Akena. Bylo mi jasné, že to také přežil bez úhony.
Věděl jsem, že je dost blízko.
"Já přidám olej, vy dva prosím oheň a vzduch..." nadechl jsem se a soustředil čakru v plicích.
"Senpou: Goemon!" vyfoukl jsem množství oleje, které pak Fukasaku posílil svým fuutonem a Shima následně přidala katon. Vytvořili jsme obrovské množství hořlavého oleje, které zaplavilo celou chodbu a mířilo na Akenovo současné útočiště.

pro **Akeno Hatake** Wed May 26, 2021 9:12 pm

Tobiru změnil vizáž a přivolal si posily. Došlo mi, kdo ve skutečnosti je. Schopnosti žabího sennina Tobira Senju byly vyhlášené a mě bylo jasné, že jsem ve svých řadách ukrýval dvojitého agenta Tsuki no Kuni. To mě dost naštvalo, ale nehodlal jsem Yonbiho pustit ke kormidlu. Narostl mi čtvrtý ocas a vyskočil jsem ze svého úkrytu.

Mířilo na mě množství oleje. Hodlal jsem proti tomu vystoupit se svou ultimátní technikou. Vedle mě se objevily čtyři kloni.
Poskládal jsem pečetě a každý klon udělal to samé.
"Goton: Dairendan no jutsu!" každý klon vypustil základní elementární techniku, které se spojily s jeho a všechno vybouchlo.
"Je mi ctí, Tobiru Senju," pohlédl jsem mu do očí a přimhouřil žlutě zbarvené oči.

pro **Tobiru Senju** Thu May 27, 2021 10:03 pm

Jeho techniky byly impozantní. Neustále mě nepřestával překvapovat. Jeho síla byla nezměrná. Nevím, zdali to bylo tím, že jeho techniky byly posilněné bijuu čakrou, ale dokázal se mi vyrovnat. Jeho pěti elementové kombo bylo naprosto působivé a vyrovnalo se síle mému senpou: goemonu. Já jsem se chystal to ukončit trochu jinak. Mí dva pomocníčci Fukasaku a Shima začali shromažďovat čakru do svých hrdel. Já jsem vyrazil kupředu a začal s mírným taijutsu výpadem.

Chtěl jsem ho jenom zdržet, než bude jejich technika hotová. Několikrát jsem klamně zaútočil levačkou a pak umně uskočil dozadu. Jejich technika byla hotová, alespoň částečně, neboť nebylo třeba, aby měla technika takový dosah.
Žáby otevřely ústa a začaly zpívat. Znělo to spíše jako skřek několika miliónů žab v říji. Zpěv se rozléhal chodbou, kde jsme se nacházeli a Akeno skončil uvězněný v genjutsu, stejně tak i jeho bijuu, protože jsou oba propojeni.

pro **Akeno Hatake** Fri May 28, 2021 2:48 pm

Tobiru držel tempo. Byl to však velmi impozantní nepřítel, se kterým jsem se ještě nesetkal. Většinou padli hned k zemi, aniž by nějak vzdorovali. On vzdoroval a dokonce se mi i částečně vyrovnal. Kdybych neměl Son Gokua, tak by byl konec již dříve.
Vrhl se na přímý boj a já jsem snažil vykrývat. Jeho útoky měly sílu, cítil jsem, že jsou údery posilněné přírodní čakrou.
Jakmile uskočil poskládal jsem pečetě a v mé ruce se opět objevil fialový blesk.
"Raiton: Shiden!" zopakoval jsem a chystal se na něj vrhnout. V tom jsem uslyšel žabí skřehotání a cítil jsem, jak upadávám do genjutsu. Byl jsem v pasti. Tak silné genjutsu mělo jistě své meze, jenže já byl naprosto paralyzován.
"Jak se opovažuješ?!" křikl jsem děsivě a pomalu dával k sobě.

pro **Kazaji Shimetsu** Fri May 28, 2021 3:47 pm

Právě jsem se vracel z neznámého místa poblíž bývalé vesnice Tozawy v naší zemi Heiwa no Kuni. Na tom místě jsem byl převážně z osobních důvodu, ale nutno podotknout, že jsem se tam rozhodně neflákal. Z důvodu nespokojenosti mého výsledku při osobní návštěvě jedné osoby mi zrovna nebylo příliš do zpěvů.
Všem lidem v zemi bylo doporučováno se mi zdaleka vyhýbat, pakliže jsem v špatném rozpoložení. Nebylo žádné tajemství že díky své emoční labilitě jsem dokázal ve vzteku bez důvodu zabít i vlastního spojence. Pomalu ale jistě jsem se začal blížit k sídlu Kyostanta do kterého jsem měl i namířeno. Jakmile jsem se ale blížil, tak mi začalo být jasné že není něco v pořádku. Už z dálky jsem cítil dvě opravdu silné chakry, ale poznával jsem pouze tu Akenovu. „Kdo je ten šváb?“ pomyslím si v okamžiku. Vzhledem k množství produkované chakry mi došlo že to nebude pouze konverzace mezi Akenem a někým neznámým.

V bezprostřední blízkosti sídla na mě začnou doléhat zvuky žab připomínající zpěv. „Takže tomu švábovi je do zpěvů?“ se mi tato myšlenka mihne hlavou. V ten okamžik mi zčerná celá ruka a bez váhání vyrazím směrem ke zdroji zvuku. Díky své tělesné stavbě a vzdálenosti na mě tato technika nepůsobila takovou silou. To že si někdo dovolil napadnout Akena v našem sídla byla neskutečná drzost. To že si ale u toho ten bas*ard ještě zpívá je daleko za čarou. V tu chvíli mi nestálo v cestě zhola nic. Svojí neskutečnou sílou (5) se takřka okamžitě prorazím zadní zdí do místnosti kde se nachází Tobiru a Aken. V tu chvíli se nacházím v Tobirových zádech, čím jsem ho určitě dost překvapil.

Vůbec na nic nečekám a svojí nejvyšší rychlostí se zjevím těsně nad Tobirovými zády. „Zavři už hubu“ vykřiknu směrem k senninovi, přičemž se vmžiku zjevím těsně za jeho hlavou. Svojí stále zpevněnou rukou ho nelítostně udeřím do hlavy takovou silou, že by v celém sídle bylo možné slyšet prasknutí jeho lebky.

pro **Tobiru Senju** Fri May 28, 2021 6:15 pm

Cítil jsem vítězství na dosah. K Akenovi jsem se přibližoval s kunaiem v ruce a chtěl ho bodnout skrz naskrz. Fukusaku a Shima se nezmohli na nic, protože po té žabí písni si oba museli dát pohovo. Je to velice náročná technika, která opotřebovává hrtan.

Můj sennin mod byl už téměř vyčerpán a v momentě, kdy jsem viděl naději ve vítězství, tak jsem přestal čerpat a polevil jsem v obraně..To se ukázalo jako má osudná chyba.
Kazuji silou, která se i přesto jak byla silná, nemohla rovnat Hashirově monstrózní síle, zaútočil na mou hlavu. Vyplivl jsem krev a padl hlavou k zemi.
Svým úderem mi roztříštil lebku a úlomky kostí se zabodávaly do mozku. Shima rázem zmizela, ale Fukasaku odmítal odejít bez svého věrného žáka.
"Mámo, uteč!" křikl na ni a Shima zmizela. "Tobiru-chan! Probuď se!" slezl dolů a snažil se jím lomcovat. "Ty se nevzdáváš!"

..

OST:

Pravda, nevzdával jsem se snadno. Za celý můj život jsem bojoval o své místo na výslunní, abych mohl chránit slabé. Byl jsem dost výstřední ninja to přiznávám. Byl jsem potřeštěné dítě, které neustále někam pobíhalo a prozkoumávalo okolí na vlastní pěst. Nebál jsem se povídaček o zlobivých Uchihách, kteří kradou děti. Těch jsem se nebál ani později, když jsem proti nim stál. Zažil jsem jednu velkou bitvu mezi Uchiha a Senju a odešel jsem. Tolik prolité krve a nenávisti mě navždy změnili a já tomu chtěl učinit přítrž. Několik let jsem žil v Myoboku-zan po boku mých věrných přátel a stal se senninem. Má cesta ninji byla pořád stejná. Pomáhal jsem starým, nemocným, chudým a válkou zbídačeným jedincům, lidem i národům. V jednom jsem selhal, stejně jako jsem nucen nést otcovy chyby. I přesto, že teď umírám, tak jsem nedokázal nic předat dál. Neměl jsem žádného žáka, nebyl jsem žádný učený, takže nemám ani svitky svých technik. Byl jsem jen bláhový žabák, který se chystá skočit do moře. Chtěl jsem infiltrovat Kyosanto, abych pomstil svého otce a pomohl bratrovi je porazit, místo toho mě porazili oni. Tobiru Senju, slabý muž, který podědil selhání umírá...Ne!

Tobiru, jsi jediný, kdo je dokáže porazit! Věřím tobě i Hashirovi, tak jako by měl otec věřit svým dětem a předat jim pochodeň! ozvalo se v mé hlavě nedávná vzpomínka na posmrtný rozhovor se svým otcem.

Tati, za chvíli jsem u tebe..

Vrátil jsem se na moment zpátky do svého zuboženého a nefunkčního těla. Byla to čistá síla mé nezměrné vůle a možná k tomu přispěla i houževnatost Senju klanu zděděná od samotného Rikudou Sennina a jeho mladšího syna. Neschopen mluvit a cokoliv jiného, jsem se natáhl dopředu k Fukusakovi a na mém prstu se objevila modrá planoucí pečetící technika se kterou jsem napsal pár znaků na jeho záda. Hned v zápětí Fukusaku zmizel a mé tělo opustil život.

Mladá naivní žába, která náhodou skončila v moři. Tak by možná zněl název mého příběhu.

pro **Akeno Hatake** Sat May 29, 2021 12:33 pm

Za celý svůj život jsem se nesetkal s tak otravným genjutsu jako bylo tohle. Zvuková byla obzlášť nesnesitelná a silná, ale nakonec by se mi přece jen podařilo z něj dostat. Oba se Sonem jsme se snažili dát ruce k sobě a začít vyrovnávat čakru a přerušovat tok. Kdyby nezasáhl Kazaji, tak by to určitě dobře nedopadlo.
Probudil jsem se zrovna když Fukusaku zmizel v kouři a Tobirovo tělo bezvládně spadlo na zem.
"Děkuji Kazaji, vděčím ti za svůj život. Celá země ti vděčí za to, že jsi zachránil Doshi-sama.." přimhouřil jsem oči a poklekl si k bezvládnému tělu.
"Youton: Shakugaryūgan no Jutsu!"vyplivl jsem lávovou kouli, kterou jsem rozprostřel přes celé jeho tělo. Nic jiného než kremaci lávou jsi ti bezvěrci nezaslouží.
"Kazaji, kontaktuj Yorushiho a ať společně s Aiko zajdou na hranice s Tsuki a Shimo. Začneme se zákopovou válkou a budeme jim ostřelovat hranice. Kdokoliv jen prstem se k hranicím přiblíží, bude zničen ve jménu nového světového řádu dle ideologie Kyosan-shugi. Jsou to naši třídní nepřátelé," a já se soustředím na hledání Reiny.. oprášil jsem se a chystal se odejít z hradu. Chtěl jsem spravit o nastalé situaci dělníky, aby se vrhli na opravu.

pro **Kazaji Shimetsu** Sat May 29, 2021 6:20 pm

Pomalu, ale jistě se mi po smrti toho chlápka částečně ulevilo. Potřeboval jsem si vybít vztek a záchrana Akena byla až druhořadá. Při děkování a slovech o záchraně Doshiho-sama jsem pouze zakýval hlavou. Aken byl náš vůdce, ale občas mě dokázal pěkně vytočit.
Je ale pravda, že člověk, který by mě nedokázal vytočit se ještě nenarodil. Při pohledu na kremaci toho sennina se znechuceně otočím zády k tělu. „Strašně ten bas*ard smrdí“ pomyslím si, jakmile ucítím zápach spáleného masa.
„To nemůžeš Yorushiho kontaktovat svým Gentoshin no jutsu?“ zeptám se znechuceně. Začíná se mi opět vařit krev při představě, že musím cestovat po celé zemi abych ho našel. Yorushi se schovával ve stínech a najít ho bylo velmi často obtížné.
„Reina ti očividně stejně už utekla“ odpovím vzdorovitě.
„A pokud je pořád v tom samém stavu, tak ti stejně nikam daleko neuteče“ dodám v stejném rozpoložení.
Dovolil jsem si vzdorovat Akenovým rozkazům, což bylo dost ojedinělé na celém kontinentu.
Aken musel vědět že jsem velmi náladový a že mě rychle přejde.
A taky že jo...!

V tu chvíli mi přeskočila nálada a byl jsem tedy mnohem svolnější.
„Zajdu pro Yorushiho“ pronesu nevlídně. Musel jsem ze sebe vypustit svou frustraci ven. Kromě toho ztráta někoho tak důležitého jako je Reina mě taky nepotěšila. Pořád jsem toho dýmícího chlápka nechtěl hledat, ale bylo to určitě lepší než pomáhat dělníkům s opravou. Dírou kterou jsem udělal, vyskočím ven ze sídla a bez dalších slov k Akenovi si to namířím do neznáma.

//přesun

pro Sponsored content

Sídlo Kyosanto

Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto

Re: Sídlo Kyosanto