Cesty, lúky a križovatky vo svete

pro **Megumi** Thu Jul 05, 2018 5:42 pm

First topic message reminder :

pro **Megumi** Sat Jul 21, 2018 6:51 pm

Nepotreboval som rozmýšľať dva krát. V momente keď sa Senju sklonil a začala ho zmietať nepredstaviteľná bolesť, som sa posnažil sám spamätať z úbytka chakry. Chytil som katanu do rúch a v rýchlosti som mu zabodol katanou do miechy, zhora až niekam do žalúdka. Keď som ju vyťahoval, bolo mi jasné, že je po ňom. Toto nemohol prežiť nikto. Spravil som niekoľko krokov dozadu, no senjuovi som už nevenoval ani pohľad. Rýchlo som sa otočil a začal som utekať za svojim bratom.
"Tachi.. TACHI!" Dopadol som vedľa neho na kolená a zobral jeho telo do rúk. Položil som si jeho hlavu do náruče a len som rukou odhrnul vlasy z jeho tváre. Bol mŕtvy. Sťažka som vydýchol potlačujúc slzy. Pocítil som, ako mi na srdci leží ďalší kameň. No pochyboval som, že budem schopný tento udvihnúť v tomto stave... sám.
"Pomôžeš mi?" Spýtal som sa. Na prvý pohľad som mohol byť za blázna. No táto otázka nebola venovaná mŕtvole, ani žiadnemu môjmu imaginárnemu priateľovi. Ale vrane. Osobnej kuchiyosen Tachiho, ktorá si mi teraz sadla na rameno. Zakrákanie, niečo mi hovorilo, že to znamenalo áno. Priložil som dva prsty k bratovim očiam. Naplo mi žalúdok. Nebolo to niečo, čo som chcel spraviť.
"Uvidíš tento svet.. mojimi očami. keď nastane čas.. braček. Keď nastane čas..." Nezavieral som oči, takú potupu by som mu nespravil. Taktiež som nemohol dovoliť, aby sa jeho oči dostali do klanu. Moźno som sa snažil iba ospravedlniť moje vlastné činy a to, čo som momentálne robil. Vidieť ma Kotomi, asi by ma už v živote neprijala pod jej krídla. Možno to bolo logické rozhodnutie, ale stále nebolo humánne. Nakoniec bolo dokonané a vrana sa stratila aj s očami môjho brata niekam do diaľky. Ja som mu zatiaľ zavrel viečka.
"Budeš pochovaný s našim otcom. Verím, že tak by ste to chceli obaja. Prepáč ale neodnesiem vás do klanu." Postavil som sa a rozhliadol som sa po okolí. Otcovo telo si to ešte viac odnieslo v zápale bývalého boja. Zaťal som päste a zaškrípal zubami. Už druhý krát som pochovával niekoho, na kom mi záležalo. Niekoho, kto dosť možno zomrel mojou vlastnou chybou.. mojou vlastnou rukou. Zobral som do rúk moju katanu a začal som vykopávať dvojhrob. Dostatočne hlboko na to, aby ich nevykopali žiadny mrchožrúti.

Trvalo mi to tak pol dňa. Dával som si na čas, no nakoniec som toto miesto opustil. Stále to tu vyzeralo ako po spúšti, no príroda sa obnoví, zregeneruje.. stromy zas narastú, zeleň zas vyrastie zo zeme a na to, čo sa tu stalo, raz nezostane jediná spomienka.

(presun)

pro **Raijin Dreyar** Fri Jul 27, 2018 3:20 pm

Cesta nám zatiaľ trvala iba pár hodín. Po ceste som Tori nepovedal takmer nič. Nevyzerala že by ju zaujímalo i niečo viac. Šli sme na sever, smerom k hraniciam bleskovej zeme. Sídlo sa totiž nachádzalo pár kilometrov za južnými hranicami. Bolo to jasné, už pri pohľade na môj element, z ktorej zeme pochádzam. Strávil som tam takmer celý môj život. No nikdy som k Kami no kuni necítil žiadne záväzky. Keď sme prešli mlčky most, zastavil som sa. Môj pohľad som nasmeroval k oblohe. Zmrákalo sa a slnko pomaly zapadalo za obzor. Otočil som sa na mieste a rozhliadol sa po okolí. Nevidel som jediné miesto, kde by sa dalo poriadne skryť. Na ľavo boli síce hory v ktorých by sme sa pred prípadným dažďom mohli skryť, no vôbec som netušil či to má význam. Predovšetkým sa nikde v okolí nenachádzalo žiadne mesto ani hostinec. Boli sme úplne odrezaný od civilizácie.

„Možno ak sa poponáhľame, nájdeme niekde miesto na spánok..“ Normálne by mi noc nevadila no jedlo som si nevzal, takže som bol hladný ako vlk a predovšetkým.. Odkedy sme prišli do sídla, nespal som. Bolo toho toľko na zariaďovanie že som si nato nenašiel čas. Síce som zadržal i cez slzy obrovské zívnutie, pod očami sa mi začali robiť kruhy a ja som nevyzeral práve v najlepšej kondícii.
„Mohli by sme sa skryť v horách, založiť oheň a tak, problém je že vôbec netuším na čom alebo pod čím sa vyspíme ak by nás chytila búrka..“ Povzdychol som si a ukázal smerom k mračnám v diaľke. Síce som nebol rosnička, prítomnosť bleskov som vycítiť dokázal. A jemné hromy ktoré sa ozývali v pozadí jasne naznačovali čo sa k nám blíži. A že to nebude vôbec príjemné.
„Šľak by trafil do toho.. Vedel som že to mám premyslieť!“ Zanadával som si, kopúc do neďalekého kameňa ktorý v túto chvíľu opustil túto planétu.

pro **Tori** Fri Jul 27, 2018 3:31 pm

Ticho pro mě nebylo problémem. Asi po hodině chůze jsem přestala přemýšlet nad něčím normálním a můj tok myšlenek se zatoulal do háje a ještě dál. "Chmm" vydala jsem ze sebe zamyšleně zvuk jako odpověď. Nevnímala jsme ho. Ale když promluvil znova koukla jsem se na něj a lehce se zamračila jak jsem na vteřinu netušila co říká. "Ach." Zadívala jsem se směrem, kterým ukazoval. Nevadilo mi to ale on by se vyspat potřeboval. "Já nás před deštěm ochránit asi můžu." Ano mohla jsem, ale asi bych po takové době přišla o chakru, takže bych potom potřebovala čas a nesmělo by se nic stát. "Mohl by jsi se v klidu vyspat. Unavený budeš k ničemu." Sledovala jsem letící kamínek a strčila ruce do kapes.

pro **Raijin Dreyar** Fri Jul 27, 2018 3:52 pm

„Som rád že som nezaujímavý..“ Otrávene som odsekol keď som si uvedomil že ma vlastne tá malá mrcha ignoruje! Človek ju zachráni pred bizarnosťami ktoré sa práve diali v sídle a ona nie je schopná udržať pozornosť dlhšie ako nejaký komár! Pokrútil som hlavou, bol som podráždený z nedostatku spánku a nechcel som so ti vylievať na nej. Jemne som si prefackal tvár a konečne zišiel z mostu.
„Mohli by sme zájsť tam..“ Tentokrát som ukázal k malému skalnému previsu ktorý by nás mohol ochrániť pred dažďom. Neďaleko bolo zopár stromov, ktoré mohli rozhodne poslúžiť na vytvorenie ohňa a taktiež rieka. Ach, rieka, vedel som čo urobím ako prvé len čo tam dorazíme!
„ Nie som unavený,“ zaklamal som, „a predovšetkým musí ostať hore niekto zodpovedný.“ Moju unavenú tvár nahradil obrovský úškrn. Pohol som sa a pomaly sa vydal smerom ku skalám. Netrvalo dlho než sme dorazili k miestu. Útočisko to bolo vynikajúce a ak sme chceli aj nejaký komfort, Tori nemusela využiť ani veľa čakry. Predovšetkým som sa ale rozhliadol.
„Nevyzerá to tu na nejaký prísun jedla a loviť ryby sa mi moc nechce..“

pro **Tori** Fri Jul 27, 2018 4:02 pm

"Jestli si nelehneš tak odcházím. Nehodlám se nechat zabít kvůli tomu, že jsi unavený." Odsekla jsem mu na zpět a zamířila k převisu. "A přestaň mi furt lhát." Zavrčela jsem a přidala trochu do kroku. Naše konverzace byly opravdu zajímavé, Raijin se pořád snažil dělat hrdinu a lhal mi. No já lhala taky a svoje obavy schovávala za to, že mi jde jen o sebe. Zastavila jsem se na místě a prohlédla si tvrdou zem. "Jooo já jídlo měla přichystané.." Zamrmlala jsem a papírky, které se ze mě oddělily se poskládaly na zem. No měkké jako postel to nebylo, ale snad to stačilo.

pro **Raijin Dreyar** Fri Jul 27, 2018 4:20 pm

„Ale mamííííí..“ Napodobnil som hlas malého dieťaťa ktoré sa urazí keď ho mama pošle počas večierky spať. Dokonca som si i dupol nohou čo v mojom prípade malo za následok hlasitý zvuk ktorý sa od skál roznášal ďalej a ďalej. Na chvíľu som sa zdesil. No hneď ma to prešlo keď som si uvedomil v akej prdeli sveta sme. Tu by nás nenašiel ani ten čo by nás hľadal, nie to ešte nejaký pocestný random týpek.
„Fajn, fajn..“ Odvetil som. Neklamal som jej, teda, nie vo veľkých veciach, ale áno, občas som sa hral na hrdinu až moc, mala pravdu. Niekedy ma až dostávalo ako často sa chovala k ľuďom s nezáujmom a i napriek tomu sa dokázala starať. Keď poskladala posteľ a spomenula jedlo, na chvíľu sa mi rozsvietili oči. Bol som vážne hladný. No v tom prišlo sklamanie.
„My sme fakt podarená dvojka..“ Hlesom som potichu a rozhliadol sa. Áno, neďaleko bola predsa rieka a v riekach sú často ryby! A ryby keď sa uvaria sa dajú predsa aj jesť! Moja pozornosť sa z Tori presunula k rieke kde som aj vyrazil. Postavil som sa k brehu, ryby som nikdy nelovil. Ani som nevedel ako sa to robí takže to vyzeralo naozaj zvláštne keď som si dal dole kabát a vliezol do rieky. Chvíľu som tam stál a rozmýšľal či náhodou nezačnú samé ryby skákať do mojich rúk, po chvíľke som to vzdal a snažil som sa ich neúspešne chytiť. Čím viac mi unikali tým viac som bol nahnevaný a tým viac sa mi tvorila žilka na čele. Keď sa presunula až na krk nevydržal som to a s hlasitým revom ma obklopili blesky. Ohromný prúd Raitonu okamžite zasiahol obrovský úsek rieky, div ju nevyparil. Po pár sekundách ma môj hnev, rovnako ako na hore, prešiel. A presne v tú chvíľu sa začali na hladine objavovať mŕtve a pečené ryby!
„HA! Vidíš! A to mi hovorili ľudia že nemám povahu na chytanie rýb! Pche, že vraj musím byť trpezlivý. Večerááááá!“ Zakričal som smerom k Tori a mávajúcou rukou som ukázal na to čo sa mi podarilo. Bol som na seba tááááák hrdý!

pro **Tori** Fri Jul 27, 2018 4:29 pm

Malinko jsem se přikrčila po tom jeho dupnutí a šlehla po něm varovný pohled. Blázen to byl! Naprostý blázen! Ještě by se na nás ta skála zřítila! Hlasitě jsem si povzdechla a sedla si na papírovou podestýlku. Raijin se vydal k řece, mlčky jsem ho z dálky sledovala a kroutila nevěřícně hlavou. Radši jsem ani nezmiňovala, že jídlo obstarat dokážu za chvíli. Přece jenom jsem v přírodě vyrůstala, žila jsem tím. Místo toho abych mu pomohla jsem si to jen užívala. Čekala jsem kdy mu rupnou nervy, á dočkala jsem se!
Zařval jak když ho na nože berou a já musela přimhouřit oči kvůli záblesku. "Pane bože." Vydala jsem ze sebe a vyskočila na nohy. Raijin se někam chtěl dostat nenápadně? Haha.
Došla jsme až k němu a se zoufalstvím ve tváři přejela očima po rybách. Bylo jich až moc. Tím by nakrmil celou vesnici! Pak jsem se koukla na něj. My to nepřežijem. Konstatovala jsem v duchu a sehnula se pro rybku. "Ty jsi teda úplný rybář." Prohodila jsem k němu a narovnala se. "A co s tím zbytkem jako?" Nadzvedla jsem obočí, Raijin sice byl obří ale tolik toho přece nemohl sníst! Nebo jo?

pro **Raijin Dreyar** Sat Jul 28, 2018 9:35 am

Bolo až prekvapujúce že až teraz prišla na to aký som blázon. Myslel som že hinty ktoré dostala boli jednoznačné. Nehovoriac o tom že by som občas mal podstúpiť liečbu sebaovládania sa. Bolo to ale lepšie ak som si svoj hnev vybíjal na skalách a vode ako na ľuďoch. Zatiaľ. Musel som uznať že Kataro mohol byť prvý človek na tejto planéte pri ktorom sa už neovládnem a vybijem mu zuby. V tú chvíľu ako sa spýtala na ryby mohla na mojej tvári pohliadnuť ako my prestali fungovať lieky ktoré som bral. A ak nie, mal by som začať. Na tvári sa mi roztiahol ten najviac creepy úsmev aký som dokázal a so zapadajúcim slnkom to bolo oveľa strašidelnejšie.

„Čo asi, zjeme ich!“ Vyhlásil som a na nič som nečakal. Takmer okamžite som sa pustil do rýb, úplne ignorujúc fakt že ich je naozaj veľa. Jedna za druhou padali do mojich úst a ja som sa cítil ako na nejakej súťaži. Očividne mi bolo úprimne jedno či ma to roztrhne alebo nie, predsa som nejaký ten muž, nie ako Reizo! A pravý muž by mal dostať na svoje slová!
„Ááááááá!“ Zrúkol som ani nie 15 minút po začatí mojej večere. Bol som nafúknutý, naplnený ako ešte nikdy. Nikdy som neveril že by ma dokázalo zasýtiť niečo tak obyčajné ako sú ryby. Hej no, rozmaznaný fracek z bohatej rodiny som bol. Padol som na zadok.
„Bolí ma brucho..“ Poznamenal som a vydýchol zo seba snáď i moju dušu. Na tvári sa mi usadil trpiteľský výraz.

pro **Tori** Sat Jul 28, 2018 11:04 am

Protočila jsem očima a pustila se do svojí jediné rybičky zatímco on se ládoval jako by to bylo jeho poslední jídlo. Sedla jsem si na zem a dolovala z ryby kostičky. Po tom co jsem jí dojedla Raijin nekončil a cpal se dál. No, aspoň pak bude mít té energie na rozdávání. Rozhlédla jsem se po okolí a čekala než dojí.
Nakonec jsem se dočkala a Raijin padl na zadek s tím, že je plný. "Gratuluji k prvnímu místu v soutěži jedlíků." Ušklíbla jsem se a zároveň jsem se snažila tvářit slavnostně. Možná by se Raijin měl na tohle celé vykašlat a soutěžit právě v tomhle.

pro **Raijin Dreyar** Sat Jul 28, 2018 11:48 am

Možno to prišlo Tori vtipné. Keby sa to nestalo mne, asi by som sa tiež zasmial. No nesmial som sa, len som si držal brucho a na očiach sa mi objavili krížiky. Jasné že som to prehnal a môj žalúdok to nestíhal tráviť.
„Tak takto umriem?“ Spýtal som sa nahlas, možno to šlo na Tori, možno nie. Nevedel som či ešte vnímam svet okolo seba, koľko času ubehlo a či vôbec beží. Vedel som len jedno, onedlho zomriem. Do brucha som chytal obrovské bolesti a kŕče, čo prezrádzalo i to ako som sa tváril. Striedali sa mi rôzne grimasy ale všetky boli len odvodeniny bolestivých.
„Som pripravený..“ Jemne som hlesol k nebu a zatvoril oči, presne v momente čo na mňa dopadli posledné lúče svetla. Na chvíľu som vyzeral ako svätý a na tvári sa mi objavil blažený úsmev.
„Odkáž ostatným.. že som umrel.. ako hrdina..“ Boli moje posledné slová než som stíchol a čakal kedy si po mňa príde zubatá.

pro **Tori** Sat Jul 28, 2018 11:54 am

Tvářil se a vlastně se i choval jako když umírá. Sledovala jsem mlčky to divadélko až do té doby než zmlkl on. "Jak si přeješ." Vyhoupla jsem se na nohy a protáhla se. "Ale hrdinové umírají tam." Kývla jsem směrem k převisu a šťouchla do něj špičkou boty.
Přece jsem to nedělala celé zbytečně?! A vůbec, kdyby začalo pršet a on tu usnul těžko bych ho zrovna já někam tahala.
"Hrdino." Znova jsem do něj šťouchla a čekala jestli otevře aspoň oči.

pro **Raijin Dreyar** Sat Jul 28, 2018 12:20 pm

Nezdalo sa žeby som na ňu mienil ďalej reagovať. Očividne som sa naozaj zmieril so smrťou a mienil som presne na tomto mieste, kde som ležal, umrieť. Moje brucho ma bolelo extrémne, kŕče sa dostávali do celého tela a nikdy za celý život som sa nedokázal tréningom rozbiť tak, ako práve teraz. Bola tma a ja som zahliadol svetlo. Svetlo na konci tunela. Zdvihol som vo svojich predstavách ruku, keďže v realite by som to teraz nezvládol, a pomaly sa k nemu natiahol. Kým to nepovedala.
„Hrdina..“ Ozvalo sa mi v hlave a ja som prudko otvoril oči. Stačilo tak málo aby ma to znova dostalo na nohy.
„Máš pravdu!“ V tú chvíľu sa mi na tele objavili podivné čiary. Boli to žily. V nich mi prúdila Raitonová čakra a nútila moje telo sa ďalej hýbať.
„Predsa tu neodpadnem ako on!“ Ozval som sa, samozrejme narážajúc na Reiza ktorý sa hodil do kómatu po jednej technike! Ako vždy, presne ako pri Sanbim, som to preháňal aj teraz, pretočil som sa na brucho a pomaly, trpiteľsky a ako to býva v anime s hlavnými hrdinami ktorí melú z posledného, i ja som sa začal trpiteľsky hýbať vpred! A hneď nato som padol na zem!

Cesty, lúky a križovatky vo svete - Stránka 2 Df1

pro **Tori** Sat Jul 28, 2018 12:28 pm

"Přesně tak!" Rozhodla jsme se přistoupit na to divadlo a zatleskala. "Do toho!" Povzbuzovala jsem ho když se zvedal, jenže pak padl zase na zem. Spustila jsem ruce podél těla a hlasitě si povzdechla. "Tsch jako bych viděla Reiza." Zamrmlala jsem a zakroutila hlavou. Vypadalo to, že bude spát pod širákem. Nechala jsem ho ležet na zemi a šla obejít okolí jestli tu není ještě někdo další. Přece jen jsem musela být já ta zodpovědnější!

pro **Raijin Dreyar** Sat Jul 28, 2018 12:53 pm

Spotácal som sa na zem a ostal tam ležať. Chvíľku to vyzeralo že tam naozaj ostanem až do rána, dážď nedážď. Ten sa mimochodom spustil presne v tom momente ako som sa skácal na zem. Blesky križovali oblohou a dážď okamžite zmočil každého v okolí niekoľko kilometrov. Už som zúfalo zatváral oči keď to povedala. Vetu, ktorú nemala.

„Akoby.. videla.. Reiza?!“ Ozvalo sa mi v hlave. Jej slová boleli. Boli ako rozpálená tyč ktorú mi strčila rovno do žalúdku. Bolelo to dokonca viac ako prejedenie sa. Kŕče zmizli, nahradila ich hanba a hnev. Keď začala odchádzať, vrelo to vo mne. Doslova. Prúd mojej čakry takmer okamžite obklopil moje telo. Jej slová boli ako doping. Pomaly som sa zdvihol na ruky, aj keď som bol unavený, prejedený a v bolestiach. Vyzeralo to smiešne, mala pravdu! Ale povedať toto? Toto nie, holčina! Toto teda bolo cez čiaru.
„Naser si!“ Zrúkol som a moje nohy doslova obklopil blesk. Žily sa mi zvýraznili, okolo mňa sa vytvorila slabá vrstva Raitonu a ja som vyrazil vpred. Bola to obrovská rýchlosť, ani ona by ju nebola schopná zachytiť voľným okom. Vyrazil som vpred ku skalnému previsu zanechávajúc za sebou menší kráter. A samozrejme som to zle vypočítal, keďže som bol extrémne nahnevaný. A tak, ako som aj vyrazil som aj skončil, s hlavou v stene. Tá našťastie nepraskla.
„Zvládol som to..“ Na hlave mi naskočil pramienok krvi a ja som sa zviezol po stene na jej posteľ.

pro **Tori** Sat Jul 28, 2018 2:46 pm

Procházela jsem se v okolí když jsem uslyšela jeho nadávku. Nebylo to poprvé co se choval takhle a už několikrát jsem mu říkala, že takhle ke mě mluvit nebude. Zavrčela jsem a vracela se k místu, kde jsem ho nechala. Déšť už mě celou promočil ale bylo mi to fuk, Raijin mě dokázal vytáčet stejně rychle jako Reizo. A to je co říct. Na místě, kde ležel předtím jsem ho nenašla, tudíž jsem zamířila k převisu. Jestli on byl předtím extrémně naštvaný, netušila jsem co jsem teda já teď. Horká krev se ale nezapře.
Ležel na zemi a vypadalo to, že už nevnímá tento svět. To mi ale nebránilo abych si k němu dřepla a čapla ho za vlasy, jelikož na sobě v podstatě nic za co bych ho mohla držet neměl.

Cesty, lúky a križovatky vo svete - Stránka 2 Vlcsnap-2011-10-13-11h49m07s203

"Tak mě dobře poslouchej svalovče, ještě jednou na mě budeš sprostý a nepřej si mě. Ačkoliv si tu šleháš blesky na každou stranu tak já se tě nebojím. Já ne!" Už delší dobu se ve mě hromadil vztek a teď to odnesl holt Raijin. Každopádně si to ale zasloužil! A vždy když jsem se takhle rozjela nemohla jsme se zastavit. Jinak tomu nebylo ani teď. "Jestli se nezačneš k druhému pohlaví chovat líp tak budeš dál v posteli sám, protože dámě se kurva neříká aby si nasrala! Rozumíš tomu?!" Pustila jsem ho, bylo mi jedno jestli vnímal nebo ne. Já jsem řekla co jsem chtěla, to mi stačilo. "A teď spi." Zamrmlala jsem a přešla těsně ke kraji, stač by další krok a pršelo by na mě. Opřela jsem se o skálu a s rukama založenýma na prsou jsem sledovala kapky dopadající na zem. Pochybovala jsem, že by tu na nás někdo narazil ale náhoda je blbec.

pro **Raijin Dreyar** Sun Jul 29, 2018 4:45 pm

Keď sa Tori rozhodla vyliať si na mne svoj hnev, ja som bol v tú chvíľu v bezvedomí. A možno to tak bolo predsa len lepšie. Keby som bol pri vedomí a odsekol jej niečo, čo by som samozrejme urobil, mohlo to skončiť nepríjemnou hádkou. No i tak, i keď som nebol pri vedomí, nebol jej krik strata času. Okrem toho že si vybila nervy jej slová sa zafixovali v mojej mysli a tak trochu prekrútili moje už tak divné sny.

Ranné lúče osvietili moju tvár a zasiahli moje oči. Ostrá vôňa trávy po búrke jemne podráždila môj nos a ja som otvoril oči. Po tých najhorších nočných morách v ktorých figurovala Tori som jemne otočil hlavu k nej. Našťastie bola otočená tak aby nevidela mňa. Skôr to buď vyzeralo že spí alebo stráži okolie, to som netušil. A v túto chvíľu ma to ani nezaujímalo. I keď som nevedel čo mi to vlastne povedala, v túto chvíľu nepripomínala dámu. Vďaka desným snom ktoré som mal vyzerala skôr ako podráždený diabol. Na chvíľu som paranoidne myslel že tu len stráži svoju obeť aby ostala čerstvá keď sa do nej s hladom pustí! Chvíľu som totiž len ležal na chrbte než som nabral odvahu. Tak aby si to nevšimla a ako najtichšie to šlo som sa pokúsil postaviť a aspoň na chvíľu sa vykradnúť preč. Po chrbte mi stiekla prvá kvapka potu strachu že sa otočí a naozaj ma zmláti ako v sne!

pro **Tori** Sun Jul 29, 2018 5:00 pm

Hlídala jsem skoro celou dobu co spal, asi jen na pár minut jsem usnula abych nebyla tak moc unavená. Mžourala jsem do sluníčka a poslouchala řev ptáků. Povzdechla jsem si a uslyšela za sebou šustění oblečení. I když se snažil být potichu v přírodě kde je klid to prostě moc nejde pokud nevíte jak na to. Natočila jsem jeho směrem hlavu a mlčky si ho prohlídla. Už vypadal líp, ne jako zombie co nespalo x let. "Bylo na čase." Ušklíbla jsme se a vyhoupla se na nohy. "Už mě to tu nebavilo." Protáhla jsem se a zívla. Popošla jsem dál od převisu a začala se protahovat pořádně o strom jako při rozcvičce.

pro **Raijin Dreyar** Sun Jul 29, 2018 5:57 pm

Keď sa ku mne otočila a prehovorila na mňa, na malý okamih som predsa len vyzeral akoby som videl ducha. To ma ale rýchlo prešlo, i napriek tomu aká zlá bola v snoch, pri pohľade na ňu ma to okamžite prešlo. Na tvári sa mi usadil dosť neistý úsmev, ešte stále som si predsa nemohol byť istý či sa niečo nedeje!
„Som mohol spať dlhšie a možno by som sa zobudil sám..“ Zašomral som si i keď v mojom prípade to musela počuť. Len som sa otočil a pozrel smerom k rieke. Zhodil som zo seba svoj kabát a nohavice, ostávajúc len v dlhých trenírkach.
„ No i tak budeš musieť ešte vydržať..“ Pousmial som sa a podišiel k rieke. Bol to príjemný pocit pozerať na tú chladivú vodu. Ryby už dávno odniesol prúd. Otočil som sa k Tori, chrbtom som bol k rieke. Roztiahol som ruky ako Jesus.
„A týmto sa pridávam k vodnému svetu, Tori, dcéra zeme!“ S týmito slovami som len povolil cit v nohách a padol chrbtom napred do vody.

pro **Tori** Sun Jul 29, 2018 6:21 pm

Dokončila jsem svoje protahování a pohledem zabloudila k němu zrovna když se svlékal. Odvrátila jsem hlavu a promnula si zátylek. No super.. Připadala jsem si jakoby se mužská a ženská role obrátila. Raijin byl neviňátko a nechápal dopad svých činů a co tím způsoboval okolí. V tomto případě mně. Zahleděla jsem se radši na oblohu a sledovala jakým směrem jdou mraky dokud nezahlásil, že se přidává k vodnímu světu. Znova jsem se koukla jsem směrem a uchechtla se. Ach jo. Pomalu jsem se doloudala k řece a sundala si botky. Zkusila jsem nohou teplotu vody a když jsem usoudila, že je to v pohodě popošla jsme dál do vody až jsem měla vodu po kolena. "Vážně to chceš celé financovat?" Nechápala jsem důvod když nikoho z nich neznal. Proč by rozhazoval peníze pro ostatní? Z jiné země?

pro **Raijin Dreyar** Sun Jul 29, 2018 7:09 pm

V momente čo som sa ponoril, svet okolo mňa zmizol. Presnejšie som h prestal vnímať. Bolo to oveľa lepšie ako mlátiť do vecí, prípadne ľudí! A keďže v okolí bola len Tori, bolo dobré že ma dokázala uvoľniť voda. Aj keď v tomto prípade by skôr mlátila ona mňa. No jej odvrátenú tvár som nepochopil, tak isto ako jej poznámku vtedy v sídle.
„Ja ti nerozumiem..“ Znova som zašomral len čo som vystrčil hlavu spod vody a premeral som si ju pohľadom v momente čo vstúpila do vody i ona. Na chvíľu som sa zatváril s nechápavým výrazom.
„Voda je fajná, nebudeš snáď tu len tak stáť..“ A už som sa nebezpečne začal približovať, keď mi položila otázku na ktorú som nechcel odpovedať. Alebo skôr som ani nevedel odpovedať, toho som sa desil.
„Nejako som to už sľúbil takže to už musím urobiť..“ Uškrnul som sa plávajúc smerom k nej.
„Je jedno kde skončia ak ma to zabaví.. a hlavne keď ich nebude mať v rukách ona..“ Dokončil som a povedal jej vlastne to isté čo vtedy v bare. Dôvod prečo som sem prišiel bola honba za slávou a zábavou. A rebélia ktorá mala malú šancu na úspech bola dobrá vyhliadka. Nehovoriac o tom že som si nikdy nepotrpel na peniaze a síce som ich mal, nevyužíval som ich na seba. Okrem kabátu, ktorý som dostal od strýka, som si nikdy nekúpil nič veľmi hodnotné.
„Prečo sa pýtaš?“ Ja sám som sa po tejto otázke dostal naozaj nebezpečne ku nej. Určite som nemal v pláne nič dobré.

pro **Tori** Sun Jul 29, 2018 7:36 pm

Sledovala jsme jak se přibližuje a couvala ven z vody. Ani náhodou se nenechám stáhnout! Nechtěla jsem mít mokré oblečení a tak jsem pokračovala v couvání abych mezi námi udržela bezpečnou vzdálenost. "Hmm aha. Jen tak." Pokrčila jsem rameny a cákla na něj vodu když se přiblížil až moc. "Ani na to nemysli." Vycouvala jsem až na břeh a chvíli tam jen postávala. Nakonec jsme si povzdechla a svázala si vlasy do culíku, abych je moc nenamočila. Vedle botiček jsem si sundala kraťasy s tílkem a nejistě vykročila zase k vodě. Teplota byla ok na nohy ale jestli se tam potopím celá tak asi umřu. Proto jsem došla do vody jen abych jí měla pod zadek. Nezapomněla jsem ale sledovat Raijina, kdyby mi chtěl něco udělat.

pro **Raijin Dreyar** Sun Jul 29, 2018 8:24 pm

Samozrejme jej plán bol určite chválitebný. Pokúšala sa odísť. Presnejšie, skúšala predo mnou cúvať, neuvedomujúc si moju silu a rýchlosť! Nakoniec sa však vyzliekla a vošla do vody. Celú tú dobu som ju pozoroval, či už som mal niečo v pláne alebo nie, to bolo otázne. Keď sa však poriadne na mňa pozrela, uvedomila si že som tu nebol. Nebol som nikde. Mohla sa obhliadať, mohla všetko pozorovať no ani pred ňou ani za ňou som nebol, akoby som zmizol z povrchu.. alebo skôr do nejakého povrchu? Netrvalo ani pár sekúnd a ja som sa vynoril za ňou. Voda okamžite začala stekať z môjho tela a kým si vôbec Tori uvedomila čo sa to deje, držal som ju už okolo pásu.
„Nestačí..“ Zašepkal som a pretočil som sa spoločne aj s Tori.

Cesty, lúky a križovatky vo svete - Stránka 2 ConstantDeliriousAttwatersprairiechicken

pro **Tori** Sun Jul 29, 2018 8:47 pm

Vyděsila jsem se když jsem ho nikde neviděla a začala jsem se ve vodě otáčet. Věděla jsem, že má něco za lubem a chtěla jsem rychle pryč. Jenže jsem to nestihla, sekundu před tím než se vynořil mi přeběhl mráz po zádech. "Nééééé!" Najednou mě chytil okolo pasu a šlehl s námi do vody.
Naštěstí jsem se stihla jen tak tak nadechnout, takže jsem se neutopila. Vyplavala jsem celá mokrá a stejně zalapala po dechu. "Raijineee!!" Hlasitě jsem se zasmála. Možná čekal, že ho seřvu ale já byla vlastně ráda. Nejlepší je se do studené vody potopit hned a on mi s tím pomohl, sice jsem měla mokré vlasy ale to nevadilo. Teď když už jsem byla celá ve vodě jsem si aspoň mohla zaplavat. Nejdřív jsem mu ale do obličeje cákla vodu, protože jááá bych ho asi těžko potopila.

pro **Raijin Dreyar** Sun Jul 29, 2018 9:42 pm

Naozaj ma prekvapil jej smiech. Už len kvôli tomu že to bol smiech.. a ten sa nehodil k Tori, ak nebol uštipačný, šialený alebo sa nevysmievala na nešťastí toho druhého! Opatrne som z vody vystrčil hlavu a nahliadol či je všetko v poriadku a je bezpečné vyliezť. A presne v ten moment som schytal silnú dávku vody priamo do tváre. Ako, bol to dobrý pokus.
„Vyhral som..“ Uchechtol som sa pri pohľade na jej mokré vlasy a vlastne na celé jej mokré telo. Bolo až neuveriteľné že mi to nedochádzalo a hlavne fakt, či bolo vôbec príjemné pre Tori.
„Môžem i ja otázku? Prečo si sa pridala ty? Nepríde mi že by ťa až tak trápili peniaze.“ Spýtal som sa a odstrčil sa na chvíľu od nej. V ten moment som sa snažil položiť sa na vodu a nechať sa len tak unášať prúdom, keď si to mohla všimnúť. Nešlo ani tak o to že som bol nemotorný a fakt mi to nešlo, no našťastie voda nebola hlboká, aspoň nie pre mňa. No nešlo to ignorovať. Nevedel som dobre plávať! Len som sa to snažil pred ňou skryť.

pro **Tori** Mon Jul 30, 2018 7:44 am

"Jistě." Přitakala jsem na jeho slova o výhře a protočila očima. Dál jsem stála ve vodě a dlaní jezdila po hladině. "Hm." Zabručela jsem, že se může ptát a dál se věnovala vodě. Po jeho otázce jsem se ale zastavila a chvíli přemýšlela. Proč jsem se vlastně přidala? Velmi dobrá otázka! Kotomi jsem záviděla a nejraději bych jí zakroutila krkem, na druhou stranu jsem jí svým způsobem měla ráda. Umřít jsem ale pro ní nehodlala. Reiza jsem už nějakou dobu znala ale nic jsem mu nedlužila, plus mi šlo o princip. Zapomněl na naší dohodu stejně tak jako Kotomi. A ten zbytek sluníčkářů? Škoda slov. Podívala jsem se na Raijina jak se snaží se neutopit a znova se zasmála. "Asi kvůli tobě Raijine. Jsi zajímavá osobnost a mě zajímá co v sobě ještě máš." Pokrčila jsem rameny a sama se celá ponořila do vody.

pro Sponsored content

Cesty, lúky a križovatky vo svete

Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete

Re: Cesty, lúky a križovatky vo svete