Hory, cesty, louky a lesy
Naruto Stories: The Revolution :: RPG GAME :: Naruto Stories: The Origin :: Herní místnosti :: Kaminari no kuni
Strana 1 z 1
Hory, cesty, louky a lesy
Hory, cesty, louky, lesy a všelijaké vesničky
Kuroi Mibojin- B-rank
- Poèet pøíspìvkù : 32
Join date : 03. 06. 16
Re: Hory, cesty, louky a lesy
Zhruba před měsícem jsem dostala misi mimo Tsuki no Kuni. Byla jsem nadšená! Být stále zavřená ve městě a starat se o svůj tým a informační divizi nebylo jednoduché. Velmi mě proto potěšilo, když si mě Hashiru vybral pro tuto misi. Byla jsem ideální kandidátkou pro své výjimečné schopnosti. Vedla jsem tedy vyšetřování týkající se vraždy bývalého feudálního pána Kaminari no Kuni, z které byli obviněni Chinoike. Bylo mým úkolem očistit jejich bahnem vláčené jméno, když teď byli součástí naší země, musela jsem misi splnit.
Netrvalo to dlouho a vystopovala jsem bývalou ženu Feudálního pána a zařadila se do jejích služeb jako její dvorní dáma. Starala jsem se pečlivě o její pochůzky, vedla ji deník, česala vlasy, čistila nočník, převlékala postel, uklízela a prala její špinavé spodní prádlo, no zkrátka jsem byla její dvorní dáma. Moc toho nenamluvila, byla to zkrátka zlomená dáma. Nedalo se říci, co jí k tomu dovedlo, jestli její vlastní karma nebo se začala rdousit vlastní žárlivostí, ale byla dost potichu. Chovala se jako řádná vdova.
S novou identitou dvorní dámy pojmenovanou jako Yugito jsem ji jednoho dne měla vyzvednout nové léky. Dorazila jsem na plánované místo, vyměnila peníze za léky a vyrazila zpět. Na cestě zpátky jsem zbrzdila. Nechtěla jsem být zase ve společnosti té baby, tak jsem si dala menší procházku. Tato země byla tak pohostinná asi jako peklo. Možná proto, jsou zdejší lidé tak tvrdí. Zastavila jsem se několik metrů před domem, abych se pokochala zdejší přírodou. Přeci jen měla určité kouzlo. Kaze no Kuni byla rovněž podobně nehostinná, ale pokud bych si měla vybrat, volím mezi nimi rozhodně Kaminari. Nemám ráda písek. Je drsný, nepříjemný a špinavý. A dostane se všude. Několikrát jsem se nadechla čerstvého vzduchu do takové míry, až mě zabolely plíce. S úšklebkem jsem se otočila a vydala rychlým krokem k domu.
Bývalá žena feudálního pána si léky převzala a tvářila se opět stejně nepříjemně jako předtím. Poručila si česat vlasy s jejím starým zavšiveným hřebenem a tak mi nezbylo nic jiného, než jí vyhovět. Zvedla jsem ruku a zaryla jí hřeben do mohutné hřívy. Pomalu přejela dolů a musela jsem dávat velký pozor, abych úkon provedla něžně. Chtěla jsem jí za ty vlasy zatahat a něco ji provést, jenže to jsem bohužel teď nesměla. Mise byla na prvním místě. Vdova se ani nehnula a jen si něco mumlala pod vousy. Opět jsem zvedla hřebe, provedla stejný tah, který pak následoval znovu a znovu. Naše seance trvala bezmála hodinu. Představovala jsem si, jak češu překrásného koně, mocného a divokého, jinak bych to nemohla provést tak dokonale. Po té jsem jí začala připravovat čaj a umyla plný nočník. To byl teď můj život, dvorní dáma. Dnes večer, jsem se hodlala vypařit a dostat se jí do hlavy.
Po koupeli, horkém čaji chtěla vdova uložit do postele. Načančala jsem jí polštáře, tak jak to má ráda a přikryla dekou. V tom okamžiku jsem se nepatrně dotkla její hlavy a aktivovala Magen: Tengoku no jutsu. Nechtěla jsem jí ukazovat nic nepatřičného, jen se nepatrně proměnilo její vnímání. Najednou jsem byla masérka a přešla jí k hlavě a ona se jen spokojeně narovnala na lehátku. Ruce jsem zvedla a začala jí jemně masírovat na krku, pak jsem přešla na hlavu a spánky. Chvíli jsem pravidelnými pohyby masírovala její hlavu a šíji a snažila se jí navodit ty nejlepší a nejpříjemnější pocity z kvalitní masáže. Jemnými krouživými pohyby palci jsem přešla až na čelo hlavy. Na moment to vypadalo, že jí budu masírovat dál, jenže já jsem jí položila dlaň na čelo a ona usnula.
Použila jsem techniku Saiko Denshin a konečně ovládla její pochmurnou mysl. Bylo to nepříjemné prodírat se den po dni až k onomu osudnému dni. Každý den byl prakticky stejný, čaj, česání, četba, večeře, nočník, koupel. Teď jsem to prožívala z jiné perspektivy. Její život byl strašně pochmurný, plný žárlivosti a potlačovaného vzteku. Po dlouhé době jsem narazila na důkazy. Byla to nakonec pravda. Prostředníkem mezi Kyosanto, Takumim a jí samotnou se stala jakási šedovlasá dívka z klanu Kaguya Kokoro. Sledovala jsem pravidelnou korespondenci, schůzky a nechutné pletichařeni až do momentu, kdy křivě vypovídala proti klanu Chinoike. Všichni se toho samozřejmě chytili, kdo by chtěl v zemi klan s Ketsuryuganem. Nedala jsem na sobě znát jakoukoliv emoci...Všechno jsem to sepsala a když se vdova probudila, její oblíbená dvorní dáma Yugito musela odejít starat se o nemocného otce.
/PŘESUN
Netrvalo to dlouho a vystopovala jsem bývalou ženu Feudálního pána a zařadila se do jejích služeb jako její dvorní dáma. Starala jsem se pečlivě o její pochůzky, vedla ji deník, česala vlasy, čistila nočník, převlékala postel, uklízela a prala její špinavé spodní prádlo, no zkrátka jsem byla její dvorní dáma. Moc toho nenamluvila, byla to zkrátka zlomená dáma. Nedalo se říci, co jí k tomu dovedlo, jestli její vlastní karma nebo se začala rdousit vlastní žárlivostí, ale byla dost potichu. Chovala se jako řádná vdova.
S novou identitou dvorní dámy pojmenovanou jako Yugito jsem ji jednoho dne měla vyzvednout nové léky. Dorazila jsem na plánované místo, vyměnila peníze za léky a vyrazila zpět. Na cestě zpátky jsem zbrzdila. Nechtěla jsem být zase ve společnosti té baby, tak jsem si dala menší procházku. Tato země byla tak pohostinná asi jako peklo. Možná proto, jsou zdejší lidé tak tvrdí. Zastavila jsem se několik metrů před domem, abych se pokochala zdejší přírodou. Přeci jen měla určité kouzlo. Kaze no Kuni byla rovněž podobně nehostinná, ale pokud bych si měla vybrat, volím mezi nimi rozhodně Kaminari. Nemám ráda písek. Je drsný, nepříjemný a špinavý. A dostane se všude. Několikrát jsem se nadechla čerstvého vzduchu do takové míry, až mě zabolely plíce. S úšklebkem jsem se otočila a vydala rychlým krokem k domu.
Bývalá žena feudálního pána si léky převzala a tvářila se opět stejně nepříjemně jako předtím. Poručila si česat vlasy s jejím starým zavšiveným hřebenem a tak mi nezbylo nic jiného, než jí vyhovět. Zvedla jsem ruku a zaryla jí hřeben do mohutné hřívy. Pomalu přejela dolů a musela jsem dávat velký pozor, abych úkon provedla něžně. Chtěla jsem jí za ty vlasy zatahat a něco ji provést, jenže to jsem bohužel teď nesměla. Mise byla na prvním místě. Vdova se ani nehnula a jen si něco mumlala pod vousy. Opět jsem zvedla hřebe, provedla stejný tah, který pak následoval znovu a znovu. Naše seance trvala bezmála hodinu. Představovala jsem si, jak češu překrásného koně, mocného a divokého, jinak bych to nemohla provést tak dokonale. Po té jsem jí začala připravovat čaj a umyla plný nočník. To byl teď můj život, dvorní dáma. Dnes večer, jsem se hodlala vypařit a dostat se jí do hlavy.
Po koupeli, horkém čaji chtěla vdova uložit do postele. Načančala jsem jí polštáře, tak jak to má ráda a přikryla dekou. V tom okamžiku jsem se nepatrně dotkla její hlavy a aktivovala Magen: Tengoku no jutsu. Nechtěla jsem jí ukazovat nic nepatřičného, jen se nepatrně proměnilo její vnímání. Najednou jsem byla masérka a přešla jí k hlavě a ona se jen spokojeně narovnala na lehátku. Ruce jsem zvedla a začala jí jemně masírovat na krku, pak jsem přešla na hlavu a spánky. Chvíli jsem pravidelnými pohyby masírovala její hlavu a šíji a snažila se jí navodit ty nejlepší a nejpříjemnější pocity z kvalitní masáže. Jemnými krouživými pohyby palci jsem přešla až na čelo hlavy. Na moment to vypadalo, že jí budu masírovat dál, jenže já jsem jí položila dlaň na čelo a ona usnula.
Použila jsem techniku Saiko Denshin a konečně ovládla její pochmurnou mysl. Bylo to nepříjemné prodírat se den po dni až k onomu osudnému dni. Každý den byl prakticky stejný, čaj, česání, četba, večeře, nočník, koupel. Teď jsem to prožívala z jiné perspektivy. Její život byl strašně pochmurný, plný žárlivosti a potlačovaného vzteku. Po dlouhé době jsem narazila na důkazy. Byla to nakonec pravda. Prostředníkem mezi Kyosanto, Takumim a jí samotnou se stala jakási šedovlasá dívka z klanu Kaguya Kokoro. Sledovala jsem pravidelnou korespondenci, schůzky a nechutné pletichařeni až do momentu, kdy křivě vypovídala proti klanu Chinoike. Všichni se toho samozřejmě chytili, kdo by chtěl v zemi klan s Ketsuryuganem. Nedala jsem na sobě znát jakoukoliv emoci...Všechno jsem to sepsala a když se vdova probudila, její oblíbená dvorní dáma Yugito musela odejít starat se o nemocného otce.
/PŘESUN
Kuroi Mibojin- B-rank
- Poèet pøíspìvkù : 32
Join date : 03. 06. 16
Naruto Stories: The Revolution :: RPG GAME :: Naruto Stories: The Origin :: Herní místnosti :: Kaminari no kuni
Strana 1 z 1
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru