Yamanaka Inoiki

pro **Arata** Mon Jul 04, 2016 9:00 pm

Věk: 28
Datum narození: 23. srpna
Pohlaví: žena
Vesnice: Takigakure no sato
Hodnost: Tenshi (S rank)
Klan: Yamanaka
Tým: Hyuuga Hironori, Sarutobi Akira

Schopnosti Inoiki jsou jedinečné. V současnosti se dá považovat za nejsilnějšího Yamanaku všech dob. V mládí budovala svůj styl boje výhradně na klanových technikách. Ty však nejsou určené pro přímou konfrontaci s nepřítelem, takže většinou při týmových bojích plnila podpůrnou roli. Během třetí části chuuninské zkoušky ale všem ukázala, že i přes její podpůrné zaměření ji není radno podceňovat, a to profesionálním využitím bunshinu v závěru bitvy, kdy se nepřítel chystal ke konečném úderu. Pořád však zůstala v oboru a věnovala se pro Yamanaky specifickému využití intonu. Změna nastala až, když byla propuštěna z vězení v Takigakure no sato. Byla obdařena pečetí Tensei juin a získala přístup k Otsutsuki chakre. Byl to pro ní šok. Najednou tolik síly. Pečeť pozdějí zkombinovala se svou vlastní, která ji umožňuje vytvářet spojení podobné můstku s označeným, a dále přes ní využívat jakékoli své techniky, ba dokonce i pečeť šířit na ostatní. Pro Yamanaky naprostá novinka, a pro všechny ostatní nemožné. Své nedostatky v přímém boji tak několika násobně převýšila v infiltracích, schopnosti řídit na misích vlastní shinobi a umožňovat jim vzájemnou komunikaci či vyvolat zmatek v nepřítelově armádě ještě před tím než začne bitva.

Inoiki pochází z rodiny, které je proslulá svým rodinným květinářstvím. Měla štěstí. Narodila se do dobře zajištěné rodiny. Rodiče ji nezanedbávali, a už od útlého věku měla možnost se "vzdělávat" (prodávat kytky a něco málo se o nich i učit). Přiměřeně svému věku. Když se zabydlela v Takigakure, není divu, že chtěla něco podobného na vlastní náklady zřídit i tam. Takže Inoiki není pouze kunoichi, ale také úspěšný živnostník, což je pro shinobi neobvyklé, hlavně těch z Takigakure.

Inoiki se zdá být milou, dobromyslnou ženou. Vyhábala se vždy přímým bojům (práce v týmu se tu neřadí), a nikdy nestála o zbytečné problémy. Žádné šarvátky. Nikdy žádné potíže. Přesto zradila svého senseie a pomohla Hironorimu začít nový život v Takigakure no sato. První věc, která čtenáře přinutí se zamyslet nad její povahou. Druhou je to, že sice není řadovým bojovníkem s náklonností k brutalitě, ale klidně by ji šlo řadit do stejné skupiny lidí. Ovládá těla ostatních na dálku, a nebo někoho svým neustálým našeptáváním do jeho mysli přivádí k šílenství. Někdo, kdo preferuje tento styl boje, nemůže být milý, dobromyslný, a hlavně si nikdy nezašpinit ruce. Z toho plyne, že Inoiki není zas tak nevinná a milá, jak si mnozí myslí.

Inoiki se narodila 23. srpna v Konohagakure no sato do rodiny Yamanaka, větve Ino. Tedy té, která je po generace proslulá formací Ino-, Shika-, Chou-. U Inoiki tomu ale tak nebylo. Ne že by tradice trojčlenného týmu Ino-, Shika-, Chou- nepřetrvala do dnešní doby, ale Inoiki má o čtyři roky starší sestru, která je už takového týmu součástí. Navíc nemá ani vrstevníky z ostatních dvou rodin, které by bylo možné přičlenit k ní do týmu. Z toho to může vypadat, jako by Inoiki byla „nadbytečná“. Nechtěné dítě. Opak je ale pravdou. Nejen, že byla plánovaná, ale dokonce se těšila z větší pozornosti než sestra, která ji někdy záviděla, což vedlo ke sourozenecké rivalitě. Ta nikdy nekončila násilím, i když obě tenkrát měly sklony k násilným, unáhleným rozhodnutím. Ty se spíše projevovaly při jednání s rodiči, a nebo při hraní s kamarády. Když byly obě starší a sestra Inoiki začala chodit s týmem na mise, se její rodiče báli, jak se bude Inoiki se skutečností, že její sestra bude pár dní pryč, vyrovnávat. Ukázalo se, že to zvládla ukázkově. Se sestrou si byly blízké, ale nebyly na sobě závislé.

Po ukončení akademie úspěšným složením geninské zkoušky Inoiki utvořila společně se Sarutobi Akirou, Hyuugou Hironorim a Assasinem Senju tým. Tu poprvé našla svou spřízněnou duši, a stala se její dlouhodobou tichou fanynkou, a to zmíněného Hyuugy. Pocházel ze slavné rodiny. Dokonce byl i členem hlavní větve. Není divu, že Inoiki nebyla jeho jedinou obdivovatelkou. Na rozdíl od ostatních, ona byla ale právě tou, která se vyhýbala přímé konfrontaci. Ne že by se s ním bála mluvit a třásla se od jediného vyměněného slůvka s ním, ale nechtěla, aby ji vnímal jako tu hloupou stalkerskou krávu, která ho následuje kamkoli a slintá vždy, když ho uvidí. Něco ji říkalo, že Hironori na takové typy není. Někdy to i vypadalo, že mu větší pozornost dívek vadí. Na chlapa se choval občas divně, no, až za moc moc let Inoiki zjistila, že to mělo něco do činění s jeho byakuganem. Tým Inoiki byl Assasinův první, takže všechny ty formálnosti kolem toho a podobně byli pro něj z pohledu senseie novinkou. Přesto se nezdál být nervozní. Tradiční, možná už ohranou, zkoušku s rolničkami vedl profesionálně. Inoiki hned na začátku navrhla jít proti soupeři jako tým. Byl jím jounín, takže bylo logické, že proti němu genín příliš nezmůže. Sarutobiho víc ale zajímalo to, jak si tři geníni rozdělí dvě rolničky. Podle jeho výpočtů si každý měl vzít 2/3 rolničky. Pako. Tím skončila týmová spolupráce, která ani nezačala. Jako první vypadl Akira. Pak Hironori. Jeho souboj s Assasínem byl na úrovni. Sensei byl nucen nepřehlížet některé soupeřovy kroky, jak u Sarutobiho. Talentovaný Hyuuga mu dal tedy nejvíce zabrat. A Inoiki? Ta to řešila diplomaticky. Není ten typ, který by šel za všech okolností s nepřítelem na nože. Vzdala se. „Břišní potíže“. Když k této lži přidala helicobacter pylori, rázem se ze lži stala dogma (odborné termíny znala, protože něco podobného měla kdysi její maminka). S trochou prvotřídního hereckého výkonu Assasín o její nemoci neměl žádné pochybnosti. Toho při první lepší příležitosti využila a vzala si rolničku. Vyhrála! Ráda bych řekla, že ji pak všichni blahopřáli. Pravdou ale je, že ani Sarutobi, který byl zapřisáhlým obdivovatelem Inoiki, neprojevil ani známku nadšení. „Jak neuspokojivé“ řekl. „Spíš trapné,“ přidal se Hironori. „Teď bys se všem měla omluvit,“ kuňknul Assasín. Ano, tvořili povedený tým.

Následovalo několik splněných misí, tři souboje Akiry s Hironorim, jeden boj Assasína s Hironorim, deset soubojů Akiry s Assasínem a jedna „břichní potíž“ Inoiki, a pak už jen chuuninská zkouška. Tři části. Písemná část. Les. Souboj. Konoha prožívala retro období. To by vyslětlovalo vše, počínaje tréninkem s rolničkami. K překvapení celého týmu, první část byla formou a, b, c, d. To ale neznamenalo, že to bude snadné. Někteří si s tím ale nelámali hlavu. Akira v tom měl jasno už od začátku, samá Áčka. Jednoznačné. Hironori s byakuganem neměl problém podvádět, a Inoiki se tentokrát taky nespoléhala na své vědomosti ale na techniky (shintenshin no jutsu). Zvládli to. Dokonce i Akira. Potřeboval mít minimálně 33 bodů, aby prošel, a on získal 34. Pako, sám neví, jaké měl štěstí. Další byl les smrti. Tam se tým Assasinových studentů předvedl už na začátku. Energický Sarutobi urazil brýle klanu Aburame, zuby klanu Inuzuki, hydrataci klanu Hoozuki a v neposlední řadě zemní styl Iwagakure no sato. Aby proti týmu nepoštval všechny geníny, Inoiki byla přinucena jej umlčet pořádnou ránou. Sama nevěděla, kde se to v ní vzalo. Akira měl na hlavě bouli jak velbloudí hrb. Krátce poté začala druhá část a první týmové souboje. Assasinův tým se rozhodl stáhnout. Po tak přijemném přivitání všech před lesem smrti bylo až moc troufalé cokoli zkoušet proti ostatním hned na začátku. Ne, že by to pro ostatní bylo výhodné. Mnozí v tom viděli ale příležitost. Překvapit a odstranit. První den tedy přečkali a zorientovali se v terénu. Druhý měli v plánu být pořád ostražití. Díky Hironoriho byakuganu se jim to dařilo ukázkově. Ačkoli byli v nepříjemné situaci, našel se čas na společné konverzace doprovázené humornými scénami. Dalšího rána, po naprosto klidném dni (jako by byli stanovat někde v lese), Inoiki nabyla dojmu, že je vhodná příležitost Hironorimu říct o svých pocitech. Vhodný čas ale nebyl, a to si uvědomila hned, když ji Hironori vynadal, Akira vše uslyšel a pustil se do Hyuugy. Rozhádali se a příležitostně spálili svůj bílý svitek v ohni. Uklidnit situaci musel až nepřátelský tým složený z Inuzuky a i Aburameho. Dvou klanů, které Akira před lesem urazil. „Žalostné,“ povzdechl si Aburame, když viděl, že je schopný Akira s Hirnorim v rámci řešení problému použít kunaie a hrubou sílu. Aburame si to neuvědomil, ale po několika jeho slovech, dosáhl to, o co se Inoiki pokoušela už od začátku, udobřit přátele a znovu je motivovat ke splnění chuuninské zkoušky. Slova, která měla Aburameho týmu poskytnout výhodu, se tak rázem staly příčinou jejich neúspěchu. Netrvalo dlouho a Inoiki, Hironorimu a Akirovi se podařilo ukořistit i druhý svitek. Bylo to o vlásek, ale nakonec se jim podařilo úspěšně ukončit druhou část. Během přištích několika dní všichni geníni odpočívali, až na dva. Akiru a Hironoriho. Těžko říct, co to do nich vešlo, ale od incidentu v lese smrti se ti dva začali chovat jinak. Při zahájení třetí části Inoiki pociťovala neobvyklou nervozitu. Nyní se už nebude spoléhat na schopnosti svých přátel, ale výhradně jen na sebe. Její klanové techniky nejsou určené pro přímý boj, takže je nejspíš nebude moct použít, a nic jiného neumí. Největší šanci má, pokud dokáže vyhrát pomocí základních E rankových technik. Inoiki bojovala hned první souboj. Jak předpokládala, své klanové techniky nebyla schopna použít. Přesto nakonec zvítězila, a to díky zaváhání soupeře při jeho konečným úderu. Akira s Hironorim to zvládli taky. Jediný Hirnori jednoznačně vedl už od samého začátku. Akira si sám ubližoval jeho zbrklými rozhodnutími. Jeho odhodlání se nevzdat mu, ale nepochybně zajistilo místo mezi chuuníny. Kolik bolesti byl nucen vydržet. Inoiki jej pro tentokrát bylo dokonce i líto.

Konalo se pár oslav. Mezi přáteli. S rodinou. Sami se sebou. Bylo to pár příjemně propitých nocí, a několik nepříjemných rán s kocovinou. Radost z povýšení však netrvala dlouho. Veselí se změnilo v pláč. Radost v smutek. Pýcha v žal. Assasinově týmu byla přidělena A ranková mise v Shimo no kuni. Sice dopadla úspěchem, ale za vysokou cenu. Akira v ní byl zabit shinobi z Kumogakure no sato (více podrobností se dočtete v Nagaharově životopisu, současného Takikageho). Inoiki i Hironori se s tím vyrovnávali těžko. Assasín, ačkoli nedával nic znát, trpěl tak jak ostatní. Byl to jeho první tým. K takovému si vytvoříte silné pouto, které už týmy po něm nenahradí. Všichni věděli, že už nic nebude jako dřív. Žádné legrační scény. Nic. Inoiki celý měsíc nevycházela z domu. Rodina se ji snažila pomoct, jak nejlépe dovedla. Situaci slovy „Zemřel pro blaho vesnice,“ ale jen zhoršila. To vše Inoiki věděla i bez jejich pomoci. Jednoho večera se pohádala se sestrou, s kterou si doposud rozuměly a vzájemně se chápaly. Ta jí chtěla svým způsobem pomoct. Domluvit, že zůstat zavřená doma nic nezmění. Chtěla ji dostat ven, na čerstvý vzduch. Určitě by ji to prospělo. Nicméně Inoiki od ní čekala pochopení. Ne odsouzení. Ukázalo se, že si nejsou až tak blízké, jak si myslely. Toho dne večer se u ní doma ukázal Assasín a požádal ji o pomoc při zastavení Hironori v jeho řádění na hranicích Shimo no kuni. Rozhořčena Inoiki souhlasila. O tom, že Hironori opustil vesnici věděla už dřív, ale informace o jeho činnosti mimo vesnici ji unikly. Když se o jeho rebelství dozvěděla, nebyla překvapená. Samotná se se smrtí svého týmového kolegy a přítele ještě nesmířila. Jak pak by tedy něco takového mohla chtít po Hironorim? Obzvláště, když podrobnosti o jejich misi byly tajné, a vše se v rámci udržení dlouholetého míru pro veřejnost překroutilo. S Assasínem vyrazili ještě téhož dne. Když Hironoriho našli, Assasín, po tom, jak neuspěl rozhovor mezi starými přáteli, Inoiki přikázal se držet stranou. Rozhodl se Hyuugu zastavit a přivést k rozumu silou. Vedli vyrovnaný souboj. Čím déle ale trval, tím víc se dostával do vedení sensei. Nepodcenil Hironoriho sílu, a proto už na začátku spoléhal na delší boj. Hironori Assasína chtěl vyřadit hned, což se mu nepovedlo. Předcenil své schopnosti. Sensei tenkrát byl na úrovni už S rankového shinobiho. Hironori měl proto být více ostražitý a chakru používat dle většího uvážení. Ačkoli Hironori dostal v souboji lekci, nevzal si k srdci nic z Assasinových slov, a jeho pýcha začala dosahovat kritických hodnot. Nakonec sensei neměl jinou možnost, než talentovanému Hyuugouvi vzít jeho pýchu, byakugan schopný prohlédnout kteréhokoli shinobi na světě. Nic před ním nezůstalo skryté. Viděl vše. I to o čem dotyčný sám nevěděl. Obelhávání sama sebe. Důvody nespokojenosti lidí. Hironoriho byakugan byl dar, a on se mu jej rozhodl vzít. Assasín Hironoriho složil k zemi, a když už kunaiem byl pod jeho okem, aby ho zmrzačil, zastavila jej Inoiki shintenshinem. Byla tu původně, aby senseiovi pomohla. To taky dělala. Opravdu se snažila Hironoriho přesvědčit, že dělá chybu. Sensei se ale posunul příliš daleko. O mrzačení nebyla řeč. Tohle by svému příteli neudělala. Chápala, proč se rozhodl, jak se rozhodl. Co ale nechápala, bylo, proč jej chce sensei tak ponížit a vzít mu jedinou věc, která mu zbyla (ostatních jako rodina a tým se totiž sám vzdal). Měli ho jen přivést zpátky. Konoha by o jeho osudu rozhodla. Pravděpodobně by skončil někde pod zámkem. Samota by jeho zlomenému srdci ale jen prospěla. O tom Inoiki neměla ani pochyb. Sama ji totiž poslední měsíc vyhledávala. Hironoriho osud v Konoze by sice nebyl příjemný, ale pořád by o něm šlo mluvit jako o jeho životě. Bez očí, odhozený někde ve smradlavé věznici by nebyl nic víc než zhnilé jablko. Odhodzené a obrané o to jediné, co na něm zbylo ještě hezkého. Tento scénář nikomu nepřála. Proto zastavila Assasína a příkázala Hironorimu utéct společně s jejím tělem, co nejdál to půjde. Dokonce mu vyhrožovala, že pokud všeho v Shimo no kuni nenechá a neposune se v životě dál, a to s ní po jeho boku, kontrolu nad senseiovým tělem zruší, a on dokončí to zvěrstvo, ke kterému se chystal. Pod nátlakem Hironori souhlasil. Byl překvapen Inoičiným rozhodnutím. Tento zvrat nikdo nečekal. Nejvíc nejspíš sensei. Hironori vzal tedy její tělo a utekl. Tak začala jejich společná cesta, plná dobrodružství a nebezpečných nástrah. Stali se potulními shinobi, hledajícími smysl života. Ten našli v Takigakure no sato. Kde byli zatčeni a rozděleni. Po pěti letech, kdy už Inoiki ztratila naději (přesto Hironoriho nevinila za její současný stav), vstoupil Hironori do její cely. Pět dlouhých let se neviděli. Oba se změnili. Oba do krásy. Hyuuga ji vysvětlil vše, co se stalo, a dokonce se i zmínil o důvodu jejich propuštění. Ten vedl ke zrodu zajímavého spojenectví, které zapříčinilo, že i po Ichirově pádu, se Takigakure jeho vlivu nezbavila, a to díky dosazení Hironoriho do pozice leadra vesnice s Inoiki po jeho boku.

S rank
Kuronbō Noroi
Saiko Tokki

A rank
Saiko Denshin (vlastní verze)
Shinran Enbu no Jutsu
Kanchi no Jutsu (vlastní verze)
Tōmegane no Jutsu

B rank
Shinranshin no Jutsu
Shindenshin no Jutsu
Shinten Bunshin no Jutsu
Shinten Kugutsu Juin no Jutsu
Kanchi Denden

C rank
Shintenshin no Jutsu
Kami Ketsugō no Jutsu
Kōsahō
Hayanie
Takigakure no Senpū
Shikoku Fūin

D rank
Kaifū no Jutsu
Fūnyū no Jutsu
Shunshin no Jutsu
Kami Mahi no Jutsu, ZDE
Kami Meisai no Jutsu, ZDE
Kanashibari no Jutsu

E rank
Henge no Jutsu
Kawarimi no Jutsu
Kakuremino no Jutsu
Nawanuke no Jutsu
Bunshin no Jutsu
Sennen Goroshi

Nin 5, Tai 4.5, Gen 3, Int 4, Strenght 3.5, Speed 4.5, Chakra 4, RP 4.5, Total 33

pro **Assasin Senju** Tue Jul 05, 2016 9:44 am

To je životopis :-o Dává smysl a dobře se čte Smile

POVOLENO

Yamanaka Inoiki

Yamanaka Inoiki

Re: Yamanaka Inoiki