Tetsu no kuni - jižní hranice

pro **Akeno Hatake** Thu Jul 18, 2019 10:31 pm

Tetsu no kuni na jihu hraničí se zemí klanu Uchiha. Poblíž mostu se nachází spousta vesniček,které tvoří společně systém hranic. Pokud se chce někdo dostat ze země na Jih, musí tudy.

pro **Seishin** Thu Aug 01, 2019 5:14 pm

Seishina cesta zaviedla až na samotnú hranicu s Tetsu no Kuni. Rozkaz od Akena znel jasne, aj keď jemu nebolo treba veľa hovoriť. V tomto prípade mal infiltrovať túto zem a spôsobiť v nej čo najväčšie škody čím by dokázali ich odrezať od zdrojov zabratím miesta pozdĺž hraníc, aby ich mohli donútiť sa vzdať. Na takúto misiu by určite nebolo múdre vyslať jediného shinobiho, ktorý sa dokonca nerátal ani medzi obávané S-ranky, Seishin bol práveže výnimkou. Aj keď to bol muž s jedinou technikou v jeho repertoári, schopnosť ktorú ovládal nemala obdoby. Nikto si nebol schopný predstaviť že existuje muž, ktorý je skutočne nesmrteľným a nech do neho zabodnú sebe väčší počet zbraní a rôznych techník, že to niekto ustojí. Práve táto viditeľne podstatná informácia dovolila i niekomu ako on sa dostaviť až ku hraniciam a neohrozene sa vydať vpred k predsunutej pohraničnej línii ako ich nepriateľ. I napriek obrovskej presile, ktorou prevládali, Seishin neohrozene vstúpil na pôdu Tetsu no Kuni. Už za obzorom si skupina mužov dokázala všimnúť zhrbenú postavu vychudnutého chlapca, celého obviazaného v skrvavených obväzoch s pošpinenou bundou a kosou prehodenou na ramene. Jediný kus živého tela boli červené odkryté oči a malé diery, cez ktoré šlo jasne poznať nos a ústa. Postava sa zastavila neďaleko nich, len čo ju upozornili, že ďalší krok môže byť jeho posledný.

„Posledný krok? Nie, nie, nie.. Môj posledný krok nikdy nebude posledný, kým som pod jeho ochranou, ochranou môjho Boha. Och, veľký Jashin, v tvojom mene spasím tieto duše a vykúpim ich z nevedomosti v ktorej žijú. A vy, muži z Tetsu no Kuni, chváľte tento deň, pretože v tento deň vás prišiel vykúpiť spasiteľ! Jásajte, pretože ja, Seishin, vás prevediem na druhý breh, kde sa dočkáte odmeny!“ Ako šialenec sa začal Seishin nahlas smiať, až z toho behali zimomriavky po chrbte ostatných mužov. No, javil sa ako šialenec, nie ako nejaká silná osobnosť a to bola ich najväčšia chyba, ktorú si uvedomili až príliš neskoro. Pretože len čo vyrazil pomaly vpred, okamžite sa v jeho tele objavilo niekoľko zbraní. Červená krv vystriekla všade navôkol a Seishin prekvapene pozrel na svoju hruď, ktorá nabrala rovnakú farbu ako i jeho bunda. Prekvapene zažmurkal a na zdesenie mužov z pohraničnej stráže sa namiesto toho, aby sa zrútil v agónii na zem a pomaly z neho vyprchal život, znova zasmial. Tentokrát ešte viac šialene a hystericky s náznakom eufórie, ktorú vyvolala bolesť z množstva zbraní. Možno práve preto bol aj desivejší, nie len kvôli nesmrteľnosti.
„Toto.. ma malo zastaviť? Vy banda prijebaných sráčov, potrvá ešte milióny rokov kým budete schopný proti mne bojovať. Teraz som na rade ja, vy kokoti..“ Zreval, vytrhávajúc si zbrane z hrude a vrhol sa vpred. Netreba ani popisovať aké jatka na hraniciach nastali. Bojovať proti niekomu, kto nie je smrteľný, na niečo také neboli pripravení, nikto nemohol byť. V podstate si v šialenom amoku prerážal cestu ďalej a ďalej, ignorujúc nové rany tvoriace sa na jeho tele a zanechávajúc za sebou absolútnu deštrukciu. V túto chvíľu ho nešlo zastaviť a zdalo sa, že čím väčšiu bolesť mu spôsobia, tým silnejším sa stáva. V túto chvíľu sa na hraniciach nenachádzal vskutku nikto, kto by sa mu dokázal rovnať a ba čo, i poraziť. A možno to bol práve Seishinov plán pri rozlievaní skazy. Po celý ten čas dúfal že sa objaví niekto s kým bude súboj oveľa zábavnejší. Akeno mu predsa len sľúbil že sa nudiť nebude. Keď zabil feudálneho pána z Kaminari, jeho ochranka a i on samotný proste neboli pre neho výzvou. Strach a smrť sa začali rozlievať po hraniciach tejto zeme a správy o jeho ničení sa pomaly dostávali i do vnútrozemia. A tak sa Seishin dostával hlbšie a hlbšie a ako smrť samotná ho nešlo zastaviť. K tomu mu dopomáhala i jeho neskutočne veľká zásoba čakry a umenie bojovať na blízko bez strachu zo zranenia či smrti.

pro **Miya** Sun Aug 04, 2019 11:52 am

Po cestě od takumiho jsme se stavali za Akenem, který nás poslal sem. Další země, která nás očekávala! "Yosh, tak jsme tady" pověděla a koukala se po okolí. Kdepak ho máme? Takové magora nešlo přehlédnout. "Vidíš ho někde? zeptala jsem se své společnika, který byl taaaakhle velký. Určitě měl lepší rozhled než já.

pro **Satoru Hyūga** Sun Aug 04, 2019 5:43 pm

Konečně jsem se zastavil na hranici Tetsu no Kuni a rozhlédl se. "No jo." Podrbal jsem se ve vlasech a aktivoval byakugan. Představoval jsem si svůj den trochu lépe než hledat Seishina ale co se dalo dělat. Vydal jsem se směrem do vnitrozemí po stopách, které za sebou zanechal. A nebylo jich málo, hned první místo na které jsme narazili vypadalo jako jatka. "Aspoň víme, že jdeme dobře." Poznamenal jsem s rukama v kapsách a špičkou boty posunul kamínek, který se mi válel u nohy. Seishin si to zabíjení opravdu až moc zbytečně užíval.
"Začínám mít zase hlad." Poznamenal jsem i když mi bylo jasné, že s tím Miya asi těžko něco udělá. No i tak jsem svou nespokojenost musel oznámit. Přestávalo mě to bavit a tak jsem ukázal na nedaleký kopec. "Jdeme tam a jestli i to bude k ničemu, dáme si pauzu na jídlo." Bohužel jsem tušil, že to nebude tak jednoduché.

Nahoře na kopci jsem se líně zadíval na západ, nic jsem nekomentoval a po pár minutách se zadíval na sever. "Tak jídlo asi nebude." Otočil jsem se na patě a vydal se z kopce zase dolů. "Z severu jde docela slušná armáda a jdou směrem kde by měl být Seishin." Odmlčel jsem se a pokračoval z kopce dolů. "Takže mi půjdeme na západ." Zazubil jsem se. "Bojovat po boku Seishina stejně moc nejde...takže se postaráme o další posily co jsou na cestě." Rozhodl jsem a promluvil až pod kopcem.

"Máme výhodu, že o nich víme a ještě nejsou zas tak blízko. Takže možná, bych mohl chytit nějakého králíka co?" Naklonil jsem hlavu hloupě na stranu a pousmál se. Ale vlastně jsem na odpověď nečekal, sám jsem moc dobře věděl, že teď není vhodný čas na blbosti. A tak jsem se loudavě vydal naproti menší skupince.

pro **Shinobi (Samurai)** Sun Aug 04, 2019 7:30 pm

Analýza okolia mužom menom Satoru bola takmer bezchybná. Od doby, čo Seishin zavítal na pôdu Tetsu no Kuni, ubehla už pomerne dlhá doba a keďže sa u hraníc nenachádzala žiadna skupinka samurajov, ktorí by boli schopní vysporiadať sa s nesmrteľnou, zdanlivo neunaviteľnou a fyzicky vysoko nadpriemerne zdatnou beštiou, nezostávalo im nič iné, ako rozhlásiť poplach a vyčkať na posily. Jednalo sa konkrétne o vyzbrojenú cisársku armádu vedenú predstaviteľmi obávaného klanu Fujiwara, ktorí sa smerom k dedinke odolávajúcej útokom neskrotného Jashinistu doposiaľ najstatočnejšie približovali zo severu, pričom zmieňovaná západná skupinka pozostávala z miestnych podradených samurajských rodín na čele s Taira. Keďže však ich primárnym cieľom bol práve Seishin, nemienili sa zastavovať kvôli neznámym dvom pocestným, takže to, či vôbec a akým spôsobom Satoru s Miyou zaútočia, zostávalo čisto len na nich. To isté sa každopádne nedalo povedať o zbývajúcom členovi Kyosanto, ktorý sa daru na privítanie pri kosení takmer bezbranných obyvateľov dočkal už z diaľky (nebolo ho ťažké identifikovať).

Sotva zo svojej krvou zaflákanej zbrane Seishin zhodil poslednú obeť jeho vyšilovania, mohol si uvedomiť, že sa k nemu na koňoch rúti niekoľko už na prvý pohľad omnoho profesionálnejšie vyzbrojených samurajov. Výnimkou bol hnedovlasý muž, ktorý zaútočil ako prvý, a to oslepujúcim šípom obaleným bleskovou chakrou. Bol to aktuálny vodca ďalšieho podradeného klanu, Minamoto, o ktorom sa povrávalo, že ako náhle zameral svoj cieľ, nik na svete neoplýval dostatočne vycibrenými zmyslami, aby sa dokázal vyhnúť priamemu zásahu (nehovoriac o tom, že jeho Chakura Nagashi bolo na tak vysokej úrovni, že žiadna vesta či brnenie ho nemohli zastaviť). Ďalších pár členov cisárskej armády tasilo katany a za predpokladu, že Seishin prvotnú ofenzívu prežil, ho zo všetkých strán obkľučovali, pričom kapitán skupiny so zlatistým brnením sa ho podľa všetkého chystal spredu nabodnúť na veľmi dlhý a špeciálne posilnený oštep. "Zdochni, prekliaty démon!"

pro **Seishin** Wed Aug 07, 2019 8:16 pm

Skutočne sa zdalo že Seishina nemá naozaj kto zastaviť. Aj napriek už dlhšie trvajúcemu boju z neho nevyžarovala takmer žiadna únava aj keď on sám vedel, že nebol tak fit ako na začiatku tejto ofenzívy. I napriek tomu sa mu nedokázal nikto z obyvateľov postaviť. V túto chvíľu chýbali na tejto časti územia, na ktorej sa i on nachádzal, nejaký profesionálnejší samurajovia a ich armády. Preto vskutku pre neho nebol žiaden problém, aby si svoju cestu prekliesnil so svojou milovanou kosou. Aj keď už bola tak strašne využitá, nebola až tak príliš obyčajná, ako sa na prvý pohľad zdalo. Pod náporom toľkého intenzívneho boja by sa už dávno zlomila, faktom bolo, že práve zliatina z ktorej bola tvorená nebola tak obyčajná a to dávalo kose oveľa vyššiu odolnosť schopná bojovať aj s čakrovými mečmi samurajov (Vydržať nejaký ten čas než ju zničia). Sám ale poriadne nevedel čo bolo v pláne, aj keď perfektne vychádzal. Skutočným plánom bolo vylákať najvyššieho generála samurajov tejto krajiny, čo sa i skutočne darilo. To však, tomuto nimi takzvanému démonovi, nič nehovorilo. V túto chvíľu skôr predstavoval len obyčajný vraždiaci stroj, nástroj v rukách Akena.

„Ach, tak predsa tu bude sranda. Títo slabí ko*oti ma už unavovali..“ Pousmial sa popod obväzom na jeho tvári tento mladý muž a svoj pohľad upriamil smerom ku kavalérii, ktorá sa na neho rútila. S lačniacim výrazom po ďalšom vraždení len odhodil mŕtvolu bez rešpektu niekam do kúta a otočil sa smerom k prichádzajúcej jednotke, ktorá ho mala zastaviť. Aj keď nepatril Seishin k najbystrejším, i on vedel určiť, že v túto chvíľu je pre neho najväčšou „hrozbou“ práve muž sediaci s lukom na koni. A práve preto sa rozbehol a stal sa pohyblivým cieľom, aby sa vyhol jeho obávanej strele posilnenej Raitonovou čakrou. V prípade priameho zásahu by to nedokázal prežiť nikto, dokonca, aspoň podľa nich, táto beštia. Predsa len, správy o tom, že by mal byť nesmrteľný, im nemal kto doručiť. Z jeho besnenia nevyviazol skutočne nikto živý. Slovo nesmrteľnosť bolo nepochybne niečo, čo si nikto nechcel pripustiť, že tu niekto taký môže existovať. A možno to bola práve taktika, ktorú Seishin chystal využiť. V momente čo vystrelil zo svojho sedla šíp, Seishin ešte chvíľu utekal, načo stuhol na mieste a zastavil sa. Pri pohyblivom cieli bolo potrebné predpokladať dopad letu podľa toho, akou rýchlosťou a kam beží cieľ. Keďže v túto chvíľu by niečo také, ako zásah šípom riskoval naozaj.. no nikto a ani Seishin nepatril práve k najpomalším, šíp namiesto toho aby urobil priestrel cez jeho telo mu vytrhol iba menšiu časť boku. Šíp sa prehnal cez obväzy a mäso a úplne ho vyškubol, letiac ďalej. To muselo vliať samurajom nádej, keďže krv spojená s bolesťou by ochromili aj toho najsilnejšieho chlapa, nie to ešte tak vychudnutého chalana, ktorým bol ich súper.
„Pardon, bast*rdi, ale budete mi musieť ukázať ako nato..“ To že sa naďalej všetci nachádzali na koňoch dávalo výhodu práve Seishinovi. Vďaka čomu prišiel zatiaľ len jeden útok na blízko. Práve ich množstvo, veľkosť koní a ťažie manévrovanie s týmito zvieratami zabránilo, aby sa na neho vrhli všetci naraz. Ich súper však nebol nejaký obyčajný muž, jeho schopnosť bojovať na blízko bola na vysokej úrovni. To že ho zasiahol šíp mu nespôsobilo bolesť, on sám sa v bolesti vyžíval a tak, i napriek všetkým predpokladom, po výpade muža v zlatom brnení, tohto „démona“ nič neochromilo. Sám sa zvrtol na päte, uhýbajúc sa oštepu posunutím sa napravo, ktorý po neúspešnom zásahu nemohol útočiť do strán, akoby tomu bolo pri inej zbrani, keďže práve tá nebezpečná časť sa nachádzala na špici a jediný možný útok bol strmhlav vpred. Keďže samotný kôň potreboval nejaký čas nato aby sa strhol niekde do strany, pretože tak veľké zviera nebolo dostatočne ohybné ako ľudské telo, Seishin sa len zahnal kosou po jednej z jeho končatín, keď sa nachádzal priamo vedľa neho, pokúšajúc sa týmto činom koňa dostať na zem a tým pádom i samuraja v zlatom brnení. Bol však pripravený tak ako sa i ohnať po úspešnej akcii po tomto mužovi, rovnako ako brániť sa ďalším samurajom.

pro **Miya** Sat Aug 10, 2019 5:01 pm

Jestli bude nahoře jídlo, dám si taky! pověděla jsem. Naštěstí jsem toho moc nesním, takže tam bude mít spoustu Satoru. Vyšli jsme na kopec a
koukala do dálky. Nic jsem neviděla, ale od toho jsem tu měla Satoriho, který mi všechno řekl. Povzdechla jsem si a nahodila jsem ďábelský úsměv.
"Co takhle nechat Seishina všechno udělat" pověděla jsem se smíchem. Ta představa mi opravdu zvedala rty do velkého úsměvu. Ale pak mě to přešlo, že bych ho musela zase dávat dohromady, což vtipné vůbec nebylo. S mrtvými to bylo jednoduché, ti mi do práce nekecali. Ale on musí být unikátní sněhová mrtvolka, takže musel kecat.
"Jak to zahrajeme?" pověděla jsem a poklepala jsem prstem na rty. "Zahrajme to na krásku a zvíře? položila jsem mu řečnickou otázku. "Já budu utíkat před tebou, křičet plakat a poštvu je proti tobě, budeš takový Seishin 2.0 a já pak jím dám kudlu do zad. Co myslíš?" pověděla jsem mu svůj plán. Museli jsme se rozhodnout rychle. Dokud nás neviděli, potom je to zbytečné. Předpokládala jsem, že nás neviděli, když jsme byli na kopečku a ještě daleko.

pro **Satoru Hyūga** Mon Aug 12, 2019 12:44 pm

Svůj krok jsem nezrychloval, nebylo to potřeba když jsme šli přímo naproti skupince, která o nás podle všeho zatím nevěděla, a já je vlastně takhle potkat nechtěl.
"Takže chceš naznačit, že jsem zvíře?" Nadzvedl jsem obočí ale hravě vycenil zuby. "Zkusíme to jinak, vypadá to jen na samuraie." Znova jsem se podrbal ve vlasech a nechal si je rozcuchané. Měl bys to přistřihnout. Neodpustila si Fumiko rýpnutí na které jsem ale nereagoval. Nebylo potřeba reagovat na něco, co jsem sám věděl.
"Umíš vlastně plakat?" Zastavil jsem se na místě a zadíval se na chvíli před nás. Skupinka se blížila ale stále byla dostatečně daleko na to abych stihl s Miyou vymyslet jak to uděláme.

pro **Miya** Mon Aug 12, 2019 4:53 pm

Bohudík jsme měli času dost, takže jsme se takhle vykecali mohli. Tedy zatím. Nejsi na Seishina jsi moc krásný" pověděla jsem s vypláznutým jazykem.
"Tak jak to uděláme?" zeptala jsem se zvídavě. Zajímalo by mě, co ho napadlo. Jestli to bude blbý nápad, tak půjdeme podle mého. Toho si určitě uvědomoval.
"Možná?" řekla jsem zamyšleně. Poté jsem hodila smutné oči, jako kočička, která něco chce. Samozřejmě chyběly oné slzy. Trošku jsem si "roztřela" oči a poté vzala nabodu s vodou a udělá fake kapky.

pro **Satoru Hyūga** Mon Aug 12, 2019 8:20 pm

Sledoval jsem jí a kriticky zakroutil hlavou. "No herečka z tebe asi nebude nikdy. Tak nám bude muset stačit, tvá mladá tvář." Schválně jsem neřekl dětská, pro případ že by se jí to dneska nějak dotklo. Občas prostě měla svoje dny, kdy se člověk fakt bál cokoliv říct nebo snad i dýchat.
"Tady se zastavíme." Jak jsem řekl tak jsem udělal a dokonce jsem si i sedl na kraj cesty. Pohoda, klídek. "Nenarazíme na ně my, oni narazí na nás." Poklepal jsem na místo vedle sebe. "A my budeme obyčejní sourozenci, kteří se vrátili z návštěvy do vesnice za rodinou...ale nějaká banda hajzlů posekala celou vesnici. Předpokládám ale že se nás nikdo na nic ptát nebude a projdou okolo. V tu chvíli na to jdeme. Pokud se zastaví, uvidíme jak to dopadne." Vysvětlil jsem jí a znovu poklepal vedle sebe. "Sedni si a tvař se depresivně...jako by ti prostě umřela celá rodina."

pro **Miya** Mon Aug 12, 2019 8:31 pm

"Pfff Nallywood na mě už čeká! řekla jsem uraženě. Co si sakra myslí. Budu skvělá herečka! Poslouchala jsem jeho plán. Mno musela jsem uznat, že jsme moc nebyli kreativní, protože naše pláy měli jednu velkou chybu. Ta chyba byla, že když se něco zesere, tak tady všichni umřeme!
"Ale jestli se něco zesere, tak tě zabiju jako prvního". Bude první a poslední za dnešek, protože mě oni samurajové zbijou a možná znásilní. Toho druhého jsem se bála asi nejvíce. Co si budeme, radši bych znásilňovala než byla znásilněna.
Tak jsem si sedla na prdelku, dala jsem si kolena na hruď a začala se jsem se houpat, jako kdybych byla v depresích. Ještě jsem se zatvářila jako kdyby mi umřela rodina a doufala, že to vyjde.

pro **Satoru Hyūga** Mon Aug 19, 2019 12:02 pm

"Prosím tě..myslíš si, že pár tajtrdlíků je nějaký problém?" Zakroutil jsem nesouhlasně hlavou. "Oni jsou náš nejmenší problém." Mávl jsem rukou a objal ji kolem pasu když si přisedla. "A pochybuji, že si nás budou všímat. Soustředí se na Seishina, který tu dělá bordel." Zkontroloval jsem vzdálenost skupiny a pousmál se. "No nic.." Sklonil jsem hlavu a nechal si vlasy spadnout do obličeje. Ježiši, vždyt oslepneme! Fakt se musíš ostříhat jakmile to tu dokončíme!! Ozvala se Fumiko a jako ve většině případů jsem jí ignoroval. Co lepšího dělat když na vás ženská řve než ji ignorovat ne?
Každopádně po chvíli se na cestě opravdu objevila ona skupinka. Nechal jsem je přijít blíž a více objal Miyu jako bych ji chtěl chránit. Vypadal jsem opravdu jako někdo, kdo je v šoku a snaží se s něčím vypořádat a zároveň chránit malou dívku. Skupinka si nás opravdu nevšímala, maximálně nám pár z nich věnovalo krátký pohled...kdo by se zajímal o malou holku a chlápka. "To bude dobrý." Pohladil jsem se skloněnou hlavu Miyu a čekal. Jamile nás skupina přešla a byla k nám zády, zvedl jsem s úsměvem hlavu a vyskočil na nohy. Čekal jsem, že Miya mě bude následovat. Složil jsem pečeť na Hakke Kūshō a přímo jim do zad poslal techniku, která je měla odhodit. Vzhledem k tomu, že k nám byli zády čekal je docela hnusný dopad. Na nic jsem nečekal a zamířil k tomu co dopadl/byl nejblíže připravený použít Shōtei.

pro Sponsored content

Tetsu no kuni - jižní hranice

Tetsu no kuni - jižní hranice

Re: Tetsu no kuni - jižní hranice

Re: Tetsu no kuni - jižní hranice

Re: Tetsu no kuni - jižní hranice

Re: Tetsu no kuni - jižní hranice

Re: Tetsu no kuni - jižní hranice

Re: Tetsu no kuni - jižní hranice

Re: Tetsu no kuni - jižní hranice

Re: Tetsu no kuni - jižní hranice

Re: Tetsu no kuni - jižní hranice

Re: Tetsu no kuni - jižní hranice

Re: Tetsu no kuni - jižní hranice

Re: Tetsu no kuni - jižní hranice