Hlavní brána

Strana 2 z 2 Previous  1, 2

Goto down

Hlavní brána

Příspěvek pro Hashiru Senju za Wed Jun 27, 2018 2:05 pm

First topic message reminder :


Brána do samotného města. Je přísně střežena, na cimbuří jsou umístěni lukostřelci a bez povolení nikdo nesmí vstoupit.

______________________________________________________________________________________

Techniky:

D
Shunshin no Jutsu
Shokuton: Konoha Shuriken
Doton: Iwagakure no jutsu
Doton: Shinjū Zanshu no Jutsu
Kage Shuriken no Jutsu
C
Kuchiyose no Jutsu (Slimáci)
Tsutenkyaku
Chakra enhanced strenght
Chakura no mesu
Shokuton: Tsuiseki hoshi no jutsu
Chakra Transfer no jutsu
B
Saikan Chūshutsu no Jutsu
Kage bunshin no jutsu
Fuuton: Shinkuuha
Fuuton: Shinkuujin
Shokuton: Sasayaki
Byakugou: Fuuton no yoroi

A
Shosen no jutsu
Katsuyu: Moryojika
Shokuton: Shokuryuu no jutsu
S
Byakugou no in



Body:

NIN - 5
TAI - 3,5
GEN - 2
INT - 4
SILA - 5
RYCHLOST - 4
ČAKRA - 4
RUČNÍ PEČETĚ - 2,5
TOTAL 30



Učím se:

Ninpou Sozou Saisei: byakugou no jutsu - 30.8.
Fuuton: Kazeryudan no jutsu B rank - do 29.8
avatar
Hashiru Senju
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 155
Join date : 25. 04. 16
Age : 25
Location : České Budějovice

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down


Re: Hlavní brána

Příspěvek pro Reina Kana za Sat Aug 11, 2018 3:08 pm

Celou cestu jsem šla mlčky, nechávala jsem si vše pro sebe, dokud nepromluvím s Takumim. Nicméně jsem neskrývala štěstí a dobrou náladu. U brány jsem se na ty dva otočila. 
"Sežeňte mi mého bratrance Kenjiho, prosím, a pak Mikoto dej si chvíli volno, vím, že jsem tě vzala na rychlo a nestihla sis odpočinout." kývnu na ně a vyrazím směrem k sídlu, nutně jsem si potřebovala s Takumim promluvit,
avatar
Reina Kana
Daimyo
Daimyo

Poèet pøíspìvkù : 164
Join date : 06. 11. 16

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hlavní brána

Příspěvek pro Ren Kouen za Sat Aug 11, 2018 3:23 pm

Cítil jsem se dost mizerně, že jsem nesplnil misi, kterou nám Reina svěřila. Nakonec si zjistila informace nějak sama, přičemž tahle mise bylo pro nás a ona byla jako dozor. Kdo by čekal, že ji tak zklameme. " Dobře. Jdu ho najít " Poté jsem se vydal někam do neznáma. Netušil jsem kde ho mám hledat, alkohol trochu začínal účinkovat a mé myšlení bylo poněkud zamlžené, avšak pořád jsem byl schopný nějak schopně myslet.
/přesun
avatar
Ren Kouen
B-rank

Poèet pøíspìvkù : 97
Join date : 03. 06. 16

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hlavní brána

Příspěvek pro Mikoto Hyūga za Sat Aug 11, 2018 5:17 pm

Cesta prebiehala v príjemnom tichu, čo mi vyhovovalo. Môj výraz bol neutrálny, dívala som sa niekam do diaľky a zamýšľala sa nad rôznymi témami. Napokon sme dorazili k bráne, kde nás Reina požiadala ešte o jednu vec, na čo som kývla. Pri spomienke, že by som si mala odpočinúť, som kývla druhýkrát. Necítila som sa síce unavená, ale bola som si istá, že keby som si ľahka do psotele, zaspala by som okamžite. Vykročila som za Renom. Ten očividne vedel, koho hľadáme.
PRESUN
avatar
Mikoto Hyūga
B-rank

Poèet pøíspìvkù : 58
Join date : 16. 06. 16

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hlavní brána

Příspěvek pro Kuroi Mibojin za Thu Aug 16, 2018 1:28 pm

Dlouho jsem se rozmýšlela kam nakonec půjdu. Vybrala jsem si bohaté a mocné město, kde budu moci uplatnit svůj plný potenciál. Byla jsem oblečena ve svém černém pláštíku a šla s davem přes bránu. Vypadala jsem celkem jako normální turistka.
avatar
Kuroi Mibojin
B-rank

Poèet pøíspìvkù : 8
Join date : 03. 06. 16

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hlavní brána

Příspěvek pro Hoshigaki Kazuki za Tue Aug 28, 2018 8:17 pm

Na rozdíl od svých "kolegů" jsem nikam nespěchal a tak, zatímco jim mohla cesta trvat přikázaných deset minut, já k bráně došel po dobrých patnácti. Nijak mě to ale netrápilo, jelikož jsem stejně byl sám v týmu, což ze mě dělalo i jeho velitele! A jako velitel jsem neměl potřebu potrestat svou nedochvilnost. Když jsem ale nakonec došel až k samotné bráně, měl jsem už poměrně čistou hlavu, nezkalenou pitím a ani tím neskutečným podrážděním nad existencí toho podivného stvoření. Jenomže, co osud nechtěl, jen co jsem k bráně došel, musel jsem řešit své vlastní záležitosti a nějakou misi a záchranu země jsem úplně, ale úplně vypustil... ono, když vaše stráže zastaví vaši dodávku "materiálu" a pak jí zabaví, aby vám jí předali, tak z toho vznikne opravdu zajímavá situace, která si prostě pozornost žádá. A tak, zatímco jsem těm neschopným ignorantům promlouval do duše a div je tam nezkopal na jednu hromadu, tak jsem zkrátka a jednoduše úplně zapomněl, že bych měl někam jít... namísto toho jsem po vydání rozkazů zabral místo ve strážné budce, kde jsem s nohama opřenýma o okénko vyčkával, než se ti matláci vrátí nebo pro mě někdo nedojde. Přeci jen, mou prací je chránit město a... zrovna odtud se mi chránilo opravdu dobře!
avatar
Hoshigaki Kazuki
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 39
Join date : 18. 07. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hlavní brána

Příspěvek pro Izuno Yui za Mon Sep 03, 2018 7:40 pm

Po pachové stopě jsem si to zamířila až k bráně. Všichni kolem po mně pokukovali, kdo že se jim tu prochází, ale jejich pohledy jsem ignorovala. Zajímalo mě jen jediné...Najít tu svou oběť. Svou novou kořist. Z nějakého důvodu se mi dostal pod kůži a nemohla jsem ho odtamtud vyhnat. A než začne mise, můžu si pohrát, ne? Zvolnila jsem chůzi a přešla k veselému hopkání, se kterým jsem došla až ke kapitánovi, kterého jsem viděla už z dálky s ostatními strážemi. Ušklíbla jsem se a zpomalila. Začala jsem našlapovat tišeji a tišeji, až jsem se téměř začala plížit. Vzhledem k tomu, že ke mně byli otočeni zády, měla jsem značnou výhodu. Když přede mnou stáli na dva metry, odrazila jsem se....a přemetem skočila přímo před kapitána.
,,Rybička mi daleko nyauplave." mňaukla jsem a spokojeně mávala špičkou ocásku.
avatar
Izuno Yui
C-rank

Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 12. 08. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hlavní brána

Příspěvek pro Hoshigaki Kazuki za Mon Sep 03, 2018 8:16 pm

Byla to už nějaká ta chvíle, co jsem dorazil k bráně a popravdě jsem se začínal celkem nudit... jak jsem tam tak sedět ve strážní budce a s nohama nahoře se houpal na židli čekajíc na ty neschopné ignoranty, až po sobě uklidí nepořádek co způsobili, tak jsem dokonce začal sledovat procházející lidi a přemýšlet nad důvodem jejich pobytu v téhle zmrzlé díře... a že se z přemýšlení nad důvodem pobytu stalo přemýšlení nad tím, jak bych je vlastně strašně rád všechny zabil a umučil. Až jsem měl vážně chuť to udělat! A tak, když se u brány objevila menší potyčka s nějakým tulákem, který se do města snažil propašovat... cosi... koho to vlastně zajímalo... hlavně že tu byla potyčka! A já jako správný ochránce města musel zakročit!
Pomalým krokem jsem došel až k oné menší skupince, čítající jednoho tuláka a dva strážné, kteří se to s ním snažili vyřešit nějak po dobrém, ale... jen co spatřili, že se blížím, sami radši o dva kroky ustoupili... a co se tuláka týče... řekněme, že jen co se ohlédl, před čím to ustupují, seznámila se jeho tvář s mou pěstí... a když už z toho seznámení ztratil sílu v nohou a sesypal se na zem, tak se rovnou seznámil i s mou nohou. Nejdřív jeho hruď a poté i znova tvář... a že po téhle ráně už šlo pár zubů ven... Na mé tváři se v ten moment objevil sadisticky spokojený úsměv, jak jsem tak sledoval toho choulícího se ubožáka na zemi. Až jsem si z všeho toho rozčarování ani nevšiml, že se u brány objevilo ještě jedno stvoření, které by si takový výprask zasloužilo! Teda... až do doby, než naše kočičí slečna skočila prakticky mezi mě a toho tuláka... můj spokojený úsměv velice rychle nahradilo překvapené zamrkání a hned v následující chvíli i nasupené ušklíbnutí doprovázející sklopení hlavy a zvuk skřípajících zubů... "Já...ti..." ozvalo se podrážděné zamručení, zatímco se má ruka křečovitě stiskla v pěst, až se z toho zmatené stráže raději klidili stranou. "Já... ty... argh!" zavrčel jsem v momentě, kdy má ruka prakticky vystřelila proti číče ve snaze jí chytnout za límec, zvednout jí a přitáhnout si jí k sobě. Srát na to, že to je Reiny mazlíček! Mě nikdo ryba sakra říkat nebude! Ne před mýma lidma! Jak bych pak sakra vypadal, kdybych si to od něčeho takového nechal líbit?!
avatar
Hoshigaki Kazuki
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 39
Join date : 18. 07. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hlavní brána

Příspěvek pro Izuno Yui za Mon Sep 03, 2018 8:56 pm

Vykolejila jsem ho přesně, jak jsem doufala. Vyloženě jsem si užívala škodolibou radost, jež jsem měla z provokování někoho, jako je tento muž. Já, takové dobré, něžné a milé stvoření, vytáčí žraločího muže. Kterou ženu a kočku by to nepotěšilo? Zaslechla jsem zaskřípání zubů, stejně jako jsem si jeho zatínající pěsti. Velmi potěšeně jsem se usmála a ve chvíli, kdy se po mně natáhl, elegantně jsem odskočila dozadu.
,,Ale, ale...Slyším zuby růst~nya." naklonila jsem hlavu a současně zvlnila rty v ten nejsladší úsměv. Hodila jsem pohledem po tulákovi, který to od kapitána dost schytal a zašklebila se. Nebyla to zrovna pastva pro oči.
,,Jen hrubou silou si respekt nezískáš~nya." Sklonila jsem se k pobitému muži, který neměl daleko k bezvědomí. Palcem jsem mu setřela krev z rozbitého rtu a okusila tu železnou chuť. ,,Ani u mě." mlsně jsem si rty olízla a zahleděla se mu do očí.
avatar
Izuno Yui
C-rank

Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 12. 08. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hlavní brána

Příspěvek pro Hoshigaki Kazuki za Tue Sep 04, 2018 5:07 pm

Tak dobrou náladu jsem měl, že jsem mohl někomu konečně rozbít úsměv... až jsem z toho měl chuť někam zapadnout na lahev nebo na dvě, ale... to by tu nesměl být ten otravný ocásek Reiny, který si zřejmě nebral dobře mířené rady k srdci! Ne vážně?! Co na tom, že se to nemá poflakovat po ulicích jako nepochopila?! Tyhle ulice nebyly pro dvě zrůdičky dost velké! A já měl svou pozici rád!
Proto, když jsem po ní na prázdno máchl a ona odskočila dozadu, přičemž utrousila onu výsměšnou poznámku, doslova se ve mně vařila krev! Měl jsem sto chutí jí na místě přeříznout vejpůl jak nějaký prachsprostý flák masa, ale... to by nesměla pronést svá další slova, která mě v mém počínání zastavila prakticky na půl cesty... už už jsem křečovitě svíral rukojeť katany a chystal se k prudkému výpadu, když se sklonila k tomu tulákovi a ochutnala jeho krev... z nějakého důvodu mě to donutilo se na chvíli zarazit a jen jí u toho s lehkým a hlavně nevědomým pousmáním sledovat. Tak moc jsem byl jejím počínáním unesený, že jsem i povolil stisk na kataně, kterou jsem ale pořád výstražně držel. Když se mi však zahleděla do očí, mohla v nich krom klasických sadistických a naštvaných jiskřiček spatřit i onen údiv a zaujetí nad tím, co právě udělala. Avšak, jen co jsem její pohled pořádně zaznamenal, nabyla má tvář opět klasického úšklebku, který onen údiv doslova pohltil. "A co ty o tom víš, hmm?" výsměšně jsem se zakřenil, přičemž jsem si jí tak očkem ještě jednou prohlédl. "Jsi jen obyčejný palácový mazlík, o skutečném světě víš leda tak hovno..." pokračoval jsem, zatímco jsem udělal několik kroků blíž k ní tak, abych se zastavil dobrý metr od ní a z vrchu na ní pohlédl. "Prozradím ti tajemství" nahnul jsem se k ní tak, aby se má tvář nacházela na úrovni té její, čímž jsem jí opět dal na obdiv své žábry a hlavně ostré zuby, které se pomalu skutečně začínaly regenerovat. "Nebýt tím mazlíkem a nebýt tvé velevážené paničky, už bys nežila... o to bych se postaral" usmál jsem se tak chladně a přitom hravě, že bylo těžké poznat, jestli si s ní jen hraju, nebo jsem vážně smrtelně vážný... pravda byla taková, že oboje... nedržet nad ní Reina ochranou rukou, zabil bych jí už při našem prvním setkání...
avatar
Hoshigaki Kazuki
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 39
Join date : 18. 07. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hlavní brána

Příspěvek pro Izuno Yui za Tue Sep 04, 2018 6:14 pm

V puse se mi rozlila chuť kovu, zčásti smíchaná s alkoholem. Nic tak dobrého, ovšem čerstvá krev je čerstvá krev. A zjevně to mělo i nějaký efekt, o který jsem se původně ani nesnažila. Všimla jsem si ale, že se naše mořská potvora zarazila, stejně jako jsem si všimla jeho úsměvu. Potěšeně jsem se usmála, přičemž jsem odhalila jeden ze špičáků. Nějak to s ním zamávalo. Můj potěšený úsměv ale opadl, když mi zas a znovu připomněl, že jsem vlastně jen mazlíček. Byla pravda, že jsem byla Reině i jejímu otci vděčná, že se mě ujali, ale tuhle roli jsem si prostě nevybrala. Takže když se ke mně sklonil, zamračila jsem se a odhalila i druhý špičák. Oči se mi zúžily do varovných úzkých pruhů a zalesklo se mi v nich.
,,Tak poslouchej, ty rádoby kapitáne~nya, který si nepřipouští, že je ryba, za to si asi myslí, že je pán tvorstva~nya." zavrčela jsem na něj. Nebála jsem se ho. Ani jeho katany jsem se nebála.
,,Já prozradím tajemství tobě...Tvůj názor mnya absolutně nezajímá~nya." zaprskala jsem. Znovu jsem se sklonila ke zraněnému, soustředila chakru do dlaně a postupně přikládala na jednotlivá zranění muže. Dlaň mi zeleně svítila a z hrdla se mi ozývalo jemné vrnění. Vyléčila jsem mu všechna povrchová zranění na obličeji. Otoky v obličeji mu zůstaly a poraněná žebra také. Celou dobu mě sledovali stráže.
,,Měli byste ho zavézt k lékaři~nya." poznamenala jsem. Netušila jsem, zda to tak udělají a bylo mi to jedno. Neměl tu ležet, vadilo mi, že je tu zraněný. Asi jsem to udělala i ze vzdoru vůči Kazukimu. Ťal do živého tenhle žralok. Možná jsem byla mazlík, ale stále i člověk. A toužila jsem po svobodě a ze své vlastní vůle dělá svá rozhodnutí.
avatar
Izuno Yui
C-rank

Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 12. 08. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hlavní brána

Příspěvek pro Hoshigaki Kazuki za Tue Sep 04, 2018 7:42 pm

Na krátkou chvíli, jak se naše pohledy setkaly, tak to skoro vypadalo, že se na sebe skutečně usmíváme... že mezi našimi pohledy probíhalo jakési... jiskření... To se ale následně vytratilo stejně náhle, jako se i objevilo a to, když jsem svými slovy urazil naši kočičí slečnu... na mé tváři se v tu chvíli usadil spokojený úsměv plný zadostiučinění, který se rozšiřoval s každým jedním jejím urážlivým slovem na mou osobu. Tak nějak jsem úplně ignoroval, co vlastně říká a jak mě nazývá... pouze jsem si užíval ten okamžik vítězství! Ah, jak sladký ten pocit byl! Skoro stejně sladký, jako kdybych jí skutečně zabil! Jenomže... pak se svým prskáním přestala a rozhodla se pomoct tomu ubožákovi na zemi, což mi mou radost naprosto zruinovalo a já se tak začal dost nepěkně mračit, zatímco jsem jí tak sledoval, jak ho tam pracně léčí. A když přestala a prohlásila, že ho máme vzít k lékaři? V mé tváři v tu chvíli mohla spatřit mrazivý klid, zatímco jsem se jedním delším krokem dostal k ní a tulákovi, kterému jsem hbitým, skoro až nepostřehnutelným sekem podřízl krk a on se tak začal dusit vlastní krví. Veškerá její snaha a péče tak přišla vniveč a ona mohla pouze sledovat, jak onen neznámý pomalu a v utrpení umírá. "Už jsi skončila?" promluvil jsem se stejným chladem, který panoval i v mé tváři, načež jsem hrotem své katany nadzvedl její bradu tak, aby se mi musela dívat do tváře... stačil jeden špatný pohyb a skončila by velice podobně jako náš tulák. "Tohle je skutečný svět... síla tu znamená přežití" prohodil jsem, zatímco jsem pohledem na krátkou chvíli sklouzl na již mrtvého tuláka. "Rozmysli si, jestli v něm chceš žít, nebo utéct zpátky do bezpečí" pohlédl jsem jí opět zpříma do očí v němé otázce, která jako kdyby jí skutečně dávala na výběr, zda chce zůstat, nebo utéct jako ustrašené kotě. Pokud chtěla zůstat, musela být připravena nést následky, pokud ne... nechal bych jí jít... naposledy.
avatar
Hoshigaki Kazuki
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 39
Join date : 18. 07. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hlavní brána

Příspěvek pro Izuno Yui za Tue Sep 04, 2018 9:00 pm

Otřásla jsem, když jsem viděla ten mráz v jeho očích. Krůček jsem poodstoupila, když se dostal ke mně a pak už jsem jen sledovala, jak jedním tahem podřízl toho muže jako podsvinče. Jeho ústa se naplnila krví, kterou nestačil vyplivávat. Několikrát zachroptěl a s vytřeštěným výrazem vydechl naposled. Celý proces jsem sledovala, nespouštěla z něj oči. Sekundoval mi dobře, ale tohle bylo...moc. Katanou mi nadzvedl bradu a dal mi na výběr. Chtěla bych říct, že mi to celé bylo jedno, ale...celé mi to vyneslo vzpomínku, kterou jsem již dávno z mysli vytěsnila. Stalo se to tak dávno. Smrt rodičů, smrt vrahů, krev všude a krev na mně. Trhl jsem sebou a o hrot zbraně se pořezala. Ranka se otevřela a krvácela.
,,Zabij nebo budeš zabit. Chápu." přikývla jsem. Skoro smířeně, ale ne se strachem.
,,Ale ty nemáš ponětí, co jsem zač." nakrčila jsem nos a nasála pach krve. Dráždila, hodně dráždila. Na hrudi mi pečeť přímo pulzovala, jak se ve mně naplňovaly emoce. Zhluboka jsem se nadechla. Ještě nebyl čas na její plné probuzení. V očích se mi zablýsklo. Krvelačností. Roztáhla jsem rty a obnažila špičáky. Prodloužené drápy se zaleskly a já se s nimi píchla do dlaní.
,,A nemáš právo dávat mi výběr mezi životem a smrtí. Nejsi soudce ani Bůh. Pouze vrah." zavrčela jsem na něj znovu. Tentokrát temněji. ,,A takových se nebojím. Takoví si léčí pouze vlastní mindráky na slabších." setřela jsem si teplou, stékající krev z krku. ,,Přitom jsou sami ti slabí, ale potřebují si dokázat opak." ušklíbla jsem se. ,,Nejsem jenom palácové kotě. Na to už nikdy nezapomínej. A smiř se s tím, že tebe se já bát nebudu." mrskla jsem ocasem. Můj úšklebek z tváře nezmizel.
avatar
Izuno Yui
C-rank

Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 12. 08. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hlavní brána

Příspěvek pro Hoshigaki Kazuki za Wed Sep 05, 2018 3:57 pm

Pohled na umírajícího byl vždycky strašně uspokojivý. Sledovat jeho výraz plný strachu a bolesti... jak z něj spolu s každým dalším vydechnutím odchází poslední zbytky života dokud nevydechne naposled... Jen málo věcí na světě mě dokázalo tak uspokojit... v zabíjení a umírání se skrývala jistá poetičnost, kterou ale jen málokdo viděl. Svým způsobem jsem byl umělec! V umění zabíjet jsem byl lepší, než kdejaký malíř nebo herec! A oni mě nazývají stvůrou a vrahem... i když... měli vlastně pravdu, byl jsem obojí a byl jsem na to hrdý!
Jak jsme tam ale stáli a pozorovali onoho chudáka pomalu umírat, tak jsem si nemohl nepovšimnout upřeného pohledu naší kočičí slečny právě na jeho rány a na všechnu tu krev, která se z nich drala ven. Donutilo mě to se opět lehce pousmát a se zájmem ji tak po očku sledovat. Jak to tak vypadalo, tak se zřejmě už se zabíjením někdy musela setkat. Možná už i někoho zabila, ale tomu bych moc nevěřil. Pořád to byl jen mazlík, který maximálně tak poškrábal nějaké služebné...
Když sebou však následně trhla a škrábla se o hrot mé zbraně, neubránil jsem se menšímu úšklebku, zatímco jsem si onu ranku se zájmem prohlížel. "Ale ale...co to vidím? Nebolí to mazlíku? Nemám ti zavolat paničku, aby ti to přišla pofoukat?" optal jsem se opět velice výsměšným tónem, zatímco na mé tváři doslova tančil škodolibý úšklebek, se kterým jsem následně i přikývnul na její slova o zabíjení. Jak to tak vypadalo, konečně začínala chápat, jak se věci měly... tedy... až do chvíle, než prohlásila, že nemám ponětí, co je zač. To se k mému škodolibému úšklebku přidalo ještě zvědavě pozdvižené obočí, se kterým jsem jí upřeně a dost zaujatě sledoval v očekávání její další reakce. A že ona krvelačnost v očích toho dokázala říct skutečně hodně! Stejně jako její malé tesáčky a drápky, se kterýma by mohla leda tak otevírat konzervy. Ale, snaha se cenila! Můj úšklebek však opadl když s takovou jistotou prohlásila, že se mě nebojí! A co víc, označila mě za slabocha?! Nevěděl jsem, jestli se začít smát, nadávat a nebo jí rovnou ukázat, jaký slaboch jsem! Nakonec jsem se však na krátkou chvíli zmohl jen na zamračený a možná lehce zamyšlený pohled jejím směrem, jako kdybych skutečně nad jejíma slovama přemýšlel a snažil se přijít na správnou reakci na ně, ale... hned v následující chvíli se mi do očí vrátil onen chlad. Onen mrazivý klid, který u někoho tak impulzivního jako já nebyl ničím zrovna dvakrát obvyklým. O to výraznější však vždy byl.
"Máš pravdu... nejsem soudce a už vůbec ne bůh... jsem ale něco mnohem horšího než vrah... jsem stvůra, krvelačný démon" mé koutky cukly do lehkého, avšak podivného úsměvu, zatímco jsem jí pohledem přejel od nohou až k hlavě, kde jsem se jí opět zpříma zadíval do očí. "A ty?" ušklíbnul jsem se, zatímco svou ruku natáhl k její bradě, kterou jsem jí nadzvedl a odkryl tak onu krvácející ranku, na kterou jsem na krátký okamžik sklouzl pohledem. Ale už jen ono sklouznutí stačilo k tomu, aby se i v mých očích zablýskla ona touha po krvi. Ona nespoutaná a opojná touha, se kterou zkrátka nešlo bojovat. Takovou chuť jsem měl se jí do toho krku zakousnout a okusit opět čerstvou krev, ale... nakonec jsem jí s menším přemáháním bradu opět pustil a pohled upřel do její tváře. "Ty jsi to samé co já... netvor, stvůra... ta věc, na kterou si lidé ukazují prstem... ale... je mezi námi přeci jen jeden rozdíl" mluvil jsem tak klidně a přitom tajemně, že to skoro až mohlo vypadat, že to ani nejsem já. Že před ní najednou nestojí ten stejný "člověk", který jí ještě před chvílí chtěl uškrtit jen za jednu provokativní poznámku. Pravda byla taková, že jsem tím člověkem nebyl vždy... ne vždy jsem byl stvůra... byly časy, kdy mi zabíjení přišlo odporné... jak slabý a zbytečný jsem tenkrát byl... "Já to dokázal přijmout" pousmál jsem se, čímž jsem jí dal opět na obdiv své ostré zoubky a když už jsem v tom byl, tak jsem i pohnul svými žábrami, i přestože jsem nebyl ve vodě a bylo to krajně nepříjemné. "Říkáš, že nejsi jen palácové kotě, ale... co jiného jsi? Co jiného bys byla, kdybys teď odešla? Jak dlouho bys v tomhle světě asi tak přežila hmm? Sama... a jako netvor?" pohlédl jsem na ní upřímně tázavým pohledem, jako kdyby mě její odpověď skutečně zajímala. A... taky že zajímala, minimálně trochu ano. Šlo to poznat na mých očích, ve kterých se nyní mihotaly jakési podivně zaujaté plamínky. Jako kdybych byl ďábel čekající, až mu někdo prodá svou duši. Ano, tak nějak jsem se teď cítil! Jen... já nechtěl její duši...
avatar
Hoshigaki Kazuki
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 39
Join date : 18. 07. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hlavní brána

Příspěvek pro Izuno Yui za Wed Sep 05, 2018 7:10 pm

Vystřídal škálu emocí ve tváři. Nadzvedl mi bradu, jeho oči toužily po krvi, ale...neublížil mi. Nevěděla jsem, co ho zastavilo a bylo mi to jedno. Jeho slova mě pálila. Měl pravdu, že jsem nebyla normální. A pro některé lidi jsem byla takovou...stvůrou, jak nás nazval, ale přesto mě nemohl soudit.
,,Nic o mně nevíš." zavrčela jsem, když mi držel bradu. Pak mě pustil. ,,Ani ti to nehodlám říkat~nya. Stejně jako ty, i já jsem se s tím smířila." pečeť mě vyloženě pálila, stejně jako mi vřela krev v těle. Hodně jsem se držela. Nechtěla jsem už znovu zažít to, co se odehrálo před 14 lety.
,,A pomohla mi v tom právě Reinina rodinya. Mám komu být vděčnyá. Nevím, jestli ty něco takového znáš." ušklíbla jsem se.
,,Byl bys překvapený, nakolik jsem schopnya přijmout život a chodit po téhle zemi..." během své řeči jsem soustředila svou chakru do nohou. Lehce se odrazila a mžikem oka jsem Kazukimu seděla na rameni a drápy mu držela pod krkem. ,,..a přežít." zašeptala jsem mu do ucha. Vzhledem k mé naštvanosti a spuštěné proměně, jsem byla rychlejší, než obvykle. Přejela jsem mu drápem po kůži a seskočila na zem.
avatar
Izuno Yui
C-rank

Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 12. 08. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hlavní brána

Příspěvek pro Hoshigaki Kazuki za Wed Sep 05, 2018 8:12 pm

Ani já sám nevěděl, proč jsem jí vůbec ještě trpěl... měl jsem už tolik příležitostí jí jednoduše přeseknout, překousnout jí tepnu, nebo jí zkopat do kuličky, že být to kdokoliv jiný, byl by mrtvý aspoň pětkrát. Z nějakého mě její samotná existence ale fascinovala... možná to bylo tím, že podobně jako já nebyla úplně člověk, i když jsem si pořád stál za tím, že pro dvě příšerky není tohle město dost velké!
Když na mě však následně opět zavrčela, vrátil se do mé tváře onen klasický úšklebek, se kterým jsem jí dál pozoroval, zatímco se má ruka ležérně opřela o rukojeť katany. "Heh, jako kdybych o to stál" odfrkl jsem si a jen tak ledabyle pohodil rukou, načež jsem se jí zpříma a možná lehce výsměšně zadíval do tváře. "Stačí mi vědět, že jsi co jsi" prohodil jsem velice provokativním tónem, který doslova pálil na jazyku určitou výzvou, ale... tu už jsem si nechal pro sebe. Nějak se mi začínalo líbit jí provokovat, byla to příjemná změna oproti tomu, když vytáčela ona mě. Zvykl bych si na to!
"Vážně? A to s čím ti jako pomohli se smířit? Že pro ně nejsi víc, než obyčejná kočka? Že jsi jen hračka, kterou zahodí, až je přestane bavit?" povytáhl jsem tázavě obočí, přičemž na mé tváři tancoval onen provokativní a sebevědomý úsměv. "Nejsme pro ně nic víc než zbraň" dodal jsem lehce odlišným tónem, než předtím. Jako kdyby mi tato slova pouze proklouzla a já si toho snad ani nebyl vědomý. Než jsem si to ale stačil uvědomit, natož reagovat na její další slova, už jsem jí měl na rameni a cítil ostrost jejího drápu kdesi na svém krku. Na mé tváři se v tu chvíli objevil široký, skoro až spokojený úsměv, jako kdybych si to vlastně užíval... jako kdybych neměl strach, že mě vážně podřízne... jako kdyby mi to bylo jedno, nebo jí zkrátka nebral vůbec jako hrozbu. Pravda byla taková, že jsem jen nevěřil, že na to má. V tomhle jako já nebyla, nebyl to vrah, na to vypadala ještě moc nezkaženě světem venku. A tak, když mi následně tak šeptla do ucha, neubránil jsem se menšímu ušklíbnutí. "To se ještě uvidí" bylo vše, co jsem jí pobaveně šeptl zpátky dřív, než mi stačila po kůži přejet svým drápkem, o který jsem se nešťastnou náhodou taky trošku řízl, čímž se i na mém krku objevila ona menší ranka, ze které mi po krku začal ztékat pramínek horké krve. A jelikož seskočila prakticky přede mě, měla onu ranku div ne doslova před nosem, aby jí dráždila. Možná to byl záměr, možná jsem byl jen zbrklý, ale... ta ranka tam prostě byla a já nevypadal, že s ní hodlám něco dělat. Vlastně jsem spíš jen tak sledoval naší kočičí slečnu, co bude dělat dál. Jako kdybych jí k něčemu snad i pobízel.
avatar
Hoshigaki Kazuki
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 39
Join date : 18. 07. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hlavní brána

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Strana 2 z 2 Previous  1, 2

Návrat nahoru

- Similar topics

 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru