Kazaji

pro **Kazaji Shimetsu** Thu May 20, 2021 8:25 pm

KAZAJI SHIMETSU

Jméno: Kazaji Shimetsu
Věk: 38
Pohlaví: Muž
Příslušnost: Kyosanto
Hodnost: S-RANK (VIP)
Elementy: Doton
Srdce: Katon, Suiton, Fūton
KG: Hyouton, Jiton, Deiton

Výška: 201 cm
Váha:105 kg

Vzhled
Kazaji je velmi vysoký muž s dlouhými světlými vlasy. Je zřejmé, že i přes svůj pokročilý věk se stále jeví jako muž ve svých nejlepších letech. Zachovává si velmi svalnatou postavu kterou rád ukazuje. Zpravidla nenosí zakrytou horní část těla a tak rád chodí často napůl svlečený. Na zádech má připevněné 3 masky s různými podobiznami zvířat. Červenou s podobiznou démonického tygra, zelenou s démonickým dvojnožcem a třetí modrou v podobě démonického býka. Kolem všech masek podél celého těla se táhnou černé nitě. Spodní část těla má zakrytou černými shinobi kalhoty.

Osobnost
Kazaji je lhostejní, chamtivý a hlavně velmi náladový jedinec s velikým sklonem k agresy. Rozhoduje se podle nálady a potencionálního zisku z dané činnosti. Projevuje se nulovou ochotou se do něčeho zapojovat, pakliže z toho nic nemá. Vzhledem k jeho přátelskému vztahu s Akeno Hatakem se stal jeho pravou rukou v organizaci zvanou Kyosanto. V této organizaci se vedle vojenských akcí zaměřuje na získávání dostatku financí k správnému fungování tohohle celku. Kazaji pravděpodobně vykazuje největší nepřátelstí vůči ostatním zemím v celé Kyosanto. Hlavním důvodem je chtíč po penězích, které v současnosti drží malé procento nejbohatších rodin. Krom toho je Kazaji docela netrpělivý a nesnáší zdlouhavé dialogy v průběhu bitev. Poslední vlastností je arogantnost a lhostejnost k druhým lidem. V jedné bitvě použil svou techniku do řad nepřátel, mezi kterými byli vlastní lidé. Důvodem obětování vlastních lidí byl ten, že se mu pletli v bitvě do cesty.

Schopnosti
Kazajiuv bojový styl se točí kolem jedinečné schopnosti kterou sám stvořil. Jedná se o masivní úpravu tělesné stavby člověka. Tělo tvoří stovky světlých nití tkaných po celém těle. Této nitě drží tělo pohromadě jako stehy hadrové panenky. To umožňuje- libovolně oddělit své části těla, provádět fyzické útoky na střední a velké vzdálenosti a zašít téměř každé zranění, které utrpí. Tato modifikace těla se nazývá Jiongu. Právě tato úprava poskytuje určitý stupeň nesmrtelnosti. Vlákna mohou prorazit maso a těla ostatních, což umožnuje odebrat orgány ostatních shinobi a integrovat je do svého vlastního těla. Tímto způsobem se mohou odebírat srdce a tak získávat elementy které vám původně nepatří. Jednotlivá srdce mohou být také uvolněna z těla a zabalena do obrovské přikrývky nití, což vytvoří monstrózní tělo s maskou jako obličejem. Tyto masky se mohou pohybovat a útočit nezávisle na uživateli. Dále mohou z úst používat techniky s danou elementární čakrou. Pokud je uživatel zabit, tak jedno ze srdcí obětuje opětovným vstupem do těla. Toto vede k resuscitaci uživatele. V průběhu let tento postup zdokonalil, což umožnilo kombinaci jednotlivých elementu, což vedlo k možnosti využívaní cizích Kekkei Genkai.

Životopis

Prolog
Čím začít, asi narozením. Tak dobře…
Narodil jsem se 21. ledna. Počasí bylo pěkně pod psa, mráz se vkrádal všude, kam mohl, venku se děti koulovaly ve sněhu, rodiče se snažili doklouzat domů po zledovatělé cestě a Shinobi na stráži se chumlali do teplých kabátů. Moc jsem jim teda nezáviděl. Já jsem se narodil ale docela do tepla, ve vesnické nemocnici. Narodil jsem se mladému páru, který mě zahrnoval láskou už od narození. Hlavně teda máma, lepší jsem si vážně nemohl přát. Narodil jsem se, jak jsem se později dozvěděl, do klanu Shimetsu. Tehdy klanu s neuvěřitelnou minulostí, ještě lepší přítomností a pochmurnou budoucností. Pojmenovali mě Kazaji, po nějakém prapra dědovi z pátého kolene. Nevím teda, čím byl tak důležitý. Když jsem byl mimino, moc se toho po mě nechtělo. Všichni se na mě usmívali, slavili mé první krůčky, má první slova. Měl jsem všechno, co jsem chtěl. V dětství jsem byl pěkný rebel, co jsem slyšel. Utíkal jsem, protestoval, snažil si vydupat svou. Klasický rozmazlený synátor. Otce jsem moc neviděl, častokrát byl na misi, všechno se mnou prožívala máma. Byla tu pro mě vždycky, když jsem upadl, když jsem nevěděl. Vždy věděla, jak mě rozveselit. A já ji miloval, tak, jak dítě může jen milovat svoje rodiče. Občas mi máma dával nějaký tréningy aby mě zabavila. Netrvalo to dlouho a přišla má první technika.

tále jsem rostl, léta ubíhala, stále jsem se rád učil novým věcem a byl spokojený. Čekala mě skvělá budoucnost. Ale každé štěstí musí být jednou rozbořeno. Ale netušil jsem, že až tak moc. Můžete si mě nazývat maminčiným mazánkem, možná jsem byl. Ale ona byla to jediné, co jsem měl. Jednou jsem s ní seděl před naším sídlem v rozlehlé zahradě. Nikdy jsem si toho nevšiml, ale máma vypadala jinak. Ustaraněji, v jejích očích nezářil ten jas. Nebylo tam najednou nic. Říkala, že mi musí něco říct. Říkala, že musí odejít. Kam? Vrátí se? Zasypával jsem jí tisíci otázkami, ale jen mě objala a neodpověděla mi. Kéž bych tak věděl, že tím chtěla tehdy říct sbohem. Ale já tomu jen nechtěl uvěřit. Dalších pár dní už jsem mámu neviděl. Vlastně už jsem ji od té doby neviděl nikdy. Táta se znenadání vrátil, vídával jsem ho jen párkrát. Nebyl jako máma, byl přísný, chladný, vlastně jsem k němu necítil nic. A já pro něj evidentně taky nebyl nic. Jakoby nic mi u oběda oznámil, že má máma zemřela. Oznámil to jako počasí, a já to nedokázal pochopit. Když jsem se ho ptal, odpověděl mi jen, že byla nemocná a nikdo jí už nedokázal pomoct. Vztek, bolest, utrpení.. Nezbylo mi nic, můj anděl strážný prostě zmizel a já nevěděl, jak to prázdné místo v srdci zalepit. Už jsem ani nevěděl, kdo jsem. Už jsem nechtěl nic, než být zavřený ve svém pokoji a přemýšlet. Začal jsem se stranit svých přátel, svého okolí a víc a víc se uzavíral do sebe. Nakonec jsem zjistil, co se mámě stalo. Měla dlouhodobou nemoc, kterou medici jen mírnily, ale nemohly jejímu procesu zabránit. A ona mi to neřekla.. Stále se snažila být silná.. S nikým jsem nekomunikoval, snažil jsem se to pochopit. Snažil jsem se přesto přenést, ale ta ztráta byla moc velká. A nikdo mě nenechal truchlit, on mě nenechal. On, co měl stát při mně. Můj otec. Ne, on chtěl víc. On chtěl mít ze mě hrdého nástupce klanu. Nezdolného, tvrdého, bezcitného. Stejně jako byl on. Ne trosku schovanou v pokoji. Začal jsem ho nesnášet, ale ani to mi nepomohlo. Nastaly mi krušné chvíle.

Změna o 180 stupňu
Nemám sny, cíle, touhu po pomstě nebo snad sebezdokonalování. Jedinou mou povinností je prostě žít. Jakkoliv, ale žít. A já začal dělat otci naschvály. Chtěl trénovat? Já neměl čas. Častokrát mě za to ztrestal, ale jen ať pokračoval. V té době se má osobnost zocelila. Naučil jsem se ho zcela ignorovat, stejně tak jako celé své okolí. Naučil jsem se, jak nevnímat, naučil jsem se, jak tiše pozorovat. Stal jsem se člověkem, co přestal řešit malichernosti. Stanovil jsem si své priority, ale nic víc. Po pár letech jsem se od otce odstěhoval. On pro mě nikdy nebyl tím, kým být měl. Žiju teď sám a je mi naprosto skvěle. Co jsem se dozvěděl, otce to ani nezarmoutilo a už si našel jinou manželku, se kterou čeká dalšího potomka. Přál bych mu holku, to by ho asi kleplo. Já byl vždycky v jeho očích taková ta černá ovce, byl rád, že se mě zbavil a já jeho. Otec se choval jako kdyby neměl žádné srdce.

Jiongu
Všechno jsem si v dětství nalhával. Nebyli mi otcovi názory ukradené a velmi často mě ranili. Přes tyto emoce jsem se už dávno přenesl, ale nenávist k otcovi zůstávala. Chtěl jsem mu vyrvat srdce z jeho zkaženého těla. Právě proto jsem vytvořil modifikaci těla zvanou Jiongu. O podobné kinjutsu jsem se již zajímal v mladém věku. Tenkrát jsem chtěl pomáhat lidem v zašívání zranění způsobených v bitvách. To vedlo k pečlivému studiu anatomie těla. V černých myšlenkách se zrodil nápad o naprosté přestavbě těla. K tomu abych to mohl vyzkoušet jsem ale potřeboval orgány. Nebylo přípustné abych riskoval vlastní život kvůli těmto pokusum. Proto se začali ve vesnici záhadně ztrácet lidé. Jednou to byl mozek, potom ledvina, plíce, játra a nakonec to nejdůležitější. Posledním orgánem pro dokončení testování prototypu Jiongu bylo srdce. Poslední kandidát na odebrání tohohle orgánu byl vlastní otec. Ve skutečnosti jsem ani nevěřil že ten parchant nějaké to srdce má. Proto to netrvalo dlouho a došel jsem si osobně pro svého otce. Ať se snažil sebevíc, tak mé síle nemohl ani zdaleka vzdorovat. Otcovo srdce jsem vyrval z hrudníku bez špetky jakékoliv emoce. Jakmile jsem měl všechny potřebné orgány, tak byl nejlepší čas to otestovat. Nenašel se lepší kandidát než já osobně. Celá modifikace těla proběhla úspěšně a Kazaji získal nové tělo a druhé srdce.

Vedlejší účinky
Každým dalším srdcem se Kazajinova osobnost měnila k horšímu. Nebylo to pouze srdce které si vkládal do sebe. Byli to také emoce, charakter a osobnost člověka kterému dané srdce patřilo. Arogance, náladovost, chamtivost a lhostejnost vůči ostatním lidem. Čtyři srdce, čtyři elementy a čtyři charakterové vlastnosti. Nebylo divu že tato charakterová změna vedla k masivní podpoře Kyosanto ve válkách proti ostatním lidem. Byli to peníze, byli to orgány a byla to moc kterou získával nad ostatními červy. Byl tak nelítostní, tak nepřátelský, tak silný že zapůsobil na samotného vůdce této organizace. Přesně tahle nevybíravost pomohla Kazajiovi se postavit po pravém boku vedle Akena Hatakeho.

*Když není člověk, není problém*

Ninjutsu
5

Taijutsu
4

Genjutsu
3

Inteligence
4

Chakra
4

RS
3

Rychlost
4

Síla
5

Celkem
32

S RANK
Kekkaimon Gofūjutsu: Hachimon Heijō
Jiongu

A RANK
Kimen no Bakuen
Deiton: Dorotabō no Jūreichi
Hyouton: Hyourou no jutsu
Jiton: Satetsu Kaihō

B RANK
Kage Bunshin no Jutsu
Fūton: Atsugai
Suiton: Suijinheki
Katon: Zukokku
Doton: Domu

C RANK
Suirō no Jutsu
Doton: Retsudo Tenshō
Fūton: Daitoppa
Katon: Gōkakyū no Jutsu
Suiton: Mizurappa
Katon: Endan

pro **Hashiru Senju** Sat May 22, 2021 9:43 pm

Povoleno

Kazaji

Kazaji

Re: Kazaji