Kinji Rareta Toshi

Byl krásný a teplý letní podvečer. Nebe bylo jasné, bez mraků, celý den svítilo sluníčko a ulice byly vyhřáté. Nic nemohlo zrušit iluzi míru v tomto kastovně rozděleném městě. Děti chudých si hrály na předměstí hru podobnou fotbalu, ženy klábosily a muži seděli venku u saké a hráli shogi. Vrstva bohatých seděli u BBQ, saké či podávali čaj v čajovně u jasmínového draka.
Nic a nikdo by si nedokázal představit, že se blíží totální zkáza.
Hatake Akeno, předzvěst totální zkázy a posel revoluce stál na kopci, který byl vybudován při stavbě paláce. Měl celé město doslova na dlani. V jeho stínu stál muž v masce, celý oblečen do červeného. Jednalo se o jeho věrného pobočníka.
Pobočník začal skládat pečetě.
"Doton: Uitenpen!" krajina ve městě se začala měnit. Zasypala je špinavá hlína.

Akeno začal skládat pečetě a položil ruce na zem.

"DOTON SOSEIJITSU: SHISHI DOJO!!"


Dva samurajové seděli u stolu před branou a téměř usínali. Hlídka byla unuděná a ospalá. Za pár minut jim končila směna a měli být vystřídaní. Hlídka, sestávající se se třemi samuraji a jedním A rankovým shinobi na cimbuří hradeb nic nezaznamenala a právě se prohodila s další skupinkou, stejně silnou.

Město v tomto okamžiku přestalo být v klidu. Co se to začalo dít?



Vesnice, která byla zmasakrována Seishinem byla oživena dotonem a zaútočila na brány. Dva zombie muži s katanou přiskočili k bráně a bezmyšlenkovitě máchli. Překvapení Samurajové padli k nohám bez hlavy.
Hlídka začala jednat.

"Co se to děje?! POPLACH! Oznamte to Daimyo-sama a .." nestihl to doříct a padl k zemi mrtvý. Zombie ho dostihli a udeřili plnou silou.

A rankový shinobi seskočil z cimbuří a rozmáchnutím mečem přeťal několik mrtvých ve dví. Ti se jen rozpadli v prach. Za každého padlého se ze země znovuzrodil další.
A-rankový Shinobi, vlastním jménem Kagero Fuuma se rozhodl bránit město svým životem.
"Utíkejte a zachraňte co nejvíc lidí! Já, Kageho Fuuma je zastavím, tak přísahám na svůj život!" vyskočil do vzduchu a poskládal pečetě.


"Katon: Kasumi Enbu no Jutsu!" ze svých úst vypustil oblak hořlavého plynu, který se při kontaktu s mrtvými změnil v obří ohnivou kouli.

"Doton: Arijigoku no Jutsu! Poskládal pečetě a položil ruce na zem. Několik mrtvých vtáhl obří vír do útrob země.
Unavený po použití svých nejsilnějších technik sotva popadal dech. Nedokázal jich sejmout ani čtvrtinu. Jeho samurajové se rozhodli přidat a pomocí svých samurajských technik rozsekali několik dalších.

"Bando a Jigen neutečou!"

ačkoliv byly jejich činy hrdinské, proti hordě mrtvých nic nezmohli.

Útok právě začíná!
Akeno se rozběhl a seskořil přímo na hradby. Nepozorovaně se rozběhl do vřav města s cílem najít palác feudálního pána.

Doběhl jsem s Miyou v náručí až sem, kde Akeno zahájil útok. Aktivoval jsem byakugan a běžel dál do středu města. Vyskočil jsem na střechu domu a ohlédl se za sebe kde Seishin rozpoutal peklo. "Budeme se ho muset potom zbavit."
Zabíjel všechny, byl jako opravdové zvíře a momentálně nebyl způsob jak ho zastavit. Zatnul jsem zuby a pustil Miyu. "Musíme vyklidit oblast okolo něj." Rozkázal jsem a skočil do ulice pod námi. Složil jsem pečeť a stál jsem tam hned dvacetkrát. Kloni na nic nečekali a rozeběhli se do všech stran s úkolem dostat nevinné pryč. I já sám jsem čapl pod paže dvě utíkající děcka a spolu s nimi odskákal pryč. Když v okolí už skoro nikdo nebyl vrátil jsem se za Miyou. "Jdeme." Ukázal jsem tam kde jsem chtěl najít rádce a generály. Celou dobu jsem ale dával pozor na to kde se pohybuje Seishin a aby se nedostal blízko k nám.

Doběhl jsem nepozorovaně k hranicím středu. Nacházela se tam opět další hradby.
Samozřejmě, proč ne, proč neoddělit zrno od plev, co, vy zasraní feudálové!
Začínal jsem být naštvaný a ovládla mě druhá polovina. Poskládal jsem pečetě a vypustil proud vzduchu, který jim začátek hradeb zničil.

"Fuuton: Atsugai!"


Kusy zdi létaly kolem a prostí lidé začali utíkat. Naštěstí ve městě fungoval systém evakuace. Na co by nám bylo hlavní město, když by všichni umřeli?

Vnitřní kruh rázem vypadal jinak. Všude byla zeleň, upravené keře a čisté chodníky. Bylo tady čisto a domy byly zdobené a upravené.
Proběhl jsem novou "bránou" a objevil se před palácem. Byl opravdu honosný, střecha se třpytila zlatem a pod střechou byly barevné ornamenty.
"Tady mizí všechno zlato?!" zavrčel jsem a chystal se probít skrz. V to mě obklíčila královská garda. Bylo jich pět.




"To si myslíš, že tě necháme beztrestně pobíhat kolem a způsobit takovou škodu?!" odvětil jeden z nich. Byli to B-rankový shinobi s velitelem s A-rankem. Vypadali docela schopně.

"Máte jedinečnou možnost se ke mě přidat, jinak navždy ukončím vaše nicotné životy ve jménu vyššího dobra.." odvětil jsem a už jsem chystal techniku.


"Děláš si z nás srandu?!" opáčil a rozprostřeli se kolem mě.

"Tak teda dobrá, Suiton: Kirigakure no jutsu!" soustředil jsem čakru v hrudi a najednou ji celou vydechl. Všude kolem se začala objevovat mlha, která jim bránila v krytí. Já sám jsem pomocí Moguragakure skryl pod zem a na mém místě se objevil klon.

Jeden z těch shinobi byl k mé smůle tak trochu senzibil. Okamžitě upozornil ostatní.
"Je uprostřed nás!" a jeden z B-rank shinobi jménem Saiken okamžitě začal s technikou.

"Suiben!" rozpřáhl se a z jeho ruky vyšvihl proud vodního biče, který se omotal okolo klona. Samurajský B-rank Kolega, který stál vedle něj, jménem Gyuki, vytasil katanu a pomocí Iaido jej přesekl vejpůl.



Mysleli si, že je po všem. Nicméně technika bleskové klonu zafungovala okamžitě. Proud blesku vedl přes vodní bič, který zparalyzoval Saikena a odhodilo to i Gyukiho.

Já (další klon) jsem vyskočil ze země a pomocí techniky Doton: Ressenga Suikena udeřil do brady. Pak jsem si jel přitáhl k tělu a pohlédli si do očí.



Saiken se vzpamatoval a přidržel si klona víc k tělu. Měl docela páru. Ze země vyskočil v rychlosti originál a v ruce mi zářila purpurová čakra.



"Raiton: Shiden!" přesekl jsem klona i Saikena. Jeden skončil. V tu chvíli začali jednat i ostatní, ačkoliv byla mlha tak jim neušel záblesk fialové čakry.

Velitel jednotky Kurama poskládal pečetě a vystřelil ohnivou kouli na místo, kde viděl fialovou. Ucítil jsem žár v zátylku a pomocí moguragakure skočil opět pod zem.

To byl ofous..
Vyčerpal jsem víc, než polovinu čakry, ještě mě čeká boj uvnitř hradu a vražda feudálního pána. No, nějak to musím zvládnout.

Vyskočil jsem pod Gyuukim, který byl rychlejší než Saiken a můj útok nezabral. Nicméně se mi podařilo jej chytit do genjutsu. Pomalu jej omotal strom, který se objevil za ním. Já jsem se objevil ve stromu a kunaiem jej bodnul do krku. Stál jsem u jeho omráčeného těla a oddechoval jsem. Mlha začala řídnout a zbýval jen Kurama a Choumei.
Choumei bojoval pomocí Dotonu a taijutsu. Vyřítil se na mě a využil mé chvilkové slabosti.

"Rakanken!"



Letěl jsem na zem a začal se sbírat. Jeho údery měly páru a byl opravdu silný. Kurama skočil vedle něj a vytáhl katanu.



Pomocí ní několikrát máchnul mečem a obklopily mě plameny. Choumei se sehnul k zemi a vytáhl z ní obrovský balvan.

"Doton: Doryō Dango!"

Já jsem vyskočil do vzduchu a mířil naproti balvanu. Pomocí raitonu jsem jej přesekl vejpůl mířil jsem na Choumeie. Bylo mi jedno, že vedle něj stojí Kurama. On poskládal pečetě a pomocí techniky Katon: Haisekishou vypustil dým, který nás zakryl. On vyloženě chtěl obětovat svého kolegu?!

Velkou rychlostí jsem bodnul Choumeie pomocí Shidenu a i za cenu toho, že Haisekishou vybouchne.

Technika skončila a já stál ohořelý v centru. Choumeie jsem odkopl.
"Takhle obětovat svého kolegu, který s tebou bojoval bok po boku a navzájem jste si kryly záda. Možná by byl můj útok přežil, ale tohle.." začal jsem zuřit. Něco takového jsem nesnášel, sám jsem tohohle obětování měl dost a zažil jej, když mé rodiče poslali na smrt a když celý klan vzali do otroctví.

"Naší misí je ochrana feudálního pána! A ty jsi ten, kdo nás ohrožuje!""
Má čakra ubývala.
"Právě jsi naštval Akena Hatakeho, ninju, který ovládá pět elementů!"
vyskočil jsem do vzduchu a útočil Kuramovi na hlavu. Obratně vykryl můj útok svou katanou a chtěl do mě kopnout.



V rychlosti jsem se sehnul a vyhnul se kopu. Poskládal pečetě a obklopilo nás Doryuuheki.

"Ten kdo obětuje své přátelé nestojí za to, abych ho ušetřil!!"
aktivoval jsem techniku Shiden a zaútočil.


Kuramova katana zazářila čakrou a vrhl se naproti.
Mou obratností a rychlostí se mi nemohl rovnat. Nicméně má technika našla svůj poslední cíl a prorazila jeho hruď. Hnul jsem se, abych změnil trajektorii jeho katany a projela mi ramenem.

Stály jsme tam bodnutí jeden druhým a oddechovali. Kopem jsem jej odstrčil a držel si ránu.
"Sakra...Ta technika je pořád.." zatřásl jsem se a vyplivl krev.
V ruce mi pořád zářila raitonova čakra a chytl se rány, abych zmírnil bolest a vypálil ránu. Sedl jsem si, vzal si bojové pilulky a poté se pomalu vydal k hradu.


No, odteď to bude těžší..






"

Velitel ochranky generálů
Vysoký bledý muž mladé vypadající seděl na střeše menšího hradu a rozjimal. Byl tak trochu senzibil a vnímal pohyby nepřátel. Cítil tři blížící se subjekty, jeden smazaval čakry jedna báseň a ti dva se blížili k hradu přímo.
Pod hradem stál tým o velikosti dvou mužů a jedné ženy. Byli poměrně schopni. Muž zavelel a během vteřiny zmizeli.
Velitel ochranky pořád seděl v meditačním sedu a měl zavřené oči. Tiše vyčkával na příchod nepřátel.

Tým I-S-C
Tým běžel k Seishinovi. Několik metrů před ním se C zastavil, složil pečeť.
"Baika no jutsu! Nikudan Hari Sensha!" Obejmuly jeho robustní postavu vlasy, ze kterých se staly ostny a jako obří koule se valil na Seishina bez jakéhokoliv předešlého varování.
S doběhl k Seishinovi a poskládal speciální pečeť.
"Kage mane no jutsu!"
Jeho stín se protáhl a rychle se linul k místu kde měl Seishin svůj vlastní stín.