Hikone-jo

pro **Tobiru Senju** Thu Jun 14, 2018 4:07 pm

Hlavní město Shimo no Kuni, sídlo vlády a sídlo klanu Kana.

pro **Megumi** Tue Jul 03, 2018 8:35 pm

Neodišiel som bránou, ale jedným z mnoha tajných zásobovacích tunelov, ktoré boli vybudované kvôli tomu, aby v prípade obliehania dokázali do mesta z neďalekého okolia dovážať zásoby, prípadne aby ho vedeli vyľudniť. O tejto ceste som vedel vďaka jednému kontaktu vo vnútri mesta, s ktorým som sa pred tým spojil.

Ani som sa nezastavoval a rovno som sa vydal na miesto, kde by sa mala nachádzať Kotomi-hime. Bolo načase, aby som sa znova pripojil k tej jej skupine siedmych statočných. Aj keď som pochyboval, že nás ostalo sedem. Typoval som tak dvoch.. možno troch? Vedel som že nemáme moc veľké šance. Ale trebalo bojovať.. niekedy proste.. preto.
(presun)

pro **Reina Kana** Tue Jul 17, 2018 1:54 pm

Jestli jsem říkala, že se na ten projev těším, tak jsem kecala. Byla jsem neskutečně nervózní, aby se něco nestalo. Na náměstí se začali hromadit občané, podél vyvýšených schodů stáli samurajové a hlídali. Celé město bylo na nohou a na jednu stran jsem se modlila, aby to neslyšela Kotomi na druhou jsem doufala, že tu je, aby to slyšela. Jestli se zdržuje ve městě dostane se to k ní.
Stála jsem ještě v povzdálí a čekala na Riko jako mého manžela, bez ní začít nemůžeme. Proslov jsem měla v hlavě, doufám, že na nic nezapomenu.

pro **Rika** Tue Jul 17, 2018 8:38 pm

Henge - Takumi Yamada
Tak ještě že já nervózní být neuměla, protože jsem byla magor. Já si v hlavě dávno představovala, jak si běhám po lesích za kočičkou, takže nějakej hereckej výstup mě nemohl rozházet. Kráčela

jsem vzpřímeně, vnímala pohledy strážců. Hlavně se nezačít chovat bláznivě, žádné divné ksichty Riko! Došla jsem až za Reinou a postavila se vedle ní. Bylo zvláštní být větší než ona, vlastně bylo celkově zvláštní být zrovinka jím. Odkašlala jsem si a naklonila se k blondýnce.
"Sakra vidělas mě? Jsem kus." libovala jsem si, normálně bych k tomu přihodila i potěšený úsměv, ale teď jsem musela působit důstojně, dospěle a hlavně uvědoměle. Haha, já! Hrdě jsem pozvedla bradu, narovnala se v ramenou a napřáhla k Reině ruku.
"Můžeme, má paní?" tentokrát jsem si neodpustila jemný, skoro nepatrný úsměv. No co, jestli to někdo uvidí, pravděpodobně bude považovat ty dva za šťastný manželský páreček, tím líp pro Reinu! Pak jsem ale zvážněla a nahodila majestátní vzezření. Páni, být Takumim mě snad začíná bavit!

pro **Milli** Tue Jul 17, 2018 8:44 pm

Stála jsem za naší krásnou dvojicí v černém, dlouhém kimonu. Které ale odhalovalo více kůže než bylo zvykem. Vlasy jsem měla v drdolu s ozdobnou jehlicí, kterou jsem si dnes koupila. Na tváři jsem měla neutrální výraz a prohlížela si dav. Občas jsem si někoho vyhlídla a toho sledovala o trochu déle než ostatní. Jinak jsem se o nic vlastně starat nemusela. Byla jsem něco jako ozdobná figurka. Doplněk.

pro **Reina Kana** Wed Jul 18, 2018 9:27 am

Málem jsem vyprskla smíchy, kdybych nevěděla, že je to Riko, byla bych nervózní, ale to jak se ke mě ještě naklonila a řekla mi to, co už dávno vím, tak to mě skutečně pobavilo. Nicméně jsem se jen usmívala jak měsíček na hnoji a vzala ho za ruku. Jde se na to.
Předstoupila jsem spolu s Takumim (Riko) před lidi. Dav se utišil. Bylo vidět, jak je vesnice rozdělená. Všichni čekali, co ze mě vypadne. Nadechla jsem se a vydechla, naposledy se podívala na Takumiho (Riku) a spustila svůj naučený projev:

"Občané, shinobi a samurajové,

v posledních pár dnech se stalo převela věcí, které vyústily v konflikty. Rozdělily naší vesnici na dva tábory a to tábor pro klan Kana a pro klan Yamada. Tyto dva klany, žily vždy v souladu, i když ne vždy ty vztahy byly dobré. Bývalého zesnulého Daimyo Daisukeho Yamadu, nechť je mu přáno klid, napadlo spojit oba dva klany sňatkem. Přípravy byly dlouhé a dovršení této akce úspěšné. Já a můj drahý choť, Takumi Yamada," podívám se na Takumiho vedle sebe a usměju se na něj, poté zpět na lidi, "jsme společně převzali vládu nad touto vesnicí. Bohužel se stala nehezká věc, která právě rozdělila naše občany. Náhlá smrt Rady a našich generálů byla nešťastná náhoda a já byla nucena převzít okamžitě zodpovědnost za celou vesnici, ač jsem to zpočátku nechtěla.

Jistě všichni znáte legendu o sněžném démonu Yuki-ona, žena která lákala muže do své bouře, kde je zmrazila a zabila. Bohužel se legenda stala skutečností.

Kotomi Yamada, Sněžný démon, který při svém běsnění zabil několik nevinných lidí. Chladnokrevně jim zmrazila jejich veškeré tělní tekutiny a připravila tak mnoho rodin o jejich syny, bratry, otce a manžele. Takové chování celý klan Kana s podporou hlavy klanu Yamada odsuzuje,ačkoli se jedná o jeho vlastní sestru, a proto prosíme kohokoliv, kdo by měl informace o pohybu Sněžného démona, aby s námi spolupracoval. Pokud Sněžného démona zahlédnete, nezkoušejte ho zajmout sami, nechte nás se o to postarat, aby se zamezilo další ztrátám na životech. Jejím motivem byl už od začátku nesouhlas se sňatkem mým a jejím bratrem Takumim. Kotomi Yamada se tímto stává nepřítelem Shimo no Kuni a bude předvedena před spravedlnost za několika násobnou vraždu. Celkem se jedná o desítku strážců z hlavního sídla, kterým šlo jen o bezpečnost jejich vůdců a dělali svou práci.

Ujišťuji vás, že Kotomi Yamadě nebude zkřiven ani vlásek, jen bude muset čelit spravedlnosti.

V poslední řadě vás žádám, neodsuzujte klan Yamada ani klan Kana. Oba dva klany se zasluhují o bezpečnost a prosperitu vesnice a díky nim, můžete v klidu spát. Problémy, které mezi sebou klany mají jsou čistě jejich osobní záležitostí, ostatní nemají právo do nich zasahovat. Věřím, že toto pochopíte a přestanete mezi sebou válčit. Jsme jenom lidi, kteří chybují. Hlavní je se z těch chyb poučit. Důležitá je spolupráce, pojďme vesnici udělat ještě krásnější společně. Tímto výstupem bych vám také ráda oznámila, že snižujeme daně o 20%. Díky klanu Kana, který štědře finančně podporuje vesnici, není důvod, abyste vy občané platili směšně velké částky, když sami někdy máte finanční problém. Moje dveře jsou vždy otevřené v případě problémů a budu ráda, když budete sdílní a o svých problémech se podělíte. Vše se dá v klidu řešit.

Budu mluvit teď i za svého manžela, když řeknu, že všem nám jde jen o blaho nás všech o mír, který nám zařídí klid v duši a pohodu. Jistí lidé ji budou chtít narušovat a těm lidem já vzkazuji, že si je najdu a dělat problémy mé rodině a mým lidem bude to poslední, co v životě udělají. Já vás ochráním ať se děje, co se děje, to vám slibuji!"

Chvíli jsem po proslovu čekala na reakce a podívala jsem se na Takumiho (Riku) a také na Mili, co na to říkaly. Byla jsem nervózní a chtěla jsem to mít už za sebou.

pro **Hinami** Wed Jul 18, 2018 3:28 pm

Protáhla jsem se skrze hromady očekávajících lidí a našla si vyvýšenou zídku, na kterou jsem se několika svižnými pohyby vyškrábala. Všude okolo hlučel nerozeznatelný šum, obyvatelé diskutovali, volali na sebe, někteří se dokonce hádali. Značné napětí mezi jednotlivými názorovými skupinkami houstlo a chvílemi to vypadalo, že by se celé tohle shromáždění mohlo nehezky zvrtnout. Najednou nastalo hrobové ticho, všichni upřeli své pohledy vzhůru na dvě osoby. Přebíhala jsem očima mezi davem a významným párem. Takumi a Reina, poprvé od svatby viděni společně. Zdálo se, že mezi mnohými už jen tato skutečnost vyvolala jistou úlevu. Reina spustila svůj projev a celé náměsti pozorně poslouchalo. Při jednotlivých pasážích se měnily i reakce publika, někdy byly hlasitější, jindy zase umírněnější. Davem se střídavě ozývaly povzdechy, souhlasné výkřiky, občasné remcání i šepot. Spousta občanů souhlasně přikyvovala. Někteří však stále nevěřícně kroutily hlavou, nešťastná náhoda a to, že k nim promlouvala jen Reina, se jim stále jevilo až příliš podezřelé. Ve chvíli, kdy vytasila s krácením daní, sympatizanti se jásavě projevili a k nim se přidali i někteří, co dosud nesouhlasili. Peníze měli holt velkou moc a ne každý jich měl na rozdávání. Největší opozice se však tímto nejspíš ještě více utvrdila v jejich domněnkách, že tu něco úplně nehraje. Najednou se ze středu náměstí ozval hlasitý mužský hlas. "Co nám k tomu řekne Takumi-san?!" Lidé zalapali po dechu. Oči všech okolo pohlédly na muže, jež se tak troufale dotázal, pak se všichni otočili na Takumiho a upřeli své zraky skoro až hypnotizujícím pohledem vyžadujícím odpověď.

pro **Milli** Wed Jul 18, 2018 6:38 pm

Stále jsem stála stranou krok za nima a poslouchala projev. Když řekla část o legendě, kterou jsem dala dohromady hrdě jsem zvedla bradu. Dav pod námi pozorně poslouchal a když Reina skončila někdo se na ní opovážil promluvit jako byla jeho kámoška na pastvě. Udělala jsem malinký krok vpřed abych si prohlédla obličej toho muže a probodla ho pohledem. Za palce tě pověsím! Zatnula jsem zuby ale nijak nezasahovala. Věřila jsem, že to obě zvládnou. A tak jsem dál upírala ledové oči na toho opovážlivce.

pro **Rika** Wed Jul 18, 2018 8:17 pm

Henge - Takumi Yamada
Chtělo se mi smát. Neříkala jsem, že nebudeš mluvit ke stádu tupců? Projev hezký, zamáčknout slzičku, já teda ne, svou roli jsem hrála přesvědčivě a vážně, nenechala jsem se zlákat laskavými pohledy a tvářila se stále stejně důstojně.

Možná jsem Takumiho mockrát neviděla a jeho vystupování jsem neznala, ale vážně myslíte, že po všech těch nenaplněných předmanželských setkání jsme nedělali průzkum o budoucím manželovi? Vážení, já věděla i jaké Takumi Yamada nosí spodní prádlo! Ehm.. to jsem se nechala moc unést.
Zkrátka a dobře když se zdálo, že všechno proběhne v pořádku a v klidu, hlavně po těch penězích to vypadalo na provolávání slávy, ozval se z davu důrazný hlas. Bez zjevných známek nervozity nebo zaskočení jsem vysokého muže v davu vyhledala a podívala se přímo na něj. Jistě, měla jsem nutkání obrátit se k Reině a posunky naznačit, ať si to nějak vyřídí, ale ani já se svými psychickými závity nebyla tak hloupá. Bylo to jednoduché. Nedat nikomu záminku. Jak by se zachoval Takumi?
"Vše podstatné již bylo řečeno." můj hlas byl důrazný, jistým způsobem strohý a neosobní, jako bych se jím snažila podpořit Reininu myšlenku o spolupráci. Co říká má žena má stejnou váhu jako to, co říkám já.. nebo tak nějak znělo poselství podtónu mého hlasu. Pokud někoho bavilo ho takhle analyzovat.
Po krátkém mlčení, kdy se zdálo, že tímto svůj krátký proslov uzavřu, jsem se narovnala, jednu ruku za zády, druhou stále svírajíc tu blondýnčinu. Téměř vojenský postoj. Dobře, asi jsem se nechala vážně trochu unést. Ale kdy si zase zahraju dobře rostlého chlapa? "Celá tato situace je pro mne velmi nepříjemná. Nechci se opakovat, tato záležitost se neobešla beze sporů, ale oba, já i má žena, si přejeme jediné - aby se Kotomi vrátila domů. Potřebuje pomoct." stále jsem oči upírala na toho muže. Nenechala jsem se ošálit Reininou sladkou tvářičkou, nikdo by nevěřil, že po tom všem spolu hned cukrujeme jako pusinky.
"Neříkám, že jsme ve všem za jedno, ale naše malicherné spory mohou jít stranou. Nejsme připraveni čelit jiným hrozbám, tak přestaňme válčit mezi sebou. Věřím, že můžeme nalézt společnou cestu." nekompromisní postoj i tón jasně naznačoval, že další narážky budu brát jako urážlivé. A v duchu jsem se smála, strašně, strašně moc! Svrběly mě prsty začít křičet něco jako APRÍÍL! Ale nenechala jsem se tím svést. Tohle až budu říkat svým mrtvolkám..

pro **Reina Kana** Thu Jul 19, 2018 9:09 am

Tvářila jsem se velmi odhodlaně a dav mě ujišťoval o tom, že projev byl to správné řešení, ale najednou nějaký muž zavolal a oslovil Takumiho (Riko) s tím jsem nepočítala a podvědomě jsem začala panikařit. Ale se stejným obličejem jsem se podívala na Riku. Snad to zvládne, chtěla jsem to zachránit, ale začala mluvit. Málem ukápla slza i mě, byla jsem na ní hrdá, jak to zvládla s přehledem. Evidentně si tuto roli užívala. Vděčně jsem na ní nepatrně kývla a usmála se. Z pohledu občanů to mohlo vyznít, že s ním souhlasím a jsem ráda, že je vedle mě. Už aby to bylo pryč. Nemám ráda veřejné vystupování.
Čekala jsem na reakci davu, zda-li je toto prohlášení uspokojí, protože potom hodlám svého manžela odvézt zpět do sídla a tam to pořádně oslavit, jak jsem holkám slíbila.

pro Benjiro Thu Jul 19, 2018 11:08 am

Jako většina jsem si šel poslechnout onen projev. Tudíž jsem je od začátku sledoval. Nakonec jsem se usedl na jednu ze střech a pozoroval a poslouchal. "Zajímavé" pomyslím si v hlavě a pousmějí se. K mému tělu přiletěli zbytek mých broučku. Pozoroval jsem a usmíval jsem se. Nakonec jsem je schoval. Byl jsem již na odchodu. Oslovení Yamadu, mě přišlo vtipné. 'Bylo až zajímavé jak v dnešní době vládnou ženy místo mužů. Hold divný to tento kraj. Počkal jsem než domluvil onen muž. Pozvedl jsem jedno obočí a poté zmizel jako blesk.

//přesun

pro **Hinami** Thu Jul 19, 2018 2:56 pm

Člověka, co se odhodlal se v davu ozvat, muselo polít horko, když ho zpražily zraky všech přítomných. Bodavého pohledu, který mu věnovala blízká osoba Reiny, jsem si všimla i já. Takumi potom přidal na základě výzvy několik svých slov, působil přitom hrdě a sebevědomě. Lidé však stále nechápali, proč se hlavního slova ujala Reina a Takumi jen přitakává, něco takového nebylo zvykem. Někteří to zpochybňovali, jiní zase ocenili. Publikum svým vládcům nabídlo všelijaké reakce, avšak jisté bylo, že velkou část z nich projev uklidnil, místy možná i zapůsobil. I tak se ale našli někteří, jež pochyby neopustily. Zdálo se, že je po všem, mezi lidmi se spustil potlesk a radostné pokřiky. Nakonec se začalo skandovat. "Sláva Takumimu a jeho ženě Reině. Sláva klanu Yamada a klanu Kana! Sláva Shimo no Kuni!" Část lidi však tiše začala opouštět náměstí. Zašklebila jsem se a svěšenýma nohama ze zídky radostně pohupovala. To je slávy. Plánovala jsem zůstat až do konce události a při rozpuštění davu zmizet s nimi.

pro **Kenji Kana** Thu Jul 19, 2018 6:10 pm

Niekoľko dní potulovaním sa po Shimo no Kuni som zahliadol obrovské hradby mesta Hikone-jo. Boli to už dlhé roky čo som tu naposledy bol a mesto sa doposiaľ vôbec nezmenilo. Denné lúče slnka sa jemne dotýkali mojej vysmiatej tváre, zatiaľ čo vo vlasoch sa mi hral príjemný vietor. Zľahka prechádzajúc okolo vrátnice som len s arogantným úškrnom ukázal svoje Kekei Genkai, následne čoho ma pustili do vnútra. Prišiel som práve v najlepší čas. Presne aby som stihol Reininu reč a následne počul i Takumiho. Teda presnejšie Shinobiho, ktorý sa za neho len vydával. S jemným úškrnom som stál na mieste ukrytý v dave sledujúc Reinu ako sa snaží ovládnuť mesto. Chvíľkami som prekračoval z nohy na nohu pretože mi väčšinou také reči prišli nudné. Nemal som ďalej v pláne ostávať na tomto mieste, vedel som kde približne môžem neskôr Reinu nájsť, no i tak mi to nedalo. Keď začal celý dav takmer jednohlasne kričať a volať Reine na slávu z davu sa predsa len ozvalo aj niečo iné.
"BÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚ.." Zakričal som na plné pľúca, upozorňujúc na seba ako najlepšie to šlo. Svoj pohľad som mal stále upriamený na Reinu, moje čierne oči hľadeli do tej jej ružových a na tvári sa mi stále lemoval úsmev. To či ma spozná bolo naozaj otázne, prešli dlhé roky čo sme sa nevideli a ja som sa zmenil na nepoznanie. Už som nenosil dlhé vlasy ktoré sa jej tak páčili, moje oči zmenili farbu, nechal som sa otetovať a aj štýl obliekania som mal úplne iný. Avšak môj arogantný úškrn tu pre ňu ostal navždy.

pro **Reina Kana** Thu Jul 19, 2018 7:19 pm

Byla jsem nadšená z toho, jak to nakonec všechno dopadlo. Vzala jsem Takumiho (riko) za ruku a pomalu jsme odcházeli zpět do sídla, když se ozval ten zvuk. Prudce jsem se otočila, abych se podívala na člověka, kterému asi nechám zkrystalizovat nohy. Mohl si změnit obličej i styl jak chtěl, ale ten úsměv neskryl.
"Já toho zmetka zabiju jednou." proceídm skrz zuby a spěšným krokem vyrazím do sídla. Jistě mě navštíví cobydub.

(přesun)

pro **Rika** Thu Jul 19, 2018 8:15 pm

Henge - Takumi Yamada
Mohla jsem si oddechnout. Asi. Sakra, jak to, že jako chlap jsem oblíbenější než jako holka? Asi

nemám potřebný šarm, jestli se Reina s Takumim někdy usmíří, musím se ho zeptat, jak na to. Ačkoliv po tom, co mě nechávala vydávat se za něj pochybuji, že by ten slušňáček byl ochoten k cukrování se slečnou malou lhářkou. Někdy si hold člověk musí vybrat, jen se mi zdá, že blondýnka chce pořád obojí. No uvidíme, jak se situace vyvine.
Bez dalšího zaváhání jsem se otočila a i s Reinou odcházela. Poslední pochod coby vysoký muž jsem si dost užívala a jestli jsem působila jako arogantní zmetek, bylo to na místě. Nicméně jsem už zase myslela na blbosti a hlavně chtěla co nejdřív vypadnout, abych si mohla jít vyřizovat vlastní business.
Když se ozvalo bučení, lehce jsem pozvedla obočí, tak oni všichni nezvraceli duhu? Zvláštní, měla mi ukápnout slzička nebo co tomu výstupu chybělo hm? Než bych se stačila mladíka zeptat, sykla Reina onu větu a mě bylo jasné, že zkrátka a dobře něčemu nerozumím, takže jsem jen nahodila pokerface a vydala se pryč.
Hurá na lov!

pro **Kenji Kana** Thu Jul 19, 2018 8:41 pm

Okamžite som vedel načo pomyslela a i keď som bol ďaleko, dobre som vedel čo povedala. Fakt že ma chce zabiť mi bol známy už odkedy sme sa ako malé deti hrali na dvore. Pokrčil som ramenami a na tú veľkú diaľku som na Reinu vyplazil jazyk. V tú chvíľu už na mňa pozerali aj ostatný ľudia v dave, tých som ale ignoroval, nepovažoval som ich za rešpektu hodných. V tú chvíľu ako sa mi otočila chrbtom so svojim "manželom", vytiahol som si z vrecka krabičku cigariet, jednu som pomalým pohybom vytiahol z krabičky a vložil si ju do úst. Následne som si pripálil prstom na ktorom mi zahorel oheň. Nikdy som nemal rád Shoton, oheň som dokázal ale ovládať perfektne. Zhlboka som sa nadýchol, vydýchol dym do davu a neberúc ohľad na ľudí okolo seba som sa začal predierať dosť tvrdo davom sledujúc Reinu.

//Presun

pro **Milli** Fri Jul 20, 2018 8:24 am

Proslov byl u konce a vše se zvládlo. Aspoň z mého pohledu. Když i přes to začal někdo bučet znova jsem ho pohledem vyhledala a lehce nadzvedla obočí. Buď to byl magor, tady takhle veřejně bučet a nebo ho Reina znala. Tak či onak, jeho obličej jsem si zapamatovala. Zařadila jsme se za hrdličky a spolu s nimi odešla pryč. "To ušlo." Prohodila jsem a okamžitě se začala usmívat. Protože nás čekala páááárty!!!
-přesun-

pro **Hinami** Sat Jul 21, 2018 12:54 am

Zvědavě jsem pootočila hlavu na stranu, když se v davu ozval další hlas, tentokrát ještě troufalejší než ten předchozí. Pořádně jsem si muže prohlédla, tenhle se ale pod pohledy davu nepodlomil, naopak arogantně postával s očima upřenýma pouze k Reině, jako by tam byl sám. Pohlédla jsem stejným směrem jako on a očekávala nějakou reakci, žádná nepřišla. Lidé si opět začali hromadně šuškat a vydali se pomalu zpátky ke své činnosti. Některým to ztížil rudovlasý muž, který se jimi brodil jak vydra proti proudu, ohlíželi se za ním, ale měl takovou auru, že si netroufli se po něm ohnat. Někteří ho poznali, což také přineslo smíšené reakce. "Hahaha," zakryla jsem si ústa a zadržela smích, abych se nenechala příliš unést. Vesele jsem se pohupovala ze strany na stranu a když se podemnou ve vlně obyvatel objevila mezera, seskočila jsem dolů a ztratila se mezi nimi. Náměstí se po čase vrátilo do normálu. (přesun)

pro Sponsored content

Hikone-jo

Hikone-jo

Re: Hikone-jo

Re: Hikone-jo

Re: Hikone-jo

Re: Hikone-jo

Re: Hikone-jo

Re: Hikone-jo

Re: Hikone-jo

Re: Hikone-jo

Re: Hikone-jo

Re: Hikone-jo

Re: Hikone-jo

Re: Hikone-jo

Re: Hikone-jo

Re: Hikone-jo

Re: Hikone-jo

Re: Hikone-jo

Re: Hikone-jo

Re: Hikone-jo