Shiori

pro **Shiori** Mon Jun 20, 2016 9:38 pm

"My scars remind me that the past is real.."

Hodnost: Potulný, A-rank (Bývalý jonin)
Kekkei genkai: Jiton
Vesnice: ~~Sunagakure~~
Narozena: 1.1.

Pohlaví: Žena
Výška: 170 cm
Váha: 60 kg
Krevní skupina: B-

CHARAKTER

Shiori je, díky svému životu, celkem nespolečenská a mlčenlivá. V podstatě je těžké říct, jak by se chovala s lidmi, protože už jedenáct let se drží stranou a drtivou část této doby byla v naprosté izolaci. Od svého dětského věku se změnila nejspíš v tom, že všechny její vlastnosti se svým způsobem uzamkly uvnitř ní, tak aby nepůsobila tak nějak nijak. Někdy to vypadá, že vlastně nic necítí, nebo nechápe, neposlouchá, ale ona většinou komentuje pouze to, co sama uzná za hodné jejího zájmu, což moc věcí není. Svým způsobem působí arogantně, protože většinu lidí přehlíží a celkově nikdy moc nemluví. Většinou působí zamyšleně, nebo otráveně, snaží se být pro ostatní nedostupná, či dokonce snobská, jen aby jí dali pokoj. Nezajímá se o názor ostatních, nebere jejich poznámky, nenechá se urazit, nedovolí si nechat se vyprovokovat..
Většinu svého života byla vychovávána projevovat úctu vysoce postaveným a toto dekorum dodržuje dodnes. Vždy jedná klidně a rozvážně, v podstatě není věc, která by ji dokázala vyprovokovat, nebo rozhodit. Od malička jí bylo vtloukáno do hlavy, že vesnice je na prvním místě a tím Shiori dodnes žije.
V podstatě nemá žádné výrazné vlastnosti, kromě jisté neústupnosti. Pokud se rozhodne něco udělat, jen málokdy se tak nestane. Je schopná si cokoliv odřeknout, trpět nebo dát v sázku svůj život, pokud se pro to rozhodne. Se stejnou zarputilostí vydržela jedenáct let dohlížet na svého bratra, aniž by se mu jedinkrát ukázala. To on pro ni vždy byl a vždy bude světlo, které je třeba chránit. Svým způsobem je i docela sobecká, protože je cokoli schopna obětovat, v podstatě nemá zábrany co se tohoto týče. Je naprosto oddaná.

VZHLED

Shiori není nijak výjimečná. Není příliš velká, ani vypracovaná, ačkoliv si udržuje dobrou fyzickou kondici. V podstatě jí vyhovuje, když si nikdo nepamatuje její obličej, protože už roky o sobě nedala vědět veřejnosti a cíleně se nechává považovat za mrtvou. Každopádně je ale i tak pár věcí, které jsou na ní poněkud nápadné.

Zaprvé to jsou její oči, které mají medově zlatavou barvu. Málokdo dokáže v jejích očích číst, protože se vždy zdají být tvrdé a chladné, jako by jejich majitelka necítila nic jiného než prázdnotu. Možná se opravdu změnili po všech těch propadech v jejím životě a možná je prostě jen zdědila po svém přísném otci, každopádně se na svět dívají s jistou děsivou lhostejností a realismem vepsaným hluboko pod kůží.
Další věcí, která je vcelku nápadná, jsou jizvy. Protože Shiori většinou nosí dlouhý plášť, nejsou ty na jejím těle moc vidět, ale ta veliká na jejím krku, ta je jako cejch na jinak nevinném těle. Kdysi dávno se za ni styděla, ale dnes už jí přijde naprosto přirozná. Táhne se přes celé její hrdlo, rozšklebená a věčně připomínající, kde přesně skončil její starý život.
Poslední věc, kterou si také odnesla z posledních minut existence milované Suny, je její černá ruka. Shiori o svou vlastní ruku v boji přišla, ale díky železnému písku se velmi brzy naučila znovu využívat to, co z ní zbylo. V postatě se nijak neliší od té běžné, tedy co se týče funkčnosti, její barva a struktura je samozřejmě něco jiného. Protože každý trochu všímavější člověk si dá dvě a dvě dohromady, obvykle ruku neukazuje, aby předešla vyzrazení svého největšího trumfu ještě před bojem.
Jinak je ale celkem obyčejná, její vlasy jsou světle hnědé, dlouhé do půli zad, které si obvykle svazuje do malého drdůlku, zatímco zbytek vlaje za Shiori jako dlouhý závoj. Jak již bylo řečeno, obvykle nosí svůj dlouhý plášť, pod kterým se schovává nejen ona, ale také její písek.

OBLÍBENÉ A NEOBLÍBENÉ

Shiori je zvyklá spokojit se s minimem nutným pro přežití a to doslova. Jedenáct let nosí svůj život v batohu na zádech. Nejsou vlastně žádné fyzické věci, které by měla nebo neměla ráda. Moc se nestýká s lidmi a když, prohodí s nimi sotva pár slov, takže neřeší ani lidské vlastnosti. Má ráda teplé jídlo a obecně teplo, které jí z dob horkého léta v Suně docela chybí. Nemá ráda hady, ale nebojí se jich. Vyžaduje svůj klid a jistou volnost, kterou její životní styl vyžaduje. Jinak je nenáročná, stačí jí spacák a něco do pusy a je spokojená.

SCHOPNOSTI

Ačkoliv Shiori po svých předcích zdědila schopnost manipulovat železným pískem, nikdy se ji tak docela nenaučila používat a zaměřuje se na jinou schopnost jitonu a to je magnetizování všech věcí v jejím dosahu, včetně lidí. Působením magnetické chakry může pohybovat jakýmkoliv předmětem, kterého se dotkne, díky tomu, že dokáže vyvinout silně odpudivou - Sekiryoku (斥力), anebo naopak přitažlivou sílu - Inryoku (引力).
Co se týká schopností manipulace s železným pískem, má Shiori jen základy. Dokáže jím manipulovat a tvořit rozličné předměty, avšak není schopna větších a namáhavějších technik a tvorby velkých předmětů. Písek nosí takřka pořád s sebou, ať už je to v různých nádobách, nebo neustále u sebe jako protézu pravé ruky.
Shiori je také velmi zkušená ve vytváření nejrůznějších jedů a protijedů. Její písek obsahuje smrtelný jed, proti kterému nosí protilátku ve své brašně. Jejími elementy jsou fuuton a doton.

HISTORIE

Přišla na svět v zimě, ale kdo by ve skryté Písečné poznal nějakou zimu. Všechno bylo nějak špatně a doktoři se obávali o život matky i dítěte, ale nakonec se narodila zdravá
holčička. Byla tak maličká, když se narodila, ale při pohledu do jejích písečně zlatavých očí nikdo nevěřil, že by to nezvládla. To odhodlání vydobít si své místo na slunci v jejím pohledu už od samého začátku udivovalo každého, kdo se na ni podíval.
Její matka byla šťastná, ale zároveń trochu vyděšená, protože i když svého muže velmi milovala, znala jeho přísnou povahu. Přece jen mu jako prvorozenou porodila dceru. Byla pravda, že se netvářil bůh ví jak nadšeně, když se díval na dětskou tvářičku, ale nakonec byl rád, že to obě v pořádku přežili. Nebyl z těch, co by odsoudili své dítě jen kvůli pohlaví a rozhodl se vyčkat a jak se později ukázalo, vedlo to k úspěchu.
Dostala jméno Shiori a slavnostně byla uvedena do velkého klanu Tetsu. Už od mala byla celkem klidné a poslušné

dítě, její matka si jí nemohla vynachválit a i otec se sem tam usmál, když se jeho dcerka prvně postavila na dětské, nejisté nohy nebo prvně vyslovila jeho jméno. Učila se rychle. Všichni nad tím žasli. Byla vždycky tak pozorná a dychtivá všechno umět. Matka jí sice občas, když byly sami, brala do náruče a chovala se k ní jako k dítěti, ale otec to nedělal nikdy a dbal na to, aby se k Shiori všichni chovali jako k sobě rovné, i když byla jen malé dítě. Nebyl na ní zlý, jen v ní viděl svého pokračovatele a snažil se jí předat vše, co mohl. Nejspíš to potom udělalo z její povahy to, co je dnes.
Bylo jí šest let, když ji otec prvně hrdě vedl do akademie. Už tehdy s ní trénoval téměř každý den a ona, na rozdíl od ostatních dětí, nebyla ani nervózní, ani překvapená. Často jí bylo připomínáno, že klan vždy slouží vesnici a ona to tak brala. Musela se učit, aby byla silná a mohla dostát cti svého dědictví. Nikdy si nenašla moc přátel, protože o ně nikdy moc nestála. Nepřipadalo jí to důležité. S tím, jak se během let zlepšovala a sílila, se svým vrstevníkům vzdalovala ještě víc. Bavilo ji trénovat, fascinovali jí schopnosti jejího otce a chtěla umět to, co on. Tlachání ostatních holčiček a provokace kluků jí přišlo směšné. Vynikala asi ve všem, k čemu se připletla. Říkali o ní, že je genius. Pokaždé, když někdo silný viděl její schopnosti a uznale pokýval hlavou, její otec se dmul pýchou a to jí prozatím ke štěstí stačilo. Všechno se ale mělo změnit.
Slunce pálilo, ale jí to nevadilo. Byla zvyklá, vždyť v Suně žila už tolik let. Otec ji odvedl do své pracovny a oznámil, že se jí narodil bratr. Hleděla na něj trochu nechápavě, protože neměla tušení, co to obnáší. Když jí vedl do nemocnice, horečně přemítala, co to pro ni znamená. Tehdy byla dost skeptická, navíc ten křik, který se nesl až na chodbu.. Rozhodla se, že její nový bratr nebude nic víc než její spolužáci, ale když ho pak viděla, malý uzlíček, který najednou přestal plakat a díval se na ni velkýma, živýma očima, byla jako u vytržení. Tehdy opatrně držela v dlani jeho maličkou ručičku a něco se změnilo. Nikdo jí nemusel říkat, že musí být velká sestra. Tehdy to přišlo úplně samo.
Vytvořil se pro ni nový, docela neznámý svět. Matka i otec byly často pryč a právě na Shiori

zůstávalo starat se o malého Akia. Nosila ho v náručí po domě, ukazovala všechna svá oblíbená místa, zpívala mu písničky. Jako by najednou objevila kouzlo vztahu k jiné osobě. Akio vždy reagoval tak nadšeně, když si s ním hrála a ona to milovala. Přestala být pro ostatní tak nedostupná, opustila od své dětské dospělosti a dokázala být prostě jen dítětem. Samozřejmě dál trénovala a učila se, ale už to netvořilo jedinou věc v jejím životě.
Zatímco Shiori byla považována za neskutečný talent, Akio byl takové malé trdlo. Otec, zvyklý od své dcery na nejlepší možný výkon, to nesl dost nelibě, ale Shiori se svého brášky vždycky zastala. To byla taky jediná věc, ve které svým rodičům vzdorovala. Sama pak hodiny učila Akia házet kunaie nebo správně skládat pečetě. Vždy se snažila najít čas, i když už dávno splnila zkoušky na genina a chystala se na chuninské.
Jak se dalo předpokládat, prošla bez jediného zaváhání. Její bráška byl mezi diváky a ona by nikdy nedovolila, aby prohrála před jeho očima. Věděla, jak k ní vzhlíží. Samozřejmě k tomu přispelo i to, že objevila KG. Jako by se s tím už narodila, bylo tak snadné magnetismus ovládat, až žasl i její jindy nespokojený otec.Všichni jí chválili, dokonce se začalo říkat, že by z ní jednou mohl být samotný Kazekage. Nebyla domýšlivá ani arogantní, ačkoliv věděla, co dokáže. Samu sebe prostě brala jako nástroj, který slouží vesnici. Tak jí to učili a tak se i viděla. Pokračovala v tvrdém tréninku a s radostí pozorovala Akia, jak se zlepšuje. Na jejích zádech ležela neskutečná odpovědnost, všichni do ní pořád šili, aby postupovala, aby se zlepšovala. Její mise byly těžší a těžší, ale pokračovala. Stále se snažila pomáhat Akiovi, protože zatím co ona živa v neustálém očekávání jejích dokonalých výsledků, její bratr žil neustále v jejím stínu a to se jí nelíbila. Milovala ho a mrzeli jí všechny ty nadávky, které musel snášet. Ona v něj věřila.

Znala jeho povahu a věděla, že on ji jednou překoná. Měl v sobě něco, co ona neměla. Víru. Vždy uměl jednat s lidmi kolem sebe. Vždy měl laskavé srdce. Shiori byla skvělý ninja, ale stejně jako její výchova ani ona nepřipouštěla poklesky a omyly. Někdy se zdála tak neskutečně tvrdá a bezcitná.
Její snový život s báječnými vyhlídkami skončil poměrně brzy. Bylo to krátce po tom, co povýšila na jonina, když proběhl útok na Písečnou. Tehdy měla v mysli jen dvě věci - Akio a vesnice. Nedokázala udržet klidný výraz, když ho uprostřed noci budila. Ani potom, co se dívala na obrovský meteor,který se řítil na Sunu. Ne však nadarmo se o ní mluvilo jako o skvělém ninjovi, rychle se vzpamatovala a utíkala s Akiem k bráně. Musela ho zachránit. Nic jiného nepřipadalo v úvahu. Tehdy, když viděla Gaaru, jak ze všech sil brání vesnici, pochopila, co znamená být Kazekagem. Věděla, že pokud zůstane, nejspíš nemá šanci přežít, ale to nebylo předmětem jejích myšlenek. Že zůstane a za vesnici zemře, věděla už na začátku. Avšak dát svému bratrovi sbohem, to bylo něco jiného. Nechtěl odejít. Trhalo jí to srdce, ale když se dívala, jak ho Gaaruv písek odnáší pryč, usmívala se. On mě víru. Věděla, že přežije a všechny ochrání.
Zůstala čelit hrozbě tváří v tvář. To byl ten okamžik, na který jí otec připravoval celý život a ona se ho nezalekla. Byla to právě její zásluha, že se zachránilo dalších pár přeživších, než jí sutiny pohřbily hluboko pod zem. Byla si jistá, že zemřela, ale celkem se pletla.
Probudila se po několika týdnech bezvědomí. Byla zmatená. Tak moc zmatená. Kolik dní jí trvalo, než se rozvzpoměla, co se stalo? Našli jí nějací hledači, kteří procházeli okolí bývalé Suny a hledali cennosti. Jedna ze stařen v jejich táboře se o ní postarala. Tehdy, v těch prvních dnech, si toužebně přála, aby byla bývala zemřela. Rány na jejím těle boleli, zlámané kosti se připomněli při každičkém otočení a k tomu všemu její ruka, která zůstala někde pod horkým pouštním pískem. To ale nebylo zdaleka to, co jí trápilo. Byly pryč. Celá její rodina, Gaara, vesnice.. Neměla zprávy o Akiovi ani přeživších, netušila, co se děje. Bylo to jako mučení, hodiny ležet a neustále si přehrávat, co se dalo udělat jinak.
Trvalo tak dlouho, než se znovu postavila na nohy. Byla úplně z formy, těžko se pohybovala, chyběla jí končetina. Další dlouhé období úmorné dřiny, než se konečně dostala zase zpátky tam, kde byla. Rok, dva? Nepočítala to. Věděla, že jakmile odejde, ve svém zbídačeném stavu zemře. K čemu by Akiovi a vesničanům byla? Jednou rukou se neuměla pomalu ani najíst, nenáviděla tu bezmocnost a závislost na ostatních. Ale naučila se s tím žít. Nebyla zvyklá si stěžovat a vzdávat se.
Když se konečně vrátila do běžného dění, její malý bráška byl Kazekage. Byla hrdá, neskutečně

hrdá. Byla to jedna z mála chvil, kdy toužila být mu nablízku. Ale na to nebyl čas. Věděla, že si už stačil získat respekt a uznání. Byl silný, silnější než ona. Nepotřeboval už její ochranu. Konečně všichni viděli to, co viděla ona celé ty roky. Přála mu slávu, jako jí kdysi přál on. Snad proto se tehdy rozhodla, že se nevrátí. I když všechno to co se stalo, bylo špatné, změnilo ho to a dalo mu to novou sílů. Nenechal by se už chránit, nenechal by si pomoct, nepustil by ji do nebezpečí. Ale ona cítila potřebu všeho toho. A tak se tehdy otočila a odešla.
Další roky trávila poněkud rutinně. Stal se z ní doslova stín, který likvidoval jakoukoli hrozbu, která by mohla malého Akia ohrozit. Toulala se světem zpustošeným válkami a bojovala. To uměla stejně vždycky nejlíp. Jak dlouho tak žila? Sama přesně neví. Byly dny, kdy se cítila sama, ale ty se brzo ztratili v poklidném tempu jejího samotářského života. Někdy se odvážila přiblížit, aby mohla Akia z dálky pozorovat, ale nikdy nezůstala. Proč, to je nejspíš i pro ni záhadou. V této době tomu bude už jedenáct let, co je oficiálně mrtvá. Stále má ale stejný cíl.

Just look up to the stars
And believe who you are
Cause it's quite alright
And so long, goodbye..

TECHNIKY
Jiton: Jishaku no Jutsu
Satetsu Kesshū
Doton: Domu
Kaze no Yaiba
Shunshin no Jutsu

BODY
Ninjutsu – 5
Taijutsu – 4
Genjutsu – 2.5
Inteligence – 3.5
Rychlost – 4
Síla – 3
Chakra - 4
Rychlost pečetí - 4

pro **Assasin Senju** Tue Jun 21, 2016 11:31 am

Chybí ti tam věk ^^, vítám tě zpět mezi "živými".
POVOLENO

Shiori

Shiori

Re: Shiori