Tržiště

Goto down

Tržiště

Příspěvek pro Reina Kana za Thu Jun 28, 2018 7:58 am


 Místo na pokraji města, z důvodů nájezdů obchodníků, aby se nemuseli tahat přes celé město. Tržnice žije již od brzkých ranních hodin 8.00 ráno, najdete zde čerstvé ovoce, zeleninu, ryby, ale také oblečení, látky, nezbytné suvenýry, věcičky pro běžné použití, šperky. Tržnice končí ve 20. hodin. Někteří obchodníci zde mají stálá místa a za svými stánky, mají většinou své domovy. Jsou tu ale i stánkaři, kteří zde prodávají dokud jim nedojdou zásoby a zase se posouvají o kus dále a nahradí jej jiný. O místo na tržišti se obchodníci jen rvou, protože vědí, že v hlavním městě udělají výhodný kšeft. Jednou za dvě hodiny zde prochází hlídka, aby se ujistila, že vše probíhá v pořádku.
avatar
Reina Kana
Daimyo
Daimyo

Poèet pøíspìvkù : 164
Join date : 06. 11. 16

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Tržiště

Příspěvek pro Benjiro za Fri Jun 29, 2018 9:56 pm

Ze sídla jsem vydal do ulic a najednou mě nohy zavedly na tržiště. Pozvedl jsem si, moc lidi. Ne že bych společnost neměl rád, ale přeci jen to bylo moc nebezpečné. Možná by bylo načase nasadit oblek, ale ještě chvilku jsem počkal. Procházel jsem okolo stanku a díval se co bych mohl koupit. Bohužel můj stav peněženky byl žalostný. Možná nakonec skončím v lese lovící zvěř, ale uvidím ještě. Možná se dám na drahu zloděje, to byla taky možnost. Musel jsem si to nechat projít hlavou a mezitím tady bloudil.
avatar
Benjiro
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 83
Join date : 30. 05. 16

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Tržiště

Příspěvek pro Milli za Sat Jun 30, 2018 7:54 am

Hned jakmile Goemon začal u brány křičet abych stála udělala jsem pravý opak. Nemusela jsem se ani otáčet abych věděla, že ho aspoň na okamžik zastavili u brány. A zase to začíná. Pomyslela jsem si vesele a utíkala směrem k tržišti, kde bylo většinou hooodně lidí. Cestou jsem si jeho měšec strčila do vnitřní kapsy kratšího pláštíku, který jsem na sobě měla. Nezastavila jsem se ani když jsem dorazila na kraj tržiště. Ne, lidi v cestě pro mě nikdy nebyli problémem. Už hodněkrát jsem se takhle musela ztratit mezi lidmi a šlo mi to. Kličkovala jsem mezi nimi a mířila do středu. Prudce jsem zahnula do navazující uličky ze stánků a dřepla si za stánek s květinami. "Já hned zase půjdu ok?" Zašeptala jsem na vyjukanou obchodnici a usmála se. "Jenom po mě jde jeden úchyl." Osvětlila jsem situaci a vykoukla téměř skrz kytky abych zjistila, jestli jsem ho setřásla. Pokud ne..no byla jsem připravená okamžitě zase vyrazit.
avatar
Milli
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 134
Join date : 07. 06. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Tržiště

Příspěvek pro Benjiro za Sat Jun 30, 2018 10:32 am

Přemýšlel jsem, co budu dělat. V mých myšlenkách nejvíce utkvělo ty krystaly. Usmíval jsem se. Chodil jsem po celé tržnici a hledal v hodného kandidata. Nakonec jsem ho našel byl to malý chlapec, který byl u stanku a díval se na nějaké sladkosti. Vypadal, že byl chudší než já. Přišel jsem k němu. "Když mi přineseš pár těch květin od sídla Kanu, dám ti peníze" pověděl jsem a koukal na něj. Skoro to vypadalo jako kdybych byl pedofil. Klučina možná měl slušně vychovaní a možná by i odmítl, ale chtěl tu sladkost hodně. Takže kývl hlavičkou a utekl pryč. Chvilku to trvalo a donesl mi dvě ty květiny. Jeden koutek se mi zvedl a vytvořil mi šibalský úsměv. Dal jsem mu zbytek mých peněz, něco tam něco zbylo, možná tak na jednu vodu. Vytáhl jsem svitek a obě růže zapečetil do něj. Chtěl jsem ten krystal více prozkoumat, ale nemohl jsem tady, přeci jen tady prý zdi mají uši. Takže nejspíše už vědí, že mám ty růže. Takže jsem se rozhodl odejít nejen z tržnice, ale z celého města.

//přesun
avatar
Benjiro
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 83
Join date : 30. 05. 16

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Tržiště

Příspěvek pro Milli za Sat Jun 30, 2018 10:40 am

Počkala jsem pár minut a když se pronásledovatel stále neobjevil oddechla jsem si a narovanala se. Měla jsem něco jiného na práci a nechtěla jsem trávit celý den utíkáním a schováváním se. "Vypadá to, že si našel na obtěžování někoho jiného hm?" Mrkla jsem na obchodnici, která se zatvářila zhrozeně a začala se rozhlížet, jestli někde nějaký týpek neobtěžuje slečny. Takže Reina hm? Vytáhla jsem ukradený měšec a z něho pár mincí. Měšec jsem zase schovala, no co kdyby mi ho někdo ukradl?! "Prosím pár těch čokoládových kuliček." Zastavila jsem se u stánku se sladkým a objednala si. Zaplatila jsem za sladký pytlíček a vydala se pryč. Na kuličky jsem ale ani nehmátla. Ta sladká dobrota nebyla pro mě. Cestou jsem se ještě občas zastavila a poslouchala co lidi vykládají abych si doplnila informace.
-přesun-
avatar
Milli
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 134
Join date : 07. 06. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Tržiště

Příspěvek pro Milli za Tue Jul 17, 2018 8:50 am

Přišla jsem na tržiště a loudavě jsme se začala procházet mezi stánky. Vlastně jsem sem nešla úplně tak pro čokoládu. Chtěla jsem se prostě jen kouknout na cetky a vypadnout ze sídla. Byla jsem posledních pár měsíců zvyklá na neustálé přesouvání. Nikde jsem dlouho nevydržela a teď? Povzdechla jsem si a zastavila se u jednoho stánku s náramky, přívěsky a vším možným. "Dobrý den, můžu?" Usmála jsem se na prodavačku a ukázala na zdobnou jehlici do vlasů. "Ale jistě." Oplatila mi úsměv a já uchopila objekt mého zájmu.
Spoiler:
Párkrát jsem si jí zbožně přetočila v dlani a pak nadšeně vytáhla peníze. "Kolik?" Vyhrkla jsem a sevřela jehlici. Zaplatila jsem prodavačce cenu, kterou si řekla a vydala se pomalu dál. Cestou jsem si stále prohlížela tu nádheru. Došla jsem ke stánku se sladkým a poručila si deset čoko kuliček. Zaplatila jsem a spokojeně se odloudala pryč.

-přesun-
avatar
Milli
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 134
Join date : 07. 06. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Tržiště

Příspěvek pro Reina Kana za Sat Jul 21, 2018 10:33 am

Tržiště,kam jinam mohl člověk jít si vyčistit hlavu? Stále ještě v tom samém kimonu z projevu, protože jsem si ho nestihla sundat jsem procházela téměř liduprázdným tržištěm. Přemýšlela jsem. Tohle místo jsem milovala, vždy tu byl chaos. Každý se snažil prodat vše co měl. Ale ... ten Hatake, ten mě rozčílil. Co si o sobě vůbec myslí? Že se před ním budu klepat? No vystrašil mě. Moje neschopnost se bránit těmhle útokům jen potvrdila, že jsem strašně dlouo nebyla v akci. Musím něco začít dělat. A udělám to rychle. Zítra ráno povedu sama osobně útok na Hostinec. Je mi jedno, že jsem první dáma. Jako první zaútočím, aby se neřeklo. Rozpustila jsem si vlasy a nechala je volně ve větru. Tady někdo chce, abych narušila ten mír, co tu je. Možná by to šlo udělat i jinak. Zastavila jsem se otočila se na sídlo. Můj pohled spočinu na věž. Možná bych mohla adminům trochu zavařit, když říkají, že jsem trochu vyměkla. Mírně se pousměju a zase se rozejdu. Možná to je pošetilý plán, ale ještě vyčkáme. Klan Yamada možná nebude ta největší hrozba, jak jsem čekala.
avatar
Reina Kana
Daimyo
Daimyo

Poèet pøíspìvkù : 164
Join date : 06. 11. 16

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Tržiště

Příspěvek pro Hoshigaki Kazuki za Sat Jul 21, 2018 2:06 pm

Dnešek byl naprosto skvělý den! Takový ten rušně skvělý, kdy se člověk ani neměl šanci nudit. A teď nemluvím o těch klasických radostech, jako bylo chytání zlodějů, případných buřičů a odpůrců režimu, dneska mluvím o těch drobných nepokojích, které projev naší velevážené vůdkyně způsobil. Jak se totiž zdálo, tak se pár lidem ten proslov moc nelíbil. Upřímně jsem se jim nedivil, taky jsem u toho zíval a chytal pocit, že dostávám cukrovku, ale dalo se to přežít. Pár jedincům se však nelíbil tak moc, že začali dělat menší nepořádek. Nebylo to sice nic velkého, ale pořád se jednalo o nepokoje, které zkrátka potřebovali vyřešit. A jelikož jsme měli zakázáno zabíjet lidi na ulici, což byl mimochodem pěkný vopruz, tak jsem na ně musel poslat běžné stráže, namísto svých lidí, kteří by ten problém vyřešili jednou pro vždy. Ale co se dalo dělat, zábava to byla pořád stejná a o mučení lidí ve vězení už nikdo nic neříkal a i kdyby ano, tak co oči nevidí... známe.
"Tak copak to tu máme?" ušklíbnul jsem se, zatímco jsem si tak prohlížel trojici těchto samozvaných buřičů, kteří nám tu dělali na tržišti nepořádek. Byli to nějací nuzáci, ani neměli zbraně! Co je tohle za revolucionáře, když nemají ani zbraně? Cítil jsem se zase znuděný, tohle nebyla žádná výzva.
"Ehm, pane? Co s nimi máme dělat? Vězení je přeplněné" ozval se jeden z přítomných strážců, kteří měli na starosti nahánění těchto živlů. Na mé tváři se v ten moment objevil lehoučký úsměv, během kterého se těm třem odhalily špičky mých ostrých zubů, zatímco jsem si je ještě jednou pořádně prohlédl, než jsem pohled stočil ke strážnému. "Co se dá dělat, budeme je muset nechat jít" pokrčil jsem ledabyle rameny a zase se zadíval na onu trojici. V jejich očích se najednou objevil drobný záblesk naděje, že nakonec neskončí zavření ve špinavé kobce, nebo hůř mučeni či dokonce popraveni. Tresty jsem většinou házel dle toho, jakou jsem měl zrovna náladu. Když jsem jí měl dobrou, tak jsem víc mučil a když špatnou, tak zabíjel. No a když jsem měl moc práce, tak jsem je hodil do žaláře na později. Zločin se tu zrovna dvakrát nevyplatil, minimálně od doby, co jsem převzal velení městské stráže. "A nebo ne, vemte je za město a vysvětlete jim, jak se věci mají" uznale jsem na svá slova pokýval hlavou, že tak to bude lepší a sledoval, jak se z oné naděje v jejich očích opět stával strach. Sladký a krásný strach někoho, komu bude v blízké době nehezky ublíženo.
"To je máme zabít?" zeptal se druhý strážný dost nejistě. Asi neměl zabíjení moc rád, i takoví tu byli, bohužel.
"Ne, chci aby jsi si s nimi sedl a popovídal si o životě" pronesl jsem velice sarkasticky, zatímco jsem tak líně pohodil hlavou jeho směrem. "Samozřejmě že chci, abyste je zabili... nebo... aby se neřeklo, zabijte jen jednoho, zbytku jen něco zlomte" rozhodl jsem následně, přičemž jsem se ještě jednou na onu trojici zazubil. Jo, měl jsem rád svojí práci! A jelikož tahle záležitost byla vyřešena a má přítomnost tak nebyla nadále vyžadována, mohl jsem se vrátit k důležitějším záležitostem, které na mě čekaly v kanceláři. A těmi záležitostmi jsem samozřejmě myslel pití a svou kanceláří nálevnu. Velet se přece dalo odkudkoliv, tak proč bych měl sedět někde v hradu, když jsem mohl sedět ve svém oblíbeném podniku!
A tak, zatímco jsem si tak vesele pískal jsem se vydal tržištěm směrem k bráně, u které se můj oblíbený podnik nacházel a kde na mě čekala ta spousta neodkladné práce. Jenomže to bych nesměl mezi stánky spatřit osobu, díky které jsem se dneska tak náramně bavil! Celkem jsem se divil, že měla odvahu vyjít ze svého hradu mezi prostý lid, který jí a teď buďme upřímní, neměl zrovna v lásce.
"Musím říct, že mě ten váš projev chytl u srdce! Dlouho jsem neviděl tak dobré divadlo" pronesl jsem vcelku dost pobaveným tónem, když jsem se z ničeho nic vedle ní vynořil z davu. A ať už o mou společnost stála nebo ne, šel jsem vedle ní s rukou opřenou o rukojeť své milované katany, jelikož co kdyby se tu objevil někdo, kdo by měl k jejímu proslovu připomínky, že ano. Ale spíš než o její bezpečnost mi šlo o případnou zábavu, která by z toho vyplývala. Navíc jsem byl i celkem zvědavý, co tady vůbec dělá, jelikož mi nepřišla jako ten typ vládce, který by se rád procházel mezi svými poddanými.
avatar
Hoshigaki Kazuki
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 39
Join date : 18. 07. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Tržiště

Příspěvek pro Reina Kana za Sat Jul 21, 2018 2:21 pm

Zamyšleně jsem přecházela tržnicí,jen co se vrátím, tak všechny vyženu na misi. Zajímalo by mě jestli ten Hatake je od Kotomi či ne a jestli ne tak ji určitě navštíví také. Pak se ke mě připojil onen muž. Jak vtipné, všichni si myslí to samé a jen se smějí, ale zajímalo by mě jestli by v mé situaci zvládli to co já.
"Jsem ráda, že jsem Vás pobavila, kapitáne." pronesla jsem strohým tónem. Neměla jsem nějak náladu řešit zrovna můj proslov.
avatar
Reina Kana
Daimyo
Daimyo

Poèet pøíspìvkù : 164
Join date : 06. 11. 16

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Tržiště

Příspěvek pro Hoshigaki Kazuki za Sat Jul 21, 2018 4:13 pm

Musel jsem se lehce ušklíbnout nad její strohou odpovědí, jelikož jsem přesně něco takového očekával. Teda, očekával jsem trošku větší nasupenost z její strany, ale tak nemůžu mít hned všechno, že ano. "Abych byl upřímný, víc než pobavila jste mě potěšila" prohodil jsem spíš jen tak do větru, zatímco jsem pozorně sledoval okolí, jelikož to byla zkrátka moje práce. Co bych teď dal za nějakého řádně ozbrojeného výtržníka! "Dlouho jsem neměl tolik práce jako po vašem dnešním proslovu" dodal jsem, zatímco jsem se zas na chvíli zadíval jejím směrem. "Líbila se mi ta pasáž o sněžném démonovi, mělo to celkem říz. Jen... vážně jí chcete živou? Nezdá se mi, že by si zrovna démon jejího ražení zasloužil vaší neskonalou milost" zazubil jsem se, přičemž jsem se opět rozhlédl po okolí. Stále bylo tam venku mnoho lidí, kteří oficiální verzi nevěřili, ani já jí úplně nevěřil, ale neměl jsem potřebu jakkoliv zpochybňovat současné vedení. Dokud platí, tak mi je jedno, kdo to tu zrovna vede. Mnoho jiných na to má však dost rozdílný názor a dokud bude jejich princezna naživu, tak se svých ideálů nevzdají. Politika byla složitá a nudná věc, neměl jsem jí rád. Tolik lží, přetvářky, ideálů a pravidel. Proč nemohla být jednoduchá a zábavná jako zabíjení? Svět by byl hned lepším místem. Prázdnějším, ale lepším!
Než jsem se však stačil dostatečně nabažit společnosti naší velevážené a nasupené vůdkyně, objevil se u nás jeden z mých samurajů s tím, že máme v kobkách dalšího klauna. Dnešek už nemohl být lepší! Klaun byl takové naše označení pro vězně, který si ten pobyt tam užíval. Ať už to bylo mučení, mlácení dozorců nebo jen samotný fakt, že je zavřený. V mých očích jako kdyby se rozhořely sadistické plamínky, když jsem s širokým úšklebkem pokynul samuraji, že to beru na vědomí.
"Jak to tak vypadá, tak vás až k hradu nedoprovodím. Ale, zkuste popřemýšlet o mých slovech. Mrtvá vám trůn vzít nemůže" pronesl jsem možná až trošku tajemně, či dokonce spiklenecky, načež jsem se opět ztratil kdesi v davu s tím, že jsem se následně vydal do kobek. Ale, po cestě jsem nabral lahev saké, jelikož bez něj by to nebyla ta pravá zábava!

- Přesun -
avatar
Hoshigaki Kazuki
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 39
Join date : 18. 07. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Tržiště

Příspěvek pro Hinami za Sat Jul 21, 2018 5:28 pm


Jako obvykle jsem brouzdala uličkami tržiště, přičemž mojí vedlejší aktivitou bylo porovnávat ceny obchodníků a zkoumání kvality jejich zboží. Dnes jsem tu byla i za jasným cílem. V sirotčinci bylo třeba nových prostěradel a povlečení. Tržiště bylo kromě jiného také zdrojem zajímavých informací, ne náhodou jsem zde trávila většinu dne. Samozřejmě mi neunikla trojice protestantů, kteří na své vystoupení lákali pozornost obchodníků i zákazníků. Na některých prodávajících, se kterými jsem měla tu čest mluvit, bylo zřejmé, že jim to leze na nervy, protože ztrácí potencionální zákazníky, avšak někteří místní obyvatelé poslouchali jejich názory se zájmem. Naneštěstí si nikdo nevšiml kapitána Hoshigakiho, který sem také zavítal. Věnovala jsem se nákupčím činnostem a očkem sledovala scénu nedaleko ode mě. Shromáždění se rozprchlo pod nátlakem strachu, někteří dokonce viditelně utekli. Když jeho muži dostali poslední rozkaz, rozešli se pryč i s hříšníky, stejně tak jako Kazuki. I já se vydala stejným směrem jako on. V tom jsem zahlédla Reinu, ale u jejich konverzace se již nezdržela, pokračovala jsem směrem z tržiště. Hmm, silou vynucená poslušnost na ulicích před zraky všech. Jaký to asi bude mít vliv na mínění obyvatel? Strach nebo nenávist? Na tváři mi zůstal po celou dobu stále stejný výraz bez emocí.

(přesun)
avatar
Hinami
C-rank

Poèet pøíspìvkù : 8
Join date : 08. 07. 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Tržiště

Příspěvek pro Reina Kana za Sat Jul 21, 2018 11:32 pm

Skvělá rada, a velmi dobré povzbuzení. Měla jsem chuť ho praštit. Přijde mi, že na co sáhnu, to zkazím. Lidem by bylo možná lépe beze mě. Nemělo cenu nad tím ohrnovat nos. Ale moc podpory jsem neměla ani u vlastních lidí. 
Otočila jsem se zpět a zamířila zpět do sídla. Bylo třeba se na to všechno pořádně vyspat. Posledních pár bylo opravdu náročných a zítra mě čeká zátah. Pomalu jsem si to zase nocí kráčela směrem do toho ztísněného baráku. 

(přesun)
avatar
Reina Kana
Daimyo
Daimyo

Poèet pøíspìvkù : 164
Join date : 06. 11. 16

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Tržiště

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru