Naruto Stories: The Revolution
Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Ulice mesta

+2
Hoshigaki Kazuki
Kenji Kana
6 posters

Strana 1 z 2 1, 2  Next

Goto down

Ulice mesta Empty Ulice mesta

Příspěvek pro Kenji Kana Sat Aug 11, 2018 4:35 pm

Ulice mesta Dbe7f0862f44d186df6692b9863721dc

Ulice.
Kenji Kana
Kenji Kana
B-rank

Poèet pøíspìvkù : 62
Join date : 18. 07. 18

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Kenji Kana Sat Aug 11, 2018 4:56 pm

A čo som vlastne po celé tie dni robil ja? Riskoval ako ešte nikdy. I keď som bol v tom už dosť zabehnutý, nikdy som nerobil nič tak obrovské. Sám som sa dobrovoľne prihlásil na renováciu hradnej omietky. Sprvu v klane boli pochybnosti, no každý vedel že Reinu mám dosť rád a nikdy by som nič neurobil čo by ju poškodilo. Samozrejme som ju mal rád ďalej, no biznis je biznis a najlepší je bez emócií. Následne sfalšovať doklady a spreneverené peniaze poslať ku Kazukimu bol úplne jednoduchý krok. Ja sám som však s týmto nekončil. Mal som oveľa väčšie plány. Ovládnuť mesto? Nie. Skôr pomôcť Reine zbaviť sa toho bremena, to som si po celý čas hovoril. Podplácať, dosadzovať svojich ľudí na veľké miesta, vyberať množstvo výpalného a pomaly sa oheň šíril tými najchudobnejšími ulicami mesta. Malé iskričky sa však dostávali pomaly až k trochu bohatším ľuďom. Vydierať, vyhrážať sa. Vďaka Kazukiho strážnym to bolo extrémne jednoduché. Ale čo najviac pomohlo, bola samotná demagógia. Po meste sa šuškalo, od ucha k uchu sa šírili povery, klamstvá ktoré ale boli zabezpečené ako aj strachom tak aj nádejou. Reinina obľuba začala klesať a ja som sa vždy vedel postarať aby nikto nedokázal prstom ukázať smerom ku mne. Ja sám som kráčal ulicami a snažil sa ubezpečovať ľudí, strach bol jeden kľúč, zároveň malá iskierka nádeje vo mňa bol druhým kľúčom. Bolo to oveľa jednoduchšie, keďže Reinina neprítomnosť a úplný nezáujem o to čo sa deje v meste bola moja najlepšia zbraň. Vďaka podsvetiu a istej skupine ľudí mal Kazuki pod palcom väčšinu mesta z tieňa. Ako dlho však moc udrží nevedel ani on sám. V samotnom srdci mesta som sa objavil ako nový hráč v tejto myšacej hre. Stačilo tak málo a pri tom bolo potrebné vykonať ešte tak veľa. Moje oči sa upriamili k vojenskej štvrti, ak zasadím semienko pochybností i tam, ak sa mi podarí získať i armádu na moju stranu, bude pomerne jednoduché to spustiť. Pomalými krokmi som sa vydal smerom k tejto štvrti.

Presun
Kenji Kana
Kenji Kana
B-rank

Poèet pøíspìvkù : 62
Join date : 18. 07. 18

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Hoshigaki Kazuki Sun Aug 12, 2018 8:26 pm

Uběhla již nějaká ta doba od chvíle, kdy mi sirka zničil můj oblíbený bar a hlavně kancelář a i když splnil svůj slib a obratem mi poslal požadovanou částku, renovace přeci jen chvilku zaberou. Byl jsem však jeho rychlostí a precizností natolik potěšený, že jsem mu do jisté míry povolil i nadále využívat služeb mých lidí. A to jak těch ve stínech a uličkách, tak i těch ve zbrojích. I když... stráže spíš jen dostaly pokyny k ignorování jeho přítomnosti a aktivit. Zas tak moc jsem mu pořád nevěřil, abych ho přijal mezi své důstojníky, kteří měli moc i nad gardou samotnou, nemluvě o armádě, která byla i pro nás stále více méně nedotčeným územím. Podmanit si stráže byla jedna věc, těm stačilo přidat pár prémií a jejich oči zůstaly zavřené, ale... armáda byla větší oříšek. Mezi samuraji se nesla ta odporná věc zvaná čest, která jim zakazovala přijímat úplatky, stejně jako bylo i těžké je jakkoliv přesvědčit. Samuraj holt nebyl radní, kterému by stačilo poslat pár holek a pohrozit mu, že se o všem dozví jeho žena.
Každopádně, vzhledem k rekonstrukci mé kanceláře a nechuti k využívání té oficiální jsem většinu času trávil venku. Ať už vymetáním snad všech barů ve městě, tak i nějakým tím biznisem, o který jsem se teď musel trošku víc starat. Přeci jen... když byli lidi zvyklí za mnou chodit do baru a ten bar tam teď nebyl, musel jsem dojít já za nimi. Nerad bych, aby si někdo myslel, že když není bar, není placení... stejně jako jsem nechtěl přijít o žádné informace, které se do nalévárny většinou dostávaly.
Bylo zrovna pozdní odpoledne, když jsem vyšel z jednoho z lepších barů kdesi na hlavní ulici, ve kterém jsem měl schůzku se svými informátory... a jak to tak už bývá, schůzka se trošku protáhla a má vůle jít zas o dům dál jaksi zmizela. Není se tak čemu divit, že mé kroky byly značně těžší, než když jsem vešel dovnitř, nemluvě o mé mysli, která se z obchodní roviny přesunula do té... uvolněnější. Měl jsem děsnou chuť se zase s někým poprat. Se sirkou jsem si sice užil dost zábavy, která byla víc než znatelná na mých zubech, ale... nějak mi to nestačilo. Na můj vkus teklo až moc málo krve. A tak, zatímco jsem pomalejšími a možná lehce nepřímými kroky brázdil zdejší ulice, rozhlížel jsem se po jakékoliv příležitosti k zábavě. Bylo zcela jedno, jestli by se jednalo o bitku, něco zeleného či tekutého nebo o... příjemnou společnost. Chtěl jsem se zkrátka bavit!
Hoshigaki Kazuki
Hoshigaki Kazuki
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 39
Join date : 18. 07. 18

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Izuno Yui Sun Aug 12, 2018 8:41 pm

Již pár dní jsem bloudila ulicemi a rozhlížela se, kde co mají. Popravdě, nic moc. U Reiny doma to vypadalo lépe. Já ale pocítila chuť svobody, a tak jsem byla nadšená snad i ze zvracejících lidí na ulici. Teda, ne že bych z toho měla čirou radost, to spíš tu škodolibou. Pokaždé jsem se u nich zastavila, zakroutila s úšklebkem hlavou a odhopkala dál. Nechápala jsem proč pijí, když to neumí. Možná že si chuť žluče v ústech užívají. A nebo je baví nic si nepamatovat..No, nebyla to moje starost. Pokrčila jsem rameny a sama pro sebe se zasmála.
Kudy jsem šla, tam jsem budila pozornost. Ono není divu, když si poulici vykračuje holka s kočičíma očima a kočičí čelenkou na hlavě. Při úsměvu vycení špičáky a při podání ruky se jí bojí, aby je nepoškrábala drápy. A to jsem si myslela, že vypadám celkem normálně, narovnala jsem si čelenku v odraze skla nějaké výlohy a zamračeně si sama sebe prohlédla. Neshledala jsem na sobě nic tak divného. Jelikož už bylo pozdě a sluníčko zacházelo, na obloze se rozehrály krásné ohnivé barvy. Zaklonila jsem hlavu, aby si je mohla prohlídnout. Musela jsem si však zaclonit rukou oči, jak mi odpolední sluníčko do nich svítilo. Zorničky se mi zúžily až skoro na tenkou čárku.
No a nedávala jsem pozor a narazila do...Tvrdé hru někoho, až mě to odrazilo zpět. Nebýt mých kočičích reflexů, upadla bych na zem, takhle jsem v lehkém podřepu dorovnala balanc.
,,Gomenya....sai..." vykoktala jsem, když jsem zaklonila hlavu, abych se podívala na obra, který přede mnou stál. Rozhlédla jsem se kolem, ale většina lidí byla normálního vzůrstu. Kde se tu vzala živá socha? Naklonila jsem hlavu na stranu.
Izuno Yui
Izuno Yui
C-rank

Poèet pøíspìvkù : 32
Join date : 12. 08. 18

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Hoshigaki Kazuki Sun Aug 12, 2018 9:16 pm

Ani jsem nevěděl, jak dlouho už brázdím ulice, ale začínal jsem se řádně nudit! Nemluvě o tom, že jsem začínal střízlivět a hlavně zase žíznit. Očkem jsem začal vyhlížet nějaký pěkný bar, ve kterém bych to mohl dneska zakončit, ale... jako kdybych se ocitl v abstinenční čtvrti, žádný v okolí nebyl! Ne vážně, jak je možné, že se v mém městě nachází ulice, ve které nejsou aspoň dva bary? A aby toho nebylo málo, ani žádná zábava tady nebyla! Začal jsem se cítit celkem nesvůj, jak moc slušná to byla čtvrť. Tak moc, že jsem radši zašel do nějaké z uliček, která mě opět dostala až na hlavní ulici. A světe div se, první věc co jsem viděl byl podezřele vypadající chlápek opřený v uličce naproti. Mé oči se rozzářily jako dvě žárovky a já si to rázným krokem razil přímo k němu, zatímco jsem se v hlavě snažil vyhrabat, co zrovna tenhle určitý pobuda vlastně nabízí. A co se nestalo, přes své zamyšlení umocněné mou stále lehce ovlivněnou myslí jsem jaksi zapomněl dávat pozor na cestu a do někoho narazil. Teda... ten někdo narazil do mě! Měl by si přede dávat pozor na cestu, aby jí nezkřížil lidem, jako jsem byl já! A tak, když jsem byl tak sprostě vyrušený z vyhlížení zábavy, sklopil jsem pohled k onomu opovážlivci, který se od mé hrudi prakticky odrazil, div nespadl na zem. Už jen tenhle fakt stačil k tomu, abych pomyslel na jeho řádné vytrestání, jelikož... mlátit slabší je přece zábava!
Když jsem ale sklopil svůj zrak, musel jsem chce nechtě překvapeně a možná i lehce nechápavě pozvednout obočí, zatímco jsem si osobu, slečnu, něco řádně prohlédl. Co si budeme nalhávat, nevypadala normálně. Její žluté oči doslova svítily a na normálnosti jí nepřidávala ani ta čelenka, kterou měla ve vlasech.... "Eh..." zavrčel jsem lehce rozmrzele, zatímco jsem si ruku tak ležérně opřel o svou katanu a sám se trošku předklonil, abych k tomu prckovi byl přeci jen o trošku blíž, čímž jsem jí dal na obdiv i své neobvyklé rysy v obličeji, nemluvě o ostrých, i když polámaných zubech. "A co ty jsi jako zač?" zeptal jsem se na rovinu, zatímco jsem si jí ještě jednou pořádně prohlédl. Z mého dechu mohla cítit lehký závan alkoholu, který ještě stále ovlivňoval mojí mysl a já tak úplně zapomněl, že jsem vlastně chtěl dojít za tím chlápkem... stejně jako jsem vším tím údivem nad tímto stvoření málem zapomněl na to, že do mě vrazila. Což, když mi to opět došlo, usadil se na mé tváři rozmrzelý a lehce zamračený výraz, zatímco jsem se opět narovnal a přemýšlel, co s ní vlastně udělat.
Hoshigaki Kazuki
Hoshigaki Kazuki
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 39
Join date : 18. 07. 18

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Izuno Yui Mon Aug 13, 2018 5:53 pm

Ten člověk byl tááák obrovský, až mě to fascinovalo. Přimhouřila jsem oči a prohlédla si ho od hlavy až dolů po jeho boty a zase zpět. Vycenila jsem na něj zuby v úsměvu. Nečekala jsem, že první člověk, se kterým tu promluvím, bude živoucí hora. Pro mě ideální škrabadlo! Obešla jsem si Kazukiho kolem dokola ve směru hodinových ručiček a zamyšleněji i proti nim. Zastavila jsem se opět předním a být teď proměněná, mávám spokojeně ocáskem.
Ten zvláštní ork se ke mně naklonil, že prý co jsem zač. Ovanul mě alkoholový puch. Pro kočičí nos opravdu něco příšerného.
,,Fuuj." mávala jsem rukou mezi námi, abych slabým vánkem pročistila vzduch. ,,Místo alkoholu by sis měl dát mentolový bonbon~nya." naklonila jsem hlavu na stranu. Jenomže....pak jsem zacítila i něco jiného a na jeho otázku jsem úúplně zapomněla. Zvatěřila jsem, pořádně nasála vzduch nosem a pak se mu zahleděla do tváře. Vykulila jsem na něj oči, takže zorničky se mi naopak roztáhly. Jestliže jsem v první chvíli měla chuť vyskočit si na něj jako vysoký bod k rozhledu a použít jako škrabadlové odpočívadlo, teď jsem měla nesktečnou chuť ho olíznout, protože...
,,Ty jsi ryba!" vykřikla jsem a ukázala na něj prstem. Několik lidí se po nás zvědavě otočilo. Jeho žábry ho prozradily. A jeho špičaté zuby, které neměl úplně v pořádku, některé chyběly a některé byly polámané. ,,Ty jsi piranya!" vyjekla jsem znovu. ,,Ačkoliv trochu rozbitá." dodala jsem polohlasem.
Izuno Yui
Izuno Yui
C-rank

Poèet pøíspìvkù : 32
Join date : 12. 08. 18

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Hoshigaki Kazuki Mon Aug 13, 2018 7:07 pm

Nevěděl jsem, jestli jsem byl tak na mol, unavený nebo jen dostal úpal z toho prudkého slunce, ale... ona se mě vážně nebála? Nebo se mi to celé jen zdálo? Ne... ona mě vážně obcházela a prohlížela si mě, jako nějaký obraz... nebo lépe kus masa v obchodu! Byl jsem z toho tak mimo, že jsem se zmohl jen na prudké otáčení hlavou po směru její chůze, div jsem se nezačal točit na místě. Když se ale zas postavila přede mě a vycenila i své tesáky, můj údiv byl o to větší... a to jsem si myslel, že je jen nějaká ulítlá... tohle bylo divné... na stvůry jsem tu měl patent já sakra! Co si jako myslí, že si sem nakráčí a bude ze sebe dělat něco extra?! Tohle je moje město, pro dvě příšery tady není místo!
Než jsem jí své nespokojení a pocity stačil dát najevo, opět promluvila a já... opět musel pozvednout lehce nechápavě své obočí. To mi vážně řekla, že bych si měl dát bonbon?! A hlavně... vážně to mňouká?! Nevěděl jsem, jestli být rozzuřený její poznámkou, nebo udivený tím mňoukáním... tak nějak jsem byl obojí... má tvář tak krom onoho pozvedlého obočí nabyla i nevrlého úšklebku, ze kterého mi div nezačalo tikat v oku... a aby toho nebylo málo, dodala tomu pomyslnou třešničku! Nejen, že se na mě dívala jak na kus masa, ona mě i prohlásila za rybu! Měl jsem děsnou chuť jí ten prst, se kterým na mě ukazovala ukousnout... a vlastně, proč by ne...  v moment, kdy vyjekla podruhé s tím, že jsem piraňa, cvaknul jsem jí proti prstu svými polámanými zuby... což... vzhledem k mému stavu asi ani nehrozilo, že se do toho prstu skutečně trefím, ale... výstraha dobrá! "Tak hele..." zavrčel jsem následně skoro až nepříčetně, přičemž mi div na čele nepulzovala žilka a necukalo v oku... tedy... v tom mi z ní už cukalo! Stejně jako mi cukaly koutky při mém křečovitě nevrlém úšklebku! "Nevím, co jsi zač... nevím odkud jsi sem přišla... je mi to naprosto ukradený... ale ještě jedno slovo o posraný rybě a vykopu tě z tohohle města takovým způsobem, že to bude bolet ještě tvoje koťata!" vyjel jsem na ní dost hrubě, jak jsem byl vytočený. Div jsem po ní znovu nezkusil kousnout! Ne vážně, co si jako myslí?! Že sem jako může nakráčet jako nová příšerka a beztrestně mi říkat ryba?! Jsem kurva žralok, ne nějaká posraná ryba! A jelikož jsem byl vážně vytočený, udělal jsem jeden prudký krok jejím směrem, přičemž jsem jí dost nevybíravě chytl za límec a přiblížil se svou tváří k té její a obdařil jí ještě jedním zubatým úsměvem. "Takže... kde máš pána, abych mu mohl dojít nakopat prdel?!"
Hoshigaki Kazuki
Hoshigaki Kazuki
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 39
Join date : 18. 07. 18

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Izuno Yui Mon Aug 13, 2018 7:58 pm

Asi jsem ho dle střídání jeho výrazů v obličeji vytáčela. Byl udivený a pak naštvaný. Pak zase udivený a potom rozčilený do nepříčetnosti. Rozkřičel se na mě. A přitom jsem neřekla nic tak špatného. Nafoukla jsem tváře, když začal urážet koťátka! Copak můžu za to, jaká jsem?! Před obličejem mi svakl zubama. Prý výhružně, jestli jsem to dobře pochopila.
,,To si můžeš zkusit~nya." ušklíbla jsem se. ,,Ryb se kočka nebojí. Ryby se bojí koček~nya." mlsně jsem si olízla rty a on cvakl zubama podruhé a chytil mě pod krkem za látku šatů a přiblížil se obličejem blíž. Odolávala jsem pokušení ho ochutnat. Byla bych to možná i udělala, kdyby se nezeptal, kdo je můj majitel. Přivřela jsem oči. Že jsem kočka, neznamená, že musím někomu patřit. A to i přesto, že se trefil.
Chytila jsem se ho za paže, nohy skrčila tak, že se ze mě stalo klubíčko a od jeho hrudi se přemetem vzad odrazila. Ladně jsem dopadla na nohy.
,,Měla by to nyní být manželka prince Takumiho Yamady."  spojila jsem ruce za zády. ,,Reina Kana."
Izuno Yui
Izuno Yui
C-rank

Poèet pøíspìvkù : 32
Join date : 12. 08. 18

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Hoshigaki Kazuki Mon Aug 13, 2018 8:58 pm

Upřímně, ani já sám nevěděl, jestli jsem byl její existencí víc uchvácený, nebo vytočený... možná obojí? Těžko říct... jedno bylo ale jisté... neuvědomovala si s kým má tu čest! Až jsem si říkal, jestli má reputace vážně tak klesla, nebo mám jen smůlu na samé nově příchozí... nejdřív kostička, pak sirka a teď... tahle kočka... co přijde příště? Potkám tady ocasého démona?
Když si ale následně nafoukla tváře a ušklíbla se, měl jsem chuť jí vrazit jednu výchovnou! Natož, když zas pokračovala s kecama o rybách a kočkách! A bylo by mi jedno, že je to holka... kočka... cokoliv ... stejně jako jsem neměl problém s tím, že vypadala mladší a... slabší. Svět zkrátka slabé sežvýkával, takový už život byl... já jen občas žvýkal za něj. "Jooo?! Tak to mám pro tebe novinku kočičko... já nejsem posraná ryba, ale žralok!" zavrčel jsem opět podrážděně, přičemž jsem pevně sevřel rukojeť své katany. "A víš co je na tom nejlepší?" upřel jsem na ní svůj pohled, zatímco se na mé tváři usadil škodolivě vyšinutý úšklebek. "Žraloci žerou všechno, co spadne do moře... a tohle celé město je moje moře!" dodal jsem možná až lehce samolibě, když jsem tak dramaticky pohodil volnou rukou do prostoru a ještě jednou jí dal na obdiv své ostré zoubky. Dobře, takhle vylámané nepůsobily tak děsivě, ale... ony dorostou!
Jak se ale ukázalo, tak nejen, že měla pěkně prořízlou pusu, ale byla i pěkně ohebná a hbitá... tak moc, že se mi v mžiku oka zvládla stočit na hrudi a následně se od ní odrazit o pár metrů vzad! Což... vzhledem k rozdílům v naší výšce, mohutnosti a hlavně síle nebylo možné, aby se mnou jakkoliv významně pohnula, natož mě shodila, ale... i tak jsem udělal alespoň jeden krok zpět, abych dorovnal balancl a byl připravený pohotově reagovat na její případné akce. Dobře, nevypadala zas tak nebezpečně, ale... člověk mého povolání zkrátka musel být lehce paranoidní... nemluvě o tom, že jsem byl fakt vytočený! Má ruka stále pevně svírala rukojeť katany a já se musel div ne přemáhat, abych jí nevytasil a nevyslal proti té kočce tlakovou vlnu! Naštěstí pro ní mi ale odpověděla na předchozí otázku dřív, než jsem ztratil nervy úplně. I když... jak se to vezme.
V moment, kdy si tak pěkně spojila ruce za zády a hrdě mi oznámila, komu že to patří, můj výraz jako kdyby se najednou rozbil jak zrcadlo. Z všeho toho vytočení, nevrlosti a začínající nepříčetnosti se rázem stala nevěřícnost, hraničící skoro až se zmateností. "Takže... ty... patříš... ona... já... sakra..." vyloudil jsem ze sebe po chvíli, zatímco jsem si tak utřizoval své myšlenky. Tohle se mohlo stát jen mně! Ne vážně, ze všech těch lidí ve městě musela patřit té jediné, které jsem tu prdel nakopat nemohl! Teda... mohl, ale... měl jsem svou pozici a hlavně peníze rád... Ještě jednou jsem si kočičí slečnu před sebou pořádně a dost zamyšleně prohlédl, načež jsem opět udělal pár kroků jejím směrem. Nutno říct, že i když byly stále ráznější, nebyly už tolik útočné a hlavně... i můj stisk rukojeti katany povolil do opětovného ležérního opření. "Dobře! V tom případě tvé velevážené paničce donesu její zatoulané zvířátko!" zavrčel jsem, když jsem se postavil před ní a kývnutím hlavou jí naznačil, že má jít. Neřekl jsem kam, prostě... má jít. Doufám, že mi tohle naše dokonalá vůdkyně řádně osvětlí.
Hoshigaki Kazuki
Hoshigaki Kazuki
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 39
Join date : 18. 07. 18

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Reina Kana Tue Aug 14, 2018 7:39 am

Po celém městě se náhle začal ozývat pravidelný bubnující rytmus, který udávala hlavní velitelská věž z vojenské čtvrti. Prostí lidé si mysleli, že se jen svolávají shinobi k výcviku, shinobi ale věděli, že tento zvuk signalizuje poplach a mají se dostavit do sídla do hlavního sálu okamžitě!!! 
Reina Kana
Reina Kana
S-rank (vůdce klanu)

Poèet pøíspìvkù : 185
Join date : 06. 11. 16

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Izuno Yui Tue Aug 14, 2018 5:08 pm

Že prý žralok, vyprskla jsem smíchy. A tím víc, když se zarazil nad mou majitelkou. Opravdu mě to pobavilo. Vypadalo to, že Reina tu vážně něco znamenalo, když se jí bojí i údajný žralok. Vycenila jsem znovu zuby a litovala, že nemůžu spokojeně mávat ocáskem. Upravila jsem si čelenku s kočičíma ušima a počkala si, až jeho výraz šoku zmizí. Pokud si totiž myslel, že se ho budu bát, byl vedle, jak ta jedle. Kdo by se bál rybičky? No řekněte sami O.o A není to jen tím, že patřím Reiničce.
Sklaplo mu a rozhodl se mě za ní vzít. Ani jsem ho o to nemusela požádat. No není to gentlman? Ještě jdnou jsem si ho celého prohlédla, zvlášť když se postavil přede mě. Prudil, ale...stále mě fascinovala jeho výška. Překonávala jsem nutnání mu skočit na záda a udělat i z něj vyhlídkovou věž. Provokativně jsem si olízla rty a beze slova se za ním vykročila. V tu chvíli se městem rozezněl jakýsi bubnovací povel, který jsem neznala. Zpytavě jsem se na Kazukiho zahleděla.
Izuno Yui
Izuno Yui
C-rank

Poèet pøíspìvkù : 32
Join date : 12. 08. 18

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Hoshigaki Kazuki Tue Aug 14, 2018 7:51 pm

Její vyprsknutí smíchy bylo tou poslední kapkou do mělkého kalichu mé slabé trpělivosti! Do mé tváře se opět vrátil onen nádech nepříčetnosti, který se dost jasně projevil na skoro až děsivě širokém úšklebku, zatímco se má hlava na krátkou chvíli sklonila, abych po ní rovnou neskočil a nesežral jí. Být tady sirka, zřejmě by už tušil, jak málo mi teď stačilo k tomu, abych jí udělal to samé co jemu... a že ona určitě neměla ten hnusný krystal, aby jí ochránil! I když to byl domácí mazlík té růžové primadony! Reiny jméno tady skutečně něco znamenalo, ale... rozhodně ne to, co si tady číča mohla myslet. Nebyla to žádná princezna, nebyla ani pravou vůdkyní. Tím, že se člověk prohlásí za krále se králem nestává. Natož královnou... ne, Reina byla známá svým ohavným činem, který zarýval strach a nenávist snad do všech srdcí v zemi. Možná i proto jsem se rozhodl využít příležitosti a chopit se aspoň toho malého, leč podstatného kousku moci, který se mi naskytl. Nějak jsem neměl problém s následováním někoho takového... vlastně... vyhovovalo mi to tak. Byl jsem stvůra, krvelačný netvor, kterého se lidé stranili a děsili jen pro jeho pouhou existenci. Reina na tom byla podobně, jen... ona si svou cestu na rozdíl ode mně vybrala. To však nic neměnilo na tom, že jsem jí svým způsobem uznával... minimálně její sílu a postavení ano.
Když jsem se ale před onu kočičí slečnu postavil, velice rychle pochopila, že se má pohnout a to dokonce bez odmlouvání! Čekal jsem aspoň nějakou průpovídku nebo něco, za co bych jí konečně mohl vlepit aspoň pohlavek, ale... ono nic! Byl jsem z toho zklamaný... a hlavně znuděný! To by se ale nesměly rozbušit válečné bubny prakticky po pár našich krocích! Má tvář prudce trhla k místu, kde se věž nacházela, přičemž se na ní usadil podivný výraz míchající překvapení, zamyšlení a hlavně... nedočkavost, která se třpytila hlavně v mých očích. Popravdě, na něco takového jsem se těšil jako malý žralok na překvapeného šnorchlistu! Teda... trošku mě prudilo, že musím jít dělat svojí práci a vážně velet obraně města a městské gardě, ale... akce byla akce a já jí měl poslední dobou skutečný nedostatek! Číča to mohla poznat doslova z první ruky, jelikož v momentě, kdy se na mě tázavě zahleděla mohla spatřit pouze mojí ruku, jak jejím směrem doslova vystřelila. A než se stihla vzpamatovat, nebo zareagovat, už jsem si jí házel na záda. "Koukej se držet, nehodlám tě tu pak někde sbírat po ulicích!" ohlédl jsem se na ní přes své rameno se značně škodolibým úsměvem, který podporovala dvojice plamínků v mých očích. Možná se může zdát podivné, že jsem jí jednoduše nechytl pod jednu ruku nebo si jí nehodil přes rameno, ale... tím bych akorát tak ztrácel balanc, kterého jsem v současné době stále neměl dost! A tak, než by stačila mrknout, byli jsme už na střeše a přímou čarou si to mířili k paláci kdesi ve středu města.

-Přesun-
Hoshigaki Kazuki
Hoshigaki Kazuki
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 39
Join date : 18. 07. 18

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Izuno Yui Tue Aug 14, 2018 8:18 pm

Určitě jsem nebyla jediná, kdo oplýval rychlostí, protože jsem až tak dobře nestihla zareagovat, když mě Kazuki popadl. Nejrpve totiž hodil poněkud vážný a poplašný pohled kamsi za sebe a pak mu v očích utkvěl šílený pohled. No a najednou jsem se objevila na jeho zádech. Tuhle chvíli jsem si představovala poněkud jinak. Chtěla jsem se kochat výhledem. Ne si mě přehodit jako batoh A ještě mi říct: Koukej se držet! Logicky, jak jinak se kočka za letu chytí? Pomocí drápků! To jsem taky udělala. Instinktivně jsem mu je zaryla do ramenou ke krku, na jedno z nejbolestivějších míst na těle. A jelikož se hned rozběhl, jedna ruka mi po Kazukiho krku sjela a já ho poškrábala. Ačkoliv je to obr, tohle ho bolet muselo, a ty malé dírky na krku ho asi taky zrovna nepotěší. Dobře ti tak!, zašklebila jsem se škodolibě.

~Nedobrovolný přesun -.-
Izuno Yui
Izuno Yui
C-rank

Poèet pøíspìvkù : 32
Join date : 12. 08. 18

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Goemon Mon May 03, 2021 9:21 pm

Mal som svoje spôsoby ako sa dostať do mesta.. pod rúškom noci, nepozorovane.. ostatne konkrétne do tohto mesta som sa za svoj život vplížil už toľko krát, že by som mohol nakresliť záškodnícku mapu. Mikoto ho sama mohla veľmi dobre poznať, keďže slúžila pod miestnymi bývalými veliteľmi.


"Etoo.." Začal som, stále ju držiac v rukách. Pohľadom som ju skontroloval.. ako na tom je, či sa to zhoršilo.. zlepšilo, alebo skôr stále rovnako. "Mám tu zopár známych, záleží len na tom, či chceme alebo nechceme byť videný." Spýtal som sa jej, stojac na streche niektorej z budov. "Jeden známy sa nachádza vo vojenskej štvrti, celkom dobrý doktor ktorý často štichuje sasmurajov. Ten druhý je viac z ehm, súkromného sektoru.. povedzme to tak." navrhol som. Ostatne mohla si vybrať. Ja som mal o oboch v podstate rovnakú mienku.
Goemon
Goemon
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 118
Join date : 03. 06. 16

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Mikoto Hyūga Mon May 03, 2021 9:51 pm

Nebránila som sa, keď ma znova zdvihol a niesom ma. Cítila som sa ako jeho prívesok. Nezmýšľala som sa nad tým veľmi, v hlave mi vírili iné myšlienky, medzi nimi najmä to, či Takumi bude vôbec v poriadku a čo ďalej. Cítila som sa rovnako, nevyzeralo to, že by sa môj stav zhoršil.
"Bude lepšie, ak by sme neboli videní. Pozná ma veľa ľudí, nerada by som, aby sa vypytovali alebo robili unáhlené závery, kým sa situácia nevyrieši," odvetila som jednoducho. Dúfala som, že ma ten jeho známy dá čím skôr dokopy a ja budem môcť znova stáť na nohách a používať svoje ruky. Nemala som čas oddychovať, nech už Goemon akokoľvek protestoval, aj ja som mala svoje povinnosti a okrem iného, mala som ešte sľúbené drinky!
"Len dúfam, že ten tvoj týpek nie je v tom súkromnom sektore len preto, že má...pochybné skúsenosti a metódy," v dnešnej dobe sa našli kdejakí experti, avšak dôverovala som Goemonovmu úsudku.
Mikoto Hyūga
Mikoto Hyūga
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 157
Join date : 16. 06. 16

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Goemon Mon May 03, 2021 10:22 pm

"Hmm.. v tom prípade môj kontakt z ulíc." Povzdychol som si s ľahkým úsmevom. Pri jej poznámke o pochybných skúsenostiach a metódach som sa pousmial. 
"To znie ako on, každopádne je to niekto, koho ovláda túžba po peniazoch. No a povedzme že mám naňho pár pák." Zľahka som prikývol a následne sa s Mikoto vydal za mojim kontaktom.



Zopár hodín to trvalo. Mikoto viac menej mimo ohrozenia života, každopádne  stále nie úplne fit pre nejaký.. náročnejší boj. Určite nie pre používanie jej Juukenu. 
"Hm? Si schopná ísť po vlastných?" Spýtal som sa jej s ľahkým podpichnutím, ako vyšla z jedného veľmi dobre zašitého zadného vchodu z jendej z bočných uličiek. Skúmavo som si ju prezrel. Nie že by som mal zázračné oči, ktoré by mi vedeli povedať veľa. Mohol som dať len na môj um a insight check. 
Goemon
Goemon
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 118
Join date : 03. 06. 16

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Mikoto Hyūga Mon May 03, 2021 10:37 pm

"V tom prípade očakávam nadštandardné služby a to, že dokáže aj nemožné a dá ma do poriadku v relatívne krátkom čase," zamrmlala som, nechávajúc sa odniesť až k tomu jeho známemu, o ktorom som v živote nepočula. Vždy ma dávali dokopy...ani neviem kto. Zdrhla som z lôžka vždy skôr, než ma vôbec navštívil medik, aby mi vysvetlil, v akom stave som. Moje telo muselo posledné roky trpieť viac než zvyčajne.

U pána pofidérneho doktora som strávila niekoľko hodín, z ktorých som si nepamätala nič, pretože som ich prespala. Nevykonával na mne nejaký zákrok, pravdepodobne len zistil príčinu toho môjho pôvodného vykašliavania krvi, ošetril moje ruky a v podstate ma zbavil kŕčov, ktoré ma potrápili pri akomkoľvek rýchlom či namáhavejšom pohybe. Po tom, čo som sa prebudila, som sa cítila ako nový človek. Takmer. Apeloval na to, že by som sa mala šetriť...a ďalej ani neviem, nepočúvala som ho. Spomínal čosi s rukami. Asi. Rozlúčila som sa s ním a vyšla von. Pôsobila som ešte trocha rozospato.
"Som schopná ťa aj zmlátiť, ak ma naserieš," pousmiala som sa.
"Ďakujem, znova, za všetko. Už tak nejak začínam strácať pojem o tom, koľkokrát si mi zachránil život. Ani neviem, ako ti to mám oplatiť, keď si tak sebestačný a ja sa dorazím skôr, než ti vôbec stihnem zachrániť život naopak ja," zastrčila som si ruky do vrecka.
"Čo teraz?" opýtala som sa a rozhliadla sa. Bolo pre mňa zvláštne byť znova v tomto meste, keď som vedela, že z Takumiho je ľadová kocka. Nemienila som tu ostať, nie príliš dlho, ani byť priveľmi na očiach.
Mikoto Hyūga
Mikoto Hyūga
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 157
Join date : 16. 06. 16

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Goemon Tue May 04, 2021 2:46 pm

Zložil som sis ruky z hrude nom a jednou som si pošúchal rozospaté oči. Bolo vidieť že som sa sám na chvíľku odhodlal k šlofíku. Ostatne tých pár hodín eh... no nevadí.
"Aha.. jasné." Uchechtol som sa a následne som len pokrčil ramenom.
"Neodplácaj mi to." Potiahol som nosom a len som sa naň aj poškrabal. "Ostatne .. eh.. " Radšej som nad tým mávol rukou, odsunul som sa od steny a pomaly začal kráčať smerom k uliciam.
"Plánujem sa ísť vyspať. Možno na to nevyzerám ale eh.." Poškrabal som sa vo vlasoch. "Cestujem z Yu no Kuni, čo.. povedzme si to narovinu nie je úplne.. eeh no je to celkom diaľka." Dodal som.
"Takže za mňa? Miestny hostinec." 
Goemon
Goemon
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 118
Join date : 03. 06. 16

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Mikoto Hyūga Tue May 04, 2021 3:31 pm

Prižmúrilla som naňho podozrievavo oči. Zdalo sa, že moju vyhrážku neberie absolútne vážne, aj napriek faktu, že som toho reálne bola schopná. Sám na svojej koži už pocítil, že moja jemná dlaň nie je zrovna príjemná, a aj bez nej dokážu byť moje údery bolestivé. Nemlátila som však ľudí bez dôvodu. Iba tých, ktorých správanie sa vymykalo z normálu.
"VIeš, že úplne zbožňujem, keď niečo načneš a nedopovieš?" spražila som ho pohľadom. Odlepil sa od steny a vykročil do ulíc, ja som len pokrútila hlavou a vykročila za ním. Čo som mohla robiť? Čoskoro sa budem musieť tak či tak vrátiť na miesto incidentu, prípadne sa poradiť s Kotomi, či dokáže nejako Takumimu pomôcť. A či následky jeho techniky nebudú aj napriek včasnému zásahu fatálne.
"Uhm," prikývla som. "Očakávaš odo mňa, že ti snáď urobím sprievod, aby ťa náhodou niekto cestou neprepadol a neokradol?" Pobavene som sa usmiala, kráčajúc prázdnymi ulicami mesta. "Aj keď," nachvíľku som sa odmlčala a nahodila zamyslený výraz, "to by som ho možno aj nechala. Bola by to...celkom zábavná podívaná," zaškerila som sa.
Mikoto Hyūga
Mikoto Hyūga
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 157
Join date : 16. 06. 16

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Goemon Tue May 04, 2021 6:36 pm

Na chvíľku som sa v ceste zastavil, otočil.. venoval Mikoto pohľad. "Naozaj? že si mi zatiaľ na to ešte nič nepovedala." Pokrčil som ramenom, založil ruky na hruď a vydal sa po ulici ďalej. Nie ako keby mi patrila, no bolo to pomerne pohodlné tempo nočného pochôdzkára.
"Hm? Neočakávam od teba nič Mikoto." Odpovedal som jej pravdivo. "Neprídeš mi ako typ osoby ktorý by sa na očakávania druhých nejak viazal. Teda.." Zas som nedopovedal, Takmer som povedal okrem Takumiho ale to by pravdepodobne nebolo najšťastnejšie rozhodnutie.
"Naaaah.." Chytil som sa za hlavu. Aký som bol len sprostý.
"Čo plánuješ robiť ty? Čoskoro sa pravdepodobne dozvieme ako to dopadlo, ostatne sme v Hikone-Gai. Prečkáš tu? Vydáš sa späť?" Spýtal som sa jej, pokračujúc smerom k jednému hostincu o ktorom som vedel, že sa v tejto časti mesta nachádza.
Goemon
Goemon
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 118
Join date : 03. 06. 16

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Mikoto Hyūga Tue May 04, 2021 7:03 pm

Pousmiala som sa.
"Alebo si len nepočúval," odvetila som pohotovo. U chlapov to bola bežná vlastnosť, aspoň čo som sama odpozorovala.
"Hm?" Nadvihla som prekvapene obočie. "Možno ťa to prekvapí, ale občas robím dobré skutky a reagujem na očakávania aj mimo Takumiho. Zriedkavý úkaz, ale nie nereálny," pokrčila som letmo ramenami. Zdvihla som oči k nebu, kde sa ligotali tisíce hviezd. Možno sám sa vyhýbal téme Takumiho, boh vie z akého dôvodu, avšak ja som s tým nemala na prvý pohľad absolútne žiaden problém. Koniec koncov, svoje starosti som si uschovávala hlboko vo svojom vnútri, aby som si vedela dlhodobo zachovať chladnú tvár.
"Aj keby som chcela, nemôžem tu prečkať. Mimo Takumiho ma tu nik nedrží," jemne som sa zamračila a povzdychla som si. Pohľad mi skĺzol z neba späť na Goemona.
"Musím byť pri ňom, až sa ho podarí zachrániť...ak vôbec," nerada som si pripúšťala možnosť, že by Takumi mohol reálne umrieť, avšak stať sa mohlo čokoľvek, a moja cesta sa odvíjala práve od toho.
Aby som mohla Kokoro vlastnoručne popraviť.
Mikoto Hyūga
Mikoto Hyūga
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 157
Join date : 16. 06. 16

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Goemon Tue May 04, 2021 8:48 pm

Prikývol som. 
"Nebudem ti klamať, tiež to môže hrať istú rolu." Zazubil som sa pomerne viac.. veselším spôsobom než bolo zvykom. Pomaly som začal prikyvovať na jej ďalśie slová. Možno až moc spokojne.
"Mm, vidím. Každopádne.." Na chvíľku som sa odmlčal, keďže ma premohlo zívnutie. "...od teba nič neočakávam." Poslednú dobu som bol poriadne nudný kus shinobiho.
"Rozhodol som sa robiť veci pre to.. že chcem.. a tebe som pomôcť chcel." Vysvetlil som, aj keď možno troška kostrbato. Ja som sa na rozdiel od Mikoto na moju terajšiu spoločníčku nepozeral. Pohľad som mal zväčša upretý niekam dopredu, na cestu.
"Nenechaj sa mnou zdržovať Mikoto." Povzdychol som si nakoniec.
"Ja tu pravdepodobne nejaký čas ostanem. Rozbijem všetky svoje našetrené ryo na gambilng a stávky..." Na chvíľku som sa zamyslel, šúchajúc si bradu a hľadajúc pohľadom niečo v oblakoch. ".. no a po tom sa uvidí." Uchechtol som sa. "Možno sa zas stretneme ako kolegovia.. alebo naopak." Žmurkol som na ňu, no musela vedieť že to myslím ako vtip. Nebolo jednoduché najať niekoho ako som bol ja a Mikoto predsa len zväčša pracovala pre niekoho.. "oficiálneho", aj po smrti Takumiho ktorá podľa môjho názoru nastane, sa v živote nestratí.
Goemon
Goemon
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 118
Join date : 03. 06. 16

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Mikoto Hyūga Tue May 04, 2021 9:14 pm

"Oh, aký nečakaný zvrat v tvojom charaktere. Od človeka, ktorý sa mi snažil ukradnúť Byakugan, po niekoho, komu na mne záleží?" podpichla som ho s jemným úsmevom, pričom som jemne pokrútila hlavou.
"Chmmm. Príde mi to, alebo to znie, ako keby si sa ma snažil zbaviť? Osobne si myslím, že budeš potrebovať nejaký ten zodpovednejší a rozumnejší dozor, ktorý ťa v prípade núdze vyťahá za uši," založila som si ruky za hlavou.
"Okrem iného, sľúbil si mi alkohol. Cítim, že dnes je na to deň ako stvorený. Potrebujem trocha vypnúť a prísť na iné myšlienky," mala som plnú hlavu povinností, Takumiho, myšlienok o tom, čo budem/nebudem robiť, ak sa situácia s Takumim vyvinie zlým smerom. Jeho vtip o tom, že sa možno znova raz stretneme ako nepriatelia, vo mne vyvolala pobavenie. Neverila som, že by sa ma ešte niekedy reálne pokúsil zabiť bez nejakého ozaj vážneho dôvodu. A ja jeho takisto nie. Maximálne by som sa pokúsila o to vybiť ma zuby, ak by ma až priveľmi štval.
"Aaaaale, sám vieš, že by si tejto nevinnej tváričke neublížil!" Opätovala som mu žmrknutie a prstom ukázala na svoju tvár, na čo som sa len uchechtla. Goemon veľmi dobre vedel, že moja tvár je všetko, len nie nevinná.
Mikoto Hyūga
Mikoto Hyūga
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 157
Join date : 16. 06. 16

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Goemon Thu May 06, 2021 8:12 am

Moju pripravovanú odpoveď prerušilo zasvrbenie nosa. Následný prudký nádych a kýchnutie, ktoré som pochopiteľne odvrátil niekam po mimo.
"Aj more.." Poškrabal som sa zboku na nose, stále sa spamätávajúc z tohto čuda. Musel ma niekto spomínať.
"Dobre vieš že som sa ti nesnažil ukradnúť byakugan, ale.. vypichnúť ho. Musíš uznať že to je dosť otravná vecička keď sa s tým máš vysporiadať." Podvihol som znalecky jeden prst hore, ako taký starý šalamún čo práve nad niečím polemizoval.


Oči mi padli na už spomínaný malý a prítulný hostinec, ku ktorému som poukázal prstom. 
"To je ono." Prerušil som jej ďalšie slová a vydal sa k nemu.

"Snažím čo? Zbaviť sa tvojej prítomnosti?" Poškrabal som sa na brade. No bez toho aby som jej odpovedal, som sa len uchechtol a uškrnul. 


"Máš pravdu, sľúbil.. čo znamená že ťa asi pozývam." Na chvíľku som si Mikoto premeral pohľadom. "Nevyzerá to tak že by si momentálne bola ošacená v peniazoch.. ale nezvykaj si na budúce pozývaš ty." Neodpustil som si taký ten karhavý tón hlasu. Musel som prevrátiť očami. Neodpustil som si to. Ostatne nevinná tvárička takých sme tu počuli.
"Proste poď.." Zachechtal som sa, rukou som rozhrabol záves ktorý zakríval vstup do hostinca a pomaly sa stratil vo vnútri. Kývol som hlavou na pozdrav hostinskému a začal hľadať nejaké útulné miestečko, kam si sadnúť.
Goemon
Goemon
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 118
Join date : 03. 06. 16

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Mikoto Hyūga Thu May 06, 2021 10:49 am

"Na zdravie," popriala som mu, keď si kýchol.
"Budem hádať. Mužská smrteľná choroba zvaná soplík?" uchechtla som sa. Bolo však na ňom vidieť, že nie je chorý, neodpustila som si však túto poznámku. Videla som už mnoho mužov "umierať" práve na smrteľnú nádchu.
"Hej, heeeeeej. Myslím, že vyhováranie ti ide rovnako dobre ako to tvoje nepočúvanie," poznamenala som uštipačne.
"Žena má vždy pravdu, rada do života," mrkla som naňho a znova sa uchechtla. Nebola to pravda, to nie, ale ešte za čias vlády som od nej tieto múdrosti počúvala na dennej báze. Vykročili sme k podniku, ktorý som inak nikdy nezaregistrovala. Nebol zrovna nápadný. Keď zopakoval moju otázku, len som pokyvkala hlavou. Vyzerala som, že so svojím tvrdením súhlasím, ale vedela som, že pravda je inde. Inak povedané, rýpala som.
"Oooooh, naozaj? Chmmmm," zatvárila som sa, ako keby som bola veľmi ohromená, pôsobila som, ako keby ma tým úplne odpálil. "Vaše analytické schopnosti sú ozaj ohromujúce, pán Goemon, niet pochýb o tom, že ste sa učili od najlepších!" môj tón hlasu bol zmeskou sarkazmu a pobavenia. Zaškerila som sa, pokrútila hlavou a vstúpila do tohto útulného baru. Takmer okamžite som zamierila niekam do kúta s voľným stolom, kde som si aj opatrne sadla a urobila si pohodlie. Bolo mi tak nejako jedno, čo sa bude piť, veľa som toho ešte nevyskúšala. Bola som otvorená všetkému.
Mikoto Hyūga
Mikoto Hyūga
A-rank

Poèet pøíspìvkù : 157
Join date : 16. 06. 16

Návrat nahoru Goto down

Ulice mesta Empty Re: Ulice mesta

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Strana 1 z 2 1, 2  Next

Návrat nahoru

- Similar topics
» Ulice

 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru